Úmysl, úmysl přímý, úmysl nepřímý, zneužití pravomoci úřední osoby, § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 329 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Pro spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku postačí nepřímý úmysl podle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, nevyžaduje se úmysl přímý podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Úmysl přesahující objektivní stránku (někdy též tzv. druhý úmysl, obmysl, dolus coloratus) přečinu podle § 329 odst. 1 tr. zákoníku, který se vztahuje ke způsobení škody nebo jiné závažné újmy jinému anebo k opatření neoprávněného prospěchu sobě nebo jinému, může být naplněn i ve formě eventuálního úmyslu (dolus eventualis). 

Výtržnictví, místo veřejnosti přístupné, § 358 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Místem „veřejnosti přístupným“ ve smyslu § 358 odst. 1 tr. zákoníku je každé místo, kam v době činu má přístup široký okruh lidí individuálně neurčených a kde se také zpravidla více lidí zdržuje, takže hrubá neslušnost nebo výtržnost by mohla být postřehnuta více lidmi, i když se tam v době činu nevyskytují. Tím se tento znak odlišuje od pojmu „veřejně“, který je definován v § 117 písm. b) tr. zákoníku. 

Těžké ublížení na zdraví, zvlášť přitěžující okolnost, povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z povahy zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uložená podle zákona, § 145 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Zaměstnance soukromé společnosti poskytující bezpečnostní služby spočívající také v ostraze cizího majetku, který v době provozu prodejny provádí její ostrahu, nelze považovat za „jiného, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání“ ve smyslu zákonného znaku uvedeného v § 145 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku. Stejně je třeba na něj pohlížet také ve vztahu ke zvlášť přitěžující okolnosti uvedené v § 140 odst. 3 písm. f), § 146 odst. 2 písm. d) či § 353 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku. 

Důkaz, policejní orgán, § 12 odst. 2 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 89 odst. 2 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

Strážník obecní (městské) policie není policejním orgánem ve smyslu § 12 odst. 2 tr. ř. a při výkonu své funkce tak nečiní procesní úkony podle trestního řádu. V trestním řízení jej lze vyslechnout v procesním postavení svědka též ke skutečnostem, o nichž se při výkonu své funkce dozvěděl na místě činu od přítomných osob. 

Poškození věřitele, škoda, předběžné otázky, § 222 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 138 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 9 odst. 1 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

I. Pro naplnění skutkové podstaty přečinu poškození věřitele podle § 222 odst. 1 tr. zákoníku je rozhodující především existence závazkového právního vztahu mezi dlužníkem a věřitelem (viz rozhodnutí pod č. 17/2009 Sb. rozh. tr.). K uplatnění trestní odpovědnosti za uvedený přečin je proto nezbytné učinit jednoznačný závěr o tom, co bylo právním důvodem vzniku závazkového právního vztahu mezi pachatelem jako dlužníkem a poškozeným jako věřitelem, tedy zda tento právní důvod vyplývá z konkrétní smlouvy nebo dohody (včetně tzv. nepojmenované smlouvy anebo dohody o převzetí dluhu), či z jiných skutečností, pokud mohou mít právní význam pro vznik dluhu u pachatele (např. z toho, že pachatel přistoupil k dluhu jiného). II. Při řešení otázky, zda byly naplněny znaky přečinu poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku 

Stížnost pro porušení zákona, insolvenční správce, vrácení věci, § 80 odst. 1 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

Jestliže insolvenční správce vydal podle § 78 tr. ř. policejnímu orgánu účetnictví právnické osoby, přičemž tato právnická osoba poté zanikla bez právního nástupce a byla vymazána z obchodního rejstříku a insolvenční správce byl zproštěn své funkce, pak v případě, kdy toto účetnictví již k dalšímu řízení není třeba, nelze je vrátit osobě, která je vydala postupem podle § 80 odst. 1 tr. ř. V tomto případě přichází v úvahu jiný postup, a to předložení vydaného účetnictví příslušnému archivu k provedení výběru archiválií podle § 11 odst. 3 zák. č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a teprve pokud účetnictví (jeho část) nebude archivem vybráno, pak jeho zničení jako věci bezcenné podle § 80 odst. 1 in fine tr. ř 

Porušení povinnosti při správě cizího majetku, škoda, § 220 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Obec může disponovat se svým majetkem (prodávat ho, pronajímat apod.) z ekonomického hlediska i méně výhodně, než jak by to odpovídalo povinnosti sjednat cenu ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá (§ 39 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů). Proto není vyloučeno, aby obec poskytla svůj majetek (např. byt) jiné osobě do nájmu nikoli za nejvyšší dosažitelné nájemné, je-li jeho sjednaná výše nebo bezplatnost nájmu odůvodněna jiným důležitým zájmem obce (§ 38 odst. 1 zákona o obcích), např. nutností plnit sociální, kulturní či obdobné funkce, jejichž prostřednictvím obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů (§ 2 odst. 2 zákona o obcích). Takovým důležitým zájmem ovšem není samotná skutečnost, že starosta nebo místostarosta obce nebo jiný její funkcionář si nájmem 

Stížnost pro porušení zákona, přezkum rozhodnutí, § 266 odst. 1 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 267 odst. 1 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

Stížnost pro porušení zákona podaná jen proti odůvodnění pravomocného rozhodnutí soudu nebo státního zástupce není přípustná. 

Ne bis in idem, nepřípustnost trestního stíhání, přerušení trestního stíhání, § 11 odst. 1 písm. k) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 11 odst. 1 písm. m) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 224 odst. 1 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), čl. 4 odst. 1 předpisu č. 209/1992 Sb. (sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí – Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod)

Jestliže dřívější řízení pro týž skutek proti téže osobě skončilo pravomocným rozhodnutím o přestupku a dosud neuplynula lhůta pro zahájení přezkumného řízení podle § 100 odst. 2, 3 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, nemůže soud trestní stíhání zastavit z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. k) tr. ř., ale trestní stíhání přeruší z důvodu uvedeného v § 173 odst. 1 písm. e) tr. ř. 

Stížnost pro porušení zákona, zákaz činnosti, § 266 odst. 1 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 73 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Pokud byl obviněnému v rozporu s § 73 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti bez časového vymezení doby, po kterou má zákaz trvat, tedy na dobu neurčitou, je takový trest ve zřejmém rozporu s účelem trestu ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř., a zakládá tak důvod k podání stížnosti pro porušení zákona.