Judikatura VKS

Detail rozhodnutí

<< zpět na zadání dotazu
Spisová značka:13Rodo 5/2017     
Právní věta:Státní zastupitelství je oprávněno vzít zpět návrh na uložení opatření dítěti mladšímu než 15 let podle § 90 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, dospěje-li dodatečně k závěru, že se dítě činu jinak trestného nedopustilo nebo že nebylo prokázáno, že se činu jinak trestného dopustilo.
Soud:Krajský soud v Ostravě
ECLI:ECLI:CZ:KSOS:2018:13.RODO.5.2017.1
Datum rozhodnutí:17.05.2018
Forma rozhodnutí:Usnesení
Heslo:Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení
Dotčené předpisy:§ 96 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ)
§ 90 odst. 1 předpisu č. 218/2003Sb.
Kategorie rozhodnutí:D


13 Rodo 5/2017-126


USNESENÍ


Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Renaty Pospíšilové a soudců JUDr. Šárky Dvořákové a Mgr. Martina Hrabovského ve věci

nezletilého: E. P., narozený dne xxx

bytem xxx

zastoupeného v řízení opatrovníkem advokátem JUDr. Alfonsem Miketou

se sídlem Jaklovecká 18, 710 00 Ostrava – Slezská Ostrava

dítě matky: A. P., narozená dne xxx

bytem xxx

a zemřelého otce

za účasti

navrhovatele: Okresní státní zastupitelství v Ostravě

sídlem Francouzská 6167/5, 708 00 Ostrava – Poruba

a za účasti: Statutární město Ostrava – Úřad městského obvodu Poruba

sídlem Klimkovická 55/28, 708 56 Ostrava

o návrhu na uložení opatření podle § 90 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., k odvolání opatrovníka proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 8. 2017, č. j. 44 Rod 19/2017 – 108,

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavcích I., III. a IV. výroku, zrušuje
a řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

III. Stát nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění:

1. Napadeným rozsudkem bylo nezletilému E. P. uloženo napomenutí s výstrahou, jeho procesnímu opatrovníkovi JUDr. Alfonsu Miketovi bylo přiznáno právo na odměnu a náhradu hotových výdajů, jejichž výše a způsob proplacení budou stanoveny samostatně, a negativními výroky bylo rozhodnuto o nákladech řízení mezi účastníky a ve vztahu ke státu.

2. Proti tomuto rozsudku podal opatrovník nezletilého včasné odvolání, jímž se domáhal změny napadeného rozsudku tak, aby návrh na uložení opatření byl zamítnut. Vyjádřil nesouhlas s hodnocením jednání, na kterém se měl nezl. E. P. podílet, soudem prvního stupně. Poukazoval na to, že poškozený popřel, že by se nezl. E. P. aktivně zapojil do fyzického útoku proti němu, dozorující učitelka P. uvedla, že si je přímo jistá tím, že P. poškozeného F. nemlátil. Ve výpovědích ostatních nezletilých svědků jsou zásadní rozpory. Při hodnocení jednotlivých výpovědí přítomných osob nelze učinit závěr o tom, že se nezl. P. aktivně zapojil do fyzického napadení svého spolužáka a že by za takové jednání měl být potrestán způsobem, jak to učinil okresní soud.

    3. Matka se k odvolání připojila.
      4. Statutární město Ostrava-Úřad městského obvodu Poruba jako orgán sociálně-právní ochrany dětí ve svém písemném vyjádření uvedlo, že protiprávní jednání, které je nezletilému kladeno za vinu, nebylo dostatečně prokázáno, a proto opatření uložené okresním soudem považuje za neopodstatněné.

      5. Krajské státní zastupitelství v Ostravě, vystupující v odvolacím řízení jménem navrhovatele, se k odvolání vyjádřilo tak, že se s odvoláním opatrovníka ztotožňuje; domnívá se, že zde jsou pochybnosti, že vytýkané jednání spáchal nezl. E., a navrhuje proto změnu napadeného rozsudku tak, aby návrh byl zamítnut, tedy aby bylo rozhodnuto podle zásady „in dubio pro reo“, jejíž použití je v rukou soudu a nikoliv navrhovatele, který není oprávněn vzít návrh zpět.

        6. Je nutno předeslat, že dané řízení, zahájené návrhem státního zastupitelství na uložení opatření dítěti mladšímu patnácti let podle zák. č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže, je řízením, na něž se vztahuje zákon o zvláštních řízeních soudních a občanský soudní řád. Plyne to z ustanovení § 96 zák. č. 218/2003 Sb. V procesní otázce, kterou neřeší přímo zákon č. 218/2013 Sb. (dále jen z. s. m.), je tedy třeba postupovat podle obecné části zákona o zvláštních řízeních soudních (§ 1 odst. 2 z. ř. s.), a nestanoví –li tento zákon jinak, jako v tomto případě, pak je třeba použít občanský soudní řád (§ 1 odst. 3 z. ř. s.), event. nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu (§ 1 odst. 4 z. ř. s.).
          7. Je věcí navrhovatele, pokud se domnívá, že mu nepřísluší vzít návrh na zahájení řízení zpět, byť odvolací soud tento jeho právní názor nesdílí. Pokud má totiž navrhovatel podle ust. § 90 odst. 1 z. s. m. povinnost podat návrh, dopustilo-li se dítě mladší než patnáct let činu jinak trestného, pak z téhož právního předpisu pro navrhovatele výslovně neplyne nedostatek oprávnění vzít návrh zpět, jakmile dodatečně dospěje k závěru, že se dítě činu jinak trestného nedopustilo, resp. že nebylo prokázáno, že by se činu jinak trestného dopustilo; a protože otázku zpětvzetí návrhu neřeší ve svých obecných ustanoveních ani zákon o zvláštních řízeních soudních, dopadají na tuto problematiku příslušná ustanovení občanského soudního řádu, konkrétně § 96 o. s. ř. a v odvolacím řízení § 222a o. s. ř.
            8. Přes výslovné prohlášení navrhovatele, že na návrhu trvá, však odvolací soud podle obsahu jeho vyjádření nakonec jeho procesní stanovisko vyhodnotil jako zpětvzetí návrhu, v důsledku kterého v souladu s ust. § 222a odst. 1 o. s. ř. v napadené části zrušil rozsudek okresního soudu a řízení zastavil. Je totiž neakceptovatelné, aby navrhovatel, stejně jako navrhovatel v jakémkoliv jiném občanském soudním řízení, na svém návrhu setrvával a přitom se paradoxně domáhal jeho zamítnutí.
              9. Potenciální nesouhlas ostatních účastníků řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů je v tomto případě vyloučen s ohledem na odvolací požadavek a argumentaci odvolatele, k níž se připojila jak matka, tak orgán sociálně-právní ochrany dětí. Nejedná se tedy o situaci, na níž pamatuje ust. § 222a odst. 2 o. s. ř.
                10. Pouze pro úplnost odvolací soud dodává, že nepomýšlel ani na eventualitu vyslovení neúčinnosti zpětvzetí návrhu danou ust. § 15 z. ř. s., byť i toto řízení by bylo lze teoreticky zahájit i bez návrhu ( § 90 odst. 2 z. s. m.), neboť k tomu neshledal žádný důvod.

                11. S ohledem na zrušení rozsudku a zastavení řízení odvolací soud nově rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů mezi účastníky navzájem i ve vztahu ke státu, a to v obou případech negativními výroky; výrok o nákladech řízení mezi účastníky vychází z ust. § 23 z. ř. s. a výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu ke státu z ust. § 95 zákona č. 218/2003 Sb., pro odvolací řízení ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř.

                Poučení:

                Proti tomuto rozhodnutí je za podmínek ust. § 237 o. s. ř. přípustné dovolání, které lze podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě k Nejvyššímu soudu ČR v Brně.

                Ostrava dne 17. května 2018

                JUDr. Renata Pospíšilová v.r.

                předsedkyně senátu

                13 Rodo 5/2017-126


                USNESENÍ


                Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Renaty Pospíšilové a soudců JUDr. Šárky Dvořákové a Mgr. Martina Hrabovského ve věci

                nezletilého: E. P., narozený dne xxx

                bytem xxx

                zastoupeného v řízení opatrovníkem advokátem JUDr. Alfonsem Miketou

                se sídlem Jaklovecká 18, 710 00 Ostrava – Slezská Ostrava

                dítě matky: A. P., narozená dne xxx

                bytem xxx

                a zemřelého otce

                za účasti

                navrhovatele: Okresní státní zastupitelství v Ostravě

                sídlem Francouzská 6167/5, 708 00 Ostrava – Poruba

                a za účasti: Statutární město Ostrava – Úřad městského obvodu Poruba

                sídlem Klimkovická 55/28, 708 56 Ostrava

                o návrhu na uložení opatření podle § 90 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., k odvolání opatrovníka proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 8. 2017, č. j. 44 Rod 19/2017 – 108,

                takto:

                I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavcích I., III. a IV. výroku, zrušuje
                a řízení se zastavuje.

                II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

                III. Stát nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

                Odůvodnění:

                1. Napadeným rozsudkem bylo nezletilému E. P. uloženo napomenutí s výstrahou, jeho procesnímu opatrovníkovi JUDr. Alfonsu Miketovi bylo přiznáno právo na odměnu a náhradu hotových výdajů, jejichž výše a způsob proplacení budou stanoveny samostatně, a negativními výroky bylo rozhodnuto o nákladech řízení mezi účastníky a ve vztahu ke státu.

                2. Proti tomuto rozsudku podal opatrovník nezletilého včasné odvolání, jímž se domáhal změny napadeného rozsudku tak, aby návrh na uložení opatření byl zamítnut. Vyjádřil nesouhlas s hodnocením jednání, na kterém se měl nezl. E. P. podílet, soudem prvního stupně. Poukazoval na to, že poškozený popřel, že by se nezl. E. P. aktivně zapojil do fyzického útoku proti němu, dozorující učitelka P. uvedla, že si je přímo jistá tím, že P. poškozeného F. nemlátil. Ve výpovědích ostatních nezletilých svědků jsou zásadní rozpory. Při hodnocení jednotlivých výpovědí přítomných osob nelze učinit závěr o tom, že se nezl. P. aktivně zapojil do fyzického napadení svého spolužáka a že by za takové jednání měl být potrestán způsobem, jak to učinil okresní soud.

                  3. Matka se k odvolání připojila.
                    4. Statutární město Ostrava-Úřad městského obvodu Poruba jako orgán sociálně-právní ochrany dětí ve svém písemném vyjádření uvedlo, že protiprávní jednání, které je nezletilému kladeno za vinu, nebylo dostatečně prokázáno, a proto opatření uložené okresním soudem považuje za neopodstatněné.

                    5. Krajské státní zastupitelství v Ostravě, vystupující v odvolacím řízení jménem navrhovatele, se k odvolání vyjádřilo tak, že se s odvoláním opatrovníka ztotožňuje; domnívá se, že zde jsou pochybnosti, že vytýkané jednání spáchal nezl. E., a navrhuje proto změnu napadeného rozsudku tak, aby návrh byl zamítnut, tedy aby bylo rozhodnuto podle zásady „in dubio pro reo“, jejíž použití je v rukou soudu a nikoliv navrhovatele, který není oprávněn vzít návrh zpět.

                      6. Je nutno předeslat, že dané řízení, zahájené návrhem státního zastupitelství na uložení opatření dítěti mladšímu patnácti let podle zák. č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže, je řízením, na něž se vztahuje zákon o zvláštních řízeních soudních a občanský soudní řád. Plyne to z ustanovení § 96 zák. č. 218/2003 Sb. V procesní otázce, kterou neřeší přímo zákon č. 218/2013 Sb. (dále jen z. s. m.), je tedy třeba postupovat podle obecné části zákona o zvláštních řízeních soudních (§ 1 odst. 2 z. ř. s.), a nestanoví –li tento zákon jinak, jako v tomto případě, pak je třeba použít občanský soudní řád (§ 1 odst. 3 z. ř. s.), event. nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu (§ 1 odst. 4 z. ř. s.).
                        7. Je věcí navrhovatele, pokud se domnívá, že mu nepřísluší vzít návrh na zahájení řízení zpět, byť odvolací soud tento jeho právní názor nesdílí. Pokud má totiž navrhovatel podle ust. § 90 odst. 1 z. s. m. povinnost podat návrh, dopustilo-li se dítě mladší než patnáct let činu jinak trestného, pak z téhož právního předpisu pro navrhovatele výslovně neplyne nedostatek oprávnění vzít návrh zpět, jakmile dodatečně dospěje k závěru, že se dítě činu jinak trestného nedopustilo, resp. že nebylo prokázáno, že by se činu jinak trestného dopustilo; a protože otázku zpětvzetí návrhu neřeší ve svých obecných ustanoveních ani zákon o zvláštních řízeních soudních, dopadají na tuto problematiku příslušná ustanovení občanského soudního řádu, konkrétně § 96 o. s. ř. a v odvolacím řízení § 222a o. s. ř.
                          8. Přes výslovné prohlášení navrhovatele, že na návrhu trvá, však odvolací soud podle obsahu jeho vyjádření nakonec jeho procesní stanovisko vyhodnotil jako zpětvzetí návrhu, v důsledku kterého v souladu s ust. § 222a odst. 1 o. s. ř. v napadené části zrušil rozsudek okresního soudu a řízení zastavil. Je totiž neakceptovatelné, aby navrhovatel, stejně jako navrhovatel v jakémkoliv jiném občanském soudním řízení, na svém návrhu setrvával a přitom se paradoxně domáhal jeho zamítnutí.
                            9. Potenciální nesouhlas ostatních účastníků řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů je v tomto případě vyloučen s ohledem na odvolací požadavek a argumentaci odvolatele, k níž se připojila jak matka, tak orgán sociálně-právní ochrany dětí. Nejedná se tedy o situaci, na níž pamatuje ust. § 222a odst. 2 o. s. ř.
                              10. Pouze pro úplnost odvolací soud dodává, že nepomýšlel ani na eventualitu vyslovení neúčinnosti zpětvzetí návrhu danou ust. § 15 z. ř. s., byť i toto řízení by bylo lze teoreticky zahájit i bez návrhu ( § 90 odst. 2 z. s. m.), neboť k tomu neshledal žádný důvod.

                              11. S ohledem na zrušení rozsudku a zastavení řízení odvolací soud nově rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů mezi účastníky navzájem i ve vztahu ke státu, a to v obou případech negativními výroky; výrok o nákladech řízení mezi účastníky vychází z ust. § 23 z. ř. s. a výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu ke státu z ust. § 95 zákona č. 218/2003 Sb., pro odvolací řízení ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř.

                              Poučení:

                              Proti tomuto rozhodnutí je za podmínek ust. § 237 o. s. ř. přípustné dovolání, které lze podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě k Nejvyššímu soudu ČR v Brně.

                              Ostrava dne 17. května 2018

                              JUDr. Renata Pospíšilová v.r.

                              předsedkyně senátu