Judikatura VKS

Detail rozhodnutí

<< zpět na zadání dotazu
Spisová značka:56Co 63/2018     
Soud:Krajský soud v Ostravě
ECLI:ECLI:CZ:KSOS:2018:56.CO.63.2018.1
Datum rozhodnutí:11.05.2018
Forma rozhodnutí:Rozsudek
Dotčené předpisy:Nařízení () č. 2201/2003
Kategorie rozhodnutí:EU


ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zavrtálkové a soudců JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci

nezletilých: N. Z. K., narozená dne xxx

            J. K., narozená dne xxx

            obě bytem u matky: xxx

            obě zastoupené opatrovníkem Magistrátem města Přerova

děti rodičů: matka: E. K., narozená dne xxx

            občanka Polské republiky

            trvale bytem xxx

            s adresou pro doručování pošty: xxx

            zastoupená advokátkou JUDr. Miroslavou Hájkovou

            sídlem Jiráskova 141/7, 750 02  Přerov

            otec: Z. K., rozený dne xxx

            bytem xxx

            zastoupený advokátkou Mgr. Lenkou Hrudíkovou

            sídlem Boženy Němcové 1695/2, 750 02  Přerov

o úpravu péče a výživy pro dobu před a po rozvodu manželství rodičů

k odvolání matky proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 28. 11. 2017 č. j. 0 Nc 876/2006-159 ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 30. 11. 2017 č. j. 0 Nc 876/2006-165


takto:

I.   Rozsudek okresního soudu ve znění doplňujícího rozsudku v napadené části, tj. vyjma výroku v odstavci I., se mění následovně:


    Otec Z. K. je povinen zaplatit na dlužném výživném za dobu od 1.9.2017 do 31.5.2018 včetně k rukám matky E. K. ve prospěch  

    - nezl. N. Z. K. částku 18.000 Kč,


- nezl. J. K. částku 18.000 Kč,

obě částky do tří dnů od doručení tohoto rozsudku otci.


    S účinností od 1.6.2018 nadále je otec povinen platit k rukám matky vždy 1. dne v měsíci předem na výživu

- nezl. N. Z. částku 11.000 Kč měsíčně,

    - nezl. J. částku 9.000 Kč měsíčně.

     Částky výživného dospělé do konce měsíce, v němž rozsudek odvolacího soudu bude otci doručen, je otec povinen zaplatit k rukám matky do tří dnů od data jeho doručení.

    Stejná úprava výživného ve prospěch nezl. N. Z. a nezl. J. K. bude platit rovněž pro dobu po rozvodu manželství rodičů.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů za řízení před okresním soudem a  v odvolacím řízení.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Přerově rozsudkem ve znění doplňujícího rozsudku svěřil nezl. N. Z. a nezl. J. K. do péče matky. Otci určil povinnost platit na výživu nezl. N. Z. částku 9.000 Kč měsíčně, nezl. J. částku 7.000 Kč měsíčně, obě částky s účinností od 9. 2. 2015 k rukám matky. Vyčíslil na dluh na výživném za dobu od 9. 2. 2015 do 12. 4. 2015 včetně ve prospěch nezl. N. Z. v částce 5.400 Kč a ve prospěch nezl. J. v částce 3.600 Kč a určil povinnost otce zaplatit obě tyto částky k rukám matky do 31. 12. 2017. Stanovil, že v období od 26. 6. 2017 do 30. 11. 2017 otci dluh na výživném nevznikl. Rozhodl o splatnosti výživného dospělého do konce měsíce, v němž bude rozsudek otci doručen. Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů prvostupňového řízení. Určil, že stejná úprava výkonu rodičovské odpovědnosti a výživného bude platit rovněž po dobu po rozvodu manželství rodičů.

