Judikatura VKS

Detail rozhodnutí

<< zpět na zadání dotazu
Spisová značka:39Co 253/2019     
Soud:Městský soud v Praze
ECLI:ECLI:CZ:MSPH:2019:39.CO.253.2019.1
Datum rozhodnutí:09.10.2019
Forma rozhodnutí:Rozsudek
Heslo:Péče a výchova
Pravomoc soudu
Dotčené předpisy:čl. 8 předpisu č. 2201/2003Sb.
čl. 3 písm. b) předpisu č. 4/2009Sb.
Kategorie rozhodnutí:E podkategorie b


ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Miloslavy Štorkové ve věci

nezletilé: A. D., narozená dne xxx

bytem xxx, Praha

          zastoupená kolizním opatrovníkem Městskou částí Praha 13

dcery rodičů: Ing. M. P., narozená dne xxx

bytem xxx, Praha

zastoupená advokátkou JUDr. Olgou Löblovou

sídlem Lublaňská 689/40, 120 00 Praha 2

M. D., narozený dne xxx

bytem xxx, Praha

zastoupený advokátkou JUDr. Libuší Svobodovou

sídlem Ovenecká 871/13, 170 00 Praha 7

o úpravu poměrů a úpravu styku, k odvolání otce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. června 2019, č. j. 50 Nc 6202/2018-125,


takto:


I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku III o běžném styku otce s nezletilou mění tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilou v lichém týdnu v roce od pátku, kdy ji převezme ve školském zařízení, do neděle 19:00 hodin, kdy ji předá matce v místě jejího bydliště.
    V úpravě styku otce s nezletilou o Vánocích se mění jen tak, že v lichém roce je otec oprávněn ke styku v době od 31. 12. - 12 hodin do 7. 1. v následujícím roce do 18 hodin, úprava vánočních prázdnin v sudém roce se potvrzuje.
      V úpravě styku otce s nezletilou o letních prázdninách se mění tak, že v lichém roce je otec oprávněn ke styku s nezletilou v době od 1. 7. - 9 hodin do 15. 7. - 18 hodin a od 1. 8. - 9 hodin do 15. 8. - 18 hodin a v sudém roce v době od 16. 7. - 9 hodin do 31. 7. - 18 hodin a od 16. 8. - 9 hodin do 31. 8. - 18 hodin s tím, že místem předání a převzetí nezletilé je bydliště matky.
        V úpravě styku v období jarních a velikonočních prázdnin včetně toho, že úprava prázdninového styku má přednost před úpravou běžnou, se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

        II. Ve výroku IV o výživném se rozsudek soudu prvního stupně za dobu od 1. 3. do 31. 5. 2019 mění tak, že výše výživného činí 3 000 Kč, jinak se a za dobu od 1. 6 2019 potvrzuje.

          III. Ve výroku V o dlužném výživném se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že dluh na výživném za dobu od 1. 3. 2018 do 30. 9. 2019 ve výši 34 140 Kč je otec povinen zaplatit k rukám matky ve čtyřech splátkách po 8 535 Kč, splatných k 31. 12. 2019, 31. 3. 2020, 30. 6. 2020 a 30. 9. 2020.
            IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
              Odůvodnění:

              1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem svěřil nezletilou A. do péče matky (výrok I), výrokem II rozhodl, že místem bydliště nezletilé je Praha. Výrokem III upravil oprávnění otce stýkat se s nezletilou A. v lichém týdnu od středy, kdy nezletilou převezme ve školském zařízení, které navštěvuje, do pondělí následujícího týdne, kde ji tamtéž předá. Uvedl, že v případě, že se nezletilá výuky neúčastní, je místem předání a převzetí místo bydliště matky. Dále bude styk nezletilé s otcem probíhat o jarních prázdninách v lichém roce od pátku 17:00 hodin předcházejícího jarním prázdninám v termínu vyhlášeném MŠMT dle místa školského zařízení, které nezletilá navštěvuje, do neděle 17:00 hodin předcházející počátku školní výuky, o velikonočních prázdninách v sudém roce od středy 18:00 hodin předcházející prázdninám do Velikonočního pondělí 18:00 hodin, o vánočních svátcích v sudém roce od 23. 12. - 9:00 hodin do 31. 12. - 12:00 hodin a v lichém roce od 31. 12. - 12:00 hodin do 7. 1. - 8:00 hodin. O letních prázdninách se s ní bude stýkat v lichém roce od 1. 7. - 9:00 hodin do 15. 7. - 18:00 hodin a od 1. 8. - 9:00 hodin do 15. 8. - 18:00 hodin, přičemž místem předání a převzetí nezletilé je místo bydliště matky a úprava prázdninového styku má přednost před úpravou běžnou (výrok III). Výrokem IV rozhodl o výživném a uložil otci povinnost přispívat na výživu nezletilé částkou 4 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 3. 2018 do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky. Výrokem V vyčíslil dlužné výživné za dobu od 1. 3. 2018 do 31. 5. 2019 částkou 29 240 Kč a tuto částku uložil otci zaplatit k rukám matky ve čtyřech pravidelných splátkách po 7 310 Kč nad rámec běžného výživného do 31. 8. 2019, 30. 11. 2019, 29. 2. 2020 a 31. 5. 2020, pod ztrátou výhody splátek. Výrokem VI rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu.

