Pytláctví, neoprávněný lov, § 304 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 45 zákona č. 449/2001 Sb., § 46 zákona č. 449/2001 Sb., § 48a zákona č. 449/2001 Sb.

Neoprávněným lovem ve smyslu skutkové podstaty trestného činu pytláctví podle § 304 tr. zákoníku jsou jednání, která se vymykají zákonným podmínkám lovu podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o myslivosti). Znak „neoprávněně“ je proto nutno vykládat v celém kontextu zákona o myslivosti, tedy nejen s přihlédnutím k ustanovení § 46 a § 48a zákona o myslivosti, ale také k ustanovení § 45 odst. 1 zákona o myslivosti a objektu trestného činu, kterým je ochrana přírody, resp. volně žijící zvěře a ryb, jakož i ochrana práva myslivosti a výkonu rybářského práva. Platí tedy, že i osoba, která dodržela formální náležitosti § 46 odst. 1 zákona o myslivosti (má povolenku k lovu, lovecký lístek, zbrojní průkaz atd.) a loví zvěř v rozporu s výslovným zákazem podle § 45 zákona o myslivosti, jedná nad rámec vydaného povolení, a tedy neoprávněně ve smyslu skutkové podstaty trestného činu pytláctví podle § 304 tr. zákoníku. 

Jednočinný souběh trestných činů, nedovolené ozbrojování, provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence, § 265 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 279 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Jednočinný souběh trestných činů provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence podle § 265 tr. zákoníku a nedovoleného ozbrojování podle § 279 tr. zákoníku není vyloučen. 

Advokátní tarif, odměna advokáta, § 51a odst. 7 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 151 odst. 3 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 151 odst. 6 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 12a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 12a odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

Snížení mimosmluvní odměny advokáta podle § 12a odst. 1, 2 advokátního tarifu se uplatní i v těch případech, kdy je advokát (ať již zmocněnec nebo obhájce) sice zvolen, ale jeho náklady hradí stát na základě rozhodnutí podle § 151 odst. 3, 6 tr. ř. 

Obviněný, dovolání, zabrání věci, § 32 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

I. Obviněným ve smyslu § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř., který je oprávněn podat dovolání, se rozumí i osoba, jíž byla zabrána věc k návrhu státního zástupce podanému poté, co tato osoba byla pravomocně zproštěna obžaloby nebo bylo její trestní stíhání pravomocně zastaveno. II. Podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku nelze uložit ochranné opatření zabrání věci zásadně takové osobě, která nabyla věc, jež by jinak mohla být zabrána, v dobré víře. 

Důvod dovolání, že výrok chybí nebo je neúplný, rozsudek, zpronevěra, zvlášť uložená povinnost hájit zájmy poškozeného, § 206 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 206 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 120 odst. 1 písm. c) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

I. Za osobu, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného podle § 206 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, lze považovat i pachatele, který zastupoval poškozeného na základě smlouvy, z níž vyplývala zvýšená míra jeho odpovědnosti při ochraně zájmů poškozeného. To platí i v případě, že poškozený nebyl dostatečně informován o skutečném postavení pachatele (např. o tom, zda je advokátem), kterého zmocnil k zastupování. II. Námitka, že v úvodní části rozsudku nejsou uvedena jména soudců, nemůže naplnit dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., neboť nejde o součást výroku rozsudku ve smyslu § 120 odst. 1 písm. c) tr. ř., který není jen z tohoto důvodu neúplný. 

Právnická osoba, trestní odpovědnost, § 8 odst. 1 t. o. p. o (zákon č. 418/2011 Sb.), § 8 odst. 2 t. o. p. o (zákon č. 418/2011 Sb., § 8 odst. 4 písm. d) t. o. p. o (zákon č. 418/2011 Sb.)

Trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání, pokud ve smyslu § 8 odst. 4 písm. d) t. o. p. o. jednající fyzická osoba není trestně odpovědná z důvodu nepříčetnosti za protiprávní čin přičitatelný právnické osobě podle § 8 odst. 1, 2 t. o. p. o. 

Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, pachatel, § 22 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Pachatelem přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku může být i osoba nenacházející se ve výkonu trestu odnětí svobody, která zašle omamnou nebo psychotropní látku do věznice jiné osobě zde vykonávající trest odnětí svobody. Takové jednání lze považovat za závažné, i když nevykazuje znaky opakování či soustavnosti, je-li to odůvodněno dalšími okolnostmi, např. druhem a množstvím návykové látky. 

Souhrnný trest, § 43 odst. 2 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Povinnost zásadně si opatřit před rozhodnutím o souhrnném trestu podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku spis ve věci, v níž byl vydán rozsudek, ve vztahu ke kterému je důvod ukládat souhrnný trest (srov. rozhodnutí č. 12/1994 Sb. rozh. tr.), platí nejen pro řízení před soudem prvního stupně, ale i pro odvolací řízení. Takovou povinnost má odvolací soud zejména tehdy, když zjistí, že soud prvního stupně spisy o předchozích odsouzeních obviněného neměl pro ukládání souhrnného trestu k dispozici, anebo pokud ruší rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o souhrnném trestu a znovu o trestu sám rozhoduje. Jen tak lze spolehlivě zjistit, zda jsou splněny podmínky pro uložení souhrnného trestu. 

Promlčení výkonu trestu, uznání a výkon cizozemských rozhodnutí, § 305 odst. 1 písm. h) z. m. j. s. (zákon č. 104/2013 Sb.), § 94 odst. 3 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Překážkou, která staví běh promlčecí doby podle § 94 odst. 3 tr. zákoníku, je pobyt odsouzeného v cizině, tj. jeho zdržování se mimo území České republiky. V řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie ukládajícího nepodmíněný trest odnětí svobody (§ 298 a násl. z. m. j. s.) je však tato překážka založena zdržováním se odsouzeného mimo území dožadujícího (odsuzujícího) členského státu Evropské unie. Proto i v případě pobytu odsouzeného na území České republiky jde o zdržování se v cizině, a tedy i Česká republika je v tomto řízení z hlediska ustanovení § 94 odst. 3 tr. zákoníku pro odsouzeného „cizinou“. Dobu jeho pobytu na území České republiky tedy nelze započíst do promlčecí doby z hlediska posuzování důvodu pro neuznání takového rozhodnutí předpokládaného ustanovením § 305 odst. 1 písm. h) z. m. j. s. 

Důkaz, opatrovník, právnická osoba, právo na spravedlivé soudní řízení, provádění důkazů, sledování, zmocněnec, § 151 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 158d odst. 2 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 158d odst. 3 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 158d odst. 10 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), čl. 7 předpisu č. 23/1991 Sb., čl. 10 předpisu č. 23/1991 Sb., § 34 odst. 2 zákona č. 418/2011 Sb., § 34 odst. 4 zákona č. 418/2011 Sb., § 34 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb.

I. Ustanovení § 158d odst. 3 tr. ř. neupravuje zvláštní, speciální institut v podobě sledování uskutečněného na základě předchozího povolení soudce, ale pouze klade náročnější podmínky na povolovací proces sledování, při kterém mají být pořizovány záznamy ve smyslu § 158d odst. 2 tr. ř. v případech, kdy má být sledováním zasaženo do vyjmenovaných základních lidských práv a svobod (přičemž může jít o práva či svobody i jiné než sledované osoby). Účelem ustanovení § 158d odst. 10 tr. ř. není nic jiného než s odkazem na ustanovení § 158d odst. 2 tr. ř. zdůraznit, že v jiné věci lze použít za předpokladů zde uvedených jako důkazní prostředek záznam