Judikatura VKS

Detail rozhodnutí

<< zpět na zadání dotazu
Spisová značka:56Co 325/2017     
Soud:Krajský soud v Ostravě
ECLI:ECLI:CZ:KSOS:2018:56.CO.325.2017.1
Datum rozhodnutí:29.08.2018
Forma rozhodnutí:Rozsudek
Dotčené předpisy:Nařízení () č. 2201/2003
Kategorie rozhodnutí:E


ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zavrtálkové a soudců JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci péče o

nezletilou: J. M. M., narozená dne xxx

            zastoupená kolizním opatrovníkem

            Statutárním městem Karviná – Magistrátem města Karviné

dítě rodičů: matka K. V., narozená dne xxx

            bytem xxx

            pro doručování pošty bytem xxx

            zastoupená advokátkou JUDr. Janou Fuskovou

            sídlem Fryštátská 64/9, 733 01  Karviná – Fryštát

            otec D. A. M., narozený dne xxx

            občan Polské republiky

            naposledy bytem xxx

            t. č. neznámého pobytu v cizině

            zastoupený procesní opatrovnicí, advokátkou Mgr. Janou Šimkovou

            sídlem Studentská 1225, 735 81  Bohumín – Nový Bohumín

o úpravu péče a výživu,

k odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 26. 7. 2017, č. j. 43 Nc 73/2015-185, 43 P a Nc 295/2015



takto:

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje v odstavci I. výroku o úpravě péče nezl. J. M. M.

II. V odstavci I. výroku o úpravě výživného se rozsudek okresního soudu mění následovně:

Otec D.l A. M. je povinen zaplatit na dlužném výživném ve prospěch nezl. J. M. M. k rukám matky K. V. za dobu od 1. 7. 2015 do 31. 8. 2018 včetně částku 150.714 Kč do 30 dnů od data doručení tohoto rozsudku otci.

S účinností od 1. 9. 2018 nadále je otec povinen platit na výživu nezl. J. M. M. částku 4.000 Kč měsíčně každého 1. dne v měsíci předem k rukám matky a částky výživného dospělé do konce měsíce, ve kterém bude tento rozsudek otci doručen, je otec povinen zaplatit k rukám matky do 3 dnů od data jeho doručení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů za řízení před okresním soudem.

IV. Otec je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné na náhradě nákladů za řízení před okresním soudem částku 13.715 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů v odvolacím řízení.

VI. Otec je povinen zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Ostravě na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 900 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.



Odůvodnění:

1. Okresní soud v Karviné rozsudkem svěřil nezl. J. M. M. do péče matky. Otci uložil povinnost s účinností od 1. 8. 2015 platit na výživu nezl. J. k rukám matky vždy 1. dne v měsíci předem částku 4.000 Kč měsíčně a na dlužném výživném za dobu od 1. 8. 2015 do 31. 7. 2017 včetně zaplatit k rukám matky ve tříměsíční lhůtě od doručení rozsudku částku 96.000 Kč. Určil splatnost výživného za dobu od 1. 8. 2017 do doručení rozsudku otci. Žádnému z účastníků a České republice nepřiznal právo na náhradu nákladů prvostupňového řízení.

2. Otec (procesní opatrovnice otce) podal proti rozsudku včasné odvolání, v němž byl vyjádřen nesouhlas s výrokem rozsudku v odstavci I. o svěření nezl. J. do péče matky. Obsahem odvolání byla námitka, že matka vytrhla dceru z dosavadního prostředí, na něž byla dcera zvyklá a v němž dlouhodobě žila s otcem na území Francie. Od data převzetí dcery matkou  a jejího přemístění na území České republiky matka otci neumožňuje s dcerou kontakt. Okresní soud dostatečně neprověřil poměry matky a nezohlednil, že otec byl tou osobou, která od narození o nezl. dceru pečovala. V odvolání byl vyjádřen požadavek, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu,  nezl. J. M. svěřil do péče otci a matce určil výživné odpovídající jejím majetkovým poměrům.

