Judikatura VKS

Detail rozhodnutí

<< zpět na zadání dotazu
Spisová značka:71Cm 175/2012     
Právní věta:Z pravidel obsažených v § 3028 o.z. a § 3063 o.z. vyplývá, že v případě,kdy se převádějí jednotky v domě po 1.1.2014, když se nerozlišuje mezi bytovými a nebytovými jednotkami, tak v případě tzv.“ starých“ jednotek je třeba postupovat podle zákona o vlastnictví bytů. Ustanovení § 3063 o.z. je možné aplikovat na všechny jednotky v domě, tedy jak na bytové, tak nebytové, jsou-li obsaženy v prohlášení vlastníka budovy.
Soud:Městský soud v Praze
ECLI:ECLI:CZ:MSPH:2018:71.CM.175.2012.1
Datum rozhodnutí:17.04.2018
Forma rozhodnutí:Usnesení
Heslo:Převod nemovitostí
Dotčené předpisy:§ 3028 předpisu č. 89/2012Sb. o. z.
§ 3063 předpisu č. 89/2012Sb. o. z.
Kategorie rozhodnutí:B

č. j. 71 Cm 175/2012- 413

USNESENÍ


Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Natašou Reichlovou v právní věci

Navrhovatele: Mgr. P. B., narozen xxx, bytem Praha, xxx
Právně zastoupen: Mgr. Danielem Tomíčkem, advokátem, se sídlem Jurečkova 20, Ostrava,
Moravská Ostrava, PSČ 702 00,

Za účasti: "Bytové družstvo Hradeckých 1", družstvo, se sídlem Praha 4, Hradeckých 1604/1, 140 00 Praha 4, IČ 61861740

Právně zastoupen: JUDr. Hanou Ružarovskou, advokátkou, se sídlem Jižní 1425/36, Rudná, PSČ 252 19

o uložení povinnosti uzavřít se žalobcem smlouvu


takto:

I. Účastník je povinen uzavřít s navrhovatelem do tří dnů od právní moci rozhodnutí níže uvedenou smlouvu:

      Smlouva o bezúplatném převodu bytu do vlastnictví člena Bytového družstva Hradeckých 1, družstvo, Hradeckých 1/1604, Praha 4.

      I. Smluvní strany

      vlastník: Bytové družstvo Hradeckých I, družstvo, IČ 61861740, se sídlem Praha 4, Hradeckých 1/1604

zastoupené: ….
      zapsané v OR u MS v Praze, odd. Dr, vl. 1701, ze dne 8. 9. 1994

      dále jen převádějící a

      člen – nájemce: Mgr. P. B.

bytem: Praha, xxx

rodné číslo xxx

státní občanství: ČR

dále jen nabyvatel

uzavírají na základě §§ 23 a 24 s použitím § 3 zák. č. 72/1994 Sb., v platném

znění, smlouvu o převodu bytu do vlastnictví nabyvatele.

II. označení nemovitosti převáděné jednotky

Převádějící prohlašuje, že je výhradním vlastníkem jednotky č. xxx, byt, nacházející se

      v budově bytový dům, č.p. 1604, č. orientační 1, v Praze 4, Nusle, ulice Hradeckých (dále též jen „Budova“), postavené na pozemku parc. č. xxx, zastavěná plocha a nádvoří (dále též jen „Pozemek“) a majitelem spoluvlastnického podílu o velikosti id. xxx na (i) společných částech Budovy a (ii) Pozemku vztahujícího se k uvedené bytové jednotce.

      Všechny uvedené nemovitosti jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, na listech vlastnictví č. xxx a xxx pro obec Praha, část obce a katastrální území Nusle. Celková podlahová plocha jednotek v Budově: 1 510,18 m2.

      III. Předmět převodu

      Převod bytové jednotky do vlastnictví

      1. Předmětem převodu je bytová jednotka č. jednotky xxx ve 2. podlaží Budovy uvedené v čl. II

      2. Celková výměra podlahové plochy jednotky s příslušenstvím je 74,64 m2

      3. Jednotka se skládá:

      Jednotka č. xxx ve 2. NP

      1. kuchyně 9,29

      2. pokoj č. 1 17,82

      3. pokoj č. 2 21,78

      4. pokoj č. 3 11,05

      5. předsíň 8,47

      6. WC splach. 0,90

      7. koupelna 2,60

      8. komora 2,37

      9. spíž 0,34

      Celkem: 74,64

      4. Vybavení jednotky: zvonek a poštovní schránka

      5. K jednotce náleží vnitřní elektroinstalace, rozvody studené vody, plynu až po jejich společné rozvody, vnitřní povrchy místností, dveře, včetně dveří přístupových do jednotky a okna, vyjma jejich venkovní strany

      6. Dále je předmětem převodu spoluvlastnický podíl na společných částech Budovy, kterými jsou: základy včetně izolací, obvodové a nosné zdivo, hlavní stěny, průčelí, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce včetně lodžií, komínová tělesa, vchody, chodby, schodiště, okna a dveře přímo přístupné ze společných částí, společné rozvody vody, kanalizace, plynu, elektřiny, STA, vrátného, technologické zařízení kotelny, sklepní prostory, sklepní kóje a ostatní společné prostory domu, oplocení, dlažba a vybavení souvisejícího pozemku.

      7. Předmětem převodu je i převod podílu na vlastnictví Pozemku uvedeného v čl. II.

      8. U společných částí Budovy a Pozemku vymezených pod čl. II. se stává nabyvatel podílovým Spoluvlastníkem v poměru 7464/151018. Tento podíl je neoddělitelnou součástí jednotky.

      9. K jednotce přísluší sklepní kóje č. xxx, vymezené v prohlášení vlastníka jako společné prostory k užívání jen některých vlastníků jednotek.

      IV. Finanční vypořádání

      1. Převádějící prohlašuje, že na převáděných nemovitostech neváznou žádné právní povinnosti, zejména nesplacené úvěry nebo jejich zbytky, zástavní právo ani věcná břemena, která by v souvislosti s převodem jednotky přecházela na nabyvatele.

      2. Nabyvatel souhlasí, aby zůstatek prostředků fondu na financování údržby a oprav společných zařízení a částí domu (fond oprav) připadající na převáděnou jednotku, byl nadále používán jako rezerva na financování údržby a oprav domu. Nabyvatel dále souhlasí s tím, aby tento fond byl dále veden na kontě správce domu, až do právní moci nabytí vlastnictví a poté bude převeden do fondu oprav Společenství Nusle 1604, Praha.

      3. Vzhledem ke skutečnosti, že nabyvatel splňuje náležitosti dané ust. §§ 23 a 24 s použitím § 3 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou shora uvedená jednotka a podíly na převáděných jednotkách převáděny bezúplatně a s nárokem na osvobození od daně darovací.

      V. Zajišťování správy, provozu a oprav společných částí domu

      1. Správu, provoz a opravy spol. částí domu zajišťuje správce, kterým je v souladu s prohlášením vlastníka: „Bytové družstvo Hradeckých 1, družstvo, Hradeckých 1/1604, Praha 4, IČO 61861740.“

      2. Pravidla pro přispívání spoluvlastníků společných částí domu na výdaje spojené se správou, opravami a údržbou společných částí domu, popř. domu jako celku, jsou součástí prohlášení vlastníka.

      3. Další právní vztahy mezi společníky jednotek budou řešeny rozhodnutím vydaným společenstvím vlastníků.

      4. Podrobnosti o správě, provozu a opravách společných částí domu budou upraveny smlouvou o správě domu, uzavřenou mezi převádějícím – správcem domu a nabyvatelem.

      VI. Závěrečná ustanovení

      1. Nabyvatel prohlašuje, že zná stav předmětu převodu (bytové jednotky), včetně jeho vad a v tomto stavu jej také i s možným nebezpečím škody ve věci bez připomínek přijímá.

      2. Účastníci smlouvy žádají, aby u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu, katastrální území Nusle, byl proveden na LV č. xxx zápis změn vlastnických práv k předmětu převodu podle čl. III. této smlouvy.

      Podle této smlouvy budou v evidenci nemovitostí na LV č. xxx pro obec Praha 4, k. ú. Nusle, provedeny tyto zápisy:

      A – LV: dům č.p. xxx s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví

      Bytová jednotka č. xxx

      Jméno vlastníka: Mgr. P. B.

      Bytem: Praha, xxx

Rodné číslo: xxx
      Vlastník bytu č. xxx je současně spoluvlastníkem podílu 7464/151018 na společných prostorách domu, včetně pozemku s domem související.

      3. Práva z této smlouvy vznikají vkladem do katastru nemovitostí s účinky ke dni, kdy byl návrh doručen KÚ.

      4. Tato smlouva obsahuje 7 stran, včetně příloh, pořizuje se ve čtyřech stejnopisech, z nichž jeden stejnopis obdrží převádějící, po jednom stejnopise nabyvatel a ostatní KÚ.

      5. Změny a doplňky této smlouvy musí mít písemnou formu a podléhají vkladu do katastru nemovitostí.

      6. Tato smlouva nabývá platnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami.

      V …………………………. dne ……………..

      Převádějící: Nabyvatel:

      …………. ………….

      Mgr. P. B.

II. Návrh, aby soud uložil účastníku povinnost uzavřít s navrhovatelem smlouvu o převodu pod III. B) návrhu smlouvy, tedy převodu podílu na nebytové jednotce č. xxx v 1. podlaží Budovy o výměře 183,33 m2 plochy jednotky s příslušenstvím, uvedené v čl. II. bod b) návrhu smlouvy do podílového spoluvlastnictví, se zamítá.

III. Účastník je povinen uhradit navrhovateli k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 99 748,- Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.


Odůvodnění:

Návrhem došlým zdejšímu soudu dne 24. 9. 2012 se navrhovatel domáhá, aby soud nahradil projev vůle mezi účastníky sporu, tedy aby uzavřel smlouvu mezi navrhovatelem a účastníkem (dále případně též Družstvo), a to jak na bytovou jednotku č. xxx, nacházející se v bytovém domě č.p. 1604 č. orientační 1 v Praze 4 – Nusle, ulice Hradeckých a rovněž tak na převod podílu na nebytové jednotce č. xxx v 1. podlaží této budovy.

Navrhovatel nabyl na základě smlouvy o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu, uzavřené dne 21. 12. 2011 mezi V. M. jakožto převodcem a navrhovatelem jakožto nabyvatelem smlouvu o převodu členství, tím nabyl práva a povinnosti spojená s členstvím v Družstvu, zejména právo užívání družstevního bytu č. xxx, v domě č.p. 1604, v ulici Hradeckých 1, Praha 4, o velikosti 3+1, I. kategorie, umístěné v 2. podlaží domu. Dne 27. 12. 2011 byla smlouva o převodu členství předložena Družstvu s tím, že následně dne 9. 2. 2012 byla mezi Družstvem a navrhovatelem uzavřena smlouva o užívání shora označeného družstevního bytu.

Dne 19. 10. 2011 se uskutečnila schůze Družstva, když hlavním bodem schůze byl podpis smluv o převodu vlastnictví k bytům, nacházejícím se v bytovém domě č.p. 1604 na členy žalovaného družstva. Ke dni konání uvedené schůze Družstva mělo toto družstvo 19 členů. Do vlastnictví jednotlivých členů družstva byly bezplatně převedeny veškeré byty s výjimkou bytové jednotky č. xxx, když se jedná o jednotku, jejímž uživatelem se stal navrhovatel.

Spolu s byty a spoluvlastnickými podíly na společných částech bytového domu a pozemku byly na jednotlivé členy Družstva s výjimkou navrhovatele, převedeny i spoluvlastnické podíly na jednotce č. xxx, jiný nebytový prostor, nacházející se v bytovém domě, a to v poměru odpovídajícímu velikosti jednotlivých převáděných bytových jednotek. Výše uvedené bytové jednotky, jakož i podíly na nebytové jednotce byly na jednotlivé členy Družstva převáděny bezplatně.

Navrhovateli byl v průběhu roku 2012 zaslán Družstvem návrh smlouvy, jejímž předmětem byl zejména převod bytové jednotky č. xxx do vlastnictví navrhovatele. Předmětem návrhu smlouvy však nebyl převod podílu na nebytové jednotce, s tím, že navrhovatel se následně domáhal u účastníka, aby na něj byl, stejně jako již dříve na ostatní členy Družstva, bezúplatně převeden i příslušný spoluvlastnický podíl na nebytové jednotce, avšak toto účastník na navrhovatele převést odmítá.

Podle § 56a odst. 2 obch.zák. platí, že jakékoli jednání, jehož cílem je některého ze společníků zneužívajícím způsobem znevýhodnit, je zakázáno. Dle ust. § 260 obch.zák. je pak výše uvedené ustanovení třeba aplikovat rovněž u družstev.

Navrhovatel má za to, že jako aktuální majitel členských práv a povinností v Družstvu, s nímž je spojeno užívání bytové jednotky č. xxx, má právo na to, aby na něj byl spolu s bytovou jednotkou č. xxx převeden i podíl na nebytové jednotce, a to za stejných podmínek jako na ostatní členy Družstva.

V podrobnostech pak navrhovatel uvedl, že na základě smlouvy o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, uzavřené dne 19. 7. 2011 mezi paní M. jako převodcem a panem J. Š. jako nabyvatelem, převedla paní M. na pana Š. výše uvedená členská práva a povinnosti v družstvu. Dne 23. 8. 2011 byla mezi Družstvem jako pronajímatelem a panem Š. jako nájemcem uzavřena smlouva o užívání družstevního bytu bytové jednotky č. xxx. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o převodu členství byla uzavřena poté, co byla na majetek paní M. nařízena exekuce, došlo k porušení ust. § 44a odst. 1 exekučního řádu, dle kterého nesmí povinný v exekuci po doručení usnesení o nařízení exekuce nakládat se svým majetkem. Dne 21. 10. 2011 byl vydán exekuční příkaz, kterým soudní exekutor rozhodl o postižení členských práv a povinností paní M. v Družstvu. Vydáním uvedeného exekučního příkazu a jeho doručením všem účastníkům smlouvy o převodu členství se soudní exekutor dovolal neplatnosti smlouvy o převodu členství a z toho důvodu byla předmětná smlouva považována za neplatnou od počátku a paní M. tak v důsledku neplatného převodu byla nadále členkou Družstva. Posléze nejprve v souladu s ust. § 231 odst. 1 obch.zák. zaniklo v důsledku vydání exekučního příkazu postihujícího členská práva a povinnosti paní M. v Družstvu a po právní moci usnesení o nařízení předmětné exekuce členství paní M. v Družstvu. Následně v souladu s ust. § 231 odst. 2 obch.zák. došlo k obnovení členství paní M. v Družstvu a ta pak mohla po skončení všech exekucí vedených vůči ní jako povinné následně převést členská práva a povinnosti v Družstvu na navrhovatele.

V důsledku toho pak dle názoru navrhovatele je jasné, že ke dni 19. 10. 2011, kdy se konala členská schůze družstva, muselo Družstvo akceptovat jako člena buď pana Š. a nebo paní M. Ze zápisu ze schůze Družstva pak vyplývá, že paní M. za člena nepovažovala a nejspíš za člena nepovažovala ani pana Š.

Jako důvod proč došlo k tomu, že Družstvo chtělo převést spoluvlastnický podíl na nebytové jednotce do spoluvlastnictví všech členů družstva s výjimkou nájemce bytové jednotky č. 1604/1, mělo být údajné usnadnění likvidace Družstva. Dalším důvodem pak byla ta skutečnost, že členství paní M. v Družstvu bylo ke dni převodu, resp. ke dni 19. 10. 2011, kdy se konala členská schůze, nejisté, když paní M. rovněž dlužila družstvu nemalou částku.

Tyto skutečnosti však nemohou být v žádném případě důvodem pro to, aby Družstvo odmítalo převést podíl na nebytové jednotce na navrhovatele. Jako další důvod pak účastník uváděl, že podíl na nebytové jednotce je převáděn pouze na zakládající členy Družstva, když však z právních předpisů žádná taková skutečnost nevyplývá. Dle názoru navrhovatele se chování Družstva ve vztahu k navrhovateli jedná o zcela nedůvodné s tím, že směřuje k cílenému znevýhodnění a diskriminaci jednoho člena družstva. Ze všech důvodů shora uvedených proto navrhovatel navrhuje, aby soud nahradil projev vůle účastníků řízení a uzavřel mezi nimi smlouvu na převod jak bytové, tak nebytové jednotky shora popsané.

Dne 28. 11. 2012 se k návrhu vyjádřilo Družstvo, které uvedlo, že je mu známo, že navrhovatel uzavřel s V. M. smlouvu o převodu členských práv a povinností, spojených s užíváním bytu č. xxx v domě č.p. 1604 s tím, že učinil nesporným, že mezi účastníky byla dne 9. 2. 2012 uzavřena smlouva o užívání předmětného bytu.

Rovněž tak činí účastník nesporným tvrzení navrhovatele, že dne 19. 10. 2011 se uskutečnila schůze Družstva, na které byly uzavřeny smlouvy o převodu vlastnictví k bytovým jednotkám, vyjma bytové jednotky č. xxx, přičemž spolu s bytovými jednotkami a k nim náležejícímu podílu na společných částech domu č.p. 1604 a pozemky p.č. 11008 v k.ú. Nusle, obec Praha, byly převedeny i podíly na nebytovém prostoru č. xxx.

Účastník dále učinil nesporným tvrzení navrhovatele, že mu účastník zaslal návrh smlouvy o převodu bytové jednotky č. 1604/1, která však neobsahovala podíl na nebytovém prostoru.

Účastník k tomu uvádí, že pro převod podílu na nebytovém prostoru, jehož se navrhovatel domáhá, nelze aplikovat ust. § 23 odst. 3 příp. ust. § 24 odst. 4 zák.č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, neboť předmětný nebytový prostor byl vybudován nákladem státu, tedy navrhovateli nic nebránilo uzavřít smlouvu o převodu bytové jednotky č. 1604/1 a domáhat se pouze převodu podílu na nebytovém prostoru, neboť s ohledem na výše uvedené nevznikla zákonná povinnost převádět podíl na nebytovém prostoru spolu s bytovými jednotkami ve smyslu ust. § 24 odst. 4 zák.č. 72/1994 Sb.

Pokud se jedná o navrhovatelem tvrzený bezplatný převod podílu na nebytovém prostoru na ostatní členy družstva, pak k tomu účastník uvedl, že již ze zápisu z členské schůze Družstva konané dne 19. 10. 2011 vyplývá, že je třeba splnit závazek ke státu, tedy zaplatit státu částku 250 000 Kč, a to právě za převod podílů na nebytovém prostoru. Ujednání ve smlouvách o převodu bytových jednotek, kde je uvedeno, že jednotka a podíly se převádějí bezúplatně, je tedy poněkud nepřesné, neboť členové družstva se zavázali uhradit podle § 26 odst. 6 zák.č. 72/1994 Sb. příspěvek státu poskytnutý na výstavbu nebytového prostoru. Jakkoli je obsah zápisu ohledně povinnosti členů družstva poměrně zaplatit částku připadající na vrácení příspěvku státu navrhovateli znám, nedomáhá se též uložení povinnosti, aby se na této úhradě též podílel, aniž by mu to vůči ostatním členům družstva připadalo diskriminační.

Stran paní M. pak účastník uvedl, že v době konání členské schůze mu bylo známo, že jmenovaná převedla svá členská práva a povinnosti na pana J. Š., se kterým ostatně účastník uzavřel dne 23. 8. 2011 nájemní smlouvu, když však účastníku nebylo známo, že v té době byla na majetek paní M. nařízena exekuce.

S bytovou jednotkou č. 1604/1 nebylo dosud nakládáno, když účastník předpokládá, že bude převedena na právního nástupce paní M., projeví-li o její uzavření zájem. Pokud se jedná o způsob svolání členské schůze, pozvánka na schůzi s programem – převodem bytů a nebytového prostoru do vlastnictví členů družstva – byla v souladu se stanovami Družstva vyvěšena na vývěsní tabuli v domě 10 dní před konáním členské schůze, účastník tedy nikterak neporušil práva členů se členské schůze zúčastnit. Na členské schůzi pak bylo v průběhu jejího konání, vznesen konkrétní návrh na převod podílu na nebytovém prostoru do podílového spoluvlastnictví 18 členů družstva, proto byl tento konkrétní návrh předmětem rozhodnutí jako rozšíření programu. Pokud tak členská schůze rozhodla o tom, že nebytový prostor v majetku Družstva bude převeden na zakládající členy družstva, jedná se o usnesení v kompetenci členské schůze a bylo buď na paní M. nebo na panu Š., případně pak na samotném navrhovateli, aby se žalobou podle ust. § 242 odst. 1 obch.zák. u příslušného soudu domáhal vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze v otázce rozhodnutí o převodu podílu na nebytovém prostoru ve vlastnictví zakládajících členů pro rozpor s právními předpisy.

Závěrem účastník připomněl, že již počátkem roku 2012 zaslal navrhovateli návrh na uzavření smlouvy o převodu bytové jednotky č. xxx do jeho vlastnictví , ovšem navrhovatel návrh nepřijal. Ze všech těchto důvodů proto účastník navrhuje, aby návrh byl v plném rozsahu zamítnut.

V reakci na vyjádření účastníka pak navrhovatel dne 15. 2. 2013 znovu uvedl, že setrvává na svém stanovisku, že má právo na to, aby na něj spolu s bytovou jednotkou č. xxx byl převeden i podíl na nebytové jednotce, a to za stejných podmínek jako na ostatní členy Družstva. Dále uvádí, že v tomto řízení se navrhovatel nedomáhá přezkoumání rozhodnutí přijatého na členské schůzi Družstva, konané dne 19. 10. 2011, pouze chce docílit toho, aby nebyl oproti ostatním členům Družstva nadále znevýhodňován. Zpochybňováním rozhodnutí přijatého na členské schůzi Družstva dne 19. 10. 2011 by navrhovatel nedosáhl toho, aby na něj byl podíl na nebytové jednotce, připadající na bytovou jednotku č. xxx převeden.

Na toto pak ještě stručně reagoval účastník přípisem ze dne 4. 7. 2013, když v zásadě setrval na svých stanoviscích a rovněž uvedl, že jakkoli navrhovatel argumentuje tím, že se nedomáhá přezkoumání rozhodnutí přijatého na členské schůzi Družstva konané dne 19. 10. 2011, tak ve svém návrhu usnesení této členské schůze pro jeho protiprávnost napadá a domáhá se vydání rozhodnutí, které by bylo v rozporu s napadeným usnesením. Aby takové rozhodnutí soud vydal, musel by dospět k závěru, že napadené usnesení členské schůze je neplatné, tedy by jej nutně musel přezkoumávat. Pokud by se navrhovatel řádně domáhal vyslovení neplatnosti členské schůze z důvodů uplatněných v tomto řízení, soud by v rámci odůvodnění rozhodnutí jistě vyslovil názor na relevantnost důvodů, pro které je neplatnost usnesení členské schůze Družstva navrhovatelem namítána, kterým by se účastník řídil. Stran případné prekluzivní lhůty k podání žaloby na neplatnost usnesení členské schůze ze dne 19. 10. 2011 pak účastník ještě uvedl, že sám navrhovatel uvádí, že nabyl na základě smlouvy o převodu členských práv a povinností právo užívat byt v bytovém družstvu na základě smlouvy uzavřené dne 21. 12. 2011 mezi V. M. a navrhovatelem, jako nabyvatelem práva. Dne 27. 12. 2011 byla předmětná smlouva předložena účastníku, tudíž navrhovatel měl bezesporu zachovánu dostatečnou lhůtu na podání žaloby, když navíc již v březnu 2012 byla mezi účastníky řízení vedena korespondence, ze které bylo zřejmé odmítavé stanovisko účastníka k převodu podílu na nebytové jednotce. Navíc dne 9. 2. 2012 pak byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o užívání družstevního bytu, kterou účastník přenechal do užívání nabyvateli bytovou jednotku č. xxx jako členu družstva.

Soud ve věci již jednou rozhodoval, a to původně rozsudkem ze dne 18. 11. 2014, když zavázal žalovaného k tomu, že je povinen uzavřít s žalobcem smlouvu na převod bytu do vlastnictví člena a pokud šlo o převod nebytové jednotky č. xxx, pak tento návrh zamítl.

Pokud šlo o navrhovatele, ten se včas odvolal do výroku II. rozhodnutí a následně pak i účastník napadl výrok I. a výrok III. původního rozsudku. Vrchní soud následně svým usnesením sp. zn. 7 Cmo 169/2015-272 ze dne 13. 6. 2017 rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze vytkl zdejšímu soudu především tu skutečnost, že předmětné řízení je řízením podle ustanovení 9 odst. 3 písm. g) o.s.ř., na které dopadá ustanovení § 200e o.s.ř. s tím, že v daném případě je třeba účastníky řízení označovat jako navrhovatele a dále pak Družstvo, tedy dalšího účastníka řízení, když ve věci se rozhoduje v daném případě usnesením. Dále pak Vrchní soud zmínil ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) s tím, že podle § 3028 odst. 2 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují dle dosavadních právních předpisů. Dále pak upozornil i na ustanovení § 3063 o.z. s tím, že nabyl-li vlastnického práva alespoň k jedné jednotce v domě s byty a nebytovými prostorami přede dnem účinnosti tohoto zákona nabyvatel podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorám a doplňují některé zákony (ZVB), ve znění pozdějších předpisů, vznikne i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k dalším jednotkám v tomto domě podle dosavadních právních předpisů. Vrchní soud uvedl, že soud prvního stupně opomněl, že rozhodnutí soudu o nahrazení projevu vůle Družstva k uzavření smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky je v daném případě rozhodnutím konstitutivním. Rozhodoval-li tedy soud po 1. 1. 2014, měl otázku použití právní úpravy posuzovat podle ustanovení § 3028 odst. 1 a 2 o.z. ve spojení s § 3063 o.z. V podrobnostech pak odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3828/2015. Zde je pak třeba dovodit, že ve smyslu přechodného ustanovení § 3028 odst. 2 o.z. se tedy od nabytí účinnosti nové právní úpravy posuzují podle této úpravy zásadně i práva a povinnosti vlastníků jednotek vymezených podle zákona č. 72/1994 Sb. Dosavadními právními předpisy se nadále řídí pouze vznik vlastnického práva k takovýmto jednotkám a odvozená práva a povinnosti přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku. S problematikou časové působnosti nové právní úpravy bytového spoluvlastnictví bezesporu souvisí rovněž ustanovení § 3063 o.z. Toto ustanovení lze smysluplně vyložit pouze tak, že ve smlouvě o převodu vlastnictví bytové jednotky uzavřené po 1. 1. 2014 se bytová jednotka vzniklá do 31. 12. 2013 vymezí podle dosavadních předpisů, tedy podle zákona č. 72/1994 Sb.

