Další řízení v civilních věcech
Nejvyšší soud kromě řízení o dovolání, rozhoduje ještě v jiných případech, které mu přísluší podle občanského soudního řádu či podle jiných zákonů.Jde předně o:
A. Spory o příslušnost mezi soudy. Jedná se jak o spory mezi soudy týkající se věcné příslušnosti (§ 104a OSŘ), tak i spory mezi soudy týkající se místní příslušnosti (§ 105 OSŘ).
B. Návrhy na odnětí a přikázání věci, jestliže příslušný soud nemůže o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni, či v případě, že se to jeví vhodné (§ 12 OSŘ). Nejvyšší soud zde rozhoduje o odnětí a přikázání věci mezi vrchními soudy nebo mezi krajskými soudy či okresními soudy, spadá-li každý z těchto soudů do obvodu jiného vrchního soudu). Soudní poplatek v případě návrhu z důvodu vhodnosti činí 1.000,- Kč.
C. Vyloučení soudců z projednání a rozhodnutí případu, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům, je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (§ 14 a následující OSŘ). Nejvyšší soud v tomto případě rozhoduje o vyloučení soudců vrchních soudů nebo o vyloučení soudců Nejvyššího soudu (zde rozhoduje vždy jiný senát).
D. Návrhy na určení soudu, který věc projedná a rozhodne o ní, jde-li o věc, jež patří do pravomoci českých soudů, ale chybí podmínky místní příslušnosti anebo je nelze zjistit (§ 11 odst. 3 OSŘ).
E. Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích ve znění pozdějších předpisů
V zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů je upraveno v ustanovení § 174a řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Smyslem tohoto řízení je odstranění průtahů v řízení. Účastník řízení, který se domnívá, že v řízení dochází k průtahům, může podat soudu návrh, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého dochází k průtahům řízení. Tomuto návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu nemusí předcházet podání stížnosti. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu se podává u soudu, vůči kterému jsou průtahy v řízení namítány, musí obsahovat označení navrhovatele, o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou spatřovány průtahy v řízení, čeho se navrhovatel domáhá, musí obsahovat označení soudu, vůči němž směřuje, a musí být podepsán a datován. Soud postoupí tento návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu se svým vyjádřením do 5 pracovních dnů ode dne doručení soudu příslušnému (v poměrech Nejvyššího soudu senátu příslešnému podle Rozvrhu práce) o návrhu rozhodnout a o svém postupu informuje navrhovatele, nebo do 30 dnů ode den doručení návrhu provede procesní úkony, u nichž jsou namítány průtahy. Soudem příslušným o návrhu rozhodnout je soud nejblíže vyššího stupně anebo jiný senát Nejvyššího soudu, směřuje-li návrh proti tomuto soudu. Příslušný soud rozhodne o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byl předložen nebo kdy byl řádně opraven nebo doplněn. Příslušný soud takový návrh odmítne, jestliže byl podán neoprávněnou osobou nebo nebyl včas opraven či doplněn, zamítne, jestliže byl požadovaný procesní úkon již učiněn nebo nebyly-li shledány v řízení průtahy, a určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, jestliže dospěje k závěru, že dochází k průtahům v řízení. Touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán.