Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/31/2019
Spisová značka:24 Cdo 1391/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:24.CDO.1391.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Výživné
Zastoupení
Dotčené předpisy:§ 30 předpisu č. 292/2013Sb.
§ 241 o. s. ř.
§ 241b odst. 2 o. s. ř.
§ 1 odst. 3 předpisu č. 292/2013Sb.
Kategorie rozhodnutí:E

24 Cdo 1391/2019-593


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Pavla Vrchy ve věci péče o nezletilého M. T., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného městem Litomyšl, se sídlem městského úřadu v Litomyšli, Bří Šťastných č. 1000, jako opatrovníkem, syna R. Š., narozené XY, bytem XY, a J. T., narozeného XY, bytem XY, za účasti České republiky - Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Pardubicích, se sídlem v Pardubicích, Boženy Vikové-Kunětické č. 2011, o návrhu matky na zrušení vyživovací povinnosti, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 0 P 260/2017, o dovolání matky proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 4. prosince 2018, č. j. 22 Co 303/2018-575, takto:


I. Dovolání matky se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 4.12.2018, č. j. 22 Co 303/2018-575, potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 27.6.2018, č. j. 0 P 260/2017-557, jímž byl zamítnut návrh matky na zrušení vyživovací povinnosti k nezletilému a kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala matka včasné dovolání, jež neobsahovalo žádné dovolací důvody (tzv. blanketní dovolání), a aniž byla při tomto úkonu zastoupena advokátem, dovolání nebylo sepsáno advokátem a matka ani netvrdila, že by měla právnické vzdělání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 o. s. ř.).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.).

Podle ustanovení § 1 odst. 1 z. ř. s. projednávají a rozhodují soudy podle tohoto zákona právní věci stanovené v tomto zákoně. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád (§ 1 odst. 3 z. ř. s.).

Podle ustanovení § 30 odst. 1 z. ř. s. není dovolání přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.

Protože v dané věci jde o řízení ve věci péče soudu o nezletilé (ve věci výživy) upravené v hlavě páté části druhé tohoto zákona a nejedná se o žádnou z výjimek taxativně vymezených v ustanovení § 30 z. ř. s., dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání matky proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné.

Podle ustanovení § 241 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy. Ustanovení § 241 odst. 1 o. s. ř. neplatí mimo jiné tehdy, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§ 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., advokátem nebo notářem.

Podle ustanovení § 241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v § 241, postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2 o. s. ř.; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle § 238 o. s. ř. přípustné. S ohledem na ustanovení § 1 odst. 3 z. ř. s. je nicméně třeba aplikovat ustanovení § 241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř. i na dovolání, která nejsou přípustná podle ustanovení § 30 z. ř. s. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.1.2015, sp. zn. 30 Cdo 5325/2014).

Nejvyšší soud z uvedených důvodů dovolání matky podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 241b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. a ustanovením § 1 odst. 3 z. ř. s. odmítl, aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 5. 2019

JUDr. Roman Fiala
předseda senátu