Pokud šlo o nebytovou jednotku, pak Vrchní soud v Praze vytkl zdejšímu soudu, že žádným způsobem nevysvětlil, jak dospěl k nutnosti aplikace již neplatné právní úpravy, tedy zákona o vlastnictví bytů. Stran bezplatného převodu bytové jednotky, pak Vrchní soud v Praze vytkl soudu prvého stupně, že výrok I. postrádá závěry o tom, zda Družstvo je družstvem na které dopadá ustanovení § 24 odst. 2 a násl. ZVB. Soud prvého stupně se nezabýval ani tím, zda se v posuzované věci jedná o byt splňující kritéria uvedená v § 24 odst. 1 ZVB. Z toho důvodu je nutné posoudit, zda na výstavbu bytu, jehož bezplatného převodu do vlastnictví se navrhovatel domáhá, byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle předmětných právních předpisů a zda navrhovatel je právním nástupcem osoby, jejíž právní vztah k bytu vznikl po splacení členského podílu Družstvu. Soud prvého stupně se musí také zabývat tím, zda navrhovatel je právním nástupcem fyzické osoby – člena družstva, která Družstvo vyzvala k uzavření smlouvy a zda tato výzva byla Družstvu doručena v zákonných lhůtách. V podrobnostech pak Vrchní soud v Praze uvedl, že tato výzva musela být podána nejpozději do 30. 6. 1995. Vzhledem k tomu, že pak Vrchní soud v Praze shledal, že rozsudek je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, pak toto rozhodnutí zrušil a vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení.

Veden závazným právním názorem Vrchního soudu v Praze, pak soud doplnil dokazování v naznačených směrech. Navrhovatel byl vyzván a dostalo se mu poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby prokázal, že právní předchůdce navrhovatele, tedy rodiče paní M., manželé B. zaslali výzvu k převodu bytu do vlastnictví právnímu předchůdci účastníka. Rovněž tak byl vyzván k prokázání tvrzení, že navrhovatel je členem Družstva, tedy členem účastníka a rovněž tak k prokázání právního nástupnictví jednotlivých právních předchůdců Družstva.

V řízení byl zjištěn následující skutkový stav:

Dne 19. 10. 2011 se konala členská schůze Bytového družstva Hradeckých 1, když mj. pod bodem 3. tohoto zápisu je uvedeno, že v pondělí 24. 10. dostane správa domu ověřené smlouvy od notáře a předá je na katastr, který má 30 denní lhůtu na vyřízení. Zápisem v katastru se každý člen stává vlastníkem bytu a podílu na nebytovém prostoru. Ideální je, aby společenství vlastníků začalo fungovat od začátku roku 2012. Družstvo zatím nemůže zaniknout, zůstává vlastníkem problematického bytu č. 1 včetně příslušného podílu k nebytovému prostoru. Předseda představenstva vysvětlil členům družstva, že paní M. již není členem družstva. V případě likvidace družstva zůstává podíl na nebytové jednotce v majetku družstva stejně tak jako byt č. xxx. Pokud chce družstvo převést majetek z tohoto podílu na nebytovém prostoru, je třeba uhradit částku 250 000 Kč jako investice do nebytového prostoru. Navrhl proto, aby částka 250 000 Kč byla rozpočítána na zbývajících 18 členů družstva tak, aby byl splněn závazek ke státu a poté bude moci proběhnout bezproblémový převod. Pokud jde o byt č. xxx, zatím zůstává v majetku družstva do vyřešení sporu. V tomto zápisu se dále uvádí, že na tomto místě navrhl předseda představenstva Ing. J. S. rozšířit program schůze o bod z pléna – odsouhlasení převodu podílu na nebytovém prostoru ve vlastnictví družstva, připadající na byt č. xxx z důvodu usnadnění likvidace družstva do spolupodílového vlastnictví 18 členů družstva. Členská schůze odsouhlasila jednomyslně rozšíření programu a tento návrh jednomyslně odsouhlasila.

Dne 19. 10. 2011 byla uzavřena smlouva o bezúplatném převodu bytu do vlastnictví člena bytového družstva Hradeckých 1 mezi Bytovým družstvem Hradeckých 1 a nájemnicí a členem - nájemcem A. S., když se jednalo o převod bytové jednotky č. xxx do vlastnictví a převod podílu na nebytové jednotce č. xxx v 1. podlaží budovy. Přílohou smlouvy je půdorys schémat a rovněž dodatek č. 1, když předmětem dodatku je skutečnost, že nabyvatel se stává podílovým vlastníkem v poměru zde uvedeném, a to z celkového podílu nebytové jednotky.

Z listiny označené jako informace z katastru nemovitostí soud zjistil, že se týká bytového domu č.p. 1604, když jsou zde zapsáni jednotliví vlastníci s tím, že tito vlastníci mají uzavřeny smlouvy o převodu vlastnictví na bytové i nebytové jednotky.

Soud provedl rovněž důkaz návrhem smlouvy o úplatném převodu mezi Mgr. P. B. a Bytovým družstvem Hradeckých 1, když tato je bez data a podpisu.

Dne 15. 3. 2012 adresuje Mgr. Daniel Tomíček JUDr. Haně Růžarovské e-mail, když se jedná o korespondenci mezi právními zástupci. Tomu předchází e-mail datovaný dne 9. 3. 2012 adresovaný JUDr. Ružarovskou Mgr. Tomíčkovi, kde se uvádí, že předmětný nebytový prostor nevznikl na základě rozhodnutí o změně užívání stavby ze společných prostor družstva, ale byl od počátku kolaudován jako nebytový prostor a výstavbu tohoto nebytového prostoru hradil stát v roce 1966 částkou 250 000 Kč. Členové družstva se tedy nepodíleli svými členskými podíly na jeho financování. V tomto e-mailu pak uzavírá, že s ohledem na uvedené je na převod předmětného nebytového prostoru nutno aplikovat § 26 odst. 5 a násl. zákona o vlastnictví bytů.

Ze stanov Bytového družstva Hradeckých 1, které byly přijaty na schůzi družstva dne 30. 6. 1994 soud mimo jiné zjistil, že se zde uvádí, že družstvo vzniklo vyčleněním ze Stavebního bytového družstva Rozvoj (článek 2, bod 2 stanov) s tím, že konkrétně v části V., článek 21, bod 3., se uvádí, že všichni členové, respektive – nájemci, požádali ve lhůtě podle zákona č. 42/1992 Sb. o převod bytů do vlastnictví. Tento nárok členů trvá, rovněž i povinnost družstva, a pokud nedojde k tomuto převodu za členství v původním družstvu, přechází povinnost na družstvo nově vzniklé, není tedy nutno podávat vyjádření nové. Tento převod se musí uskutečnit do 31. 12. 1995 (pokud nedojde k jiné dohodě).

Dne 22. 2. 1967 adresuje ak. arch. J. Stavebnímu bytovému družstvu zaměstnanců Bytostavu dopis, když se jedná o generální projektanství 20 bytových jednotek, Praha 4, 15, když se jedná o potvrzení, že pracovníci střediska provedli kontrolu výše uvedené akce a projekt je po technické stránce bez závad a po obsahové stránce úplný.

Dne 7.12.1966 vyhotovil Ing. arch. J. M., hlavní architekt města Prahy listinu adresovanou Stavebnímu bytovému družstvu pracovníků Bytostavu, když se jedná o územní rozhodnutí o umístění stavby obytného domu na pozemku č. kat. 1008, Nusle, Praha 4, když pod bodem č. 3 se zde uvádí, že v přízemí objektu bude umístěna prodejna a sklady a kancelář n.p. Domácí potřeby. Dne 25.4.1969 adresuje vedoucí odboru výstavby Obvodního národního výboru pro Prahu 4 dopis Stavebnímu bytovému družstvu pracovníků Bytostavu, když se jedná o souhlas k trvalému užívání obytného domu na č. kat. 1008 v Nuslích.

Dne 27. 9. 1994 adresuje místopředseda představenstva Bytového družstva Hradeckých 1 Ing. V. P. Obvodnímu úřadu v Praze 4 dopis, když se jedná o sdělení o změně vlastnictví domu č.p. 1604 Hradeckých 1, s tím, že bylo založeno nové družstvo s názvem Bytové družstvo Hradeckých 1.

Dne 8. 4. 1970 došlo k rozhodnutí odboru pro vnitřní věci Národního výboru hl. m. Prahy, když danému domu bylo uděleno č.p. 1604. Dne 5.4.1967 adresuje vedoucí odboru výstavby ONV Praha 4 Stavebnímu bytovému družstvu Bytostav dopis, když se jedná o rozhodnutí o přípustnosti stavby 20 bytových jednotek a vestavěného nebytového zařízení na č.p. 1008, Nusle. Dne 12. 7. 1967 adresuje Stavební bytové družstvo pracovníků Bytostavu Domácím potřebám Praha, podnikové ředitelství dopis ve věci příspěvku na vystavěné nebytové zařízení v bytovém objektu v Praze 4 – Pankrác, ulice Hradeckých, když se zde konstatuje, že družstvo staví svépomocí v Praze 4, ulice Hradeckých určitou část bytového objektu, které bude užívat organizace Domácí potřeby Praha jako prodejní a skladové místnosti. Pokud jde o formální majetkoprávní vztah, pak se zde konstatuje, že finanční komise hl. m. Prahy rozhodla o tom, že příspěvek Domácích potřeb Praha má činit částku ve výši Kč 249.815,- Kč. Tato částka musí být složena na účet generálního investora výstavby hl. m. Prahy nejpozději do 31. 7. 1967.

V měsíci červenci 1967 adresuje J. V., provozní náměstek Domácích potřeb Praha, dopis Národnímu výboru hl. m. Prahy, který se týká příspěvku na vestavěné nebytové zařízení Praha 4, Pankrác, ulice Hradeckých, když se odvolává na přípis Národního výboru hl. m. Prahy ze dne 26. 6. 1967 s tím, že Domácí potřeby Praha otázku příspěvku na vestavěné nebytové zařízení v částce Kč 249 815 vyřeší.