              2. Při svém rozhodování vycházel z návrhu matky, která se domáhala svěření nezletilé do své péče, určení výživného otci a úpravy styku otce s nezletilou. Rodiče nejsou manželé, od 3. 2. 2018, kdy otec opustil společnou domácnost, matce nepřispěl, od března 2018 tak činil částkou 2 000 Kč měsíčně. Navrhovala určit výživné částkou 5 000 Kč měsíčně, ke stykům otce s dcerou uvedla, že probíhají. Otec se svěřením nezletilé do péče matky nesouhlasil a navrhoval střídavou péči rodičů. Matka poukazovala na jeho gambling, k tomu otec uvedl, že jde o záležitost dvanáct let starou, léčba proběhla ještě před seznámením rodičů, dvakrát, jednou ve formě hospitalizace na jeden měsíc a podruhé ambulantně. Nezadlužuje se a o dceru se stará. Později souhlasil se svěřením nezletilé do péče matky pro nedostatečné bytové podmínky na své straně. Výživné navrhoval částkou 3 000 Kč měsíčně od 1. 6. 2019 s tím, že dlužné výživné nevzniklo.

                3. O úpravě styku otce s nezletilou rodiče uzavřeli v průběhu řízení dohodu.

                4. Kolizní opatrovník souhlasil se svěřením nezletilé do péče matky a připojil se k dohodě rodičů ohledně úpravy styku. Výživné ponechal na rozhodnutí soudu, výživné navrhované otcem však znamená pouze částku 100 Kč denně.

                5. Na základě provedeného dokazování soud prvního stupně při svém rozhodování vycházel z toho, že nezletilá A. je dcera rodičů Ing. M. P. a M.D.

                6. Z výpovědi matky vzal soud prvního stupně za prokázané, že má vysokoškolské vzdělání, pracuje jako administrativní pracovník s průměrným měsíčním čistým příjmem 37 000 Kč. Jinou vyživovací povinnost než k A. nemá a nemá žádný majetek zásadní hodnoty. Platí životní pojištění 1 100 Kč, penzijní připojištění 800 Kč měsíčně. Náklady na bydlení vyčíslila částkou 17 000 Kč spolu s internetem a telefonem. K domluvě s otcem uvedla, že se rozešli v únoru 2018 s tím, že otec si najde byt. Od té doby veškeré náklady na bydlení hradí matka. Výplata otce chodila na účet matky, k němuž měl otec kartu. Poté, co se přestal podílet na platbách nájemného, matce posílal ještě nějakou částku na dluhy, které ona platila, neboť Fiobanka umožňuje platby na Slovensko bez poplatků. Tři měsíce bydlela u kamarádky, jíž přispívala částkou 10 000 Kč měsíčně na bydlení, a v září 2018 se přestěhovala. K osobě otce uvedla, že má finanční problémy, je jí známa jak výše jeho příjmu, tak i existence dluhů. A. chodí do státní školky, školkovné i obědy platila matka. Nepopřela, že otec od března 2018 posílal 2 000 Kč měsíčně, od září 2018 k tomu ještě začal hradit obědy nezletilé ve školce. Nezletilá je zdravá.

                7. K poměrům otce bylo z jeho výpovědi v řízení prokázáno, že má střední odborné vzdělání a pracuje jako pracovník ve výrobě ve směnném provozu. Náklady na bydlení činí asi 12 000 Kč měsíčně spolu s internetem, od roku 2019 spolubydlí ve firemním bytě za 5 000 Kč měsíčně. Ani on nemá jinou vyživovací povinnost než k A. a je nemajetný. Splácí dluh v celkové výši 10 000 € až 12 000 €, který vznikl v minulosti z automatů. Měsíčně splácel 150 €, požádal si o nižší splátky a platí 50 €. Bývalé partnerce dluží 30 000 až 45 000 Kč, což jí splácí po 1 000 Kč měsíčně. Je pravda, že se léčil ze závislosti, ale je to asi před patnácti lety a léčil se jeden měsíc. Od rozchodu rodičů přestal se sázkami, účet u Fortuny zrušil ke dni 23. 7. 2018. Peníze si nepůjčuje a péči o A. je schopen zajistit.

                8. Ze zprávy opatrovníka nezletilé ze dne 8. 10. 2018 vzal soud prvního stupně za prokázané, že matka s nezletilou bydlí v pronajatém bytě o velikosti 2+kk s náklady na bydlení asi 17 000 Kč měsíčně. Bytové poměry jsou pro nezletilou vyhovující. Otec nesouhlasil se změnou školky, matka ji dováží na L. Otec hradí obědy 790 Kč měsíčně a matka školkovné – 500 Kč měsíčně. Třídní fond stojí 1 500 Kč ročně, vstup do solné jeskyně 70 Kč. Otec platí výživné 2 000 Kč měsíčně, občas koupí oblečení či hračky. Podle další zprávy ze dne 15. 10. 2018 otec bydlí v původním bytě, kde rodiče vedli společnou domácnost, i jeho bytové poměry jsou pro pobyt nezletilé vyhovující. Nájemné činí okolo 12 000 Kč, otec pracuje ve společnosti S. s průměrným měsíčním čistým příjmem 30 000 Kč. Ze zprávy opatrovníka ze dne 11. 3. 2019 soud prvního stupně zjistil, že rodiče dodržují dohodnutý styk, byť komunikace není funkční. Otec z důvodu zvýšení nájemného bydlí ve firemním bytě na Č. M. a sám uznal, že nezletilé není schopen vytvořit vhodné podmínky pro dlouhodobý pobyt. Má však v úmyslu co nejdříve najít nové bydlení. S matkou se prozatím domluvili, že bude nezletilou vyzvedávat na celý den a večer ji vrátí matce. Ze zprávy ze dne 13. 5. 2019 vzal soud prvního stupně za prokázané, že otec bydlí ve firemním bytě o velikosti 4+kk, byt je čistý a prostorný a jednou týdně dochází uklízečka. Otec obývá jeden pokoj a má k dispozici vlastní WC, společnou koupelnu a obývací pokoj s kuchyňským koutem. Hledá si nové bydlení. Pracuje jako dělník ve výrobě u společnosti F. s příjmem asi 25 000 Kč měsíčně, z toho nájemné činí 5 000 Kč. Opatrovník neshledal důvody, které by bránily otci v rozšířeném styku s nezletilou.

                9. Z potvrzení o příjmu obou rodičů soud prvního stupně zjistil, že za období od července do prosince 2017 činil průměrný čistý měsíční příjem matky částku 33 908 Kč, za období od ledna do června 2018 – 44 338 Kč a za období od května 2018 do dubna 2019 – 43 464 Kč. Průměrný měsíční čistý příjem otce za období od srpna 2017 do července 2018 činil 29 891 Kč.

                10. Soud prvního stupně po provedeném dokazování skutkově shrnul, že A. se narodila mimo manželství rodičů, ti spolu vedli společnou domácnost do počátku března 2018. Nyní je ve faktické péči matky za probíhajícího styku s otcem. Rodiče byli schopni dohodnout se na péči i na styku nezletilé s otcem, spornou mezi nimi zůstala pouze otázka výše výživného.