2. Matka proti rozsudku podala včasné odvolání, kterým vyjádřila nesouhlas s výší určeného výživného a vyčísleného dluhu na výživném. Navrhla, ať rozsudek okresního soudu je změněn a otci určena povinnost platit na výživu nezl. N. Z. částku 18.000 Kč měsíčně a ve prospěch nezl. J. částku 16.000 Kč měsíčně, obě částky za období 1. 10. 2014 – 30. 6. 2015 a dále s účinností od 1. 1. 2016 nadále a stejné výživné bude platit rovněž po rozvodu manželství rodičů. V odůvodnění odvolání polemizovala se závěry okresního soudu o tom, v jakém období rodiče skutečně nevedli společnou domácnost. Pro matku bylo komplikované zajistit si adekvátní bydlení pro sebe a dcery, přičemž matka již od dubna roku 2017 usilovala o zajištění podnájmu a dohoda o rezervaci nemovitosti, kterou matka aktuálně obývá s dcerami, je z data 16. 5. 2017. Na zajištění podnájmu si matka musela vzít od zaměstnavatele půjčku v částce 43.000 Kč, kterou splácí. Matka zpochybňovala částky, které podle závěru okresního soudu otec ve prospěch dětí již uhradil. Výživné otec hradil nepravidelně a nerovnoměrně a okresní soud nesprávně započítal na výživné plnění poskytnuté otcem jako kapesné, na školní pomůcky, telefon, boty, apod. Otec neuváděl pravdivá tvrzení o výdajích zaplacených ve prospěch dcery N., ačkoli matka prokázala, že tyto výdaje hradila ona. Matka vyjadřovala nesouhlas se způsobem, jakým soud určil průměrný čistý příjem otce, a zpochybňovala závěry, podle kterých se z příjmu otce odečítají veškeré náhrady na cestovné a diety. Otec v průběhu roku 2017 převedl darem vlastnictví ľ nemovitosti v Brodku na svého otce. Zbavil se tak majetku v hodnotě 1.500.000 Kč, do kterého rodiče investovali za trvání svého manželství vysoké částky z prostředků SJM. Otec zrušil stavební spoření a odbytné v souhrnu v částce 140.000 Kč si ponechal. Okresní soud dovodil, že uvedená částka bude zohledněna při vypořádání SJM rodičů, avšak matka má obavy, že po rozvodu  manželství bude konstatováno, že peníze se na účtech k datu rozvodu manželství již nenacházely, a z téhož důvodu požaduje, aby byly zohledněny již v rámci stanovení výživného. Okresní soud nevzal v úvahu nadstandardně zvýšené výdaje nezl. dcer související s dojížděním do školy, zahraničními pobyty organizovanými školou, lyžařským výcvikem u nezl. N. Z. a s mimoškolní činností nezl. J.

3. Otec ve vyjádření k odvolání matky u odvolacího jednání uvedl, že nad rámec částek určených okresním soudem není schopen platit výživné v částkách požadovaných matkou. V písemném vyjádření k matčině odvolání otec vyjádřil nesouhlas s odvolacími námitkami matky a navrhl, ať rozsudek okresního soudu je jako věcně správně potvrzen. Okresní soud podrobně a logicky zdůvodnil své závěry o nákladech uplatňovaných otcem v rámci daňového přiznání paušální sazbou. Rovněž matka své výdaje pro účely zdanění příjmu uplatňuje paušální částkou, ačkoli celkové měsíční výdaje matkou uváděné nezanedbatelně převyšují matkou tvrzené příjmy.

4. Kolizní opatrovník nezletilých dětí – Magistrát města Přerova ve vyjádření k odvolání navrhl, ať výše výživného je otci určena za období stanoveného rozsudkem okresního soudu a do budoucna částkou 13.000 Kč měsíčně ve prospěch nezl. N. a 12.000 Kč měsíčně ve prospěch nezl. J.

5. Rozsudek okresního soudu a doplňující rozsudek dotčené včasným odvoláním matky ve výrocích o výživném pro dobu před a po rozvodu manželství rodičů a v závislém nákladovém výroku byly podrobeny odvolacímu přezkumu u odvolacího jednání za účasti obou rodičů a jejich zástupců a bez účasti kolizního opatrovníka dětí, který byl k odvolacímu jednání řádně a včas předvolán.

6. V řízení byl zjištěn mezinárodní prvek v osobě matky, občanky Polské republiky. Okresní soud k problematice mezinárodní příslušnosti soudů České republiky a o volbě rozhodného práva žádné závěry nepřijal. Odvolací soud k této problematice doplnil. V řízení o péči o nezl. děti rodičů také pro dobu po rozvodu manželství rodičů  je dána mezinárodní příslušnost soudů České republiky podle Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, článku 1 odst. 1. písm. b), odst. 2. písm. a) a článku 8 odst. 1., neboť bydliště obou nezletilých se nachází na území České republiky. V řízení o úpravu výživného mezinárodní příslušnost soudů České republiky se odvozuje z Nařízení Rady (ES) č. 4/2009, článku 3 písm. a), b), d). Rozhodné právo ČR pro řízení o úpravu péče plyne z Haagské úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání výkonu a spolupráce ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí publikované sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 141/2001 Sb. m. s., článku 3 písm. b) ve spojení s článkem 15 odst. 1. V řízení o výživném se rozhodné právo určí podle článku 15 Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ve spojení s Haagským protokolem ze dne 23. 11. 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti č. 2009/941/ES, jeho článku 3 s názvem „Obecné pravidlo pro rozhodné právo“, odst. 1., a je jím hmotné právo ČR.

7. Nad rámec skutkových zjištění okresního soudu odvolací soud doplnil důkazní situaci doplňujícím výslechem obou rodičů a listinami. Z matčiny výpovědi zjistil, že otec splnil částky vyčíslené jako dluh na výživném ve prospěch obou nezl. dcer a řádně zaplatil výživné stanovené rozsudkem okresního soudu pro obě dcery za období 11/2017 – 5/2018 v souhrnu v částce 16.000 Kč. Pokud jde o výživné stanovené rozsudkem okresního soudu, otec na výživném dluh nemá. Nad rámec soudem určeného výživného otec koupil dcerám k vánocům dárky v podobě her a parfémů, dceři J. k narozeninám v měsíci únoru zaslal částku 2.000 Kč. S dcerami se otec stýká nepravidelně v průměru 1 x za 2 – 3 týdny vždy v řádech několika hodin. N. navštěvuje 6. rokem osmileté Slovanské gymnázium v Olomouci, do místa školy denně dojíždí, na jízdném vynaloží měsíčně 1.000 Kč, na obědy v místě školy 700 Kč, za výuku hry na kytaru pololetně 1.700 Kč. Na sportovní aktivity dcery (návštěva posilovna a plavání) matka vynaloží měsíčně dalších 1.000 Kč, na nákup kosmetiky pro léčbu akné 500 Kč. V roce 2017 matka dceři pořídila nové brýle za 1.700 Kč. Ošacení a obuv pro dceru matka nakupuje v dámské velikosti. Nezl. J. navštěvuje 8. třídu Základní školy v Olomouci, se stejnými výdaji na dojíždění do místa školy, na obědy v místě školy vynaloží 500 – 600 Kč, na sportovní aktivity měsíčně 800 Kč, za nákup brýlí pro nezl. J. matka vynaložila v roce 2017 2.800 Kč, za návštěvy turistického kroužku měsíčně 400 Kč, ošacení a obuv pro dceru matka nakupuje dívčí velikosti. Matka bydlí s dcerami v pronajatém rodinném domě a za nájemné včetně záloh za služby matka vynaloží měsíčně v průměru 18.450 Kč. Dcerám dává matka kapesné, N. 800 Kč, J. 500 Kč měsíčně. Matka zaplatila za plánovaný zájezd nezl. N. do Anglie v září roku 2018 7.000 Kč. V souvislosti s půjčkou od zaměstnavatele matka splácí částku 43.000 Kč, na úhradu půjčky zbývá doplatek 7.000 Kč. Matka si vzala rovněž půjčku od sestry v částce 1.500 euro na nákup nového vybavení pokojů pro dcery.

8. Z výpovědi otce odvolací soud zjistil, že výživné ve prospěch nezl. dcer má otec uhrazeno a na výživném dluh nemá. Otec obvykle vykonává práci, kterou zprostředkovává firma ESWT s.r.o., jedná se o výkon práce v cizině pro zahraniční zájemce. Náklady na cestu otec uplatňuje v rámci daňového odečtu, a tyto náklady uvádí paušální částkou 80 % z celkových příjmů. Zprostředkovateli práce fakturuje náklady na ubytování, které mu vzniknou při práci v cizině. Otec v posledních 8 měsících pracoval pro firmy na území České republiky. V prvních 3 měsících roku 2018, kdy otec vykazoval zisk v částce 259.000 Kč, otec měl náklady na cestu do místa výkonu práce osobním vozidlem, případně za ubytování, které si zajistil. Otec vynaložil jako mimořádný náklad za přezkoušení svářečů 6.000 Kč. Otec kromě příležitostných darů dcerám platí stavební spoření, pro každou z nich částce 350 Kč měsíčně, dcerám hradí telefonní poplatky a paušál za užívání mobil. telefonu a internet. Otec bydlí u rodičů, neboť spoluvlastnický podíl k rodinnému domku převedl na rodiče darem. Otec platí za bydlení u rodičů za odběr elektřiny částku 2.000 Kč měsíčně a jednou za půl roku přispěje na vyúčtování za odběr vody. Otec si platí měsíčně zálohy na zdravotní a sociální pojištění, v průměru 5.000 – 6.000 Kč. Na telefonních poplatcích a za užívání internetu vynaloží další 2.000 Kč.

9. Z rozpisu vyúčtování telefonních poplatků za období 1. 3. – 31. 3. 2018 s poznámkou „N.“ bylo zjištěno, že byla vyúčtována částka za telefonní číslo včetně připojení k internetu 990,91 Kč. Za stejné období byly vyúčtovány telefonní poplatky v částce 417,99 Kč a za připojení k internetu záloha 458,99 Kč ve vyúčtování s poznámkami „J. telefon a J.internet“.

10. Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob otce za zdaňovací obd. 2017 byl zjištěn hrubý příjem v částce 1.040.558 Kč, výdaje související s příjmy 832.446 Kč, daň z rozdílu po uplatnění slev na dani 6.375 Kč. Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob matky za zdaňovací obd.  – 2017 byl zjištěn souhrn všech příjmů – 616.517 Kč, výdaje v částce 447.218 Kč, daň po uplatnění slev – 540 Kč.

11. Podle § 906 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník, má-li být rozhodnuto o rozvodu manželství rodičů dítěte, soud nejprve určí, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat, a to s uvážením zájmu dítěte (věta prvá před středníkem).

12. Podle § 910 odst. 1 téhož zákona předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

13. Podle § 911 téhož zákona výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

14. Podle § 913 odst. 1 téhož zákona pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

15. Podle § 914 téhož zákona je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

16. Podle § 915 odst. 1 téhož zákona životní úroveň má být zásadně shodná se životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

17. Podle § 919 téhož zákona nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, a nedohodnou-li se o plnění vyživovací povinnosti k dítěti, nebo žijí-li rodiče takového dítěte spolu, ale jeden z nich vyživovací povinnost k dítěti neplní, postupuje soud podle § 915 až 918.

18. Skutkové a právní závěry odvolacího soudu jsou následující. Nezl. N. Z. K. je osvojenkyní otce dle rozsudku Okresního soudu Přerov č. j. 0 Nc 876/2006-15, s účinky jeho právní moci dne 3. 1. 2007, nezl. J. K. se narodila za trvání manželství rodičů. Matka podala v pořadí 1. návrh na úpravu péče a výživy obou dcer rovněž pro dobu po rozvodu  manželství rodičů dne 12. 3. 2015 a řízení o tomto návrhu bylo zastaveno v důsledku zpětvzetí návrhu matkou s účinky právní moci usnesení o zastavení řízení k datu 10. 6. 2015. Matka v elektronickém sdělení potvrdila obnovení soužití s otcem. Odvolací soud vyjadřuje souhlas se závěrem okresního soudu o tom, že obnovení soužití rodičů a zastavení řízení o úpravu péče a výživy má za následek, že matce nenáleží výživné od otce za dobu předcházející právní moci usnesení o zastavení řízení. Svým postojem vyjádřeným v 1. řízení o úpravu péče a výživného  matka potvrdila závěr, že rodiče obnovili soužití a jejich péče o nezl. děti včetně úhrady všech odůvodněných potřeb dětí byla hrazena rodiči společně. Z otcem předložených výpisů z jeho bankovních účtů plyne, že v průběhu roku 2014 – až června/2015, otec poukazoval na účet k rukám matky dostatek částek ke krytí tehdejších potřeb nezletilých dětí. V období 10/2014 – 6/2015 šlo o částky v souhrnu 81.500 Kč, tj. v průměru 10.188 Kč měsíčně pro obě nezletilé děti. Matka v řízení dále potvrdila závěr, že v důsledku častých pracovních cest otce do zahraničí rodiče nevedli standardní společnou domácnost a otec matce pravidelně poukazoval částky na výživu dětí, od 7/2015 v různé výši, od 1/2016 pravidelně ve výši 13.000 Kč měsíčně pro obě nezletilé. Po vydání napadeného rozsudku otec doplatil okresním soudem vyčíslený dluh na výživném a splnil výživné v částce 9.000 Kč pro nezl. N. a 7.000 Kč pro nezl. J. za období od 26. 6. 2017 do května roku 2018 včetně. Důvod pro určení výživného otci zpětně (matka  totiž požadovala určení výživného za  období 1. 10. 2014 – 30. 6. 2015 a dále za období 1. 1. 2016 – 31. 8. 2017), odvolací soud nenalezl. Za období 1. 10. 2014 – 30. 6. 2015 není dán důvod pro stanovení výživného otci vzhledem k závěru, že v důsledku obnovení soužití rodičů se dovozuje, že otec vyživovací povinnost k dcerám fakticky splnil svou péčí a příspěvky na úhradu společných potřeb domácnosti rodičů. Za období 1. 1. 2016 – 31. 8. 2017 bylo výživné ve prospěch obou nezletilých dcer otcem splněno v dostatečné výši odpovídající tehdejším potřebám nezletilých. Vyživovací povinnost k nezl. N. má vzhledem k jejímu věku blízkém věku zletilých rovněž matka, která se ve stejném období měla podílet na úhradě potřeb nezl. N. rovněž finančně.

19. Důvod pro zpětné určení vyživovací povinnosti otce lze nalézt s účinky od 1. 9. 2017 do budoucna. Stanovení výživného v částkách vyšších, než jaké otec v období do 31. 8. 2017 splnil, souvisí s nárůstem potřeb nezletilých v souvislosti s jejich nástupem do vyšších ročníků školních zařízení a kromě výdajů spojených s návštěvou školy s jejich mimoškolními aktivitami a výlety organizovanými školou. Otec se vždy podílel na úhradě potřeb nezl. dcer nad rámec výživného, jak je prokázáno výpisy z bankovních účtů otce (viz částka 3.200 Kč dne 26. 4. 2017 zaplacená škole ve prospěch nezl. N., dne 14. 6. 2017 částka 6. 300 Kč ve prospěch nezl. N., částka 3.000 Kč jako kapesné pro nezl. N. zaplacena dne 22. 9. 2017). Otec  prokazatelně hradil poplatky spojené s užíváním telefonních účtů a mobilního internetu obou dcer a ve prospěch každé z dcer platil stavební spoření. Za rok 2016 otec poukázal na bankovní účet matky ze svých účtů v souhrnu částku 214.500 Kč, t. j. v průměru měsíčně částku 17.875 Kč jako výživné pro obě dcery, v období od 1. 1. 2017 – do 31. 12. 2017 poukázal částku 194.500 Kč, t. j. v průměru částku 16.208 Kč jako výživné pro obě dcery. Pravidelné opakující se výdaje dcer podle matčina tvrzení představují u nezl. N. v průměru měsíčně 2.800 Kč, u nezl. J. jde o částku v průměru měsíčně 3.050 Kč, v obou případech bez zohlednění výdajů na běžnou stravu, ošacení, hygienické potřeby.  U nezl. N. má matka větší náklady na nákup ošacení a obuvi vzhledem k fyzické vyspělosti nezletilé ve věku blízkém věku zletilých a v souvislosti se zahraniční studijní cestou plánovanou školou.