V mezidobí soud obdržel k této problematice předmětného nebytového prostoru ještě vyjádření účastníka ze dne 19. 2. 2014 s tím, že se zde podrobně rozebírá, jaký charakter měl nebytový prostor, když znovu upozorňuje na to, že finanční komise hl. m. Prahy stanovila výši příspěvku Domácích potřeb Praha na částku 249 815 Kč. Vlastníkem tohoto národního podniku byl stát s tím, že v případě převodu podílu na nebytovém prostoru financovaném státem se nejedná o převod podle ust. § 24 odst. 1,3 a 4 zák.č. 72/1994 Sb. Účastník zde rozebírá jednotlivá ustanovení zákona o vlastnictví bytů, když uvádí, jaké podmínky jsou třeba k tomu, aby došlo k převodu nebytového prostoru bezplatně na členy družstva. Uzavírá, že § 23 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů rozšiřuje povinnost převodu rovněž na jiné nebytové prostory, které však vznikly výlučně za podmínek v tomto zákoně uvedených s tím, že uvedený nebytový prostor není nebytovým prostorem uváděným v § 23 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů a bytovému družstvu jako původnímu vlastníku nevzniká povinnost jej převést do vlastnictví navrhovatele.

Dne 5. 12. 1995 byla uzavřena Smlouva o smlouvě budoucí mezi Bytovým družstvem Hradeckých 1 a členy družstva a nájemníci Z. a R. B. s tím, že smlouva o převodu do vlastnictví člena bude uzavřena nejpozději do 31. 12. 1998. Z této smlouvy soud zjistil, že je zde konstatováno, že zde existuje výzva manželů B. k převodu bytu do osobního vlastnictví ze dne 3. 4. 1992.

Dne 28. 12. 1998 pak byl uzavřen dodatek č. 1 k této smlouvě s tím, že se zde mj. uvádí, že smlouva o převodu bytu do vlastnictví člena bude členům k podpisu předložena do 31. 12. 2003, když posléze byl ještě uzavřen dodatek č. 2 k této smlouvě, a to 2. 1. 2004 s tím, že se zde uvádí, že smlouva o převodu bytu do vlastnictví bude předložena členu k podpisu do 31. 12. 2010.

Dne 16. 12. 2010 adresuje JUDr. Marcela Rychlá, notářka – Obvodní soud pro Prahu 4, dopis adresovaný Bytovému družstvu Hradeckých 1, a to ke sp. zn. 34 D 2336/2010 s tím, že se zde uvádí, že paní V. M. jako pozůstalá nabyla do vlastnictví členský podíl s právy a povinnostmi a právem nájmu bytu v družstvu Bytové družstvo Hradeckých 1.

Dne 9. 2. 2012 adresuje Mgr. P. B. Bytovému družstvu Hradeckých 1 žádost o převod bytové jednotky do osobního vlastnictví.

Z exekutorského spisu Exekutorského úřadu pro Prahu 6 Mgr. Zuzany Sobíškové, sp. zn. 025 Ex 15097/09 soud zjistil, že se jednalo o exekuci vedenou na paní V. M. Z přípisu exekutorky datovaného dne 26. 5. 2014 soud zjistil, že pohledávka byla uhrazena z vypořádacího podílu povinné, V. M., a to na základě vydaného exekučního příkazu č. j. 025 Ex 15097/09-40 ze dne 21. 10. 2011, postihujícího členská práva a povinnosti povinné v družstvu „Bytové družstvo Hradeckých 1“. Celkem tak byla uhrazena částka 113 943,30 Kč, když tato částka představuje částku vyplacenou Bytovým družstvem Hradeckých 1 do exekuce, jako vypořádací podíl paní M. Uvedená částka byla použita na úhradu pohledávky a úhradu nákladů exekuce. Oprávněnému bylo dne 10. 1. 2012 vypořádáno celkem 86 871,30 a částka 27 072 Kč byla použita na pokrytí nákladů exekuce. V době zastavení exekuce zbývala k úhradě celkem částka 17 726,10 Kč.

Dne 19. 5. 2014 vyhotovil v Ostravě pan R. S. čestné prohlášení, kterým prohlásil, že v exekuci jeho osoby jako oprávněného proti povinné paní V. M., vedené soudním exekutorem JUDr. Janem Grosamem, pod č.j. 025 Ex 15097/01 (dále jen exekuce), obdržel na exekuci vymáhanou pohledávku jediné plnění, a to dne 12. 1. 2012 částku 86 871,30 Kč, když návrhem ze dne 12. 12. 2011 pak navrhl zastavení exekuce a následně pak na základě jeho návrhu soudní exekutor JUDr. Jan Grosam usnesením ze dne 15. 12. 2011 rozhodl o zastavení exekuce. V tomto čestném prohlášení se dále uvádí, že ke dni zastavení exekuce činila pohledávka R. S. včetně příslušenství částku 106 482,79 Kč, když tato byla uspokojena pouze z části ve výši 86 871,30 Kč. Plnění vymožené exekutorem v exekuci činilo částku 113 943,30 Kč a částka ve výši 27 072 Kč byla použita k úhradě nákladů exekutora a ve zbývající výši 86 871,30 Kč k částečnému uspokojení v exekuci vymáhané pohledávky.

Dne 15. 12. 2011 vydal soudní exekutor JUDr. Jan Grosam usnesení sp.zn. 025 Ex 15097/09-48, když se jedná o usnesení ve věci oprávněného R. S. proti povinné V. M., roz. B., o provedení exekuce pro 64.400,- Kč spolu s úroky z prodlení ročně od 1. 2. 2009 až do 12. 6. 2009 ve výši 9,25 % a dalšího příslušenství, když rozhodl exekutor tak, že exekuce na majetek povinné, nařízená usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 66 Nc 2632/2009-5 ze dne 24. 8. 2009 se zastavuje, náklady exekuce se určují v částce 27 072 Kč včetně 20 % DPH a dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů exekučního řízení. Stalo se tak na základě podání oprávněného ze dne 15. 12. 2011.

Soud provedl ještě důkaz některými listinami z exekutorského spisu Exekutorského úřadu pro Prahu 6, když se tak stalo jednak smlouvou o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu uzavřenou mezi paní V. M. a nabyvatelem panem J. Š., když se jedná o převod bytu č. 1 v domě č.p. 1604 v ulici Hradeckých 1, když se jednalo o smlouvu ze dne 19. 7. 2011. Dne 21. 10. 2011 pak Exekutorský úřad pro Prahu 6 vydal exekuční příkaz soudního exekutora č.j. 025 Ex 15097/09-49 ve věci oprávněného R. S. proti povinné V. M., roz. B., když se jedná o provedení exekuce pro částku 64.400,- Kč s příslušenstvím s tím, že k uspokojení uvedených pohledávek se přikazuje provedení exekuce postižením členských práv a povinností povinného v družstvu Bytového družstva Hradeckých 1. Dne 2. 1. 2011 adresuje Bytové družstvo Hradeckých 1 přípis Exekutorskému úřadu pro Prahu 6, když se jedná o vyčíslení pohledávky pro exekuční příkaz s tím, že následuje vyčíslení pohledávky zaslané Exekutorským úřadem dne 6. 12. 2011, když vyčíslená pohledávka se skládá z vymáhané částky ve výši 104 236,30 Kč, z nákladů exekuce 27 072 Kč a z celkové uhrazovací povinnosti 131 308,30 Kč.

Z dopisu s hlavičkou Bytové družstvo Hradeckých 1, adresovaného Exekutorskému úřadu Praha 6, JUDr. Janu Grosamovi, soud zjistil, že se jedná o žádost o vyčíslení pohledávky z exekučního příkazu č.j. 025 Ex 15097/09-40, když písemnost je datovaná dne 2. 1. 2011. Jedná se o dopis Ing. S., předsedy představenstva BD Hradeckých s tím, že z textu uvedeného dopisu vyplývá, že dne 1. 12. 2011 obdrželo Bytové družstvo Hradeckých 1, družstvo, prostřednictvím datové schránky oznámení o nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce, které vydal Obvodní soud pro Prahu 4, č.j. 66 Nc 2632/2009-5 ze dne 24. 8. 2009. Na základě exekučního příkazu č.j. 025 Ex 15097/09-40 je družstvo povinno splnit určité příkazy. V tomto dopise je pak žádost předsedy družstva o zaslání vyčíslení pohledávky, hlavně nákladů exekuce a oprávněného, které z exekučního příkazu nevyplývají tak, aby mohla být pohledávka převedena ve stanovené splatnosti na určený bankovní účet.

Z přípisu R. S., adresovaného JUDr. Janu Grosamovi, soudnímu exekutorovi ze dne 12. 12. 2011 soud zjistil, že se jedná o návrh oprávněného proti povinnému V. M. na zastavení exekuce. Oprávněný navrhuje uvedenou exekuci zastavit s tím, že z tohoto dopisu je zřejmé, že exekutorskému úřadu tento přípis došel dne 15. 12. 2011.

Ze zápisu z výroční členské schůze Bytového družstva Hradeckých 1604/1 ze dne 6. 6. 2012 soud zjistil, že pod bodem 3. různé a diskuse, je mimo jiné uvedeno, že přítomných 18 členů složí další členský vklad na budoucí krytí státního příspěvku na nebytový prostor poskytnutý v době výstavby státem.

Z přípisu vedoucí finančního odboru JUDr. V. K., adresovaného dne 28. 4. 1976 Středisku geodézie pro hl. m. Prahu soud zjistil, že se jedná o návrh finančního odboru ONV v Praze 4, Praha 4 – Nusle, Táborská 40, na zápis pozemků č. kat. 3091 a č. kat. 1008, z kat. území Nusle, do listu vlastnictví a vyznačení vlastnictví československého státu, ONV 4, finanční odbor a práva trvalého užívání pro Stavební bytové družstvo občanů v Praze 4 – Nové Podolí, Dvorecká 7. Konstatuje se zde, že hospodářskou smlouvou ze dne 11. 8. 1975 a 16. 9. 1975 byly převedeny ze správy Výstavby sídlišť pozemky s tím, že hospodářskou smlouvou byl tento majetek odevzdán dnem 1. 4. 1976 do trvalého užívání Stavebního bytového družstva občanů v Praze 4 – Nové Podolí, Dvorecká 7. Z hospodářské smlouvy ze dne 25. 3. 1976 uzavřené mezi odevzdávajícím, tedy Československým státem – finanční odbor a přejímajícím Stavebním bytovým družstvem občanů Prahy 4 soud zjistil, že předmětem této smlouvy jsou pozemky č. kat. 3091 a č. kat. 1008.

Z listiny s hlavičkou ČSOB, Československá obchodní banka, a.s., správa úvěrů DBV, Ulrichovo nám. 734/7, 500 02 Hradec Králové datovaného dne 4. 1. 2018 v Hradci Králové soud zjistil, že na základě žádosti soudu sdělují, že Stavebnímu bytovému družstvu pracovníků Bytostavu byla poskytnuta pomoc státu na výstavbu ve vztahu k domu č.p. 1604 z kat. ú. Nusle, Praha 4, ulice Hradeckých 1604/1 ve formě dlouhodobého investičního úvěru Státní banky československé a ze strany státu byl poskytnut příspěvek na výstavbu uvedeného domu. Úvěr byl splacen dne 31. 12. 1999 z běžného účtu BD Hradeckých 1. DR.

K doložení chronologie všech právních předchůdců účastníka soud provedl rovněž důkaz listinou (shodně jako na čísle listu 355 spisu), s tím, že se jednalo o listinu s hlavičkou Katastrální úřad pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště Praha, listina je datována dne 31. 1. 2018. Je zde uvedeno, že dům č.p. 1604 v k. ú. Nusle, byl do evidence nemovitostí prvotně zapsán dle geometrického plánu a hospodářské smlouvy na LV 39, Stavební bytové družstvo občanů v Praze 4, Nové Podolí. Toto družstvo pak bylo sloučeno s SBD Rozvoj dle žádosti ze dne 21. 1. 1982, v geometrickém plánu je uvedeno SBDP Bytostav, ale pro toto bytové družstvo nebyl nikdy založen list vlastnictví.

Z listiny Stavebního bytového družstva Rozvoj datované dne 21. 1. 1982 určené Středisku geodézie pro hl. m. Prahu soud zjistil, že se jedná o žádost o zápis do evidence nemovitostí s tím, že dne 27. 6. 1979, byla v Praze 4 sloučena dále vyjmenovaná bytová družstva do Stavebního bytového družstva Rozvoj ke dni 1. 7. 1979. Jsou zde uvedena čísla LV a názvy příslušných domů, když pro tento případ je podstatný LV 39, když se jedná o SBD Nové Podolí, Dvorecká 7 a čp. domu 1604.

Na návrh účastníka si soud připojil spis Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 23 C 120/98 s tím, že sdělil obsah rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 shodně jako na čísle listu 150 tohoto spisu ve věci žalobce Bytové družstvo Hradeckých 1 proti žalovanému Stavební bytové družstvo Rozvoj. V daném případě soud zkonstatoval obsah rozsudku ze dne 25. 8. 2004 a následně pak obsah rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 17 Co 279/2005-181 ze dne 6. 12. 2005. Z něho se podává, že rozsudek soudu prvého stupně se v napadeném zamítavém výroku ohledně žaloby co do výše 599 453,60 Kč s příslušenstvím potvrzuje, a co do částky 62 421 Kč s příslušenstvím se rozsudek soudu prvého stupně mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 62 421 Kč se 16% úrokem z prodlení ročně, ve vyhovujícím výroku ohledně protižaloby co do částky 1 059 962 Kč s příslušenstvím, se rozsudek soudu prvého stupně mění tak, že protižaloba žalovaného ohledně částky 1 059 962 Kč s úrokem z prodlení se zamítá. Podstatou tohoto sporu byla skutečnost, že žalobce se domáhal zaplacení dlužného nájemného za celý rok, tedy rok 1994 a žalovaný proti tomu vznášel protižalobu, když celá věc se týkala nebytového prostoru č. 1604/101. Městský soud v Praze celou záležitost uzavřel tím, že v zásadě rozhodl o tom, že žalobci přísluší pouze ta část nájemného, která je za období měsíce září, to znamená od 9. 9. do konce září, kdy bytové družstvo vzniklo. Pokud šlo o plnění za případné nároky týkající se tohoto nebytového prostoru, pak toto v zásadě neuznal. Pro daný případ je zásadní číslo listu 154 uvedeného spisu sp. zn. 23 C 120/98, kde se konstatuje, že soud vzal za prokázané notářským zápisem ze dne 30. 6. 1994, že žalující družstvo, Bytové družstvo Hradeckých 1, vzniklo vyčleněním z družstva žalovaného, tedy Stavebního bytového družstva Rozvoj a bylo zapsáno dne 8. 9. 1994. Zároveň se v tomto rozsudku konstatuje, že předmětný nebytový prostor (1604/101) byl vybudován z dotace poskytnuté státem s tím, že státní příspěvek byl poskytnut tehdejšímu SBD pracovníků Bytostavu dle vyhl. č. 191/1964 Sb., a jednalo se o částku 249 815 Kč. Zároveň z tohoto rozsudku se podává, že žalobce Bytové družstvo Hradeckých 1 se stalo vlastníkem nebytových prostor vyčleněných k datu 8. 9. 1994.

Z listiny označené jako vypořádací podíly členů Bytového družstva Hradeckých 1 k datu 21. 1. 2010 soud zjistil, že vlastní kapitál BD Hradeckých 1 k tomuto datu činí 2 036 760,21 Kč s tím, že jsou zde uvedeny jednotlivé jednotky od čísla 1 až 20 a vlastníci těchto jednotek s tím, že pod číslem jednotky 1 je uvedena paní M. se základním členským vkladem 2 650 Kč, s dalším členským vkladem 2 350 Kč a s členským podílem 107 806,04 Kč.

Z dopisu datovaného dne 6. 12. 2011 soud zjistil, že se jedná o vyčíslení pohledávky učiněné k číslu jednacímu 025 Ex15097/09-44 soudního exekutora JUDr. Jana Grosama, oprávněného R. S. a s tím, že je zde vyčíslena pohledávka tak, že vymáhaná částka činí 104 236,30 Kč, náklady exekuce 27 072 Kč, celková uhrazovací povinnost 131 308,30 Kč.

Ze smlouvy o postoupení pohledávek datované dne 8. 3. 2012 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi V. M., jakožto postupitelem a Mgr. P. B., jakožto postupníkem s tím, že postupitel prohlašuje, že má za bytovým družstvem bytové družstvo Hradeckých pohledávku ve výši 63 619,75 Kč z titulu nevyplacené dividendy za rok 2010.

Z dopisu Mgr. P. B. adresovaného dne 8. 3. 2012 Bytovému družstvu Hradeckých 1 soud zjistil, že je zde žádost o vyplacení dividendy za rok 2010.

Ze zápisu z členské schůze Bytového družstva Hradeckých 1, Praha ze dne 3. 12. 2014 soud zjistil, že je zde mimo jiné zmínka o uvedeném soudním sporu, který vede Mgr. P. B. proti Bytovému družstvu Hradeckých 1604/1 s tím, že je zde doporučení proti tomuto rozsudku se odvolat. V rámci této schůze pak Mgr. P. B. předložil svůj návrh k ukončení sporu s tím, že je zde uvedeno, že v dobré víře vyplatil dluh váznoucí na bytu a vyčíslil náklady na úhradu dluhu a rekonstrukci ve výši 2,6 milionu Kč. O skutečnosti, že převod není právoplatný, neměl v té době žádné informace s tím, že převod bytové jednotky mu byl přislíben. Zároveň pak navrhovatel P. B. požádal o to, aby byla mezi účastníky sporu uzavřena dohoda o narovnání. Členská schůze pak uložila oběma stranám sporu zpracovat dohodu o narovnání, respektive smlouvu o narovnání jako takovou. K tomuto pak soud provedl ještě mailovou korespondenci vedenou mezi JUDr. Ružarovskou a Mgr. Tomíčkem za období od 18. 4. 2014 do 5. 5. 2014. Soud konstatuje, že uvedená dohoda o narovnání nakonec mezi účastníky řízení uzavřena nebyla.

Žádné další návrhy na dokazování účastníci řízení a rovněž jejich právní zástupci ani po poučení podle § 119a odst. 1 o.s.ř. neměli.

Po takto provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že pokud jde o rozsah navrhované smlouvy o bezúplatném převodu, lze jí vyhovět pouze z části.

Soud má za prokázané a tato skutečnost nebyla mezi stranami sporu sporná, že dne 9. 2. 2012 byla uzavřena smlouva o užívání družstevního bytu č. 1 v domě č.p. 1604 v ulici Hradeckých 1, Praha 4, o velikosti 3+1, I. kategorie mezi navhovatelem a Družstvem, když téhož dne pak rovněž navrhovatel požádal o převod této bytové jednotky do osobního vlastnictví. Účastník rovněž učinil nesporným a toto má soud za prokázané, že zaslal navrhovateli návrh smlouvy o převodu této bytové jednotky včetně podílu na společných částech domu a pozemku s tím, že ovšem předmětem této smlouvy nebyl převod nebytové jednotky č. xxx. V průběhu řízení pak rovněž strany sporu učinily nesporným, že smlouva o převodu části nebytových prostor byla uzavřena se všemi členy družstva s výjimkou navrhovatele. V průběhu řízení se rovněž účastníci sporu shodli na tom, že zakládající a stávající členové družstva jsou v zásadě totožní, když pokud jde snad o některá jiná jména, jedná se o právní nástupce z titulu dědictví apod. Právní zástupkyně účastníka rovněž potvrdila, že činí nesporným, že usnesení o zastavení exekuce bylo datováno dne 15. 12. 2011 a dne 16. 12. 2011 byla na účet družstva navrhovatelem poukázána částka ve výši 113.944,- Kč.

V daném případě bylo tedy úkolem soudu posoudit, zdali má navrhovatel nárok na to, aby byl nahrazen projev vůle mezi účastníky sporu tak, že předmětem převodu bude nejenom bytová jednotka č. xxx v domě č.p. xxx, ale rovněž i nebytová jednotka č. xxx.

V průběhu řízení účastník nejprve tvrdil a nesporoval, že nemá nic proti uzavření smlouvy o převodu bytové jednotky č. xxx, avšak nesouhlasil s uzavřením smlouvy o převodu nebytové jednotky č. 1604/101. Soud nepřehlédl, že v průběhu řízení účastník v zásadě měnil svá právní stanoviska, když nakonec dospěl k tomu, že navrhovatel z toho důvodu, že se údajně nestal členem družstva, nemá nárok ani na převod shora označené bytové jednotky.

K tomu zastává soud následující stanovisko. Soud má za prokázané, že smlouva mezi V. M. a navrhovatelem o převodu členských práv k družstevnímu bytu byla uzavřena dne 21. 12. 2011, když následně pak byla tato předložena dne 27. 12. 2011 Družstvu. Pokud účastník tvrdil, že nemohlo dojít k uzavření takové smlouvy, neboť v té době paní V. M. nedisponovala členskými právy k družstvu, neboť došlo k vypořádání tohoto nároku v rámci exekuce vedeného oprávněným panem S. z vypořádacího podílu V. M., pak soud provedenými důkazy, zejména z exekučního spisu sp.zn. 025 Ex 15097/09 zjistil, že sice na paní V. M. byla vedena exekuce, došlo k realizaci exekuce postižením členských práv a povinností paní V. M. v družstvu Bytového družstva Hradeckých 1, následně pak však dne 15. 12. 2011 na základě žádosti oprávněného soudní exekutor Jan Grosam uvedenou exekuci zastavil. Posléze pak dne 16. 12. 2011 poslal navrhovatel na účet Družstva právě částku, která byla postižena, tedy částku ve výši 113 944 Kč, což účastník nezpochybnil. Soud má tudíž za prokázané, že částka zaplacená Družstvem do exekuce jako vypořádací podíl byla pak následně Družstvu v celé výši uhrazena.

Podle ust. § 231 odst. 2 obch.zák. jestliže byl zrušen konkurz na majetek člena z jiných důvodů než po splnění rozvrhového usnesení nebo pro nedostatek majetku, jeho členství se obnovuje; jestliže již družstvo vyplatilo jeho vypořádací podíl, musí jej do dvou měsíců od zrušení konkurzu družstvu nahradit. To platí obdobně i v případě, že byl pravomocně zastaven výkon rozhodnutí postižením členských práv a povinností člena v družstvu nebo pravomocně zastavena exekuce podle zvláštního právního předpisu.

Soud má za prokázané, že dne 15. 12. 2011 došlo k pravomocnému zastavení exekuce a do dvou měsíců od zastavení exekuce, tedy dne 16. 12. 2011 byl Družstvu nahrazen vypořádací podíl. Z toho důvodu pak soud nemohl přihlédnout k námitkám účastníka, že tedy nebylo možné, aby mezi navrhovatelem a paní V. M. byla dne 21. 12. 2011 platně uzavřena smlouva o převodu členských práv v bytovém družstvu. Tato smlouva pak byla následně dne 27. 12. 2011 předložena účastníku a dne 9. 2. 2012 pak navrhovatel a účastník uzavřeli smlouvu o užívání družstevního bytu.

Pokud účastník řízení argumentoval tím, že snad postup exekutora, pokud zastavil exekuce byl chybný, pak k tomu soud uvádí, že takové rozhodnutí musel respektovat a nemohl jej žádným způsobem měnit ani přezkoumávat. K zastavení exekuce došlo podle ustanovení § 55 odst. 3 exekutorského řádu a v souladu s ustanovením § 268 občanského soudního řádu. Podmínka daná ustanovením § 231 odst. 2 obchodního zákoníku tak jednoznačně splněna byla. Soud má rovněž za prokázané, že došlo k úhradě vypořádacího podílu paní M. zpět účastníku, a to do dvou měsíců od zastavení exekuce prostřednictvím navrhovatele. Takového plnění účastník bez jakýchkoliv výhrad přijal. Došlo tak k obnovení členství paní M. v družstvu, když opačný závěr by byl podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy.

Pokud se snad účastník dovolává rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 2827/2012 z 30. 5. 2015 pak toto rozhodnutí řeší zcela jinou situaci, a to zda k obnovení členství může svědčit i jiná skutečnost, než je pravomocné zastavení exekuce. Jak již bylo uvedeno shora, zde zcela jednoznačně k pravomocnému zastavení exekuce došlo. Pakliže účastník řízení v průběhu sporoval členství navrhovatele v družstvu dovolávaje se toho, že teprve dodatečně si snad uvědomil, že neměl s navrhovatelem uzavírat smlouvu o převodu členských práv, pak soud má za to, že tato argumentace vzhledem ke shora uvedenému obstát nemůže.

Podle ust. § 23 zák. o vlastnictví bytů je družstvo povinno uzavřít smlouvu o převodu bytu uvedeného v § 24 odst. 1 a 2 s fyzickou osobou – členem družstva, která je nájemcem bytu a která vyzvala družstvo podle § 24 zák.č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb., nebo vyzve družstvo do 30.6.1995 k uzavření smlouvy o převodu vlastnictví k tomuto bytu. Smlouva musí být uzavřena nejpozději do 31. 12. 1995, není-li dohodnuto jinak. Tím nejsou dotčena ustanovení devizových předpisů (odst. 2).

Shodně se závěry Vrchního soudu v Praze, se tedy soud musel vypořádat především s tím, zdali se skutečně jedná o takový charakter bytu, jak předpokládá zákon o vlastnictví bytů ve svém ustanovení § 23 odst. 2 a 3 ZVB. Soud má za prokázané z důkazní listiny předložené Československou obchodní bankou, a.s., správa úvěrů DVB z Hradce Králové, datované dne 4. 1. 2018, že Stavebnímu bytovému družstvu pracovníků Bytostavu byla poskytnuta pomoc státu na výstavbu ve vztahu k domu čp. 1604 v ulici Hradeckých 1604/1 ve formě dlouhodobého investičního úvěru Státní banky československé a ze strany státu byl poskytnut příspěvek na výstavbu uvedeného domu. Toto kritérium předpokládané zákonem o vlastnictví bytů tedy bylo splněno.

Vzhledem k tomu, že v uvedeném potvrzení je prohlášení, že se jednalo o Stavební bytové družstvo pracovníků Bytostavu, bylo třeba se zabývat rovněž právním nástupnictvím jednotlivých subjektů tak, jak přecházelo z původního družstva až na dnešního účastníka. Soud má z jednotlivých dokumentů předložených jak katastrálním úřadem, tak z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 23 C 120/98 za prokázané, že Stavební bytové družstvo pracovníků Bytostavu se sloučilo se Stavebním bytovým družstvem občanů v Praze 4 – Nové Podolí a to pak předalo nemovitost čp. 1604 Stavebnímu bytovému družstvu Rozvoj. Tento dům pak byl následně vyčleněn a předán Bytovému družstvu Hradeckých 1. Jak již bylo řečeno shora, z provedených důkazů má soud za prokázané, že navrhovatel se stal právním nástupcem osoby (V. M., dědičky po manželech B.), jejíž nájemní vztah k bytu nastal po splacení členského podílu v družstvu.

S ohledem na závazný právní názor Vrchního soudu v Praze se pak soud musel zabývat i tím, zdali byla dodržena příslušná lhůta pro podání výzvy k bezúplatnému převodu jednotky do vlastnictví. Soud zde vycházel z té skutečnosti, že nejzazší termín pro podání výzvy bylo datum 30. 6. 1995. Soud má prokázáno ze Smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené dne 5. 12. 1995 mezi Bytovým družstvem Hradeckých 1 a členy družstva a nájemci Z. a R. B., že se zde mimo jiné konstatuje, že manželi B. byla výzva podána dne 3. 4. 1992, tedy datum hraniční pro podání takové výzvy tak bylo splněno.

V průběhu řízení ostatně zástupkyně účastníka nebrojila proti tomu, že by snad nebyla zaslána včasná výzva ani proti tomu, že došlo k převodu bytu podle ustanovení § 23 a 24 ZVB. Tuto skutečnost má soud navíc za prokázanou rovněž ze stanov účastníka, které jsou datovány dne 30. 6. 1994 a kde se jednoznačně konstatuje, že všichni členové – nájemci požádali ve lhůtě podle zákona č. 42/1992 Sb. o převod bytů do vlastnictví a tento nárok členů trvá.

Soud tedy shrnuje své závěry, pokud jde o vyhovující výrok týkající se převodu bytové jednotky do vlastnictví navrhovatele tím způsobem, že ze shora uvedeného se podává, že navrhovatel se platně stal členem družstva s tím, že vstoupil do práv V. M., která je dcerou manželů B. (viz dopis notářky JUDr. Rychlé datocaný dne 16.12.2010). Výzva byla zaslána družstvu právním předchůdcem navrhovatele v zákonné lhůtě s tím, že bytová jednotka jako taková, zcela splňovala podmínky tak, jak byly vymezeny zákonem o vlastnictví bytů v § 23 odst. 2 a 3. Z toho důvodu proto soud vyhověl návrhu navrhovatele, aby byl nahrazen projev vůle mezi účastníky sporu, pokud jde o převod bytové jednotky č. xxx.

K návrhu na převod nebytové jednotky č. 1604/101, pak soud zaujímá následující stanovisko.

Navrhovatel v průběhu řízení zopakoval, že uplatněný nárok neopírá o konkrétní ustanovení zákona o vlastnictví bytů ani občanského zákoníku pojednávající o bytovém vlastnictví. Uplatnil tento nárok na základě družstevní zásady rovnosti členů a diskriminujícího jednání ze strany účastníka vůči navrhovateli oproti všem ostatním členům účastníka. Dovolával se přitom jak ustanovení § 56a již zrušeného obch. zák., případně ustanovení § 212 o.z.

Vrchní soud v Praze vytkl zdejšímu soudu ten fakt, že nijakým způsobem nevysvětlil, z jakého důvodu aplikoval na rozhodnutí týkající se nebytové jednotky, již zrušený zákon o vlastnictví bytů. Soud má za to, že stejně tak, jako aplikoval ustanovení § 3028 o. z. a ustanovení § 3063 o. z., pokud šlo o převod bytové jednotky do vlastnictví člena, pak stejným způsobem mohl aplikovat i zákon o vlastnictví bytů, pokud šlo o jednotku nebytovou.

Z uvedených pravidel vyplývá, že v případě, kdy se převádějí jednotky v domě po 1. 1. 2014, když se nerozlišuje mezi bytovými a nebytovými jednotkami, tak v případě takzvaných „starých“ jednotek je potřeba postupovat podle zákona o vlastnictví bytů. Soud má za to, že toto ustanovení § 3063 je možné aplikovat na všechny jednotky v domě, tedy jak bytové, tak nebytové. Nebytový prostor, o který se v daném případě jedná, byl vymezen jako takzvaná „stará“ nebytová jednotka podle zákona o vlastnictví bytů s tím, že takto byl evidován, respektive obsažen i v prohlášení vlastníka budovy.

Soud má prokázané z důkazní listiny, a to konkrétně ze smlouvy uzavřené dne 19. 10. 2011 mezi účastníkem a A. S., že se v daném případě jednalo jak o bezúplatný převod bytové jednotky, ale stejně tak o bezúplatný převod nebytové jednotky. Toto je zásadní zjištění, které se pak promítlo i do zamítavého výroku II. zdejšího soudu. Soud v daném případě zkoumal, jaký charakter má nebytový prostor č. xxx ve vztahu k zákonné úpravě § 24 ZVB. Soud dospěl k závěru, že se sice jedná o prostor, který byl vybudován z dotace poskytnuté státem, když se jednalo o příspěvek ve výši 249 815 Kč poskytnutý družstvu Bytostav (dopis Stavebního bytového družstva Bytostav, adresovaný dne 12. 7. 1967 Domácím potřebám Praha, státní podnik , dopis J. V. z července 1967). V daném případě se však nejedná ani o prostor dle § 24 odst. 3 ZVB, tedy nebytový prostor vzniklý na základě rozhodnutí o změně užívání stavby (z bytů, garáží, ateliérů), ani o prostor dle § 24 odst. 4 ZVB, tedy nebytový prostor vzniklý ze společných prostor budovy na základě rozhodnutí o změně užívání stavby, ani o prostory u nichž se na financování podíleli členskými podíly pouze nájemci jednotek v budově. V daném případě se jedná jednoznačně o nebytový prostor, který byl jako takový od začátku projektován „vestavěná prodejna Elektro“ (to vyplývá z dopisu ak. arch. J., adresovaného dne 22. 2. 1967 Stavebnímu bytovému družstvu zaměstnanců Bytostavu). Soud má rovněž za prokázáno, že již od počátku bylo plánováno, že v přízemí bude umístěna prodejna, sklady a kancelář n.p. Domácí potřeby, což vyplývá z územního rozhodnutí o umístění stavby na poz. č. kat. 1008 vydaného dne 7. 12. 1966 a dále pak toto vyplývá i ze souhlasu k trvalému užívání vydaného ONV Praha 4 dne 25. 4. 1969, z něhož je patrné, že v uvedeném domě se nalézá 20 bytových jednotek a rovněž prodejna Domácích potřeb. Na základě těchto skutečností má soud za to, že zde nebyly splněny žádné podmínky pro to, aby mohlo dojít k bezplatnému převodu tohoto nebytového prostoru tak, jak bylo v rámci návrhu požadováno. Navíc pak soud nemá z žádné důkazní listiny za prokázané, zdali se skutečně v daném případě výzva k převodu jednotek týkala jak bytové jednotky, tak i jednotky nebytové.

Skutečnost, že v daném případě došlo k převodu této nebytové jednotky do spoluvlastnictví ostatních členů družstevníků, a to bezplatně, se jeví soudu tak, že se v daném případě jednalo o postup zcela nezákonný. Nezákonnost, které se Družstvo dopustilo, pak soud nemůže nahrazovat svým projevem vůle v tom směru, že by v daném případě uzavřel nebo nahradil projev vůle, a to i ve prospěch navrhovatele. V daném případě nemůže obstát argumentace navrhovatele, že on je znevýhodněn, že se snad jedná o postup v rozporu s dobrými mravy, či jakékoliv další znevýhodnění nebo diskriminace člena ve smyslu ustanovení § 212 o.z. Jen příkladmo a pro ilustraci soud uvádí, že pokud by kupříkladu členská schůze rozhodla o rozdělení nedělitelného fondu mezi družstevníky – členy, což je postup zcela nezákonný, jen stěží by mohl vyhovět takovému návrhu navrhovatele, který by se domáhal toho, že by chtěl rovněž tuto částku z nedělitelného fondu vyplatit.

Závěrem soud konstatuje, že nedílnou součástí tohoto rozhodnutí jsou půdorysy budovy č.p. 1604, které byly předloženy navrhovatelem shodně jako na čísle listu 355 až 361.

Pokud jde o náklady řízení, postupoval soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., když přiznal navrhovateli, který se nechal zastoupit právním zástupcem, plnou náhradu nákladů řízení, neboť dle názoru soudu měl neúspěch jen v poměrně nepatrné části. Soud mu tak přiznal náhradu nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši Kč 2 000 za návrh a Kč 2 000 za odvolání. Dále odměnu právnímu zástupci dle advokátního tarifu, vyhl. č. 177/1996 Sb. za jeden úkon právní pomoci ve výši 2 500 Kč, za deset úkonů (za první část řízení před soudem 1. stupně) ), tedy celkem odměnu ve výši 25 000 Kč, dále deset režijních paušálů, jeden po Kč 300, celkem Kč 3 000 a dále cestovní náhrady za tři cesty na soudní jednání z Ostravy do Prahy a zpět v celkové výši 15 234 Kč, dále náhradu za promeškaný čas za jednu cestu v délce 14,5 hodin po Kč 100, za tři cesty Kč 4 200, náklady právního zastoupení za první část řízení činí celkem včetně DPH částku 48 316 Kč. Za odvolací řízení soud přiznal právnímu zástupci odměnu za 3 úkony, tedy celkem Kč 7 500 a 3 režijní paušály, jeden po Kč 300, tedy celkem včetně DPH částku Kč 10 164,-.Za další řízení před soudem 1. stupně soud přiznal právnímu zástupci odměnu za 9 úkonů právní služby, tedy celkem Kč 22 500 a 9 režijních paušálů, jeden po Kč 300, tedy celkem včetně DPH částku 37 268 Kč.Náklady řízení tak činí ve svém souhrnu částku 99 748 Kč.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho
doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.


V Praze dne 17. dubna 2018

JUDr. Nataša Reichlová
samosoudce