Archiv aktualit

Nejvyšší soud otevřel cestu k náhradě škody za krizová opatření v době covidu

Nejvyšší soud (NS) se v senátu pod předsednictvím JUDr. Pavla Simona, který byl zároveň soudcem zpravodajem, zabýval dovoláním žalobkyně – obchodní společnosti, ve sporu o náhradu škody, která jí měla vzniknout v důsledku krizových opatření, jimiž byl omezen a posléze zcela zakázán maloobchodní prodej a poskytování služeb v provozovně žalobkyně. Tvrzená škoda podle žalobkyně představuje ušlý zisk za období od 28. 10. 2020 do 28. 2. 2021 ve výši 1 100 123 Kč. Žalobkyně zdůraznila, že stát podle ustanovení § 36 zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon (dále jen „krizový zákon“), objektivně odpovídá za škodu vzniklou v důsledku přijatých krizových opatření, a to bez ohledu na to, zda jejich přijetí bylo správné či nezbytné.

Třicet let Nejvyššího soudu v Brně, reportáž České televize

V neděli uplyne třicet let od založení Nejvyššího soudu v Brně. Vrcholná justiční instituce vznikla rozdělením Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, který sídlil v Praze. Hlavním úkolem tohoto soudu je vypořádat se s tak zvanými mimořádnými opravnými prostředky. Tedy přezkoumávat rozhodnutí nižších soudních instancí. Ročně takovýchto dovolání musí řešit kolem sedmi tisíc.

Nejvyšší soud rozhodoval o otázce včasnosti uplatnění námitky podjatosti rozhodce jako předpokladu důvodu zrušení rozhodčího nálezu

Nejvyšší soud rozhodl v senátě č. 23 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, složeném z předsedy Pavla Horáka a soudců Bohumila Dvořáka a Pavla Tůmy, ve věci, kdy předseda rozhodčího senátu rozhodčího soudu oznámil rozhodčímu soudu okolnosti, které by mohly být významné pro posouzení, zdali by mohly vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti. Toto oznámení bylo založeno do rozhodčího spisu, okolnosti v oznámení však již dále nebyly zprostředkovány stranám rozhodčího řízení. Nejvyšší soud již v dřívější judikatuře (NS 23 Cdo 1337/2019) zdůraznil význam požadavku nezávislosti a nestrannosti rozhodce rozhodujícího v rozhodčím řízení. Jeho nedostatek nepředstavuje právní důsledek neplatnosti rozhodčí doložky, ale důvod vyloučení rozhodce, příp. důvod zrušení rozhodčího nálezu.

Nejvyšší soud pořádá konferenci "Role nejvyšších soudů při poskytování účinné právní ochrany" v Brně ve dnech 14. - 15. září 2023

Nejvyšší soud při příležitosti 30 let své novodobé existence pořádá mezinárodní konferenci s názvem "Role Nejvyšších soudů při poskytování účinné právní ochrany". Dvoudenní konference pořádaná v Brně ve dnech 14. až 15. září 2023 poskytne zajímavý program. Na konferenci vystoupí zástupci české i evropské justice. Mezi registrovanými účastníky jsou předseda Soudního dvora Evropské unie Koen Lenaerts, předsedkyně Nejvyššího soudu Nizozemska Dineke de Groot, předseda Nejvyššího soudu Finska Tatu Leppänen, místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk, soudci Nejvyššího správního soudu Zdeněk Kühn a Michal Bobek a předseda senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu Pavel Simon.

Nejvyšší soud ukončil soudní ping-pong ve věci přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti

Nejvyšší soud (NS) zprostil obžaloby řidičku, která měla při odbočování vlevo přehlédnout protijedoucí motocykl, jedoucí v obci nepovolenou rychlostí, jemuž nedala přednost a následkem toho došlo ke střetu s motocyklem a újmě na zdraví jeho řidiče. Trestní věcí se soudy zabývaly opakovaně – odsuzující rozhodnutí vydal soud prvního stupně až napotřetí, předchozí dvě zprošťující rozhodnutí byla v obou případech zrušena soudem druhého stupně. Proti následnému rozhodnutí o zamítnutí odvolání podala obviněná dovolání, z jehož podnětu NS usnesením ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 8 Tdo 293/2022, zrušil napadené usnesení o zamítnutí odvolání a soudu druhého stupně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. I po uvedeném zásahu NS a vyslovení závazného právního názoru soud druhého stupně znovu rozhodl odsuzujícím rozsudkem, který obviněná opět napadla dovoláním.