3. Matka navrhla, ať rozsudek okresního soudu je ve všech výrocích o věci samé jako věcně správný potvrzen.

4. Kolizní opatrovník nezl. J. ve zprávě ze dne 30. 7. 2018 navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu ve všech jeho výrocích.

5. Odvolací přezkum proběhl s odkazem na ust. § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních ve spojení s § 214 odst. 1 o. s. ř. u jednání odvolacího soudu bez osobní účasti otce a kolizního opatrovníka nezletilé. Kolizní opatrovník neúčast u jednání omluvil ve zprávě ze dne 30. 7. 2018. Otci pro neznámý pobyt v cizině nebylo možno předvolání k odvolacímu jednání doručit v písemné podobě prostřednictvím pošty a odvolací soud předvolání k jednání otci zaslal elektronickou cestou, neboť elektronická adresa otce je z obsahu spisu známa. Na toto předvolání otec nereagoval a k odvolacímu jednání se nedostavil. Otci byl ovšem pro neznámý pobyt ustanoven procesní opatrovník v osobě advokátky Mgr. Jany Šimkové, a ta otce u odvolacího jednání zastoupila. Včasným odvoláním otce (procesní opatrovnice otce) je rozsudek okresního soudu dotčen ve všech výrocích. Ačkoli v odvolání je výslovně napadán výrok o úpravě péče, s odkazem na ust. § 212 písm. a) o. s. ř. platí, že současně s výrokem o úpravě péče jsou odvoláním dotčeny výroky o úpravě výživného, které s úpravou péče přímo souvisejí a oba závislé výroky o nákladech řízení. Odvolání důvodné není, a pokud odvolací soud rozhodl o změně výroku rozsudku o úpravě výživného, šlo o změnu související s upřesněním výše dluhu otce na výživném  a se stanovením odlišného počátku doby plnění výživného otcem.

6. Okresní soud věcně správně neponechal stranou zjištění, že ve věci se vyskytuje mezinárodní  prvek v osobě otce, občana Polské republiky s obvyklým bydlištěm na území Francie. Mezinárodní příslušnost soudů ČR v řízení o úpravu péče se odvozuje z Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti („Brusel II. bis.“), článku 8 odst. 1. Mezinárodní příslušnost soudů ČR v řízení o určení výživného je odvozena z Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovací povinnosti, jeho článku 3, písm. b) a d). Volbu práva pro řízení o úpravu péče neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie. Rozhodné právo se určí podle mezinárodní smlouvy mezi bývalou ČSSR a PLR o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních publikované vyhláškou Min. zahraničních věcí č. 42/89 Sb., článku 29 odst. 1. Právo rozhodné pro otázky vyživovacích povinností v členských státech vázaných Haagským protokolem se určuje v souladu s ním (viz článek 15 Nařízení Rady ES č. 4/2009). Podle rozhodnutí Rady o uzavření Haagského protokolu ze dne 23. 11. 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím (2009/941/ES), jeho článku 3 odst. 1, platí, že vyživovací povinnost se řídí právem státu, v němž má oprávněný (nezl. dítě) místo obvyklého pobytu. Věcně správný je závěr okresního soudu o mezinárodní příslušnosti soudů ČR a o volbě práva ČR pro obě řízení.