20. Při úvaze, jaké výživné je přiměřené odůvodněným potřebám obou nezl. dcer a výdělkovým možnostem a schopnostem otce, se zohledněním té skutečnosti, že především  k nezl. N. má srovnatelnou vyživovací povinnost rovněž matka, odvolací soud hodnotil zjištěné výdělkové poměry na straně obou rodičů. Podle daňového přiznání otce za účetní období roku 2017 otec dosáhl hrubého zisku v částce 1.040.558 Kč, z této částky otec uplatnil odpočet výdajů souvisejících s výkonem práce v rozsahu 80 % ze zisku. Z vyměřovacího základu, který tvoří rozdíl hrubého zisku a otcova odpočtu, tvoří daň ze zisku 6.375 Kč. Zjistit, jaké skutečné náklady otec v souvislosti s výkonem své profese vynaložil a snížil tak hrubý zisk, nebylo možné. Otec ve své výpovědi označil za náklady spojené s výkonem práce náklady na cestu do místa výkonu práce bez konkretizace v kolika případech a do jakých míst otec cestoval a jaké konkrétní náklady s cestou otci vznikly, totéž platí pro výdaje spojené s ubytováním v místě výkonu práce. Otec dále označil kromě výdaje za přezkoušení svářečů, náklady na vazačský a jeřábnický kurz, a pravidelné měsíční výdaje na zdravotní a sociální pojištění v částce 5.000 Kč – 6.000 Kč. Tvrzení otce o výši těchto nákladů byla nedostatečná, neboť otec nebyl schopen označit každý výdaj, který v daném účetním období roku 2017 vynaložil. Podle zprávy realizační firmy zprostředkující otci pracovní příležitosti – ESWT s.r.o. v Praze ze dne 4. 4. 2018, firma vyplatila otci na základě smlouvy o dílo v roce 2017 v souhrnu částku 1.031.086 Kč, za období 1 – 3/2018 částku 259.192 Kč. Otec není zaměstnancem této společnosti a není mu vyplácena mzda či hrazeny cestovní náklady. Podle otcova tvrzení tvoří jeho běžné náklady z celkového hrubého zisku ročně 500.000 Kč – 600.000 Kč a za prvé 3 měsíce roku 2018 šlo o částku přibližně 100.000 Kč. Toto tvrzení otec hodnověrně nedoložil. Při úvaze, že otci v souvislosti s výkonem práce vznikají výdaje, které netvoří více než 1/3 jeho hrubého zisku, po odpočtu daně ze zisku a měsíčních záloh na zdravotní a sociální pojištění v průměrné výši 5.500 Kč, lze předpokládat, že otcův pravděpodobný čistý  měsíční zisk v roce 2017 se rovnal částce (1.040.558 - 1/3 = 346.850, - 6.375 = 693.658, : 12 = 57.805, - 5.500 =) 52.305 Kč.

21. Obdobná situace platí pro zjištění průměrných měsíčních příjmů matky. Platí obdobné závěry o neurčitosti výdajů, o něž matka snižuje hrubý zisk z podnikání pro výpočet daně za účetní období roku 2017. Matka vykonává profesi obchodního zástupce společnosti Multitex s.r.o. a sjednává pro firmu odbyt zboží. V situaci, kdy v roce 2017 činil matčin hrubý 616.517 Kč, a matka uplatnila odečet nákladů pro výpočet daně částkou 447.218 Kč, tvoří rozdíl částku 169.299 Kč a matčin čistý zisk (po odpočtu daně – 540 Kč) by představoval měsíčně částku 14.063 Kč. Z této částky však nelze vycházet, neboť stěží by si matka mohla dovolit platit na nákladech bydlení za nájem rodinného domu a služby související s jeho užíváním v souhrnu částku 18.450 Kč. Matčin průměrný měsíční zisk po odpočtu daně a 1/3 matkou uváděných nákladů v daňovém přiznání, tvoří v průměru měsíčně částka 38.909 Kč.

