Výsledky 1 - 15 z 35 zobrazovaných dokumentů. Stáhnout výsledky  

Nejvyšší soud25 Cdo 2289/2002 
Nejvyšší soud30 Cdo 474/2007 
Nejvyšší soud30 Cdo 2554/2013Řízení zahájené dříve u jiného soudu členského státu EU ve věci rodičovské zodpovědnosti, v němž bylo vydáno pouze opatření podle ustanovení čl. 20 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 (nařízení Brusel II bis) nezakládá překážku věci zahájené ve smyslu ustanovení čl. 19 odst. 2 nařízení Brusel II bis k řízení ve věci rodičovské zodpovědnosti zahájené později u českého soudu.
Nejvyšší soud24 Cdo 3536/2020 
Nejvyšší soud21 Cdo 1369/2015 
Nejvyšší soud21 Cdo 5311/2015Soud, který je ve věci samé mezinárodně příslušný podle pravidel stanovených v nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (tzv. nařízení Brusel II bis) a který zvažuje postoupení věci soudu jiného státu Evropské unie, není povinen řízení přerušit, přijme-li jiné opatření v souladu s čl. 15 odst. 6 nařízení.
Nejvyšší soud24 Cdo 844/2020Rozsah, v jakém se výrokem rozsudku omezuje způsobilost člověka samostatně právně jednat, nelze vymezit zástupně použitím zkratek „apod.“, „atp.“ nebo „atd.“.
Nejvyšší soud24 Cdo 1087/2021 
Nejvyšší soud20 Cdo 1693/2005 
Nejvyšší soud30 Cdo 2855/2005 
Nejvyšší soud24 Cdo 3460/2018- II. 
Nejvyšší soud24 Cdo 1498/2020 
Nejvyšší soud21 Cdo 3572/2015 
Nejvyšší soud30 Cdo 3027/2006 
Nejvyšší soud30 Cdo 6047/2017