Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/20/2019
Senátní značka:29 NSCR 108/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.108.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E

KSCB 27 INS XY

29 NSČR 108/2019-B-46


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců Mgr. Hynka Zoubka a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužníka V. K., narozeného XY, bytem v XY, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 27 INS XY, o zrušení oddlužení, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Milanem Hulíkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1615/1, PSČ 110 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. srpna 2019, č. j. KSCB 27 INS XY, 1 VSPH XY, takto:


Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 20. května 2019, č. j.  KSCB 27 INS XY, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“):

1/ Zrušil oddlužení dlužníka V. K. (bod I. výroku).

2/ Zastavil insolvenční řízení vedené na majetek dlužníka (bod II. výroku).

3/ Určil odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčnímu správci Insolvency Project v. o. s. (bod III. výroku).

4/ Zprostil insolvenčního správce funkce (bod IV. výroku).

K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 29. srpna 2019, č. j. KSCB 27 INS XY, 1 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a II. výroku.

Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání (B-40), jehož přípustnost vymezuje ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. jako nepřípustné.

Námitkou, podle níž soudy nižších stupňů dlužníku neumožnily účastnit se jednání v odvolacím řízení, když mu řádně nedoručily předvolání k jednání, totiž dovolatel z obsahového hlediska uplatňuje tzv. zmatečnostní vadu podle § 229 odst. 3 o. s  ř., která dle výslovného znění § 241a odst. 1 věty druhé o. s. ř. není způsobilým dovolacím důvodem (k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost) a pro jejíž posouzení nelze připustit dovolání (k tomu srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. 29 Odo 523/2002, uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jinou argumentaci (než tu, již se nepřípadně pojí se zmatečnostní vadou řízení) dovolání neobsahuje.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.    

V Brně dne 20. 11. 2019


Mgr. Milan Polášek
předseda senátu