Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/26/2019
Spisová značka:30 Cdo 3858/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.3858.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Řízení u dovolacího soudu
Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013
Kategorie rozhodnutí:E

30 Cdo 3858/2017-181





USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce A. Ž., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 625 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 52/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2016, č. j. 22 Co 381/2016-141, takto:

Dovolání se odmítá.


O d ů v o d n ě n í:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 27. 6. 2016, č. j. 12 C 52/2013-134, kterým žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudního poplatku (výrok I usnesení soudu prvního stupně), a zamítnuta žádost žalobce, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (výrok II usnesení soudu prvního stupně).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 23. 11. 2016 dovolání.

Nejvyšší soud dovolání odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Učinil tak proto, že řízení ve věci samé již bylo pravomocně skončeno a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2016, č. j. 22 Co 452/2015-119, i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 7. 2015, č. j. 12 C 52/2013-102, byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2019, č. j. 30 Cdo 3856/2017-181, a věc vrácena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení.

Dovolání žalobce se tak stalo bezpředmětným v důsledku pravomocně skončeného řízení ve věci samé (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 917/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2015, sp. zn. 32 Cdo 2045/2015, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1186/2018). Bylo by tudíž nadbytečné o dovolání žalobce proti rozhodnutí o neosvobození od soudního poplatku a o neustanovení zástupce pro skončené řízení rozhodovat. Rozhodnutí o dovolání podaném proti napadenému usnesení odvolacího soudu se tak nemůže projevit v poměrech žalobce.

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, kterým se řízení končí.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 26. 7. 2019


JUDr. Pavel Simon
předseda senátu