Soudce Šuk k úpravě dovolání: Neplatí rovnice, že čím více instancí, tím více spravedlnosti

K otázce současné a budoucí právní úpravy dovolání v civilním procesu na konferenci v rámci Pražského právnického podzimu soustředili své příspěvky dva soudci Nejvyššího soudu Bohumil Dvořák a Petr Šuk. Předmětem příspěvků a následné diskuse byla především právní úprava přípustnosti dovolání. Podle Petra Šuka jediné, co považuje o dovolání ve věcném záměru civilního řádu soudního za správné, je název tohoto opravného prostředku a to, že o něm rozhoduje Nejvyšší soud. 

Rozhovor: Pavel Šámal - Po stopách trestního práva (nejen) procesního

Jaká je největší slabina současného trestního řádu? Dočkáme se v dohledné době nového trestněprávního procesního předpisu? Jakým směrem by se měl zákonodárce de lege ferenda vydat v souvislosti s odklony? Či co by si prof. Pavel Šámal přál u příležitosti kulatin, které počátkem roku oslavil trestní zákoník? To, a ještě mnohem více prozrazuje současný předseda Nejvyššího soudu v následujícím rozhovoru pro Právní prostor.. 

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal byl v pondělí 16. září hostem pořadu Osobnost Plus na ČRo Plus

Předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., byl 16. září 2019 hostem živého pořadu Osobnost plus ve veřejnoprávní stanici Český rozhlas Plus. Moderátorka Barbora Tachecí se jej mimo jiné dotazovala na tzv. kauzu Čapí hnízdo, posluchači se dověděli více také o postoji předsedy Nejvyššího soudu k návrhu zákona o státním zastupitelství. Profesor Pavel Šámal se znovu vyjádřil i k problematice neúměrně velkého množství přijímaných zákonů. 

Podle červnového průzkumu agentury STEM důvěřuje Nejvyššímu soudu 65 procent lidí

ČOI vyjádřilo důvěru 72 procent účastníků průzkumu. Nejvyššímu soudu důvěřuje 65 procent lidí, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a Ústavnímu soudu shodně 62 procent a ombudsmance a Nejvyššímu správnímu soudu 61 procent. Oproti loňsku se míra důvěry u žádné z institucí nezměnila o víc než několik procentních bodů. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury STEM. Celý článek časopisu Týden naleznete zde. 

Posílat neplatiče výživného do vězení nedává smysl, říká předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.

Některé trestné činy by měly být dekriminalizovány a nežádoucí chování by stačilo postihovat jiným způsobem. I díky tomu by se ulevilo přetíženým věznicím a poškození by se patrně i častěji dobrali svých práv. „Některé činy bychom kriminalizovat nemuseli, podobně jako došlo ke změně v souvislosti s přijetím trestního zákoníku například u řízení bez řidičského průkazu, za které bylo dříve ukládáno asi 10 procent nepodmíněných trestů a dnes jde jen o přestupek. Podobně je tomu u zanedbání povinné výživy. Tam má být neplatič výživného hrozbou trestního postihu donucen k placení, ale moc to nefunguje,“ říká ve velkém rozhovoru pro INFO.CZ předseda Nejvyššího soudu a hlavní autor trestního zákoníku Pavel Šámal. 

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal: Nový trestní řád by měl omezit závěrečné řeči i rozšířit pravomoci odvolacích soudů

Stávající trestní řád způsobuje takové komplikace orgánům činným v trestním řízení, že dochází i k nepotrestání některých trestných činů. Uvedl to v pátek na konferenci Karlovarské právnické dny předseda Nejvyššího soudu (NS) Pavel Šámal, který se ve svém vystoupení věnoval příčinám průtahů v trestním řízení. Na straně soudů vidí Šámal příčiny průtahů jak subjektivní, tak objektivní. Mezi hlavní subjektivní příčiny patří podle něj primárně nesoustředěnost a nedostatečná příprava soudce. Rozhodující pro další průběh řízení je činnost předsedy senátu nebo samosoudce ve fázi bezprostředně po podání obžaloby. „Rozhoduje se o tom, zda předseda senátu nenařídí hlavní líčení ve věci, která pro to není ‚zralá‘, zda v hlavním líčení nebude dokazování rozmělněno zbytečným prováděním bezvýznamných důkazů či naopak, zda nezůstanou neprovedeny podstatné důkazy a zda se délka soudního řízení nebude zbytečně protahovat v důsledku odročování hlavního líčení z důvodů, které bylo možné předvídat a kterým bylo možno předejít při náležité přípravě předsedy senátu“, popisuje v článku České justice Pavel Šámal, podle něhož se nekritický vztah k obžalobě předsedovi senátu zpravidla vymstí. 

Nejvyšší soud chce zavést speciální kárné soudy a povinnost soudců v nich zasedat

Zřízení dvou speciálních kárných soudů, zavést povinnost soudců zasedat v kárných senátech či zachování objektivní tříleté lhůty bez výjimky, to jsou některé z bodů, které ve svých připomínkách k novele zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a exekutorů navrhl Nejvyšší soud (NS). Ten ve svých připomínkách k novele, který poslal do připomínkového řízení ještě ministr Jan Kněžínek, upozorňuje také na možnou zneužitelnost některých změn. Celý článek České justice si můžete přečíst zde. 

Před 50 lety chtěl převézt dceru na Západ, podle Nejvyššího soudu to nebyl trestný čin

Nejvyšší soud (NS) ve středu vyhověl stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO) ve prospěch muže, který se před téměř půl stoletím pokusil přes Československo převézt do Západního Berlína svoji dceru. Komunistická justice otce i jeho dceru potrestala za padělání dokladů a vniknutí na území republiky osmi a šesti měsíci vězení. Celý článek deníku Právo naleznete zde. 

Justice má své problémy. Ale slova o politických objednávkách nám strašně škodí, říká předseda Nejvyššího soudu

Justici poškozují obecná vyjádření politiků, že se v Česku dá objednat trestní stíhání, aniž by předložili konkrétní důkazy, říká ve Výzvě předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. „Pokud se vrcholný politik vyjádří tak, že se u nás dá objednat trestní stíhání, tak musí uvést konkrétní případy, ve kterých se to stalo. Jinak je to generalizující závěr, který není podložený konkrétními zkušenostmi, a to justici strašně škodí,“ komentuje Pavel Šámal případy, kdy někteří politici mluvili o politických objednávkách trestního stíhání. Například to byl premiér Andrej Babiš, kdo prohlásil, že kauza Čapí hnízdo, v níž je trestně stíhaný, je vyvolaná politickou objednávkou jeho konkurentů. 

Mladé legislativce musí vést zkušení kolegové. Jen tak mohou uspět

JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., patří k výrazným osobnostem jak české akademie, tak soudnictví. Čím dál více se přitom profiluje i v oblasti legislativy. Od loňska vede pracovní komisi pro nový trestní řád. A podílí se i na dalších zákonech. Uznávaný expert na trestní právo a stále ještě „nováček“ mezi soudci Nejvyššího soudu Jiří Říha se nedávno dočkal významného povýšení. Po Dagmar Císařové se stal předsedou tzv. malé komise ministerstva spravedlnosti pro nový trestní řád. V té zasedají ty největší autority českého trestního práva jako Pavel Šámal, František Púry, Lenka Bradáčová, Tomáš Sokol, Tomáš Gřivna nebo samotná Dagmar Císařová. „V komisi jsou paritně zastoupeny všechny hlavní profesní skupiny, které participují na trestním řízení, tedy v zásadě je stejný poměr advokátů, státních zástupců a soudců, jakož i akademiků,“ popisuje na začátek rozhovoru Říha ve své kanceláři na pražské právnické fakultě, kde je odborným asistentem na katedře trestního práva.