Nejvyšší soud se vyslovil k pravidlu nezávislého uplatňování soukromého práva na právu veřejném

Nejvyšší soud (NS) se zabýval dovoláním, kterým žalobce zpochybnil řešení otázky důsledků porušení veřejnoprávních předpisů na dohodu, jíž účastníci upravili své soukromoprávní vztahy. Uzavřením dohody koncesovaná provozovatelka hazardních her (žalovaná) porušila svou zákonnou povinnost vyplatit (celou) výhru z hazardní hry. Žalobce vyhrál ve třech samostatných hrách v „živé hře Ruleta“ celkem 11 760 000 Kč a požadoval vyplacení výher před uplynutím zákonné lhůty. Za vyplacení peněz ve zkrácené lhůtě nabídl žalobce slevu z výher. Uzavřená dohoda „o uznání dluhu a podmínkách jeho splacení“ vyjadřovala úmysl účastníků vyplatit výhry před uplynutím zákonné lhůty oproti prominutí části dluhu ve výši 4 260 000 Kč. Žalobce i žalovaná proto uzavřeli dohodu a žalovaná vyplatila žalobci výhru sníženou o dohodnutou částku.

Nejvyšší soud od září opět pořádá exkurze pro školy

Nejvyšší soud pořádá exkurze převážně pro studenty středních škol, ale zájem o prohlídku památkově chráněné budovy mají také základní školy a zájmové spolky. Během exkurze se návštěvníci seznámí s historií Nejvyššího soudu, který od roku 1993 sídlí ve funkcionalistické budově, původně postavené jako reprezentativní sídlo brněnské pobočky Všeobecného pensijního ústavu. Zájemci navštíví nově zrekonstruovaný Sál Františka Vážného, ve kterém se pořádají významné akce až pro 130 osob. Prohlédnou si jednací síň a také cely, o které mají studenti vždy největší zájem. Tradiční zastávka je také u fotogalerie předsedů Nejvyššího soudu. Během exkurze se studenti seznámí s fungováním Nejvyššího soudu, jeho činností a pravomocemi. Délka exkurze je přibližně 90 minut.

Sedm korun na účtu. Soudy jsou bez peněz, neplatí znalcům ani advokátům

Soudy v Česku musejí v poslední době pečlivě vážit nejen své rozsudky, ale také každou vydanou korunu. Peníze, které jim měly vystačit na celý rok, totiž často utratily už v pololetí. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Petra Šuka je to důsledek naprosto nedostatečného financování justice. Justici přitom kromě nedostatku peněz na placení objednaných služeb trápí i nízké platy vlastních úředníků. Ty jsou totiž v resortu až o čtvrtinu nižší, než je průměr ve státní správě, což vede k odlivu zaměstnanců. Už kvůli tomu hrozí, že chod soudů bude paralyzován. Zástupci soudů se proto letos v květnu dohodli s ministry spravedlnosti a financí na postupném dorovnání platů – od července měli soudní úředníci dostat přidáno v průměru 1600 korun měsíčně. Jenže zatím jim nepřišla ani koruna. „Ministerstvo financí i přes slib pana Stanjury nic neposlalo,“ konstatoval Petr Šuk.

Nejvyšší soud potvrdil odsouzení matky, která zanedbáním péče způsobila své dceři těžkou újmu na zdraví

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání obviněné, která svoji dceři včas nezajistila nutné lékařské ošetření po úrazu oka a dítě natrvalo na jedno oko osleplo. Holčička měla pronikající (perforační) poranění pravého oka s výhřezem duhovky. Následující den po úrazu s ní obviněná navštívila oční ambulanci, odkud byla ošetřující lékařkou s nezletilou okamžitě odeslána na specializované pracoviště oční kliniky s upozorněním, že poraněné oko bude potřeba operovat a poskytnutí léčebného zákroku je urgentní, aby nezletilá nepřišla o oko. Pro bezprostřední dopravení byl vystaven poukaz na přepravu sanitkou.

Vyjádření předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho k rozhodování soudců před listopadem 1989

V souvislosti se jmenováním nových ústavních soudců se v rozhlase, televizi, tisku a na sociálních sítích rozvinula mimo jiné diskuse o emigrantech, kteří byli před listopadem 1989 odsouzeni pro trestný čin opuštění republiky podle § 109 trestního zákona z roku 1961. V této diskusi je zdůrazňován názor, že odsuzující rozsudky byly v rozporu s již tehdejším právem, protože odporovaly mezinárodním smlouvám, konkrétně Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, v němž je uvedeno, že každý může svobodně opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní. V návaznosti na to jsou historici vyzýváni k tomu, aby v archivech vyhledávali příslušné spisy, a to též za účelem zjištění, kteří soudci vydali odsuzující rozsudky. Vydání takových rozsudků je prezentováno jako důvod, který zpochybňuje možnost, aby soudce vykonával soudcovskou funkci po listopadu 1989, tedy i v současné době.

<< Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 Další >>