Nezbytná cesta (o. z.), § 1029 o. z., § 1032 odst. 1 o. z.

Náhrada poskytovaná oprávněným z práva nezbytné cesty za zvýšené náklady při spoluužívání nezbytné cesty není v zásadě součástí úplaty za povolení nezbytné cesty a nelze o ní rozhodnout již v rozsudku, kterým se nezbytná cesta povoluje. 

Nezbytná cesta (o. z.), § 1029 o. z., § 1032 o. z.

Žádá-li spoluvlastník soud o povolení nezbytné cesty ve prospěch každého vlastníka (spoluvlastníka) pozemku v řízení, jehož účastníky nejsou ostatní spoluvlastníci tohoto pozemku, nelze nezbytnou cestu pro každého vlastníka (spoluvlastníka) pozemku povolit. V takovém případě soud může povolit nezbytnou cestu formou osobní služebnosti nebo i formou relativního práva - závazku, ze kterého bude oprávněn jen žalobce. Vyjde-li v řízení o povolení nezbytné cesty najevo, že žalovaný by v době, kdy žalobce se stal vlastníkem pozemku postrádajícího dostatečné spojení s veřejnou cestou, nepovolil žalobci nezbytnou cestu přes svůj pozemek ve formě služebnosti či závazku a že skutečnost, že žalobce si před nabytím pozemku nepokusil přístup zajistit, nezpůsobila, že jeho pozemek potřebné spojení postrádá (není tu příčinná souvislost), pak v zásadě nelze žalobu na povolení nezbytné cesty zamítnout pro hrubou nedbalost žalobce (§ 1032 odst. 1 písm. b/ o. z.). 

Rovnost účastníků; insolvenční řízení; popření pohledávky; zastavení exekuce; exekuční titul, § 18 o. s. ř., § 268 o. s. ř., § 5 IZ., § 110 odst. 1 IZ., § 148 odst. 1 IZ., § 189 IZ., § 190 IZ., § 192 IZ., § 312 IZ.

Jestliže odvolací soud na základě podaného odvolání zruší rozhodnutí o úpadku dlužníka spojené s prohlášením konkursu na majetek dlužníka a věc vrátí insolvenčnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí poté, co již proběhlo přezkumné jednání, při kterém některá z osob nadaných popěrným právem popřela pravost, výši nebo pořadí přihlášené pohledávky, a jestliže insolvenční soud následně opět vydá rozhodnutí o úpadku dlužníka spojené s prohlášením 

Insolvenční řízení; předkupní právo; převod vlastnictví; návrh na zahájení řízení, § 1124 odst. 1 o. z., § 284 odst. 2 IZ. ve znění do 31. 5. 2019, § 285 odst. 1 IZ. ve znění do 31. 5. 2019, § 295 odst. 1, 3 IZ. ve znění do 31. 5. 2019

Návrh na udělení výjimky ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty (§ 295 odst. 3 insolvenčního zákona) je „podáním obsahujícím návrh ve věci samé“, pro které platí § 42 odst. 2 o. s. ř. Totéž platí pro odvolání proti usnesení, jímž insolvenční soud o takovém návrhu rozhodl, nebo pro dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud o takovém odvolání rozhodl. 

Oddlužení (povolení, schválení); nepoctivý záměr, § 130 odst. 1 IZ., § 395 odst. 1 písm. a) IZ., § 395 odst. 2 IZ., § 395 odst. 5 IZ.

Procesní úkon, jímž dlužník v posledních 3 měsících před podáním insolvenčního návrhu vzal zpět svůj předchozí insolvenční návrh a na jehož základě insolvenční soud zastavil insolvenční řízení podle § 130 odst. 1 insolvenčního zákona, není zpětvzetím návrhu na povolení oddlužení; použití ustanovení § 395 odst. 5 insolvenčního zákona je v takovém případě vyloučeno. To platí i tehdy, jestliže dlužník spojil s předchozím insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení. 

Pravomoc soudu, § 7 o. s. ř., § 8 odst. 1 zák. č. 194/2010 Sb., § 8 odst. 5 zák. č. 194/2010 Sb.

K projednání a rozhodnutí sporů ze smluv o veřejných službách v přepravě cestujících uzavřených podle § 8 zákona č. 194/2010 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) je dána pravomoc soudu. 

Svěřenský fond (o. z.), § 73 odst. 1, 2 zák. č. 91/2012 Sb.

Ve smyslu § 73 zákona č. 91/2012 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) se otázky vzniku, trvání a zániku svěřenského fondu a jeho správy primárně posuzují podle právního řádu určeného zakladatelem ve statutu svěřenského fondu, popřípadě v jiné listině plnící obdobnou funkci vyžadované zakladatelem určeným právním řádem. Pouze tehdy, neurčí-li zakladatel, jakým právem se svěřenský fond řídí, anebo nelze-li takového právního řádu použít [např. proto, že takový institut neupravuje, nebo proto, že by se účinky jeho použití zjevně příčily veřejnému pořádku, anebo proto, že by se to jevilo nepřiměřeným a odporujícím rozumnému a spravedlivému uspořádání vztahu účastníků (§ 4 a § 24 odst. 1 uvedeného zákona)], se použije takový právní řád, s nímž svěřenský fond nejúžeji souvisí. Při posouzení, s jakým právním řádem svěřenský fond nejúžeji souvisí, vezme soud v úvahu zejména kritéria demonstrativně vypočtená v § 73 odst. 2 uvedeného zákona. 

Rozsudek doplňující; odvolání; řízení u odvolacího soudu; přípustnost dovolání, § 152 odst. 1 o. s. ř., § 166 o. s. ř., § 211 o. s. ř., § 237 o. s. ř.

Usnesení, jímž odvolací soud zamítne návrh účastníka řízení na doplnění rozsudku o část předmětu řízení, je rozhodnutím, jímž se odvolací řízení (ve vztahu k dotčené části předmětu řízení) končí. Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné za podmínek § 237 o. s. ř. 

Zákonný soudce; vázanost rozhodnutím jiného orgánu; stanovy; spolek (o. z.); soudci; rozhodčí řízení; právní moc rozhodnutí; právnická osoba; podjatost; korporace (o. z.), § 265 o. z., § 266 o. z., § 267 o. z., § 14 odst. 1 o. s. ř., § 89 z. ř. s., § 27 zák. č. 216/1994 Sb., § 28 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb., § 40e zák. č. 216/1994 Sb., § 80 odst. 5 písm. b) zák. č. 6/2002 Sb.

I. Ujednání stanov spolku, která by uvnitř spolku na jedné straně zřizovala rozhodčí komisi, a na druhé straně stanovila, že rozhodnutí rozhodčí komise nepodléhají přezkumu v řízení o zrušení rozhodčího nálezu soudem a zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí (ve smyslu § 31 až § 35 zákona č. 216/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů), odporují donucujícím ustanovením zákona. II. Úprava § 89 z. ř. s. umožňující upustit od nařízení jednání se uplatní toliko v řízení před soudem prvního stupně, nikoli v řízení odvolacím. III. Členství v rozhodčí komisi spolku je neslučitelné s výkonem funkce soudce. 

Společenství vlastníků jednotek; stanovy, § 245 o. z., § 1175 odst. 1 o. z., § 1189 o. z., § 1194 odst. 1 o. z., § 90 odst. 1 z. ř. s.

Společenství vlastníků se při úpravě svých stanov (jejich změně) může (je oprávněno) pohybovat pouze v rámci kompetencí vyplývajících z jeho působnosti. Rozhodne-li shromáždění společenství vlastníků prostřednictvím stanov o omezení vlastnického práva vlastníků jednotek ohledně užívání bytu, jde o rozhodnutí, které bylo přijato v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout, a hledí se na ně, jako by nebylo přijato (§ 245 o. z.).