                11. Při rozhodování o péči soud prvního stupně vycházel z § 907 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. – občanského zákoníku (dále jen OZ), a dospěl k závěru, že v nejlepším zájmu nezletilé je její svěření do péče matky. Zabýval se i možností střídavé péče s tím, že pro ni nyní důvody dány nejsou. Aby otec nebyl omezen ve svém podílu na výchově, ve smyslu § 888 OZ v intencích dohody rodičů uzavřené v průběhu řízení upravil styk otce s A. v rozsahu, který odpovídá jak jejím zájmům, tak i věku, za respektování především jejích zájmů. K minimalizaci konfliktu mezi rodiči volil běžné soudní praxi odpovídající převzetí a předávání ve školském zařízení v případě, že se nezletilá zúčastní vzdělávacího programu. Jinak s ohledem na svěření do péče matky je místem převzetí a předání nezletilé místo jejího faktického bydliště.

                  12. O vyživovací povinnosti otce rozhodl ve smyslu § 913 a § 915 OZ. Při zohlednění nákladů rodičů na bydlení a dosahovaných příjmů (na straně otce v průběhu řízení od 29 891 Kč do 25 000 Kč měsíčně a na straně matky od 44 338 Kč do 43 464 Kč) za situace, kdy A. navštěvuje mateřskou školu a má běžné potřeby jejího věku, dospěl k závěru, že odpovídající výživné je částka 4 000 Kč měsíčně. To odpovídá jak jejímu věku, tak i odůvodněným potřebám a zároveň schopnostem a možnostem otce jako osoby povinné, matka svůj díl vyživovací povinnosti plní osobní mírou péče o nezletilou, která je předškolního věku. Počátek vyživovací povinnosti určil od 1. 3. 2018, kdy rodiče ukončili vedení společné domácnosti.

                  13. Dlužné výživné za období od 1. 3. 2018 do 31. 5. 2019 soud prvního stupně stanovil částkou 29 240 Kč, při zohlednění částky 18 000 Kč, poukázané otcem na účet matky, částky 7 900 Kč za obědy pro nezletilou, částky 4 860 Kč jako platby ve prospěch nezletilé k výzvám matky. S ohledem na výši částky soud otci umožnil tuto částku zaplatit k rukám matky ve čtyřech pravidelných měsíčních splátkách po 7 310 Kč do 31. 8. 2019, 30. 11. 2019, 29. 2. 2020 a 31. 5. 2020 pod ztrátou výhody splátek.

                    14. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl dle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních.

                    15. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal včasné odvolání otec, pouze proti výrokům III, IV a V. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o styku změnil tak, že bude probíhat od 1. 7. od 9:00 hodin do 15. 7. - 18:00 hodin a od 1. 8. - 9:00 hodin do 15. 8. - 18:00 hodin, o vánočních svátcích v lichém roce od 31. 12. od 12:00 hodin do 7. 1. v následujícím roce do 18:00 hodin. Ohledně výživného navrhl, aby bylo stanoveno částkou 3 000 Kč měsíčně a při vyčíslení dluhu na výživném bylo přihlédnuto k započtení jím uplatňovaných částek. Dlužné výživné by měl splácet v měsíčních splátkách po 1 000 Kč. Formálně uvedl, že soud prvního stupně nesprávně formuloval styk o letních prázdninách, protože je upravil pouze v lichém roce a nikoli v sudém. Dále v době styku o vánočních prázdninách v lichém roce, který bude probíhat od 31. 12. od 12:00 hodin do 7. 1., ale nikoli 8:00, ale 18:00 hodin. Předávání nezletilé v 8:00 hodin ráno není podle otce vhodné. Nesouhlasil ani s výší výživného, která mu byla stanovena částkou 4 000 Kč měsíčně, tato částka je nepřiměřeně vysoká s ohledem na jeho majetkové poměry a i na potřeby nezletilé. Soud prvního stupně při svém rozhodování mimo jiné vycházel z toho, že jeho náklady na bydlení činí 5 000 Kč měsíčně. Nepřihlédl však k tomu, že do konce roku 2018 otec platil nájemné ve výši 12 000 Kč měsíčně. Byť v současné době bydlí v bytě zaměstnavatele s nižším nájemným, snaží se zajistit jiné bydlení, které by bylo i pro nezletilou vhodnější. Nájemné za byt o velikosti 2+1 v lokalitě blízké bydlišti matky i v jejím širším okolí činí asi průměrně 15 000 Kč měsíčně. K dlužnému výživnému uvedl, že soud výživné určil od 1. 3. 2018 z důvodu ukončení vedení společné domácnosti rodičů, zohlednil jím započítané platby. Odkázal na podání zaslané soudu prvního stupně dne 12. 6. 2019. V tomto přípise však byly platby otce specifikovány pouze od června 2018, protože matka uvedla, že otec platil výživné od března 2018 ve výši 2 000 Kč měsíčně. Proto se matka již při ústním jednání dne 7. 6. 2019 zabývala pouze platbami od června 2018. Soud platby otce před červnem 2018 při výpočtu dlužného výživného zcela pominul. Navíc poukázal na platby zasílané na účet matky v celkové výši 40 100 Kč, konkrétně dne 13. 3. 2018 – 17 000 Kč, dne 12. 4. 2018 – 16 500 Kč, dne 14. 5. 2018 – 6 600 Kč. Ke splátkám dlužného výživného po 7 310 Kč poukázal na jejich nadlimitní výši.

