NEJVYŠŠÍ SOUD

Nejvyšší soud pravidelně zveřejňuje spolu s anotacemi na svých internetových stránkách právní věty schválené oběma svými kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti publikuje čerstvě schválené právní věty také formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty rozhodnutí, která budou následně publikována jako zásadní judikáty ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, což odsouhlasilo jednání občanskoprávního a obchodního kolegia dne 8. března 2023, jsou součástí této tiskové zprávy.

Nejvyšší soud patří mezi tradiční instituce, které se už od úvodního ročníku aktivně zapojují do pestrého programu Noci práva. Každoročně se snaží prezentovat něco nového, čím by svoji každodenní činnost lépe přiblížil veřejnosti. Návštěvníkům letošního ročníku nabídne proto mj. promítání historického videa, které téměř třicet let leželo doslova zapomenuté v šuplíku a přináší autentické záběry z 10. září 1993, kdy se po částečné rekonstrukci konečně natrvalo přestěhoval Nejvyšší soud z Prahy do své současné budovy v Burešově ulici v Brně.

Nejvyšší soud České republiky sídlí v brněnské budově ze 30. let, která byla o padesát let později doplněna o nadstavbu a dvorní přístavbu obsahující jednací sál. Ten nyní prošel zevrubnou rekonstrukcí. Dnešní památkově chráněná budova nejvyššího soudu byla postavena roku 1932 podle návrhu pozapomenutého brněnského architekta Emila Králíka (1880-1946) jakožto sídlo Všeobecného penzijního ústavu. V době, kdy funkcionalistická stavba sloužila Krajskému výboru KSČ, došlo k jejím značným stavebním úpravám – přibyla mansardová nástavba a nádvoří doplnil nový objekt jednacího sálu, který byl nyní předmětem rekonstrukce pod taktovkou studia Arch.Design. Celý článek magazínu EARCH naleznete zde.

Žalované město Chlumec nad Cidlinou v podaném dovolání předestřelo vícero důvodů, kvůli kterým se domáhalo zrušení rozhodnutí odvolacího soudu. Nejvyšší soud u většiny z nich konstatoval, že nejsou důvodné, resp. relevantní. Nakonec však rozhodnutí krajského soudu, a s ním i soudu 1. instance, zrušil primárně proto, že „odvolací soud nebyl oprávněn žalovanému závazně stanovit konkrétní způsob, jakým má dostát uložené povinnosti zdržet se rušení výkonu vlastnického práva žalobců, a sice uložením povinnosti pravidelného úklidu pozemku žalobců.“

„Výkon svobody projevu soudce není jen jeho právem, nýbrž zahrnuje i povinnosti a odpovědnost, která předchází dalekosáhlým důsledkům negativních zásahů do důvěry veřejnosti v soudnictví,“ řekl předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy ve středu 1. března na úvod diskuzního semináře pořádaného právě Nejvyšším soudem na téma Právo na svobodu projevu soudce a jeho limity v kontextu důvěry v nezávislou a nestrannou justici.

Nejvyšší státní zastupitelství společně s Velvyslanectvím USA v České republice pořádají v těchto dnech odborné semináře, na kterých zástupci americké justice, soudců a prokuratury informují o uzavírání dohody o vině a trestu v americkém justičním prostředí. Ve středu 1. března se další, v pořadí již pátý takto pořádaný seminář, uskutečnil i v budově Nejvyššího soudu.

Nejvyšší soud pravidelně zveřejňuje spolu s anotacemi na svých internetových stránkách právní věty, popř. stanoviska, aktuálně schválené oběma kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti nově tyto právní věty publikuje co nejrychleji právě formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty schválené na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 22. února 2023, jsou součástí této tiskové zprávy.

Senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu rozsudkem ze dne 26. 1. 2023, č. j. 22 Cdo 2258/2021-460, upozornil na povinnost odvolacího soudu dodržovat zásadu zákazu reformationis in peius, tedy že řízení o vypořádání společného jmění manželů u odvolacího soudu nemůže skončit pro účastníka, který jediný podal odvolání, hůře než výsledek řízení před soudem prvního stupně.

Nejvyšší soud pravidelně zveřejňuje spolu s anotacemi na svých internetových stránkách právní věty schválené oběma svými kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti publikuje čerstvě schválené právní věty také formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty rozhodnutí, která budou následně publikována jako zásadní judikáty ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, což odsouhlasilo jednání občanskoprávního a obchodního kolegia dne 8. února 2023, jsou součástí této tiskové zprávy.

Nejvyšší soud je na základě zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, pověřen přijímáním a evidencí oznámení o činnostech, majetku, příjmech a závazcích soudců ČR a dále uchováváním a dohlížením nad úplností údajů v těchto oznámeních. Soudci, kteří byli ve výkonu funkce k 1. 1. 2022, byli povinni podat tzv. průběžné oznámení za období výkonu funkce v kalendářním roce 2021, a to nejpozději do 30. 6. 2022. Toto oznámení zahrnovalo informace o vykonávaných činnostech, nově nabytém majetku a příjmech za kalendářní rok 2021 a informace o výši existujících a dosud nesplacených závazků k 31. 12. 2021. Zákonná povinnost podat průběžné oznámení za rok 2021 se vztahovala na 2 988 soudců.