Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/27/2019
Spisová značka:33 Cdo 2704/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.2704.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odklad vykonatelnosti
Dotčené předpisy:§ 243 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E

33 Cdo 2704/2019-1138



USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Metal PRODEX, s.r.o., se sídlem Plzeň, Lobzy, Republikánská 153/2, identifikační číslo osoby 62622510, zastoupené JUDr. Pavlem Stroleným, advokátem se sídlem Plzeň, Nárožní 547/14, proti žalovanému J. H., bytem XY, zastoupenému Mgr. Milanem Edelmannem, advokátem se sídlem Praha 5, Petržílkova 2707/38, o zaplacení 588 613 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 35 C 247/2004, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 1. 2019, č. j. 61 Co 365/2016-1042, takto:

Návrh žalovaného na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 1. 2019, č. j. 61 Co 365/2016-1042, se zamítá.


Odůvodnění:

Okresní soud Plzeň – město rozsudkem ze dne 17. 5. 2016, č. j. 35 C 247/2004-866, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 675 800,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 2% ročně z této částky jdoucím od 14. 6. 2005 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu ohledně částky 192 019,40 Kč, úroku z prodlení ve výši 2% ročně z částky 867 819,90 Kč od 1. 1. 2004 do 13. 6. 2005 a úroku z prodlení ve výši 2% ročně z částky 192 019,40 Kč od 14. 6. 2005 do zaplacení (výrok II.); současně rozhodl o nákladech řízení (výrok III., IV. A V.).

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 18. 1. 2019, č. j. 61 Co 365/2016-1042, vyhovující výrok rozsudku soudu prvního stupně „změnil“ tak, že žalovaného zavázal k úhradě částky 588 613 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2% ročně z této částky od 14. 6. 2005 do zaplacení (výrok I.) a žalobu ohledně další částky ve výši 87 187,50 Kč s 2% s úrokem z prodlení od 14. 6. 2005 do zaplacení zamítl (výrok II.); současně rozhodl o nákladech řízení (výrok III. až VIII.).

Žalovaný v dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podal i návrh na odklad jeho právní moci a vykonatelnosti, v němž tvrdil, že jsou splněny zákonné podmínky pro odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí (řádnost a přípustnost dovolání) s tím, že v důsledku neprodleného výkonu rozhodnutí (exekuce) mu hrozí závažná újma na jeho právech.

Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

V posuzované věci není dovolatel účinky dovoláním napadeného rozhodnutí – jeho závazností plynoucí z materiální právní moci - na svých právech závažně ohrožen. Poukazuje-li totiž na možnost vedení exekuce ze strany žalobkyně pro vymožení povinnosti uložené napadeným pravomocným rozsudkem, pak je zjevné, že k případnému odvrácení hrozící újmy (bude-li její existence osvědčena) může zabránit odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);

2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,

5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).

Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že nejsou splněny předpoklady v bodě 4/. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu se úspěšnost dovolání jeví jako nepravděpodobná.

Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatele na odklad právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 11. 2019


JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu