Omezení svéprávnosti (o. z.) [ Svéprávnost (o. z.) ]; opatrovník hmotně právní [ Opatrovník ]; vyloučení člena družstva; doručování, § 55 odst. 1 o. z., § 465 o. z., § 615 z. o. k., § 617 z. o. k., § 618 z. o. k., § 619 z. o. k.

Spadá-li určité právní jednání (výstraha před vyloučením a navazující rozhodnutí představenstva o vyloučení člověka omezeného ve svéprávnosti z bytového družstva) do rozsahu, v němž je svéprávnost osoby omezena, jedná za opatrovance (člověka omezeného ve svéprávnosti) v této záležitosti jeho (hmotněprávní) opatrovník, vůči němuž je třeba tato právní jednání směřovat, včetně případného doručování písemností. K tomu, aby v takovém případě nastaly účinky hmotněprávního jednání vůči osobě omezené ve svéprávnosti, musí být hmotněprávní jednání doručeno hmotněprávnímu opatrovníkovi této osoby; je-li doručeno pouze osobě omezené ve svéprávnosti (opatrovanci), pak účinky hmotněprávního jednání nenastanou do té doby, dokud nebude řádně doručeno rovněž jejímu (hmotněprávnímu) opatrovníkovi. 

Odpovědnost státu za škodu [ Odpovědnost státu za újmu ]; nesprávný úřední postup (nepřiměřená délka řízení); škoda; úroky z prodlení, § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., § 14 zák. č. 82/1998 Sb., § 15 zák. č. 82/1998 Sb., § 46 odst. 4 zák. č. 120/2001 Sb.

Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem soudního exekutora (§ 13 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů) v podobě prodlení s výplatou vymoženého plnění oprávněnému (dalšímu oprávněnému či jinému věřiteli) podle § 46 odst. 4 exekučního řádu. Poškozený je oprávněn vůči státu požadovat vedle náhrady škody i zákonný úrok z prodlení. 

Oddlužení (společné oddlužení manželů); účastníci řízení; oddlužení (přerušení, zrušení), § 7 IZ., § 394a IZ., § 395 IZ., § 418 IZ., § 91 o. s. ř.

Je-li důvod zrušit oddlužení (společné oddlužení manželů) jelikož to dlužník navrhl (§ 418 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona), nemá insolvenční soud zkoumat splnění předpokladů pro zrušení oddlužení, proto, že jím je sledován nepoctivý záměr (§ 418 odst. 3 insolvenčního zákona), jen z toho důvodu, že by z rozhodnutí o zrušení oddlužení (společného oddlužení manželů) mohl v budoucnu (při rozhodování o jiném návrhu na povolení oddlužení u téhož dlužníka) [u týchž dlužníků – manželů] vyjít jiný insolvenční soud (§ 395 odst. 4 insolvenčního zákona). Návrh na zrušení společného oddlužení manželů není účinný, není-li podán oběma manžely. 

Smluvní pokuta; úroky; popření pohledávky; insolvenční řízení; incidenční spory; lichva; neplatnost právního jednání; moderační právo soudu, § 588 o. z., § 580 odst. 1 o. z., § 1796 o. z., § 1797 o. z., § 1799 o. z., § 1800 o. z., § 1801 o. z., § 2051 o. z., § 41 odst. 2 o. s. ř., § 192 IZ., § 193 IZ., § 194 IZ.

Při výkladu popěrného úkonu, jímž insolvenční správce popírá celou výši přihlášené nevykonatelné pohledávky věřitele, je nutné přihlížet k důvodům popření, které insolvenční správce může doplňovat nebo měnit (v mezích obrany proti incidenční žalobě věřitele popřené pohledávky) po dobu, po kterou tomu v incidenčním sporu nebrání účinky koncentrace řízení. Popření (celé) výše přihlášené pohledávky z titulu smluvní pokuty není podle svého obsahu neurčité a nelze ho ani vykládat jako popření (pouze) pravosti pohledávky, jestliže insolvenční správce popěrný úkon odůvodní tím, že pohledávka z titulu smluvní pokuty je nepřiměřeně vysoká, a současně žádá, aby soud uplatnil moderační oprávnění a snížil výši pohledávky; pro účely výkladu popěrného úkonu přitom není podstatné, zda lze skutečně moderovat přihlášenou pohledávku až na částku 0 Kč a zda je v tomto ohledu insolvenční správce (případně) v právním omylu. 

Pojištění; forma právních jednání; výklad právních jednání; neplatnost právního jednání, § 556 o. z., § 582 o. z., § 586 o. z., § 588 o. z. , § 2758 odst. 2 o. z.

Nedodržení požadavku písemné formy pojistné smlouvy podle § 2758 odst. 2 věty první o. z. nezakládá samo o sobě absolutní neplatnost pojistné smlouvy. 

Insolvenční řízení; zásady insolvenčního řízení; incidenční spory; postoupení pohledávky; neplatnost právního úkonu; popření pohledávky; zajištění majetku; přihláška pohledávky, § 524 obč. zák., § 526 obč. zák., § 79e tr. ř. ve znění do 17.03.2017, § 1 zák. č. 279/2003 Sb., § 8a zák. č. 279/2003 Sb., § 9 zák. č. 279/2003 Sb., § 10 zák. č. 279/2003 Sb., § 1 IZ., § 2 písm. h) IZ., § 18 IZ., § 19 IZ., § 165 odst. 1 IZ., § 174 odst. 2 IZ., § 201 odst. 1 písm. d) IZ.

I. Rozhodnutím o zajištění majetku vydaným v trestním řízení nedochází ke změně vlastníka zajištěného majetku; stejně tak nevede ke změně vlastníka zajištěného majetku ani případné následné písemné opatření, kterým příslušný orgán pověří k tomu určenou osobu správou zajištěného majetku (§ 9 odst. 1 a 7 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů). Správce zajištěného majetku podle zákona č. 279/2003 Sb. je zvláštním případem správce cizího majetku, přičemž jeho postavení je odvozeno od zajištění majetku vzniklého rozhodnutím státního orgánu. Uplatňuje-li věřitel pohledávku vůči dlužníku přihláškou v insolvenčním řízení, stává se správce zajištěného majetku osobou, která namísto dosavadního majitele (věřitele) a jeho případného 

Bytové družstvo; usnesení členské schůze (neplatnost), § 31 z. o. k., § 595 odst. 1 z. o. k, § 663 odst. 1 z. o. k.

K podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva jsou aktivně věcně legitimovány pouze osoby uvedené v § 663 odst. 1 z. o. k. Právní úprava § 258 o. z., jde-li o výčet osob aktivně věcně legitimovaných k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku, se v poměrech družstev nepoužije. 

Náhrada škody, § 2966 odst. 1, 2 o. z.

Druh a družka nepatří mezi osoby oprávněné k náhradě nákladů na výživu pozůstalým podle ustanovení § 2966 odst. 1 o. z., které takový nárok nezakládá osobám, jimž zemřelý nebyl povinen poskytovat výživné na základě zákona, ani poskytoval-li je dobrovolně. Snížení životní úrovně osoby, které zemřelý poskytoval výživné dobrovolně, ač k tomu nebyl ze zákona povinen, není bez dalšího okolností, odůvodňující přiznání nároku na příspěvek na výživné podle § 2966 odst. 2 o. z. 

Pozůstalost (o. z.); dědění, § 80 o. s. ř., § 172 odst. 2 z. ř. s., § 173 z. ř. s., § 185 z. ř. s., § 189 odst. 1 z. ř. s., § 193 odst. 1 z. ř. s.

Dědic se může podle § 189 odst. 1 z. ř. s. domáhat vůči jinému dědici při splnění podmínky naléhavého právního zájmu (§ 80 o. s. ř.) určení, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota náležela ke dni smrti zůstaviteli, jen do doby, než nabude právní moci rozhodnutí o dědictví podle § 185 z. ř. s, a to za současného předpokladu, že jde o právo k majetku, k němuž soud v řízení o pozůstalosti v důsledku neshody dědiců o rozhodných skutečnostech nepřihlížel (§ 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé z. ř. s.). V období po právní moci rozhodnutí o dědickém právu (§ 185 z. ř. s.) se může dědic podáním žaloby ve sporném řízení domáhat vůči ostatním dědicům ohledně sporných 

Promlčení; náhrada škody, § 609 o. z., § 619 o. z., § 620 o. z., § 629 o. z., § 2894 odst. 1 o. z., § 2952 o. z.

Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu podle § 2952 věty druhé o. z. a zvolí-li poškozený proti škůdci právo, aby mu škůdce poskytl náhradu, je pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty takového práva určující vědomost poškozeného o osobě škůdce a o vzniku dluhu, nikoli případné splnění dluhu, nebo jeho splatnost (dospělost).