Insolvenční správce; odvolání insolvenčního správce, § 29 zák. č. 182/2006 Sb., § 2 zák. č. 182/2006 Sb., § 24 zák. č. 182/2006, § 31 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., § 34 zák. č. 182/2006 Sb.

Poměr insolvenčního správce (veřejné obchodní společnosti) k věřiteli dlužníka, který má (může mít) výrazný vliv na chod insolvenčního řízení a kterému poskytuje právní služby (spočívající zejména v udělování právních porad, sepisování listin, zpracování právních rozborů věcí, spolupráci při vymáhání pohledávek v insolvenčním řízení, jednání s protistranami a dalších formách) advokátní kancelář (společnost s ručením omezeným), jež je společníkem insolvenčního správce, ve spojení se skutečností, že věřitel dlužníka opakovaně (v různých insolvenčních řízeních) ustanovuje "novým" insolvenčním správcem stejnou osobu, je důvodem pro vyloučení insolvenčního správce z insolvenčního řízení a jeho odvolání z funkce. 

Pojistné plnění; poškozený; škůdce; bezdůvodné obohacení, § 451 zák. č. 40/1964 Sb., § 454 zák. č. 40/1964 Sb., § 44 odst. 1 zák. č. 37/2004 Sb. ve znění do 31. 12. 2013

Poskytl-li pojistitel peněžité plnění poškozenému coby náhradu škody způsobené pojištěným v mylném domnění, že je k tomu povinen na základě sjednané smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu, vzniká mu nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči osobě, za niž plnil (pojištěnému), nikoli proti subjektu, jemuž plnil (poškozenému). 

Práva průmyslového vlastnictví; zásah do práv; nemajetková újma; prostředník, § 4 zák. č. 221/2006 Sb., § 5 odst. 1 a 5 zák. č. 221/2006 Sb., § 19b odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb.

Zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou porušením práva průmyslového vlastnictví se oprávněná osoba může domáhat pouze vůči porušovateli, nikoli vůči tzv. prostředníkovi. Ochrany dobré pověsti právnické osoby poškozené zásahem do práv průmyslového vlastnictví se nelze domáhat podle § 19b odst. 3 obč. zák. 

Uživatel práv průmyslového vlastnictví; průmyslové vlastnictví; zahraniční subjekt, § 2 odst. 1 zák. č. 221/2006 Sb.

„Zvláštními právními předpisy“ podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv průmyslového vlastnictví, nejsou míněny jen české právní předpisy upravující práva průmyslového vlastnictví. 

Exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky; exekuční řízení; insolvenční řízení; pohledávka za majetkovou podstatou; insolvenční správce, § 312 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. ve znění do 31. 12. 2013, § 65 zák. č. 120/2001 Sb., § 229 odst. 3 písm. c) zák. č. 182/2006 Sb., § 40 zák. č. 182/2006 Sb.

V exekučním řízení vedeném pro pohledávku dlužníka za povinným nelze exekučním příkazem soudního exekutora ve smyslu ustanovení § 312 a násl. o. s. ř. postihnout pohledávku povinného týkající se majetkové podstaty dlužníka; to platí bez zřetele k tomu, že oprávněným je insolvenční správce dlužníka. 

Insolvenční řízení; insolvenční správce; náklady se správou majetkové podstaty; majetková podstata; nemovitost, § 298 zák. č. 182/2006 Sb., ve znění do 31. 12. 2013, § 230 zák. č. 182/2006 Sb., ve znění do 31. 12. 2013

Je-li předmětem zajištění neužívaná bytová jednotka, patří mezi náklady spojené s její správou, jež se ve smyslu ustanovení § 298 odst. 2 insolvenčního zákona odečítají od výtěžku zpeněžení, i náklady vynaložené na spotřebované energie a služby související s chodem a provozem (společných částí) domu, v němž se bytová jednotka nachází. 

Insolvenční řízení; změna výše daně; pohledávka za majetkovou podstatou, § 44 zák. č. 235/2004 Sb., ve znění od 1. 4. 2011 do 31. 12. 2012, § 168 odst. 2 písm. e) zák. č. 182/2006 Sb., ve znění od 1. 1. 2014

Pohledávka vzniklá státu (správci daně) tím, že dlužník je povinen v průběhu insolvenčního řízení snížit svoji daň na vstupu u přijatého zdanitelného plnění podle § 44 odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty, není ani po novele insolvenčního zákona provedené s účinností od 1. ledna 2014 zákonem č. 294/2013 Sb. pohledávkou za majetkovou podstatou. Tato pohledávka se v průběhu insolvenčního řízení neuspokojuje. 

Právní jednání; výklad právního jednání; družstvo; vůle; skutečná vůle; projev vůle, § 555 zák. č. 89/2012 Sb., § 556 zák. č. 89/2012 Sb., § 612 zák. č. 90/2012 Sb., § 777 odst. 4 zák. č. 90/2012 Sb.

Pro výklad adresovaného právního jednání je určující skutečná vůle jednajícího, která byla anebo musela být známa adresátovi, již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Skutečnou vůli jednajícího je třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (kdy se stal perfektním). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli jednajícího (§ 556 odst. 1 věta první o. z.), postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé o. z. 

Právnická osoba; prokurista; právní jednání; zastoupení; plná moc; přičitatelnost; statutární orgán, § 42a zák. č. 40/1964 Sb., § 16 zák. č. 328/1991 Sb., § 14 zák. č. 513/1991 Sb., § 15 odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb.

Tam, kde prokurista nezastupuje právnickou osobu (obchodní společnost) při právním úkonu, zpravidla nelze jeho vědomost o určité (právně významné) skutečnosti (jež může mít vliv na platnost tohoto právního úkonu nebo na zkoumání, zda nejde o neúčinný nebo odporovatelný právní úkon) přičítat (bez dalšího) dotčené právnické osobě (obchodní společnosti). Vědomost ředitele právnické osoby (obchodní společnosti) o určité (právně významné) skutečnosti (jež může mít vliv na platnost právního úkonu nebo na zkoumání, zda nejde o neúčinný nebo odporovatelný právní úkon) lze přičítat jím zastupované právnické osobě nejen tehdy, kdy právnickou osobu zastupuje při tomto právním úkonu, ale zásadně i v případech, kdy tomu tak není (kdy je právnická osoba zastoupena jinými zástupci či jedná členy svého statutárního orgánu), jde-li o právní úkon, při němž by byl oprávněn právnickou osobu zastoupit. 

Statutární orgán; prokurista; společné jednání; zástupčí oprávnění; zastupování obchodní korporace; jednání za právnickou osobu; osobní status; veřejný pořádek; výslovný zákaz; neplatné právní jednání; zdánlivé právní jednání; zápis do obchodního rejstříku, § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., § 164 zákona č. 89/2012 Sb., § 580 zákona č. 89/2012 Sb., § 588 zákona č. 89/2012 Sb., § 25 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb.

Výslovný zákaz určitého ujednání stran ve smyslu § 1 odst. 2 části věty před středníkem o. z. může být přímý i nepřímý. V případě přímého zákazu zákon výslovně určuje, že se určité jednání zakazuje (srov. např. § 1 odst. 2 části věty za středníkem o. z.). O nepřímý výslovný zákaz jde zpravidla tehdy, zakazuje-li zákon odchylné ujednání stran tím, že je prohlašuje za neplatné, případně za zdánlivé, či určuje, že se k němu nepřihlíží (srov. např. § 580 o. z.). Právní úprava statutárního orgánu (tj. určení, který z orgánů právnické osoby je statutárním a jak se vytváří), stejně jako úprava způsobu, jakým členové statutárního orgánu právně jednají za právnickou osobu (jak ji zastupují), spadá do kategorie práva týkajícího se postavení osob ve smyslu § 1 odst. 2 o. z. Právní normy upravující osobní status (fyzických i právnických osob) spadají mezi normy chránící veřejný pořádek.