Judikatura VKS

Detail rozhodnutí

<< zpět na zadání dotazu
Spisová značka:30C 172/2016     
Právní věta:Kritériem pro určení rozsahu výživného neprovdané matky je hledisko přiměřenosti.
Soud:Krajský soud v Hradci Králové
ECLI:ECLI:CZ:KSHK:2017:30.C.172.2016.1
Datum rozhodnutí:18.01.2017
Forma rozhodnutí:Rozsudek
Heslo:Výživné
Dotčené předpisy:§ 920 předpisu č. 89/2012Sb. o. z.
Kategorie rozhodnutí:B


Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. G.Ř. ve věci žalobkyně G.L., nar. xxx, bytem xxx, 284 01, Kutná Hora, proti žalovanému M.K., nar. xxx, bytem xxx, Vlčkovice v Podkrkonoší - Dolní Vlčkovice, o výživné neprovdané matky, takto:

I. Žalovaný je povinen platit v žalobkyni výživné ve výši 2.000 Kč měsíčně od 14. 6. 2016 do 14. 6. 2018 vždy do každého 15. dne v měsíci předem.

II. Žaloba se zamítá v části požadovaného výživného 1.000 Kč měsíčně od 14. 6. 2016 do 14. 6. 2018.

III. Dluh na výživném v částce 15.133 Kč se žalovanému povoluje splácet ve splátkách 1.000 Kč měsíčně zároveň s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice soudní poplatek 500 Kč na účet Okresního soudu v Trutnově do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění

Žalobkyně se žalobou doručenou místně nepříslušnému Okresnímu soudu v Kutné Hoře dne 22. 8. 2016 domáhala po žalovaném příspěvku na výživu neprovdané matky za dobu od června 2016 do června 2018 v částce 3.000 Kč měsíčně. Nárok odůvodnila tím, že dne 14. 6. 2016 se žalobkyni mimo manželství narodil syn Filip, otcovství žalovaného k nezletilému bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů. Žalovaný žalobkyni ničím nepřispěl na zvýšené výdaje v souvislosti těhotenstvím a porodem, tento stav trvá. Jediným příjmem žalobkyně je rodičovský příspěvek, který jí byl vyplacen zpětně k datu narození syna. Příjem žalovaného by se měl pohybovat kolem 25.000,-Kč měsíčně. Žalovaný má další vyživovací povinnost k dceři ve věku dvanáct let.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že je ochoten platit na syna Filipa soudem stanovené výživné, nevidí však důvod, proč by měl přispívat na výživu žalobkyně.

Obsahem rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře sp. zn. P 153/2016 – 35 ze dne 14. 11. 2016 vzal soud za prokázané, že účastníkům se dne 14. 6. 2016 narodil syn Filip K. Rodiče žili ve společné domácnosti do prosince 2015, poté již soužití neobnovili. Průměrný měsíční příjem žalovaného z pracovního poměru byl za rok 2015 zjištěn ve výši 21.007 Kč a za období od ledna do září 2016 ve výši 21.450 Kč. Žalobkyně je s nezletilým na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek 7.600,-Kč. Bydlí v bytě 1+1, kde hradí nájemné 7.300 Kč. Pobírá příspěvek na bydlení 4.787 Kč. Žalovaný má kromě nezl. Filipa vyživovací povinnost k dceři Andree R., na jejíž výživu přispívá částkou 3.700 Kč. Popsaný skutkový stav byl konstatován v rozsudku ze dne 14. 11. 2016, který nabyl právní moci dne 22. 12. 2016. Soud tímto rozsudkem svěřil nezletilého Filipa do péče matky a otci stanovil povinnost platit na syna výživné 2.600 Kč měsíčně s účinností od narození nezletilého.

Zprávou Úřadu práce České republiky - pracoviště v Kutné Hoře vzal soud za prokázané, že žalobkyně od narození syna Filipa pobírá rodičovský příspěvek v částce 7.600,-Kč a příspěvek na bydlení 4.787 Kč. Dávky pomoci v hmotné nouzi nejsou žalobkyni vypláceny.

