Insolvenční řízení; úpadek; společné oddlužení manželů; splátkový kalendář; právní osobnost; společné jmění manželů; zastavení řízení, § 7 zákona č. 182/2006 Sb., § 142 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., § 389 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění do 30. 6. 2017, § 394a zákona č. 182/2006 Sb., § 398 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., § 19 o. s. ř., § 103 o. s. ř., § 107 o. s. ř., § 23 o. z.

Skutečnost, že za trvání oddlužení (výlučně) plněním splátkového kalendáře zemřel jeden z manželů, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení (§ 394a insolvenčního zákona), není důvodem pro zastavení insolvenčního řízení (§ 142 písm. b/ insolvenčního zákona) ve vztahu k žádnému z nich. 

Insolvence; úpadek; oddlužení; splátkový kalendář; souhlas věřitele; zjevné zneužití práva; odepření právní ochrany; poctivost; zpětná účinnost právních předpisů, § 389 zákona č. 182/2006 Sb., § 390 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., § 395 zákona č. 182/2006 Sb., § 396 zákona č. 182/2006 Sb., § 397 zákona č. 182/2006 Sb., § 405 zákona č. 182/2006 Sb., § 8 o. z.

Nesouhlas věřitele s řešením úpadku dlužníka oddlužením (§ 389 insolvenčního zákona) není zjevným zneužitím práva, které nepožívá právní ochrany (§ 8 o. z.), jen proto, že jeho důsledkem je zastavení insolvenčního řízení z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující. Jestliže usnesení o povolení oddlužení nabylo účinků i právní moci před 24. 4. 2020, je pro pozdější rozhodnutí o tom, zda je dlužník oprávněn podat návrh na povolení oddlužení (§ 397 odst. 1 insolvenčního zákona) rozhodné ustanovení § 389 insolvenčního zákona ve znění účinném před uvedeným datem. 

Ochranné známky; průmyslové vlastnictví; právo přednosti; závadné jednání; nekalá soutěž; právní ochrana; přiměřené zadostiučinění, § 2976 o. z., § 2988 o. z., § 4 odst. 1 zákona č. 221/2006 Sb., § 5 odst. 1 zákona č. 221/2006 Sb., § 10 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb.

Pro vznik omezení účinků ochranné známky vůči uživateli nezapsaného označení podle § 10 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, je rozhodující okamžik podání přihlášky ochranné známky a nikoli uplatněné právo přednosti přihlášené ochranné známky na základě čl. 4 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (vyhlášené vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 64/1975 Sb. ve znění vyhlášky č. 81/1985 Sb.). Omezení účinků ochranné známky podle § 10 odst. 2 zákona o ochranných známkách může vzniknout vůči více uživatelům nezapsaného označení bez ohledu na vzájemný vztah těchto uživatelů, jsou-li u každého z nich v okamžiku podání přihlášky ochranné známky splněny podmínky stanovené v tomto ustanovení. Po vzniku omezení účinků ochranné 

Duševní útrapy; nemajetková újma; náhrada při újmě na přirozených právech člověka; zvlášť závažné ublížení na zdraví; primární oběť; sekundární oběť; dopravní nehoda; pojištění, § 2959 o. z., § 122 odst. 2 písm. i) zákona č. 40/2009 Sb.

Zvlášť závažným ublížením na zdraví ve smyslu § 2959 o. z. se rozumí ta nejtěžší zdravotní poškození mající následky srovnatelné svou závažností s usmrcením blízké osoby, popřípadě velmi těžká zranění, která budou primární oběť po delší dobu ohrožovat na životě nebo po delší dobu zatěžovat výrazně nepříznivým zdravotním stavem, což bude mít citelný dopad do osobnostní sféry blízkých osob, a jejich duševní útrapy tak budou do té míry intenzivní, že musí být odškodněny i přesto, že následky zranění nebudou nejtěžší. Za zvlášť závažné ublížení na zdraví (§ 2959 o. z.) nelze bez dalšího považovat každou vážnou poruchu zdraví trvající nejméně šest týdnů (§ 122 odst. 2 písm. i) tr. zákoníku). 

Újma způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání; nemajetková újma; náhrada nemajetkové újmy; porušení zákona; zavinění, § 2920 o. z., § 2921 o. z.

Nezletilí, kteří nenabyli plné svéprávnosti, a duševně postižení hradí jimi způsobenou újmu, jestliže byli schopni posoudit následky svého jednání a ovládnout je. V opačném případě (s výjimkou situace, kdy je vzhledem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného spravedlivé, aby deliktně nezpůsobilým osobám byla přesto povinnost k náhradě uložena) má poškozený nárok na náhradu újmy jen proti osobě, která byla povinna vykonávat nad takovým škůdcem dohled, prokáže-li, že náležitý dohled zanedbala. 

Služebnost; věc cizí; zatížení věci; promlčení; zrušení služebnosti rozhodnutím soudu; přiměřená náhrada, § 611 zákona č. 89/2012 Sb., § 618 zákona č. 89/2012 Sb., § 633 zákona č. 89/2012 Sb., § 980 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., § 1299 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.

Ruší-li soud služebnost, která je ke dni jeho rozhodnutí již promlčena, není zásadně namístě přiznávat oprávněnému ze služebnosti náhradu za její zrušení. 

Insolvenční řízení; žaloba pro zmatečnost; zmeškání lhůty; doručování; doručování vyhláškou; zastoupení, § 20 zákona č. 182/2006 Sb., § 71 zákona č. 182/2006 Sb., § 74 zákona č. 182/2006 Sb., § 75 zákona č. 182/2006 Sb., § 96 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., § 252 zákona č. 182/2006 Sb., § 229 o. s. ř., § 232 o. s. ř., § 234 o. s. ř., § 235 o. s. ř., § 4 zákona č. 300/2008 Sb., § 5 zákona č. 300/2008 Sb., § 138 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb.

Tam, kde v případech uvedených v § 229 odst. 1 a 2 o. s. ř. rozhodl odvolací soud, lze podat žalobu pro zmatečnost buď jen proti jeho rozhodnutí, nebo rovněž proti rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže trpí zmatečností; rozhodnutí soudu prvního stupně však nelze napadnout samostatně, neboť jeho právní moc (jako jedna z podmínek pro podání žaloby pro zmatečnost) se odvíjí (až) od rozhodnutí odvolacího soudu. V řízení o žalobě pro zmatečnost soud samostatně nerozhoduje (způsobem uvedeným v § 95 o. s. ř.) o přípustnosti „rozšiřování“ tvrzených důvodů zmatečnosti; s tím, zda později (v průběhu řízení o již podané žalobě) uplatněné důvody zmatečnosti jsou včasné, se vypořádá v důvodech rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost. Osoba, která podává 

Rozhodčí řízení; rozhodčí doložka; rozhodce; nezávislost; nestrannost; podjatost; podnikatel; právní styk; poctivost; dobrá víra; neplatnost právního jednání, § 7 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., § 580 o. z., § 588 o. z.

Nedostatek nezávislosti či nestrannosti rozhodce nebo osoby určující rozhodce nezpůsobuje sám o sobě neplatnost samotné rozhodčí doložky uzavřené mezi podnikateli v době od 1. 1. 2014. Nedostatek nezávislosti či nestrannosti osoby, která podle takové rozhodčí doložky má určit rozhodce, se nepresumuje, ale je předmětem dokazování; to platí i tehdy, jde-li i o tzv. arbitrážní centra.  

Úpadek; reorganizace; reorganizační plán; dlužník; zajištěný věřitel; poškození věřitele; nepoctivý záměr, § 148 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., § 149 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., § 150 zákona č. 182/2006 Sb., § 151 zákona č. 182/2006 Sb., § 326 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., § 316 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb.

Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem již v době, kdy insolvenční soud vydává rozhodnutí o úpadku dlužníka, důvodně předpokládat, že dlužníkem podaným návrhem na povolení reorganizace je sledován nepoctivý záměr, insolvenční soud návrh na povolení reorganizace zamítne podle § 326 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona bez zřetele k tomu, že dlužník s takovým návrhem předložil reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů, počítanou podle výše jejich pohledávek, a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů, počítanou podle výše pohledávek (srov. § 148 odst. 2 insolvenčního zákona). Možnost prohlásit (u podmíněně přípustné reorganizace) konkurs na majetek dlužníka proto, že dlužník sleduje (včasným) návrhem na povolení reorganizace nepoctivý záměr [§ 326 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona], by insolvenční soud neměl jen tehdy, kdyby poté, co rozhodnutí o tomto návrhu odložil 

Nekalá soutěž; klamavá reklama; klamavé označení; způsobilost oklamat; soutěžitel; zákazník; hospodářská soutěž, dobré mravy hospodářské soutěže; obchodní styk; distribuce, § 2976 odst. 1 o. z., § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 110/1997 Sb., § 3 odst. 4 písm. a) zákona č. 58/2018 Sb., čl. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006, čl. 7 odst. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU), č. 1169/2011

Z pouhého zjištění, že výrobky, jež mají veřejnoprávní povahu doplňků stravy, jsou v hospodářském styku označovány informacemi o vlivu těchto výrobků na zdraví člověka, nelze učinit závěr, že uvádění takto označených výrobků na trh je ve smyslu § 2976 odst. 1 o. z. jednáním v rozporu s dobrými mravy soutěže způsobilým klamat zákazníky. Porušení právních předpisů o označování doplňků stravy informacemi o vlivu těchto výrobků na zdraví člověka je jednáním v nekalé soutěži, jde-li o jednání v hospodářském styku, jež představuje porušení dobrých mravů soutěže a současně je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům. Způsobilost tohoto jednání přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům přitom nemusí být výlučně důsledkem klamání zákazníků.