7. Nad rámec skutkových zjištění okresního soudu odvolací soud v odvolacím řízení doplnil dokazování výslechem matky a listinnými důkazy. Z doplňující výpovědi matky zjistil, že po vydání prvostupňového rozsudku otec na výživu nezl. J. nezaplatil žádnou částku a stejně tak nesplnil okresním soudem vyčíslený dluh na výživném, s výjimkou jednoho případu, kdy otec v měsíci září 2017 bez bližšího vysvětlení, pro jaký účel částka slouží, zaslal k rukám matky 50 €. Šlo o částku určenou ve prospěch nezl. J. Oddělené soužití rodičů nastalo někdy v červnu 2015, kdy matka převzala nezl. J. od otce a s dcerou odjela do České republiky, kde již zůstala trvale. Otec neplnil výživné ve prospěch nezl. J. od července 2015. Dceru od otce matka převzala někdy kolem 19. dne v měsíci červnu roku 2015. Nezl. J. od září 2018 začne navštěvovat 5. třídu základní školy. Dcera je zdravá, nosí však brýle, na jejichž nákup matka vynaloží v průměru 4.000 Kč – 5.000 Kč ročně. Dcera se nevěnuje   žádné    placené zájmové činnosti. Matka je zaměstnána u společnosti GRUMAR MANY s. r. o.  jako servírka s pracovištěm v místě bydliště. Matka žije ve společné domácnosti se S.A.C., občanem Itálie. Partner matky samostatně podniká. Matka s partnerem společně hospodaří, na nákladech za nájem společného bytu vynaloží měsíčně v souhrnu 8.000 Kč. V období let 2012 – 2015 matka pracovala v Itálii a o nezl. dceru tehdy pečoval otec. Matka za dcerou dojížděla každý 2. týden a otci dávala finanční prostředky na její výživu. Otec s nezl. J. není v kontaktu od  odjezdu dcery do ČR. Matka je ve styku s rodinou otce v Polské republice. Matkou otce byla informována, že otec si pořídil dům v jižní Francii, za který splácí hypotéku, žije s jinou partnerkou a má s ní další dvě nezl. děti. Otec pracuje ve stálém pracovním poměru při zabezpečování dálnic ochrannými sítěmi. S otcem je matka v občasném telefonickém kontaktu, otec byl informován o odvolacím jednání. Výživné pro nezl. J. odmítá plnit, vyjádřil přání, aby J. za ním přijela do Francie. V rámci  telefonických kontaktů matky s otcem má otec příležitost telefonicky hovořit rovněž s dcerou. Otec má další dceru žijící v Izraeli, na jejíž výživu výživné neplní.

8. Ze zpráv Magistrátu města Karviné ze dne 27. 12. 2017 a 30. 7. 2018 bylo zjištěno, že matka žije ve společné domácnosti s nezl. J. a partnerem S. A. C., osobou samostatně výdělečně činnou. Matka je zaměstnána u společnosti  GRUMAR MANY s. r. o. jako obsluha. Nezl. J. nastoupí do 5. třídy základní školy. Potřeby nezletilé odpovídají jejímu věku. S otcem je nezletilá jen příležitostně v telefonickém kontaktu, otec vyživovací povinnost k nezletilé neplní dlouhodobě s výjimkou jednoho případu, kdy zaslal na výživu nezletilé k rukám matky v roce 2017 částku 50 €. Na základě pohovoru s nezl. J. pracovníkem úřadu bylo zjištěno, že nezletilá si přeje nadále žít u matky.

9. Ze zprávy společnosti GRUMAR MANY s. r. o. bylo zjištěno, že matka pracovala pro společnost v období 1. 1. – 31. 3. 2017 v hlavním pracovním poměru s prům. čistým měsíčním výdělkem 7.629 Kč (za období 1 – 4/2017), následně na dohodu o provedení práce.

10. Podle § 908 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., nežijí-li spolu rodiče nezl. dítěte, které není plně svéprávné, a nedohodnou-li se o úpravě péče o takové dítě, rozhodne o ní i bez návrhu soud. V ostatním se ust. § 906 a 907 použijí obdobně.

11. Podle § 907 odst. 1 o. z. soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, nebo do společné péče; soud může dítě svěřit i do péče jiné osoby, než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte. Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili.

12. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

13. Podle § 912 o. z. nezl. dítě, které není plně svéprávné, má právo na výživné, i když má vlastní majetek, ale zisk z majetku spolu s příjmem z  výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě.

14. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

15. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

16. Podle § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností, k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

17. Podle § 919 o. z. nežijí-li spolu rodiče nezl. dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, a nedohodnou-li se o plnění vyživovací povinnosti k dítěti, nebo žijí-li rodiče takového dítěte spolu, ale jeden z nich vyživovací povinnost k dítěti neplní, postupuje soud podle § 915 – 918.  To platí i v případě, že soud rozhoduje o péči o nezl. dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, pokud se rodiče nedohodnou o plnění vyživovací povinnosti k dítěti.

18. Pro větší přehlednost odvolací soud provedl shrnutí právně významných skutkových zjištění. Řízení o úpravu výchovného prostředí nezl. J. M. M. a úpravu výživného bylo zahájeno návrhem matky dne 24. 11. 2015 s požadavkem, ať nezl. J. je svěřena do péče matky a otci stanovena povinnost platit na výživu nezl. J. s účinností od 1. 11. 2015 a dle odvolacího požadavku matky s účinností od 1. 7. 2015 částku 4.000 Kč měsíčně k jejím rukám. Matka převzala v měsíci červnu roku 2015 nezl. J. od otce a odcestovala s ní na území ČR, kde se s nezletilou zdržuje doposud. Nezl. J. se narodila mimo manželství rodičů, od září roku 2015 započala s návštěvou základní školy v České republice, 2. ročníku, od září 2018 postoupí do 5. třídy. Matka v rámci následných podání a předložených dohod rodičů, které ovšem nebyly rodiči podepsány, potvrdila, že rodiče žili s nezletilou původně v Nizozemí, v roce 2012, respektive 2013 se otec přestěhoval s nezletilou do Francie a nezl. J. zůstávala v péči otce v době, kdy matka odjížděla za prací do Itálie. V reakci na usnesení okresního soudu ze dne 11. 1. 2016, jehož obsahem je affidavit, nebo-li výzva formou usnesení, aby otec formou místopřísežného prohlášení zodpověděl okresním soudem položené otázky, otec v elektronickém podání ze dne 14. 6. 2017  potvrdil, že  v období výkonu práce matkou v Itálii o nezl. J. pečoval. Matce umožnil trávit s nezl. J. vždy prázdniny. Matka v roce 2015 nezl. J. převzala za účelem pobytu o prázdninách v ČR (pro nezl. J. poslala babičku K.S.), a zpět do místa bydliště otce ve Francii nezl. J. již nevrátila. Od odjezdu nezl. J. na území ČR otec dceru neviděl. Z protokolu o výslechu otce před Soudem vyšší instance v Marseille ve Francii dne 24. 4. 2017 vyplynulo, že rodiče žijí odděleně od roku 2010, v období let 2012 – 2015 žila nezl. J. v péči otce, původně v Nizozemí, od roku 2013 na území Francie. Matka si v bydlišti otce dceru vyzvedávala za účelem návštěv České republiky. V červnu roku 2015 nezl. J. odjela za matkou do ČR a matka dceru zpět již nevrátila. S nezl. J. je otec v kontaktu jen prostřednictvím telefonických hovorů. Peníze na výživu nezl. J. otec matce neposílá. Otec pracuje v rámci stálého pracovního poměru při zajišťování skal, s průměrným čistým měsíčním výdělkem 1.700 €. Otec žije s jinou partnerkou, se kterou má nezl. syna ve věku 2 let, v roce 2017 v době konání výslechu byla partnerka otce opět těhotná a očekávala s otcem další dítě. Podle zpráv třídní učitelky Základní školy Borovského v Karviné nezl. J. školu navštěvuje od září roku 2015, se školou spolupracuje pouze matka, nezl. J. patří prospěchově k lepším žákům třídy.

19. Podle kurzu měn  České národní banky k datu 28. 8. 2018 činil kurz mezi měnami EUR a  Kč,  1 € = 25,720 Kč. Částka 50 € se rovná částce 1.286 Kč. 

20. Svěření nezl. J. do péče matky je přirozeným důsledkem skutkového zjištění, že nezletilá žije v matčině péči dlouhodobě, od poloviny června roku 2015 a tento stav bez přerušení trvá do současnosti. Ačkoli otec v elektronickém podání adresovaném soudu či při výslechu před Soudem vyšší instance v Marseille dal najevo nesouhlas s pobytem nezl. J. v matčině péči, nepodnikl žádné kroky, kterými by dosáhl změny. Otec především neposkytl soudům ČR (okresnímu i odvolacímu) dostatek informací  o tom, že otec stojí o svěření nezl. J. do své péče. Po odjezdu nezl. J. do ČR otec neusiloval o navrácení nezl. J. zpět na území Francie, do místa původního obvyklého bydliště nezletilé postupem podle Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí ze dne 25. 10. 1980 (na území ČR publikované sdělením Min. zahraničních věcí č. 34/98 Sb.). Jestliže příslušné kroky k navrácení nezl. J. do místa dřívějšího obvyklého bydliště ve Francii otec nepodnikkl bezprostředně po zadržení nezletilé matkou v České republice, a pobyt nezletilé ve faktické péči matky trvá bez přerušení déle než 3 roky, jde o změnu trvalou, nezl. J. je  v matčině péči spokojená a přeje si v matčině péči zůstat. Na nové prostředí se adaptovala a není důvod na něm cokoli měnit. Matčinu péči kolizní opatrovník ve zprávách zasílaných soudu opakovaně hodnotil jako péči bezchybnou a prospěšnou. S tímto závěrem odvolací soud potvrdil jako věcně správný výrok rozsudku okresního soudu v odstavci I.  o svěření nezl. J. M. M. do péče matky podle § 219 o. s. ř.

21. Pokud jde o úpravu výživného ve prospěch nezl. J. nalezl odvolací soud důvody pro změnu  úpravy ve výroku rozsudku okresního soudu v odstavci I. Při úvaze o výši výživného, které má otec plnit k rukám matky, odvolací soud zohlednil tato skutková zjištění. V bezprostřední péči matky se nezl. J. nachází od cca 19. 6. 2015. V období 1.-18. dne měsíce 6/2015 otec nesl břemeno výživy nezletilé. Vzhledem k rovnocenné povinnosti obou rodičů nést břemeno vyživovací povinnosti ke společné dceři (§ 914) lze otcův podíl na výživě nezl. J. za měsíc červen 2015 hodnotit jako splněný. Stanovení výživného   otci   přichází v úvahu s účinností od 1. 7. 2015 do budoucna. Za období 1. 7. 2015 – 31. 8. 2018 (do konce měsíce, ve kterém odvolací soud ve věci rozhodl), otec na výživu nezl. J. zaplatil pouze jednorázově částku 50 €; podle kurzu měn ČNB k datu 28. 8. 2018 50 €  odpovídá částce 1.286 Kč. Výživné stanovené otci s účinností od 1. 7. 2015 bylo určeno ve prospěch nezletilé, tehdy již žákyně základní školy. Vzhledem ke tvrzenému průměrnému měsíčnímu výdělku otce (1.700€ měsíčně), částka 4.000 Kč odpovídá v přepočtu na € v průměru částce 156 € po zaokrouhlení. Otcův průměrný měsíční příjem představuje více než desetinásobek částky 4.000 Kč a umožňuje otci plnit výživné pro nezl. J. v částce 4.000 Kč měsíčně (155,52 €), navzdory 2 dalším vyživovacím povinnostem otce k nezl. dětem narozeným z jeho nového partnerského vztahu.  Nezl. J. je dítětem nejstarším a lze předpokládat, že její potřeby převyšují potřeby mladších   dětí   narozených z nového vztahu otce. Při úvaze o výši výživného odvolací soud vzal v úvahu rovněž tu skutečnost, že matka svůj podíl na  plnění vyživovací povinnosti k nezl. J. plní zcela svou osobní péčí. Otec se na péči o nezl. J. či jinou formou na úhradě potřeb nezl. J. v období 1. 7. 2015 do současnosti nepodílel. Výživné za období 1. 7. 2015 – 31. 8. 2018 včetně, tj. za 38 měsíců,  mělo být splněno souhrnně  v částce 152.000 Kč (38x4.000 Kč). Po odpočtu 50 €, tj. částky 1.286 Kč, zbývá  otci ke splnění dluh na výživném v částce 150.714 Kč. Tuto částku je otec povinen zaplatit do 30-ti dnů od doručení rozsudku odvolacího soudu otci k rukám matky nezl. J. Důvod ke stanovení splatnosti dluhu na výživném ve splátkách či v delší časové lhůtě odvolací soud nenalezl. Otec  si byl vědom probíhajícího soudního řízení o úpravě péče a výživného ve prospěch nezl. J. minimálně v posledních 3 letech. Navzdory této skutečnosti výživné ve prospěch nezl. J. s výjimkou jednoho případu plnit nezačal.  

