Archiv aktualit

Rozhodčí řízení před Sborem rozhodců Fotbalové asociace České republiky je jedním z „druhů“ rozhodčího řízení

Dvacátý sedmý senát Nejvyššího soudu vyhověl dovolání jednoho z členů Fotbalové asociace České republiky ve sporu o vyslovení neplatnosti rozhodnutí Sboru rozhodců tohoto spolku. Nejvyšší soud mj. uvedl, že jsou-li rozhodnutí rozhodčí komise (na jedné straně) přiznány účinky pravomocného soudního rozhodnutí a je-li rozhodnutí rozhodčí komise soudně vykonatelné, potom tyto vlastnosti musí být (na druhé straně) doprovázeny možností soudního přezkumu rozhodnutí rozhodčí komise v režimu zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

Společenství vlastníků jednotek nemůže svými stanovami v domě omezit vlastnické právo jednotlivých vlastníků na užívání jejich bytu, a to ani v případě, kdy vlastník využívá byt ke krátkodobému pronájmu k ubytování cizích osob

Společenství vlastníků se při úpravě svých stanov (jejich změně) může (je oprávněno) pohybovat pouze v rámci kompetencí vyplývající z jeho působnosti. Rozhodne-li shromáždění společenství vlastníků prostřednictvím stanov o omezení vlastnického práva vlastníků jednotek ohledně užívání bytu, jde o rozhodnutí, které bylo přijato v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout, a hledí se na něj, jako by nebylo přijato (§ 245 o. z.).

Výběr kandidátů na Ústavní soud sleduji s rozpaky, říká místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Šuk

Probíhá proces výběru Ústavních soudců opravdu transparentně, jak deklaroval prezident Petr Pavel? Ten dnes oznámil, že na ústavní soudce navrhl Josefa Baxu a Danielu Zemanovou. Některým představitelům justice vadí, že prezident oslovil instituce z oblasti práva, přitom už ale dopředu byli vybráni někteří kandidáti. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka dokonce některé osobnosti nominace odmítly, protože nechtěli být součástí veřejných debat v rámci „nominačního“ procesu. Řekl to v rozhovoru pro Českou justici.

Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 1/2023

Přinášíme Vám letošní první číslo Bulletinu oddělení analytiky a srovnávacího práva. Jako obvykle jsme zařadili z našeho pohledu zajímavá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora Evropské unie i některých zahraničních vrcholných soudů. Jedná se o jarní číslo, což se, doufáme, odráží i v pestrém výběru „čerstvých a šťavnatých“ rozhodnutí.

Převzato z médií: "Favorité české justice na Ústavní soud: Roman Fiala a Robert Fremr"

Dovolujeme si upozornit na článek serveru Česká justice ze středy 5. 4. 2023, jehož redaktor Petr Dimun zjišťoval, jakou podporu na soudech v ČR získaly jednotlivé navrhované osobnosti na funkci ústavního soudce. Podle tohoto článku se největší podpoře soudcovského stavu těší JUDr. Roman Fiala, předseda senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, který byl v letech 2011 až 2020 místopředsedou Nejvyššího soudu, a spolu s ním místopředseda Vrchního soudu v Praze JUDr. Robert Fremr, jenž je dlouholetým bývalým předsedou senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu a např. také bývalým soudcem a 1. místopředsedou Mezinárodního trestního soudu v Haagu.

Nejvyšší soud odeslal panu prezidentu Petru Pavlovi jména čtyř svých soudců, které doporučuje na funkci ústavního soudce; spolu s nimi podporuje také kandidaturu bývalých soudců, kteří už u Nejvyššího soudu nepůsobí

V dopise, který dnes do Kanceláře prezidenta republiky odeslal předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy, jsou jména soudců – předsedů senátů občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu Romana Fialy, Lubomíra Ptáčka, Pavla Simona a jméno předsedy trestního kolegia Nejvyššího soudu Františka Púryho. Kromě těchto současných soudců Nejvyššího soudu se předseda Petr Angyalossy oficiálně v dopise připojil také k nominaci nynějšího předsedy Krajského soudu v Praze Ljubomíra Drápala a místopředsedy Vrchního soudu v Praze Roberta Fremra, bývalých soudců Nejvyššího soudu a mimořádných osobností respektovaných nejenom širokou právnickou veřejností.

Nejvyšší soud právě vydává letošní první číslo elektronického čtvrtletníku AEQUITAS

Právě vychází letošní první číslo elektronického čtvrtletníku Nejvyššího soudu AEQUITAS. Vracíme se v něm k březnovému diskuznímu semináři na téma Právo na svobodu projevu soudce a jeho limity v kontextu důvěry v nezávislou a nestrannou justici, který měl v odborných kruzích velmi příznivé ohlasy; připomínáme si ještě jednou také úspěšný projekt Noci práva. Snažíme se také o osvětu, co se týče používání správného názvu naší instituce – Nejvyššího soudu. AEQUITAS přináší pokaždé alespoň jeden rozhovor, tentokrát o svém působení v justici hovoří vedoucí úseku soudních agend Nejvyššího soudu Mgr. Hana Straková.

Nejvyšší soud obnovil tradici charitativních jarmarků Chráněných dílen Znojmo, pořádaných přímo v soudní budově pro soudce a zaměstnance

Zástupci Chráněných dílen Znojmo přivezli na Nejvyšší soud široký sortiment tradičních řemeslných výrobků a hraček, které ručně vyrábí šikovní řemeslníci se zdravotním postižením. Především se jedná o produkty z jejich vlastní šící, košíkářské a svíčkařské dílny. Zájem o nabízené pestrobarevné svíčky, hračky, polštáře či různé dekorační předměty a pletené výrobky z proutí projevily v průběhu dne desítky soudců a zaměstnanců Nejvyššího soudu. Nákupem zároveň lidé z Nejvyššího soudu přispěli na" dobrou věc".

"Z Ústavního soudu se stala továrna s pásovou výrobou", říká místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk

Nekonzistence v rozhodovací činnosti, úplná rezignace na dodržování právních názorů vyslovených v usneseních o odmítnutí ústavní stížnosti či v některých případech i velmi závažné zásahy do právního řádu. Tak popisuje éru tzv. třetího Ústavního soudu (ÚS) místopředseda Nejvyššího soudu (NS) JUDr. Petr Šuk. „Příčinu tohoto stavu vidím ve špatně nastaveném systému. Má-li Ústavní soud plnit svoji roli, nemůže ročně rozhodovat ve čtyřech senátech více než 4 tisíce věcí,“ říká Šuk v rozhovoru pro Českou justici. Zkritizoval například rozhodování ÚS ve věcech týkajících se péče o nezletilé.

Vedení Nejvyššího soudu jednalo se členy Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR o aktuálním stavu české justice a také o tom, jak si naše justice stojí v evropském kontextu

Poslední jednání s poslanci Ústavně právního výboru se konalo předloni v září, loni v dubnu pak navštívili Nejvyšší soud senátoři Ústavně právního výboru Senátu. Zástupci Nejvyššího soudu na jednání ve středu 15. března znovu zopakovali, že česká justice je převážně v dobré kondici. V porovnání s mnoha vyspělými evropskými státy je rychlá, například podle poslední hodnotící zprávy Evropské komise je Česká republika mezi zeměmi Evropské unie na 3. místě, co se týče rychlosti rozhodování na všech stupních soudní soustavy ve sporných civilních a obchodních věcech.

<< Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 Další >>