Potvrzením zaměstnavatele KOSOGASS – inženýring s.r.o. vzal soud za prokázané, že průměrný příjem žalovaného v r. 2016 činil 24.826 Kč. Konkrétní výši mzdy žalovaného v jednotlivých měsících rozhodující měrou ovlivňovala složka osobního ohodnocení a odměn zaměstnance a též výkon práce přesčas.

Podle § 920 odst. 1 věta prvá zák. č. 89/2012 Sb. (dále o. z.) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Podle § 922 odst. 2 o. z. výživné pro neprovdanou matku lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

Cílem právní úpravy je garantovat neprovdané matce určitý příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Životní situace ženy, která porodila, je obzvláště obtížná, kromě jiného i z ekonomického hlediska. Oprávněnou je matka, která za otce svého dítěte není provdána. Při vymezení rozsahu a způsobu plnění této specifické vyživovací povinnosti je třeba aplikovat i obecná ustanovení o výživném (zejm. § 913 a násl. – pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného).

Zákonné kritérium rozsahu pro plnění poskytované podle § 920 je hledisko přiměřenosti. Nejde o plnění vyživovací povinnosti v plném rozsahu podle kritérií zásadně shodné životní úrovně. Není tedy nutné, aby matka dítěte sdílela vyšší životní úroveň otce dítěte. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně má příjem pouze z rodičovského příspěvku 7.600,- Kč. Vyplácený příspěvek na bydlení nepostačuje k plnému pokrytí nákladů na pronájem bytu, který užívá žalobkyně s nezletilým. O syna Filipa žalobkyně od jeho narození osobně pečuje. Průměrný měsíční příjem žalovaného v roce 2016 byl znatelně vyšší ve druhém pololetí než v prvním pololetí tohoto kalendářního roku. Soud pro účely výživného vycházel z průměrného příjmu za celý rok 2016, nikoli pouze od data narození syna účastníků. Dle soudu je třeba přihlédnout k tomu, že výše mzdy žalovaného ke konci roku bývá ovlivněna směrem nahoru výplatou třináctého platu i vyšším množstvím přesčasů (viz potvrzení o mzdě za roky 2015, 2016).

Vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni vyplývá z § 920 o. z. Za výživné odpovídající hlediskům § 913 o. z., při zohlednění vyživovací povinnosti žalovaného ke dvěma nezletilým dětem, považuje soud částku 2.000 Kč měsíčně. Začátek období, za které je žalovaný povinen výživné platit, je dán narozením syna Filipa. Nedojde-li k podstatné změně poměrů, skončí žalovanému povinnost poskytovat žalobkyni výživné dnem 14. 6. 2018.

Nárok na výživné žalobkyně byl zamítnut co do částky 1.000 Kč, když v tomto rozsahu nesplňoval dle názoru soudu kritérium přiměřenosti výživného.

Žalovaný dluží žalobkyni výživné od 14. 6. 2016 do konce měsíce, v němž byl vyhlášen rozsudek, tj. do 31. 1. 2017. Dluh na výživném za 7 měsíců (7 x 2.000 tj. 14.000 Kč) a za poměrnou část měsíce června 2016 (1.133 Kč) celkem činí 15.133 Kč. Žalovaný vzhledem k výši svého příjmu není schopen uhradit dlužné výživné žalobkyni najednou. Stanovením povinnosti k jednorázové úhradě by byla ohrožena schopnost žalovaného platit výživné pro syna Filipa i dceru Andreu. Soud proto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil žalovanému přiměřené splátky dlužného výživného. Nebude-li žalovaný splátky dodržovat, stane se dluh na výživném splatným celý.

Výrok IV. je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Oba účastníci měli úspěch ve věci pouze částečný. Úspěch žalobkyně je vzhledem k výši přiznaného výživného poměrně větší, nežli úspěch žalovaného. Dle obsahu spisu žalobkyni žádné náklady řízení nevznikly, soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů žádnému z účastníků.

Žalobkyně je osvobozena od soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. f) zákona č. 549/1991 Sb. Na žalovaného podle § 2 odst. 3 poplatkového zákona přešla povinnost podle výsledku řízení zaplatit odpovídající část soudního poplatku. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit za dva roky žalobkyni výživné celkem 48.000 Kč, soudní poplatek proto činí dle položky 7 písm. a) sazebníku 500 Kč.

Poučení


Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Trutnově a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.

18.01.2017

Mgr. G.Ř., samosoudkyně