Dovolání v trestních věcech

1. Podstata a důvody dovolání

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadat jen pravomocná rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže tento soud rozhodl ve II. stupni (tj. v řízení o odvolání nebo v řízení o stížnosti rozhodl krajský nebo vrchní soud) a zákon (trestní řád) to připouští.

Dovolání lze podat jen ze zákonem stanovených důvodů (tzv. dovolací důvody), vymezených v § 265b tr. ř., přičemž dovolání podané jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.


2. Osoby oprávněné podat dovolání a povinné zastoupení

Kromě nejvyššího státního zástupce může za splnění dalších zákonných podmínek podat dovolání zejména obviněný, a to pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Obviněný však musí dovolání podat vždy prostřednictvím obhájce, svého advokáta.

Neplní-li obviněný povinnost podat dovolání prostřednictvím obhájce, Nejvyšší soud o takovém podání nerozhoduje, ale zašle ho v závislosti na jeho obsahu buď příslušnému soudu jako návrh na povolení obnovy řízení nebo ministru spravedlnosti jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona, popř. ho vrátí obviněnému s poučením, že dovolání může podat pouze prostřednictvím obhájce.

U obviněných, jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena nebo kteří byli způsobilosti k právním úkonům zcela zbaveni, může za ně, i proti jejich vůli a pouze v jejich prospěch, dovolání podat též jejich zákonný zástupce a obhájce, popř. též opatrovník stanovený soudem nebo státním zástupcem.


3. Lhůta pro podání dovolání

Dovolání je nutno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje (tj. od doručení rozhodnutí odvolacího nebo stížnostního soudu), a to u soudu, který rozhodl ve věci v I. stupni (tj. podle okolností u okresního nebo krajského soudu). Jestliže se toto rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.

Lhůta pro podání dovolání začíná běžet následující den po doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Tato lhůta končí uplynutím toho dne, který svým číselným označením odpovídá dni, kdy bylo rozhodnutí, proti kterému je dovolání směřováno, doručeno. Pokud takový den v posledním měsíci lhůty chybí, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna (tj. sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek), pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.

Lhůta k podání dovolání je však zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve II. stupni (tj. u příslušného krajského nebo vrchního soudu), anebo je-li podání (poštovní zásilka), jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno (tj. soudu I. stupně), nebo který má ve věci rozhodnout (tj. Nejvyšší soud).

Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout. Opožděně podané dovolání Nejvyšší soud odmítne bez věcného přezkoumání.


4. Obsahové náležitosti dovolání

Dovolání musí být sepsáno advokátem, přičemž vedle obecných obsahových náležitostí, musí obsahovat též obsahové náležitosti zvláštní, které jsou vymezeny v § 265f odst. 1 tr. ř.

Dovolání musí mimo jiné obsahovat kromě odkazu na některý dovolací důvod uvedený v § 265b tr. ř. též konkrétní námitky, které zvolený dovolací důvod (resp. více těchto dovolacích důvodů) obsahově naplňují. Nejvyšší soud je těmito námitkami v rámci dovolacího řízení vázán, a napadené rozhodnutí, resp. jemu předcházející řízení, proto přezkoumává pouze v rozsahu a z důvodů, které dovolatel ve svém dovolání vymezil.

Soudní poplatek se za podání dovolání nevybírá. Obviněný, který podal dovolání zcela bezvýsledně (tj. bylo-li jeho dovolání odmítnuto nebo zamítnuto), je povinen státu nahradit náklady dovolacího řízení, které jsou stanoveny paušální částkou ve výši 10.000,- Kč.


5. Podání dovolání a jeho účinky

Dovolání se podává zásadně u soudu, který rozhodl ve věci v I. stupni. Po podání dovolání proběhne část dovolacího řízení před soudem I. stupně. Smyslem tohoto řízení je zajistit dovolacímu soudu úplný podklad pro rozhodnutí o podaném dovolání. Tento soud činí opatření k odstranění nedostatků v náležitostech obsahu dovolání, doručí stejnopis dovolání a jeho odůvodnění mezi spornými stranami a jakmile uplyne lhůta k podání dovolání všem oprávněným osobám (i případná lhůta k odstranění vad dovolání), předloží spisový materiál dovolacímu soudu.

Dovolání nemá samo o sobě suspenzivní účinek, takže dosavadní rozhodnutí soudu II. stupně je nadále vykonatelné bez ohledu na to, že proti němu bylo podáno dovolání. Podané dovolání má však centralizovaný devolutivní účinek, protože o něm vždy rozhoduje Nejvyšší soud, a to i tehdy, pokud přichází v úvahu odmítnutí dovolání, byť z formálních důvodů podle § 265i odst. 1, tj. rozhodnutí bez přezkoumání napadeného rozhodnutí a jeho věcného projednání.


6. Řízení u Nejvyššího soudu

Jakmile je dovolání doručeno Nejvyššímu soudu, je podle rozvrhu práce nejprve přiděleno příslušnému senátu. Poté tento senát podané dovolání projedná a rozhodne o něm ve veřejném nebo neveřejném zasedání. Věc však může vyřídit i částečně v neveřejném a částečně ve veřejném zasedání.

