Pojištění; pojištění pohledávky; dobytnost pohledávky; platební neschopnost; zákonná cese, § 33 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., § 47 zákona č. 37/2004 Sb.

Ustanovení § 33 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, se uplatní i při pojištění platební neschopnosti dlužníků pojištěného (při pojištění dobytnosti pohledávky). 

Náhrada škody; solidární odpovědnost; dělená odpovědnost; dělená povinnost k náhradě újmy (škody); spolupachatelství; organizovaná skupina, § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., § 2915 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., § 2915 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., § 438 zákona č. 89/2012 Sb., § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb.

Škůdci, kteří podle pravomocného rozsudku vydaného soudem v trestním řízení spáchali trestný čin jako spolupachatelé, jsou zásadně povinni nahradit škodu způsobenou takovým trestným činem společně a nerozdílně (§ 2915 odst. 1 o. z.); povinnost k náhradě škody podle účasti škůdců na škodlivém následku (§ 2915 odst. 2 věta první o. z.) jim lze uložit jen výjimečně. Jestliže však škůdci spáchali trestný čin jako spolupachatelé a zároveň jako členové organizované skupiny, jsou povinni nahradit tím způsobenou újmu (škodu) vždy společně a nerozdílně; ustanovení § 2915 odst. 2 věty první o. z. o dělené povinnosti škůdců se zde vůbec neuplatní. 

Náhrada škody; prevenční povinnost; subsidiarita; zvláštní právní předpisy, § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., § 2901 zákona č. 89/2012 Sb., § 2910 zákona č. 89/2012 Sb.

Náhrada škody způsobené porušením prevenční povinnosti (§ 2900 a § 2901 o. z.) přichází v úvahu, jen není-li konkrétní právní úprava vztahující se na jednání, jehož protiprávnost se posuzuje. 

Výklad právních jednání; právní jednání; neplatnost právního jednání; výkon práva; výpověď smlouvy; smluvní pokuta; smlouva příkazní; paušální náklady; dotace; sankce, § 555 zákona č. 89/2012 Sb., § 556 zákona č. 89/2012 Sb., § 574 zákona č. 89/2012 Sb., § 580 zákona č. 89/2012 Sb., § 586 zákona č. 89/2012 Sb., § 588 zákona č. 89/2012 Sb., § 1998 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., § 2443 zákona č. 89/2012 Sb.

Ujednání stran o tom, že „příkazník může od příkazce požadovat úhradu nákladů v určité paušalizované výši, pokud příkazce odstoupí od smlouvy nebo od projektu před datem podání žádosti o poskytnutí dotace, popřípadě tuto smlouvu před datem podání žádosti o poskytnutí dotace vypoví bez zavinění příkazníka“, není neplatným ujednáním o smluvní pokutě dle § 2048 o. z. výklad tohoto právního jednání (§ 555 a násl. o. z.) může vést k závěru, že jde o odvolání příkazu ve smyslu § 2443 o. z. Takové ujednání není neplatné jen proto, že výše paušalizované částky neodpovídá nákladům vynaloženým příkazníkem, přiměřené části jeho odměny nebo jemu vzniklé škodě. 

Pojištění odpovědnosti za škodu; pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel; promlčení; promlčecí lhůta; náhrada škody; náhrada újmy; pojistné plnění; garanční fond; Česká kancelář pojistitelů, § 619 zákona č. 89/2021 Sb., § 620 odst. 1 zákona č. 89/2021 Sb., § 626 zákona č. 89/2021 Sb., § 635 odst. 2 zákona č. 89/2021 Sb.

Nárok na plnění poskytované Českou kanceláří pojistitelů z garančního fondu (§ 24 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů) se promlčuje ve lhůtě tří let počínající běžet rok od pojistné události (§ 626 o. z.). Tato lhůta skončí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy (proti přímému škůdci), na kterou se pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel vztahuje. Jestliže není znám přímý škůdce (provozovatel nezjištěného vozidla), neskončí promlčecí lhůta nároku na pojistné plnění dříve než za čtyři roky od vzniku újmy. 

Zdánlivé právní jednání; simulované právní jednání; skončení pracovního poměru; pracovněprávní vztahy; smlouva pracovní, § 545 zákona č. 89/2012 Sb., § 552 zákona č. 89/2012 Sb., § 554 zákona č. 89/2012 Sb., § 38 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. ve znění do 30. 9. 2015

Simulované právní jednání, při němž jednající strany navenek pouze předstírají vůli právní jednání učinit a kdy jejich projev vůle pro chybějící vážnost projevené vůle nesměřuje k vyvolání právních následků, které jsou s předstíraným projevem vůle spojeny, je právním jednáním zdánlivým (§ 552 o. z.). Ke zdánlivosti (nicotnosti) právního jednání soud přihlíží z úřední povinnosti, vyjde-li zdánlivost v řízení najevo. 

Příslušnost soudu mezinárodní; zahraniční podnikatel; investiční služba; spotřebitel; podnikání na kapitálovém trhu; obchodník s cennými papíry, čl. 17 odst. 1 bod c) Nařízení (EU) č. 1215/2012, § 3 odst. 1 písm. f) zákona č. 256/2004 Sb., § 25 odst. 1 a 2 zákona č. 256/2004 Sb.

Při výkladu pojmu „zaměřování činnosti" ve smyslu čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení Brusel I bis je třeba přihlédnout i k tomu, že zahraniční podnikatel, který poskytl investiční služby spotřebiteli s bydlištěm v České republice a nemá na území České republiky zřízenu svou pobočku, k poskytování takových služeb přistoupil poté, kdy byly splněny podmínky stanovené v § 25 odst. 1 a 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 

Soudní poplatek; poplatková povinnost; solidární poplatková povinnost; samostatný společník; společenství účastníků řízení; zastavení řízení; směnka; výstavce; směnečný rukojmí, § 2 odst. 8 zákona č. 594/1991 Sb., § 7 odst. 1 zákona č. 594/1991 Sb., § 9 zákona č. 594/1991 Sb., § 91 zákona č. 99/1963 Sb.

Ustanovení § 2 odst. 8 zákona č. 549/1991 Sb., které upravuje solidární poplatkovou povinnost, se neprosadí v případě účastníků řízení, majících postavení samostatných společníků podle ustanovení § 91 odst. 1 o. s. ř. Výstavce vlastní směnky a směnečný rukojmí (jako přímí dlužníci ze směnky) jsou (i) v hmotném právu dlužníky samostatnými. Pro určení povahy jejich poplatkové povinnosti (tj. pro posouzení, zda mají povinnost zaplatit soudní poplatek za odvolání každý sám za sebe nebo solidárně) je nevýznamné, zda jim proti majiteli směnky náleží shodné (nebo naopak rozdílné) námitky, respektive, zda by (případná) pohledávka ze směnky byla uspokojitelná (jen) z majetku jednoho z nich nebo (v případě manželů) z jejich společného jmění. V tomto směru je bez právního významu též skutečnost, zda odvolání podali samostatnými podáními nebo podáním společným (jedním) takové rozlišení totiž činí povahu a výši poplatkové povinnosti závislou na právně nevýznamné skutečnosti (na technické podobě odvolání), aniž by k takovému rozdílu byl dán zákonný podklad, ať již v zákoně o soudních poplatcích či v jiném právním předpisu. Naopak důsledkem takového rozlišení by byla ničím neodůvodněná nerovnost poplatníků soudních poplatků, založená jen na tom, zda odvolání podali společně (jedním podáním) nebo samostatně. 

Oddlužení; zavinění; nevědomá nedbalost; darování, § 414 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění do 30. 6. 2017, § 415 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění do 30. 6. 2017, § 417 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění do 30. 6. 2017, § 418 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb. ve znění do 30. 6. 2017

Jestliže insolvenční soud nezrušil oddlužení podle § 418 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona (ve znění účinném do 31. května 2019) jen proto, že dlužník se zavázal zajistit dar od konkrétního dárce, je skutečnost, že dárce si poskytnutí daru rozmyslel, jelikož nesouhlasil s průběhem insolvenčního řízení a se způsobem přezkoumání jedné z přihlášených pohledávek, pro účely rozhodování o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek podle § 415 insolvenčního zákona okolností, kterou dlužník „zavinil“ ve formě nedbalosti nevědomé. I kdyby totiž dlužník v době, kdy přislíbil zajištění daru, nevěděl, že dar nemusí být poskytnut, jelikož se dárce rozhodne jinak, vzhledem k okolnostem (bez příslibu daru by insolvenční soud oddlužení zrušil) a k osobním poměrům (zajištění konkrétního dárce bylo věcí dlužníka) to vědět měl. 

Insolvenční řízení; incidenční spor; uplatňování pohledávky; oddlužení; zpeněžování; vypořádání SJM; vypořádací podíl; společné jmění manželů; majetková podstata, § 268 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., § 268 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., § 270 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., § 273 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., § 406 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb. ve znění od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2017, § 408 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění od 1. 1. 2014 do 31. 5. 2019, § 408 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění od 1. 1. 2014 do 31. 5. 2019

Jestliže po schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, jejíž součástí byl majetek nevypořádaného společného jmění manželů, který byl v takovém usnesení uveden dle § 406 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona, dojde následně k vypořádání společného jmění manželů soudně (tak, že takový majetek připadne druhému z manželů a dlužníku vznikne pohledávka z titulu vypořádacího podílu), pak pohledávka z titulu vypořádacího podílu není „novým“ majetkem dlužníka ve smyslu § 408 odst. 2 insolvenčního zákona.