                    16. Otec svoje odvolání později doplnil, popřel, že by se věnoval gamblerství. Ke dlužnému výživnému do června 2018 uvedl, že na bankovní účet matky zasílal částky dle jejích konkrétních požadavků bez bližší specifikace. Byl přesvědčen, že částky obsahují i výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně, v čemž ho utvrdila i matka, která požadovala výživné teprve od června 2018 a ve výpovědi uvedla, že do té doby dluh nevznikl. Neuvedla, že na její bankovní účet byla připisována celá mzda otce, se kterou matka v rámci společného hospodaření nakládala. Ke svým příjmům uvedl, že se snažil o jejich zvýšení, proto změnil zaměstnavatele. Od dubna 2019 byl zaměstnán u společnosti F. W. P. s.r.o., kde měl přislíbenou vyšší mzdu. Protože zjistil, že společnost nemá dostatek zakázek, snažil se najít jiné zaměstnání a pracovní poměr u společnosti ukončil ke dni 31. 8. 2019. Se zaměstnavatelem z Německa začal jednat o novém zaměstnání, k uzavření pracovní smlouvy však nakonec nedošlo. Má živnostenský list a uzavřel smlouvu o dílo se společností D. S. s.r.o. za hodinovou odměnu 6 €. Nebydlí v Praze na ubytovně, ale na Slovensku. Potvrdil, že od května 2019 nezaplatil k rukám matky žádnou částku z finančních důvodů kromě částky 4 860 Kč, jak uváděla matka. Proto navrhoval, aby byl odlišně upraven jeho styk s dcerou v lichém týdnu od pátku, kdy nezletilou vyzvedne ve školském zařízení, do neděle 19:00 hodin, kdy ji matce vrátí zpět v místě jejího bydliště. Ohledně speciálních styků ke změně nedochází.

                    17. Při jednání odvolacího soudu otec potvrdil, že se s matkou rozešel v březnu 2018, v červnu 2018 odešel ze společné domácnosti. Až do listopadu 2018 však jeho mzda chodila na účet matky. Ke svým současným poměrům uvedl, že se odstěhoval na Slovensko, má však bratra v Trnavě, může se s dcerou stýkat na Kladně či v Praze u příbuzných. Od září 2019 pracuje v Povážské Bystrici, při 180 až 200 hodinách, které odpracuje, má příjem 6 €/hod. Je pravda, že se snažil pracovat v Německu, nedostal však peníze.

                    18. K podanému odvolání otce se vyjádřila matka s návrhem na potvrzení rozsudku soudu prvního stupně i v otcem napadených výrocích. Ohledně styku otce s dcerou souhlasila s tím, že by měl být doplněn styk s dcerou o hlavních letních prázdninách v sudém roce v období od 16. 7. od 9:00 hodin do 31. 7. - 18:00 hodin a od 16. 8. - 9:00 hodin do 31. 8. - 18:00 hodin. K návrhu otce na stanovení nižší výše výživného než jak určil soud prvního stupně poukázala na gamblerství otce a na finanční náročnost tohoto koníčka. K platbám od března 2018 uvedla, že z částky 17 000 Kč, kterou jí poslal v březnu, uhradila částku 3 309,51 Kč za exekuci, 2 000 Kč splátku bývalé partnerce otce, částku 6 259,40 Kč jako splátku paternální babičce nezletilé, částku 6 075 Kč jako polovinu nájmu. Výdaje otce v březnu přesahovaly částku 12 000 Kč, se splátkou poloviny nájemného je tak evidentní, že na nezletilou nepřispěl. Obdobná situace byla i v dubnu 2018, kdy otec poslal na její běžný účet částku 16 500 Kč a ona z toho uhradila částku 3 366,82 Kč na exekuci, částku 2 000 Kč jako splátku bývalé partnerce otce, částku 4 920,74 Kč jako splátku paternální babičce, částku 952 Kč za T mobile otce a částku 6 075 Kč jako polovinu nájmu. Rovněž uvedla, že výdaje otce v dubnu přesahovaly 12 000 Kč a se splátkou poloviny nájemného otec na nezletilou nepřispěl žádnou částkou. V květnu otec uhradil na její běžný účet částku 6 600 Kč, z toho ona uhradila částku 4 956,52 Kč jako splátku paternální babičce a za tento měsíc lze na výživu nezletilé započítat částku 1 643,48 Kč. Od června 2018 za otce již žádné dluhy neplatila. Posléze jí otec platil výživné částkami 2 000 Kč měsíčně, konkrétně dne 15. 6., 13. 7., 16. 8., 25. 9., 25. 10. a 23. 11 v roce 2018. Tutéž částku uhradil ještě 28. 1. 2019 a 15. 4. 2019 a dále od března do června 2019 zaplatil ještě částku 4 860 Kč na školkový fond, příspěvek na angličtinu, výlet, oční vyšetření a fotografování ve školce.

                    19. Matka při jednání odvolacího soudu uvedla, že do května 2018 spolu měli společný účet, protože otec kvůli exekucím nechtěl mít samostatný účet. Nepopřela, že jej o neplacení výživného v době od března 2018 neuvědomila.

                    20. K odvolání otce se vyjádřil opatrovník nezletilé a souhlasil s upraveným stykem o letních prázdninách v sudém roce, stejně jako v lichém, o vánočních svátcích v lichém roce navrhoval styk upravit od 31. 12. od 12:00 hodin do 7. 1. - 12:00 hodin. Výživné navrhoval snížit na částku 3 500 Kč měsíčně a ohledně dlužného výživného dal v úvahu rozložení splátek dlužného výživného do častějšího intervalu v nižších splátkách.

                    21. Odvolací soud postupem dle § 213 odst. 4 o. s. ř. dokazování doplnil.

                    22. Z potvrzení společnosti S. a.s. ze dne 21. 8. 2019 vzal odvolací soud za prokázané, že za období od září 2018 do srpna 2019 činil průměrný čistý měsíční příjem otce částku 26 808 Kč. Z potvrzení společnosti I. t. s.r.o. ze dne 26. 8. 2019 vzal odvolací soud za prokázaný průměrný měsíční čistý příjem matky za období od července do prosince 2018 – 42 240 Kč a od ledna do července 2019 – 46 991 Kč.

                    23. Ze zprávy společnosti F. W. P. ze dne 23. 9. 2019 odvolací soud vzal za prokázané, že od dubna do srpna 2019 otec vydělal celkem částku 87 553 Kč. Podle sdělení této společnosti otec posléze ukončil v srpnu 2019 se společností pracovní poměr.

                    24. Z osvědčení o živnostenském oprávnění, vydaného Okresním úřadem v Humenném ze dne 24. 9. 2019, vzal soud prvního stupně za prokázané, že otec je registrován s živnostenským oprávněním na výrobu a zpracování jednoduchých výrobků z kovu a výrobu strojů a zařízení pro všeobecné účely.

                    25. Po uvedeném doplnění dokazování odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu dle odvolání otce, s ohledem na opatrovnický charakter řízení v systému úplné apelace, postupem dle § 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání otce je částečně důvodné.

                    26. K odvolací námitce, týkající se styku s nezletilou (§ 888 OZ), odvolací soud při svém rozhodování vycházel z aktuálních fakticky shodných návrhů obou rodičů. Za situace, kdy otec nyní bydlí a pracuje ve Slovenské republice a reálně nemá možnost realizovat s matkou původně dohodnuté a soudem prvního stupně stvrzené styky s dcerou, upravil jeho styky od pátku, kdy nezletilou vyzvedne ve školském zařízení, do neděle 18:00 hodin, kdy ji odevzdá matce (v lichých týdnech v roce). Rovněž ve shodě s návrhy obou rodičů upravil styk o Vánocích tak, aby k předávání nedocházelo o 8:00 hodině ranní, ale v 18:00 hodin (týká se úpravy styku o vánočních svátcích v lichém roce – dne 7. 1.). Obdobně upravil styk s dcerou o letních prázdninách v lichém a sudém roce, protože soud prvního stupně nepochybně omylem upravil pouze styk v lichém a nikoli v každém roce.

