Výsledky 1 - 15 z 22 zobrazovaných dokumentů. Stáhnout výsledky  

Nejvyšší soud30 Cdo 2554/2013Řízení zahájené dříve u jiného soudu členského státu EU ve věci rodičovské zodpovědnosti, v němž bylo vydáno pouze opatření podle ustanovení čl. 20 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 (nařízení Brusel II bis) nezakládá překážku věci zahájené ve smyslu ustanovení čl. 19 odst. 2 nařízení Brusel II bis k řízení ve věci rodičovské zodpovědnosti zahájené později u českého soudu.
Nejvyšší soud30 Cdo 3147/2013 
Nejvyšší soud30 Cdo 1376/2012Rozhodne-li soud o zbavení rodiče rodičovské zodpovědnosti, zpravidla toto rozhodnutí zahrnuje i zákaz styku, ledaže by jej výslovně připustil. Důvody, které se uplatní pro zákaz přímého styku, platí i pro styk nepřímý. Nepřímý styk je k přímému styku v poměru speciality, nikoliv subsidiarity. Okolnost, že se rodič nedopustil přímého zásahu proti dítěti, je nerozhodná, neboť i nepřímý zásah může s ohledem na svoji intenzitu vyžadovat přijetí opatření v podobě zbavení rodičovské zodpovědnosti. Není vadou řízení, jestliže soud v řízení podle § 44 zák. o rod. rozhodne o zbavení či omezení rodičovské zodpovědnosti, aniž by procesně rozhodl o návrhu účastníka na pozastavení rodičovské odpovědnosti.
Nejvyšší soud30 Cdo 1797/2014 
Nejvyšší soud30 Cdo 2995/2017 
Nejvyšší soud30 Cdo 3762/2015 
Nejvyšší soud20 Cdo 3898/2009 
Nejvyšší soud30 Cdo 2345/2014 
Nejvyšší soud30 Cdo 483/2014 
Nejvyšší soud20 Cdo 4100/2009 
Nejvyšší soud30 Cdo 2244/2011 
Nejvyšší soud25 Cdo 4441/2009 
Nejvyšší soud21 Cdo 2432/2017 
Nejvyšší soud30 Cdo 3522/2009 
Nejvyšší soud21 Cdo 478/2015