NEJVYŠŠÍ SOUD

Nejvyšší soud v reakci na „Mimořádné opatření – nošení ochranných prostředků dýchacích cest, s výjimkami, s účinností od 1. 9. 2020 do odvolání“, vydané Ministerstvem zdravotnictví dne 24. 8. 2020, upozorňuje veřejnost na zpřísnění protiepidemických pravidel, jejichž dodržování se vyžaduje při návštěvě veřejných budov a tedy také sídla Nejvyššího soudu v Burešově ulici v Brně. Z vydaného Mimořádného opatření konkrétně vyplývá, že návštěvníci budovy Nejvyššího soudu mají od úterý 1. 9. 2020 až do odvolání umožněn vstup pouze s rouškou anebo ústenkou, popř. jinou ochrannou pomůckou, která úplně zakrývá ústa a nos. Na tuto skutečnost jsou upozorňováni jednak informačním plakátem u vstupu do budovy a následně také příslušníky justiční stráže, kteří je bez těchto ochranných pomůcek do budovy nevpustí.

Nejvyšší soud ve veřejném zasedání definitivně zprostil obžaloby řidiče sanitky, která se v červenci roku 2012 střetla při jízdě se zapnutými majáky a výstražnou akustickou sirénou na jedné z chebských křižovatek s vozidlem Ford Transit, jedoucím na zelenou z boční ulice. Při nehodě byl Ford Transit odmrštěn do míst, kudy právě projížděla sedmašedesátiletá cyklistka. Ta následně způsobeným zraněním podlehla. Současně byla těžce zraněna také pětaosmdesátiletá chodkyně. Nejvyšší soud o vině či nevině řidiče sanitního vozu rozhodoval už dříve, protože však nižší soudy nerespektoivaly jeho právní názor, musel v dovolacím řízení rozhodnout nyní znovu.

Ministerstvo práce navrhuje výrazně snížit platy ústavních činitelů a soudců. Platový základ by se jim podle návrhu neměl zmrazit či ubrat jen dočasně kvůli koronavirové krizi, ale nastálo. Zatímco tým ministryně Jany Maláčové tvrdí, že návrh na snížení platů v justici je v souladu s ústavním pořádkem, špičky tuzemského soudnictví s takovým tvrzením vyslovily v anketě České justice zásadní nesouhlas. Zazněly dokonce hlasy, že by takový krok uvrhl české soudnictví desítky let zpět. Anketu České justice naleznete zde.

Právě vydaná odborná publikace navazuje na stejnojmennou úspěšnou mezinárodní konferenci „Efektivita a kvalita českého soudnictví: hodnocení a perspektivy“, která se za společné organizace Nejvyššího soudu a Ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR uskutečnila 26. listopadu 2019 v sídle Senátu v Praze. Publikace tak přináší příspěvky, které na konferenci zazněly a spolu s nimi hned několik různorodých pohledů na fungování soudnictví v České republice. Výjimečnost přiloženého sborníku spočívá ve skutečnosti, že nad efektivitou a kvalitou českého soudnictví se zamýšlí nejen vysocí soudní funkcionáři a špičky české justice, ale vedle nich i představitelé Evropské komise a Rady Evropy.

Nejvyšší soud již více než tři roky zveřejňuje na svých internetových stránkách právní věty schválené oběma kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti nově tyto právní věty publikuje také formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 22. července 2020 jsou součástí této tiskové zprávy.

Předseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D., navštívil ve čtvrtek 30. července Nejvyšší soud Slovinska. Hlavním bodem jednání s předsedou Nejvyššího soudu Slovinska Damijanem Florjančičem a dalšími představiteli slovinské justice bylo zvyšování důvěry občanů v soudní systém a práci soudů. Petr Angyalossy hledal ve Slovinsku inspiraci. Tamní Nejvyšší soud totiž zrealizoval velmi úspěšný rozsáhlý projekt IQ justice, jehož konkrétním výsledkem bylo prokazatelné zvýšení důvěry veřejnosti ve slovinskou justici. To se slovinským soudcům podařilo mimo jiné za přispění moderní, vstřícné a profesionálně vytvořené audiovizuální kampaně.

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy ve středu 29. července pokračuje v Budapešti v dvoudenní pracovní návštěvě Kúrie (nejvyšší instance obecné justice v Maďarsku), kde pobývá na pozvání tamního předsedy Pétera Daráka. Už včera oba předsedové nejvyšších soudů absolvovali několik společných jednání, diskutovali mj. o činnosti soudů v době koronavirové krize, organizaci soudnictví, o snaze zavádět v obou zemích větší podíl alternativních trestů, především trestů peněžitých. Za maďarskou stranu se jednání zúčastnil také místopředseda Kúrie István Kónya, civilní i trestní soudci Kúrie anebo také vedoucí oddělení mezinárodních vztahů a evropského práva.

Oddělení analytiky a srovnávacího práva Vám přináší pravidelný přehled právních informací se zaměřením na rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora Evropské unie a v neposlední řadě i zahraničních vrcholných soudů. Pozornost odborné veřejnosti byla v posledních měsících věnována například rozhodnutí Spolkového ústavního soudu, který ve svém nálezu sp. zn. 2 BvR 859/15 ze dne 5. 5. 2020 dospěl k závěru, že Evropská centrální banka překročila svým rozhodnutím z roku 2015 o spuštění programu nákupů dluhopisů veřejného sektoru kompetence svěřené Evropské unii, neboť dostatečně neposoudila přiměřenost přijatých opatření. Německý vrcholný soud tak učinil navzdory tomu, že Soudní dvůr Evropské unie na německým soudem předloženou předběžnou otázkou uvedl, že Evropská centrální banka svým rozhodnutím kompetence nepřekročila.

Dvacátý sedmý senát Nejvyššího soudu, složený z předsedy a soudce zpravodaje Filipa Cilečka a soudců Marka Doležala a Petra Šuka, vyhověl dovolání společnosti VÍTKOVICE, a.s. ve sporu s žalovanými členy jejího představenstva a zrušil napadené části rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, který dostatečně nezdůvodnil, proč neprovedl dovolatelkou navržené důkazy, čímž došlo k tzv. opomenutí důkazu.

Evropská komise zveřejnila svoji pravidelnou hodnotící zprávu „EU Justice Scoreboard“ o stavu kvality, efektivity a nezávislosti soudních systémů členských států Evropské unie. Česká republika zaujímá v rámci 27 členských států Evropské unie celkově šestou příčku při srovnání délky ve sporných civilních a obchodních věcech u soudů prvních stupňů. Délka řízení na všech stupních soudní soustavy ve sporných civilních a obchodních věcech zůstala nižší než 200 dnů, což představuje pátý nejlepší výsledek v Evropské unii. České soudy každoročně vyřizují o něco více věcí, než kolik jim za tentýž rok nově napadnulo.