Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/21/2018
Spisová značka:11 Tcu 70/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:11.TCU.70.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§ 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:D

11 Tcu 70/2018-25


USNESENÍ


Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 11. 2018 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, M. N., nar. XY, rozsudkem Krajského soudu v Legnicy, VIII. trestní oddělení, Polská republika, ze dne 7. 7. 2015, sp. zn. VIII K 337/15, který nabyl právní moci dne 15. 7. 2015, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :


1. Rozsudkem Krajského soudu v Legnicy, VIII. trestní oddělení, Polská republika, ze dne 7. 7. 2015, sp. zn. VIII K 337/15, který ve vztahu k jeho osobě nabyl právní moci dne 15. 7. 2015, byl M. N. uznán vinným jednak trestným činem krádeže podle čl. 278 § 1 ve spojení s čl. 64 § 1 a čl. 91 § 1 polského tr. zákona, dále trestným činem krádeže podle čl. 278 § 1 ve spojení s čl. 11 § 3, čl. 64 § 1 a čl. 91 § 1 polského tr. zákona a trestným činem krádeže vloupáním podle čl. 279 § 1 ve spojení s čl. 14 § 1 a čl. 64 § 1 polského tr. zákona. Za tato jednání byl M. N. výše citovaným rozsudkem Krajského soudu v Legnicy, VIII. trestní oddělení, odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře dvou let a devíti měsíců.

2. Podle skutkových zjištění Krajského soudu v Legnicy, VIII. trestní oddělení, se M. N. předmětné trestné činnosti v podobě opakovaných trestných činů krádeže dopustil tím, že
3. Dne 9. 11. 2018 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o to, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Krajského soudu v Legnicy, VIII. trestní oddělení, Polská republika, ze dne 7. 7. 2015, sp. zn. VIII K 337/15, ve vztahu k osobě M. N. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona. 5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. 6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že M. N. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (konkrétně trestných činů krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 citovaného zákona. 7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený M. N. se po vzájemně dohodě s další osobou ke škodě jednotlivých poškozených subjektů během krátké doby cca dvou a půl měsíců celkem ve třinácti případech na území Polské republiky zmocnil či pokusil zmocnit věcí nacházejících se v motorových vozidlech, u kterých dříve záměrně nařízl pneumatiku pravého zadního kola, načež využil nepozornosti poškozených spojené právě s výměnou zjištěného defektu. Tímto svým jednáním přitom odsouzený poškozeným subjektům způsobil škodu na majetku v celkové výši nejméně 63.285 zl a 5.100 € a o další škodu v celkové výši nejméně 24.100 zl a 6.000 € se svým jednáním pokusil. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom výrazně zvyšována zejména četností jím spáchaných útoků, dále předem promyšleným a koordinovaným způsobem provedení činu, počtem trestných činů, jejichž zákonné znaky svým úmyslným jednáním naplnil, jakož i jeho osobními poměry, konkrétně jeho bohatou trestní minulostí, když nelze přehlédnout, že byl v minulosti v České republice již opakovaně pravomocně odsouzen, vždy pro trestnou činnost majetkového charakteru. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za výše uvedené trestné činy uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. N. příslušným soudem Polské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

8. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 21. 11. 2018


JUDr. Antonín Draštík předseda senátu




Vypracoval:
JUDr. Tomáš Durdík