22. Odvolací soud vzal v úvahu skutečnost, že otec dlouhodobě hradí oběma dcerám náklady spojené s užíváním mobilních telefonních linek a internetu a platí jim stavební spoření.  Vzhledem k rozdílu věku nezletilých a jejich běžných školních a mimoškolních výdajů, se jeví přiměřeným, aby dosavadní otcem splněné výživné (v částce 9.000 Kč pro nezl. N. a 7.000 Kč pro nezl. J.), bylo stanoveno s účinností od 1. 9. 2017 (počátek nového školního roku) na částku 11.000 Kč měsíčně ve prospěch nezl. N. a na výživu nezl. J. částku 9.000 měsíčně. Takto stanovené výživné zohledňuje také skutečnost, že vyživovací povinnost k oběma dcerám má rovněž matka a pouze u nezl. J. plní vyživovací povinnost zčásti rovněž osobní péčí. Vzhledem k rozdílu hrubých zisků rodičů  v roce 2017, otec – 1.040.558 Kč, matka – 616.517 Kč, (matčin hrubý zisk tvoří přibližně 59,25 % hrubého zisku otce), se matka může podílet na výživném ve prospěch nezl. N. přibližně částkou 3.000 Kč, neboť nezl. N. rovněž   poskytuje bydlení a matčin podíl na výživě nezl. N. v částce 3.000 Kč měsíčně je tak dostatečný. Spolu s touto částkou je výživné určené otci v částce 11.000 Kč přiměřené a plně nahradí všechny běžné i mimořádné výdaje nezl. N. V případě nezl. J. je matčin podíl na výživném finanční cestou výrazně nižší (1.000 Kč), neboť matka zčásti plní vyživovací povinnost rovněž osobní péčí. Pak rovněž tato částka spolu s výživným, určeným otci v částce 9.000 Kč, je výživným přiměřeným k úhradě všech běžných i mimořádných potřeb nezl. J. Výživné určené otci s účinností od 1. 9. 2017 nadále v částce 11.000 Kč ve prospěch nezl. N. Z. a v částce 9.000 Kč ve prospěch nezl. J. měsíčně může zčásti, minimálně částkou 1.000 Kč měsíčně u každé z nezletilých, rovněž sloužit ke tvorbě úspor. Důvod ke zohlednění skutečností, že otec převedl darem na své rodiče spoluvlastnický podíl k nemovitosti a ponechal si odbytné ze stavebního spoření, odvolací soud nenalezl. Odbytné ze stavebního spoření netvoří součást pravidelného příjmu otce a dispozice s vlastním majetkem je právem vlastníka. Nároky  z tohoto titulu má matka uplatnit v rámci vypořádání společného jmění manželů.

23. S těmito úvahami odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. po doplnění dokazování rozhodl o změně rozsudku okresního soudu v napadené části, tj. vyjma výroku v odstavci I., a otci určil povinnost zaplatit na dlužném výživném za dobu od 1. 9. 2017 do 31. 5. 2018 včetně ve prospěch nezl. N. Z. částku 18.000 Kč a ve prospěch nezl. J. částku 18.000 Kč, obě částky k rukám matky, do tří dnů od data doručení tohoto rozsudku otci. Odvolací soud vzal totiž v úvahu, že za stejné období otec splnil výživné ve prospěch nezl. N. částkou 9.000 Kč měsíčně a nezl. J. částkou 7.000 Kč měsíčně a dluh na výživném za stejné období otci vznikal v každém měsíci jen v částce 2.000 Kč pro každou z nezl. Za 9 měsíců tvoří dluh otce na výživném z takto určeného výživného pro každou z nezl. 18.000 Kč. Částku 11.000 Kč pro N. a 9.000 Kč pro J. měsíčně je otec povinen plnit s účinností od 1. 6. 2018 nadále k rukám matky vždy 1. dne v měsíci předem a částky výživného dospělé do konce měsíce, v němž rozsudek odvolacího soudu bude otci doručen, je otec povinen zaplatit k rukám matky do tří dnů od data jeho doručení.

24. Stejná úprava výživného ve prospěch nezl. N. Z. a nezl. J. K. bude platit rovněž pro dobu po rozvodu manželství rodičů.

25. V řízení před okresním soudem a v odvolacím řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu svých nákladů s odkazem na ustanovení § 23 z. ř. s. a skutečnost, že rodiče se práva na náhradu těchto nákladů výslovně vzdali a opatrovníku nezl. dětí náklady nevznikly.


Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 30 odst. 1 z. ř. s. ).

Ostrava 11. května 2018

JUDr. Eva Zavrtálková v. r.

předsedkyně senátu