Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/28/2019
Spisová značka:26 Cdo 1104/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.1104.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:
Dotčené předpisy:§ 96 odst. 6 o. s. ř.
§ 237 o. s. ř.
§ 243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E

26 Cdo 1104/2019-766



USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně ZIEGLER ZZ s. r. o., se sídlem v Praze 3, Husitská 48/50, IČO 25707311, zastoupené Mgr. Emilem Doleželem, advokátem se sídlem v Praze, Jana Masaryka 252/6, proti žalované městské části Praha 4, se sídlem v Praze 4, Antala Staška 2059/80b, IČO 00063584, zastoupené Mgr. Jakubem Urbánkem, advokátem se sídlem v Praze 6, Hošťálkova 852/46, o zaplacení 2.031.771 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 27 C 61/2010, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. listopadu 2018, č. j. 16 Co 309/2018-721, t a k t o :


I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 8. 11. 2018, č. j. 16 Co 309/2018-721, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 (soud prvního stupně) ze dne 18. 6. 2018, č. j. 27 C 61/2010-692, kterým rozhodl, že zpětvzetí žaloby, které učinila žalobkyně při jednání dne 7. 6. 2018, je neúčinné a že v řízení bude pokračováno. Shodně se soudem prvního stupně zjistil, že odvolací soud rozsudkem ze dne 24. 5. 2016, č. j. 16 Co 143/2016-581, ve znění usnesení ze dne 13. 7. 2016, č. j. 16 Co 143/2016-596, mimo jiné potvrdil výroky rozsudku soudu prvního stupně ze dne 27. 10. 2015, č. j. 27 C 61/2010-510, ve znění usnesení ze dne 3. 2. 2016, č. j. 27 C 61/2010-541, kterými uložil žalované zaplatit žalobkyni 2.031.771 Kč s tam specifikovaným (zákonným) úrokem z prodlení, dále jí uložil zaplatit náklady řízení státu, ve výroku o náhradě nákladů řízení ve vztahu k žalované změnil jejich výši a rozhodl o nákladech odvolacího řízení mezi žalobkyní a žalovanou. K dovolání žalované však Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 9. 11. 2017, č. j. 26 Cdo 5136/2016-643, rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Po rozhodnutí odvolacího soudu, předtím, než byl pravomocný rozsudek odvolacího soudu zrušen dovolacím soudem, žalovaná plnila žalobkyni a toto plnění bylo důvodem, proč v dalším řízení po vrácení věci Nejvyšším soudem (u jednání dne 7. 6. 2018) žalobkyně vzala žalobu zpět. Ztotožnil se i s jeho závěrem, že s ohledem na ustanovení § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), není zpětvzetí žaloby účinné.

Dovolání žalobkyně proti usnesení odvolacího soudu není podle § 237 o. s. ř. přípustné, neboť závěr odvolacího soudu, že v dané věci byly splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 96 odst. odst. 6 o. s. ř., je v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3958/2018), od níž není důvod se odchýlit ani v této projednávané věci. Toto ustanovení nedává soudu možnost zvážit, zda rozhodne, že zpětvzetí žaloby je neúčinné či zda řízení zastaví, ale v situaci, kdy jsou splněny předpoklady v něm uvedené (jak tomu bylo v projednávané věci), mu ukládá rozhodnout o neúčinnosti zpětvzetí žaloby.

Důvodná není ani námitka dovolatelky, že ustanovení § 96 odst. 6 o. s. ř. je v rozporu s ústavním pořádkem - viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1063/2019, od jehož závěrů rovněž není důvod se odchýlit.

Poukazuje-li dovolatelka na rozpor napadeného rozhodnutí s judikaturou dovolacího soudu (rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 31 Cdo 3309/2011, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 1999, sp. zn. 25 Cdo 1792/99), přehlíží, že tato rozhodnutí byla vydána před účinností zákona č. 296/2017 Sb., kterým bylo ustanovení § 96 odst. 6 do občanského soudního řádu vloženo.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. 8. 2019


JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu