Reorganizační plán; insolvenční řízení (zásady), § 1 písm. a) IZ., § 5 písm. b) IZ., § 337 IZ.

Nejsou-li zde zvláštní okolnosti věci odůvodňující rozdělení nezajištěných věřitelů do různých skupin, mají nezajištění věřitelé pro účely hlasování o přijetí reorganizačního plánu tvořit zásadně jednu skupinu ve smyslu § 337 odst. 1 insolvenčního zákona. Různý právní důvod (titul) vzniku pohledávek nezajištěných věřitelů zpravidla nebude sám o sobě dostačujícím podkladem pro rozdělení věřitelů do různých skupin. 

Incidenční spory (vylučovací žaloba); výhrada vlastnického práva; koncentrace řízení, § 3028 odst. 3 o. z., § 445 obch. zák., § 2 písm. d) IZ., § 160 IZ., § 229 odst. 3 IZ., § 229 odst. 4 IZ., § 246 odst. 1 IZ., § 260 odst. 2 IZ.

Jestliže dlužník před prohlášením konkursu koupil a převzal věc s výhradou vlastnictví, aniž by k ní nabyl vlastnické právo, a jestliže insolvenční správce jako osoba s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě po prohlášení konkursu na majetek dlužníka rovnou oznámí prodávajícímu, že nesplní povinnosti podle uzavřené kupní smlouvy, i kdyby jej k tomu prodávající vyzval, pak může prodávající uplatňovat vrácení věci, aniž by insolvenčního správce předtím vyzval (v intencích § 260 odst. 2 insolvenčního zákona) ke splnění povinnosti podle oné smlouvy. Je-li (pro účely insolvenčního zákona) incidenční spor sporem vyvolaným insolvenčním řízením (o kterém tak stanoví insolvenční zákon), projednávaným v rámci insolvenčního řízení (§ 2 písm. d/ insolvenčního zákona, § 160 odst. 1 insolvenčního zákona), pak 

Ručení; péče řádného hospodáře; společnost s ručením omezeným; náhrada škody; statutární orgán; náklady řízení, § 159 o. z., § 51 z. o. k., § 52 z. o. k.

Podmínkou vzniku ručení podle § 159 odst. 3 o. z. není splatnost pohledávky na náhradu škody, kterou člen voleného orgánu způsobil právnické osobě, ale její splnitelnost. 

Cena věci (o. z.); náhrada při poškození věci, § 2951 odst. 1 o. z., § 2969 odst. 1 o. z.

Cena opravy motorového vozidla, která nepřevyšuje obvyklou cenu vozidla před poškozením o více než cca 30 %, zpravidla nezakládá hospodářskou nemožnost náhrady škody uvedením vozidla do předešlého stavu ve smyslu § 2951 odst. 1 věty první o. z. 

Příslušnost soudu mezinárodní; rodičovská odpovědnost (o. z.), čl. 2 bod 11 Nařízení (ES) č. 2201/2003, čl. 8 odst. 1 Nařízení (ES) č. 2201/2003, čl. 10 Nařízení (ES) č. 2201/2003, čl. 60 bod e) Nařízení (ES) č. 2201/2003, čl. 3 Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, čl. 4 Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, § 30 z. ř. s., § 502 z. ř. s.

Mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudu ve věcech rodičovské odpovědnosti ve vztahu k dítěti staršímu 16 let, které bylo neoprávněně odebráno (přemístěno) nebo zadrženo jedním z rodičů na území členského státu Evropské unie, se určuje podle čl. 8 odst. 1 nařízení Brusel II bis. 

Řízení o přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče (detence), § 70 z. ř. s., § 72 z. ř. s. , § 77 z. ř. s., § 78 odst. 1 z. ř. s., § 38 odst. 1 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb.

V řízení o vyslovení přípustnosti (nedobrovolného) převzetí do zdravotního ústavu, ve kterém je pokračováno za podmínek uvedených v ustanovení § 72 z. ř. s., musí soud rozhodnout nejen o tom, zda k převzetí člověka (umístěného) do zdravotního ústavu došlo ze zákonných důvodů, ale (v kladném případě) také o tom, zda tyto důvody trvaly až do doby jeho propuštění (dodatečného souhlasu s hospitalizací). 

Ochrana dobré pověsti právnické osoby; odpovědnost státu za nemajetkovou újmu, § 135 o. z., § 3 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.

Projev poslance při jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu či jejích orgánů není výkonem státní moci podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Za neoprávněný zásah do pověsti právnické osoby způsobený takovým projevem odpovídá poslanec podle § 135 odst. 2 o. z. 

Incidenční spory; odporové spory; pohledávka přednostní; daňové řízení, § 148 odst. 1 IZ., § 168 odst. 2 písm. e) IZ., § 168 odst. 3 IZ., § 203 IZ., § 203a IZ., § 2 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., § 242 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., § 3 zákona č. 218/2000 Sb., § 14 zákona č. 218/2000 Sb., § 44 odst. 1 písm. j) zákona č. 218/2000 Sb., § 44a odst. 3 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., § 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., § 44a odst. 11 zákona č. 218/2000 Sb.

Pohledávka z titulu odvodu za porušení rozpočtové kázně vzniká (a stává se splatnou) již dnem porušení rozpočtové kázně, nikoli až vydáním (nebo právní mocí) platebního výměru, jímž příslušný finanční úřad (správce daně) uloží příjemci dotace provést odvod za porušení rozpočtové kázně. Je-li podle rozhodnutí o poskytnutí dotace porušením rozpočtové kázně skutečnost, že ve vymezené době byl 

Dědické právo (právo na pozůstalost); výhrada soupisu pozůstalosti (o. z.) [ Pozůstalost (o. z.) ]; oddlužení; osvobození od placení zbytku dluhů; zastavení exekuce, § 1475 o. z., § 1479 o. z., § 1701 odst. 1 o. z., § 1703 o. z., § 1706 o. z., § 170 IZ., § 414 IZ. ve znění do 31. 5. 2019, § 416 IZ. ve znění do 31. 5. 2019, § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř., § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., § 184 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., § 185 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb.

Dědické právo ve smyslu § 1475 o. z., jež dědici vzniká smrtí zůstavitele (§ 1479 o. z.), není právem na pozůstalost bez dalšího. Dědické právo je jen titulem k nabytí pozůstalosti, neboť zůstavitelovým dědicem se stává a dědictví nabývá jen ten, o němž to stanoví pravomocné rozhodnutí (pozůstalostního) soudu, tj. ten, komu bylo usnesením o dědictví potvrzeno nabytí dědictví. Do potvrzení nabytí dědictví mohou věřitelé ve smyslu 1703 o. z. vymáhat plnění jen vůči tomu, kdo spravuje pozůstalost, a domáhat se uspokojení jen z majetku náležejícího do pozůstalosti pouze a právě proto, že povinnost dědiců uhrazovat zůstavitelovy dluhy nastává až po právní moci usnesení o dědictví. Jestliže usnesení 

Sousedská práva; odpovědnost objektivní; provedení prací a výkonů, § 2926 o. z.

Odpovědnost za škodu na nemovité věci podle § 2926 o. z. dopadá na všechny případy, kdy škoda na nemovitosti byla vyvolána činností škůdce, nejen na případy, kdy škoda vznikla bezprostředně při jeho činnosti.