Základní formou projednání dovolání u dovolacího soudu je veřejné zasedání, v němž mohou být učiněny všechny rozhodnutí dovolacího soudu o podaném dovolání, která trestní řád předpokládá (§ 265r odst. 1 tr. ř.). Některá z nich lze učinit výlučně ve veřejném zasedání, u ostatních rozhodnutí je fakultativně přípustné i neveřejné zasedání dle uvážení dovolacího soudu. Ohledně přípravy veřejného zasedání, přítomnosti oprávněných osob, průběhu veřejného zasedání a dalších otázek týkajících se jeho konání platí pro dovolací soud obecná úprava podle § 232 - § 238 tr. ř. se specifickými odchylkami stanovenými podle § 265r tr. ř. Na veřejnost, řízení, počátek a odročení veřejného zasedání se i v dovolacím řízení použijí přiměřeně ustanovení o hlavním líčení (§ 238 tr. ř.).

O průběhu veřejného zasedání dovolacího soudu (§ 265r odst. 6 tr. ř.) platí, že po zahájení veřejného zasedání, v jehož rámci se zjišťují formální podmínky pro konání veřejného zasedání (přítomnost osob, dodržení lhůt k přípravě), přednese předseda senátu nebo jím určený člen senátu (zpravodaj) napadené rozhodnutí a podá zprávu o stavu věci. Podaná zpráva o stavu věci je zaměřená na otázky, které je třeba řešit v dovolacím řízení, a nelze v ní zaujímat stanovisko k přednesenému rozhodnutí, ani k jeho případným vadám namítaným v dovolání. Potom přednese dovolatel své dovolání a odůvodní je. Státní zástupce a osoby, které mohou být rozhodnutím dovolacího soudu přímo dotčeny, pokud nejsou dovolateli, přednesou svá vyjádření. Jestliže je podáno více dovolání, má každá strana právo vyjádřit se i k dalším dovoláním, tedy nad rámec svého dovolání. Důkazy se ve veřejném zasedání před Nejvyšším soudem zpravidla neprovádějí. Jen výjimečně může Nejvyšší soud doplnit řízení důkazy nezbytnými k tomu, aby mohl rozhodnout o dovolání (§ 265r odst. 7 tr. ř.).

Konání neveřejného zasedání dovolacího soudu je fakultativní. Umožňuje urychlení a zjednodušení dovolacího řízení, lze ho však konat pouze tam, kde není nezbytné projednat věc ve veřejném zasedání, tj. pokud se dovolání meritorně neprojednává nebo zjištěnou vadu nelze odstranit v dovolacím řízení, anebo pokud strany souhlasí s projednáním dovolání v neveřejném řízení. Pro průběh neveřejného zasedání platí obecná ustanovení § 240 - § 244 tr. ř., přičemž (na rozdíl od veřejného zasedání) trestní řád neobsahuje žádnou odchylku specifickou pro dovolací řízení. O omezeném rozsahu dokazování zde platí totéž co u veřejného zasedání. Dovolací soud rozhoduje v neveřejném zasedání vždy usnesením.


7.  Rozsah přezkumné činnosti dovolacího soudu

V dovolacím řízení je uplatněn princip vázanosti dovolacího soudu podaným dovoláním a jeho důvody dle § 265i odst. 3 tr. ř. Proto jsou obligatorními obsahovými náležitostmi vedle dalšího také údaje, proti kterému rozhodnutí dovolání směřuje, který výrok, v jakém rozsahu a z jakých důvodů napadá, vč. odkazu na zákonné označení dovolacího důvodu (§ 265f odst. 1 tr. ř.).

Vázanost dovolacího soudu podaným dovoláním a jeho důvody znamená, že dovolací soud:
a) přezkoumá zákonnost a odůvodněnost zpravidla jen těch výroků napadeného rozhodnutí, proti nimž bylo podáno dovolání a správnost postupu řízení, které jim předcházelo,
b) tuto svou přezkumnou činnost provádí zpravidla jen v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání (§ 265i odst. 3 tr. ř.), přičemž přezkoumává pouze právní (nikoliv skutkovou) stránku případu,
c) nepřezkoumává tu část napadeného rozhodnutí a jemu předcházejícího řízení, která se týká osoby, ohledně níž nebylo podáno dovolání, jestliže týmž rozhodnutím bylo rozhodnuto o více osobách (§ 265i odst. 5 tr. ř.).


8. Rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání

O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud tak, že je:
a) odmítne bez věcného přezkoumání z formálních důvodů nebo
b) zamítne po věcném přezkoumání, pokud shledá, že dovolání není důvodné, anebo
c) napadené rozhodnutí zruší a
-  přikáže věc k novému projednání a rozhodnutí
-  rozhodne sám ve věci,
-  zčásti sám rozhodne ve věci a zčásti přikáže věc k novému projednání a rozhodnutí,
d) přikáže věc k doplněníchybějícího nebo neúplného výroku bez zrušení napadeného rozhodnutí,
e) doplní sám chybějící nebo neúplný výrok bez zrušení napadeného rozhodnutí.