22. S těmito závěry  odvolací soud rozhodl o změně rozsudku okresního soudu v odstavci I. výroku o úpravě výživného způsobem vyjádřeným ve výrokové části rozsudku odvolacího soudu  v odstavci II.  s odkazem na ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.

23. V řízení před okresním soudem a v odvolacím řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů podle zásady vyjádřené v § 23 z. ř. s.

24. Pro rozhodnutí o nákladech vzniklých České republice v souvislosti s oběma stádii řízení  (před okresním   soudem   a v odvolacím řízení) s odkazem na ust. § 148 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.  vzal odvolací soud v úvahu skutečnost, že  v obou stádiích řízení vznikly náklady spojené s překlady soudních listin adresovaných otci či s dožádáním o provedení důkazu výslechem otce ve Francii. Otec se soudy nespolupracoval, na předvolání či výzvy soudů k zodpovězení otázek souvisejících se zjištěním otcových osobních, majetkových a výdělkových poměrů nereagoval a náklady spojené s překlady soudních listin tak byly vynaloženy vlastně nadbytečně. Ačkoli v řízení péče o nezletilé nelze jeho výsledek hodnotit jako procesní úspěch či neúspěch, je  pro výsledek řízení významné zjištění, že otec po celou dobu řízení zůstal pasivní a informaci o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech soudu neposkytl. Toto zjištění je důvodem, pro který má otec nést břemeno nákladů vynaložených z rozpočtových prostředků okresního a odvolacího soudu. Rozhodnutí o nákladech státu je v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 2953/16 a III. ÚS 880/18. Podmínky pro osvobození od soudních poplatků u otce zjištěny nebyly.  V řízení před okresním soudem vznikly náklady v souhrnu v částce 13.715 Kč. Jde o tlumočnické odměny v částkách:

- 3.800 kč dle usnesení č. j. 43 Nc 73/2015-35,

- 200 Kč dle usnesení č. j. 43 Nc 73/2015-75,

- 1.520 Kč dle usnesení č. j. 43 Nc 73/2015-91,

- 900 Kč dle usnesení č. j. 43 Nc 73/2015-120,

- 600 Kč dle usnesení č. j. 43 Nc 73/2015-158,

- 380 Kč dle usnesení č. j. 43 Nc 73/2015-159,

- 200 Kč dle usnesení č. j. 43 Nc 73/2015-171,

- 5.735 Kč dle usnesení č. j. 45 Nc 73/2015-216 a

- 380 Kč dle usnesení č. j. 43 Nc 73/2015-260.

25. V odvolacím řízení jde o náklady státu spojené s překladem předvolání a výzvy adresované otci formou usnesení č. j. 56 Co 325/2017-235 v částce 900 Kč.

26. Částku 13.715 Kč je otec povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné jako náhradu nákladů za řízení před okresním soudem do 30-ti dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu s odkazem na ust. § 148 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř. Částku 900 Kč je otec povinen zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Ostravě na náhradě nákladů odvolacího řízení do 30-ti dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu dle § 224 odst. 1 ve spojení s § 148 odst. 1 o. s. ř.


Poučení:

Proti tomuto rozsudku  není dovolání přípustné (§ 30 odst. 1 o. s. ř.).


Ostrava 29. srpna 2018

JUDr. Eva Zavrtálková v. r.

předsedkyně senátu