                    27. V otázce výše výživného (dle § 913 odst. 1 OZ) v kontextu se zjištěnými příjmy otce dospěl odvolací soud k závěru, že do doby odstěhování otce na Slovensko upravenému rozšířenému styku otce s dcerou, příjmu otce jako osoby výživou povinné a potřeb nezletilé jako osoby oprávněné odpovídá částka 3 000 Kč měsíčně. Zohlednil tak rozšířený styk otce s dcerou, který se promítá i do výše výživného, neboť otec se po dobu styku s dcerou rovněž touto formou podílí na úhradách potřeb nezletilé. Jiná situace je od odstěhování otce na Slovensko. Otec se s dcerou od té doby stýká v omezeném rozsahu, odpovídajícím výživným od této doby je proto částka 4 000 Kč měsíčně, původně stanovená soudem prvního stupně.

                    28. V souladu s tím odvolací soud rozhodl i o dluhu otce na výživném. Při úvaze o době od března do června 2018 odvolací soud vycházel z tvrzení a výpovědi matky, která sama při svém účastnickém výslechu před soudem prvního stupně potvrdila částku 2 000 Kč měsíčně na výživném, kterou si za situace, kdy jí na účet chodila celá výplata otce pro jeho probíhající exekuce, ponechávala. Matka tento postup sice později vyvracela, odvolací soud však dospěl k závěru, že kdyby otec matce výživné skutečně reálně neplatil, jistě by to matka uvedla ve své výpovědi. Ve zbytku vycházel z plateb, uvedených matkou v jejím vyjádření k odvolání otce, a při jednání odvolacího soudu odsouhlasených otcem. Celková dlužná částka na výživném tak činí částku 34 140 Kč (12 000 + 22 140). Za rok 2018 měl otec uhradit 30 000 Kč, při zohlednění i shora uvedených sporných plateb zaplatil 18 000 Kč, zbývá tak doplatit 12 000 Kč. Za období od 1. 1. 2019 do 30. 9. 2019 měl otec uhradit 31 000 Kč, uhradil pouze 8 860 Kč, k úhradě tak zbývá 22 140 Kč. Celkovou dlužnou částku odvolací soud uložil otci zaplatit k rukám matky opět ve čtyřech splátkách, jak učinil soud prvního stupně, po 8 535 Kč, splatnými k 31. 12. 2019, v roce 2020 potom splatnými ke dni 31. 3., 30. 6. a 30. 9. Důvodem tohoto postupu a určení splatnosti dluhu v uvedených splátkách je okolnost, že otec od dubna 2019 na výživu své dcery neplatil vůbec nic a zásadním způsobem tak porušoval svoji zákonnou vyživovací povinnost. Tento způsob úhrady dluhu tak odpovídá jak dlouhodobému nehrazení výživného, tak i tomu, že jde o dluh na výživném pro nezletilé dítě a měl by být uhrazen v době co možná nejkratší. Na druhou stranu odvolací soud při svém rozhodování přihlédl i k výdělkovým možnostem otce a rozhodl tak, aby otec byl dlužné splátky skutečně schopen i hradit.

                      29. Odvolací soud tak napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výrocích III o styku otce s dcerou, IV o výživném a V o dlužném výživném postupem dle § 220 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. Ve výrocích I a II o péči o nezletilou a jejím bydlišti zůstal nedotčen (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).
                        30. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud dle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních.
                          31. S ohledem na státní příslušnost rodičů ve Slovenské republice jde o věc s cizím prvkem. Pravomoc soudů České republiky k projednání a rozhodnutí věci vyplývá z čl. 8 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 a okolnosti, že obvyklé bydliště nezletilých bylo v době zahájení řízení na území České republiky, ve věci vyživovací povinnosti z čl. 3 písm. b) Nařízením Rady (ES) č. 4/2009.
                            Poučení:

                            Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.

                            Praha 9. října 2019

                            JUDr. Jiří Cidlina v. r.

                            předseda senátu