Právní věta:

Doručuje-li soud obviněnému vyrozumění o konání veřejného zasedání podle § 233 tr. ř. prostřednictvím e-mailové zprávy na elektronickou adresu, kterou sdělil, je třeba do takové zprávy uvést výzvu, aby obviněný potvrdil doručení zprávy do 3 dnů od jejího odeslání (§ 63 odst. 1 tr. ř., § 46 odst. 2 a § 47 odst. 2, 3 o. s. ř.). V případě, že obviněný nepotvrdí přijetí zprávy, je toto doručení neúčinné, a nejsou tak splněny podmínky pro konání veřejného zasedání bez přítomnosti obviněného.
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/03/2019
Spisová značka:7 Tz 88/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TZ.88.2019.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Doručování
Veřejné zasedání
Dotčené předpisy:§ 63 odst. 1 tr. ř.
§ 233 odst. 1 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:A
Publikováno ve sbírce pod číslem:19 / 2020

7 Tz 88/2019-235


ČESKÁ REPUBLIKA


ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY



Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Angyalossy, Ph. D., a soudců JUDr. Radka Doležela a JUDr. Josefa Mazáka projednal ve veřejném zasedání dne 3. 12. 2019 stížnost pro porušení zákona podanou ministryní spravedlnosti ve prospěch obviněného V. M., nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 4. 10. 2018, č. j. 1 T 139/2015-158, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. rozhodl takto:


Pravomocným usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 4. 10. 2018, č. j. 1 T 139/2015-158,

byl porušen zákon


v ustanovení § 233 odst. 1 tr. ř. v návaznosti na § 63 odst. 1 tr. ř. ve spojení s § 46 odst. 2 a § 47 odst. 2, 3 o. s. ř. v neprospěch obviněného V. M.

Toto usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi se zrušuje. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.





Odůvodnění:


Trestním příkazem Okresního soudu v Mladé Boleslavi (dále též okresní soud) ze dne 15. 10. 2015, č. j. 1 T 139/2015-126, byl obviněný uznán vinným přečinem zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen podle téhož ustanovení k trestu odnětí svobody na šest měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku, a dále byla obviněnému podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku uložena povinnost ve zkušební době nahradit podle svých sil škodu způsobenou přečinem. Výroky podle § 228 odst. 1, § 229 odst. 2 tr. ř. bylo dále rozhodnuto o náhradě škody.

Podle skutkových zjištění okresního soudu spočíval předmětný skutek v tom, že si obviněný dne 26. 12. 2012 v obci Sojovice, okres Mladá Boleslav, od poškozené K. N. zapůjčil osobní automobil v hodnotě nejméně 17 500 Kč s tím, že vozidlo vrátí do 30. 12. 2012, avšak s tímto vozidlem havaroval a následně ho nechal odstavené v Teplicích, kde z vozidla vymontoval nejméně řídící jednotku, dále vozidlo nabízel k prodeji L. M., poškozenou o poškození a odstavení vozidla neinformoval a toto bylo dne 17. 4. 2013 nalezeno na XY v Teplicích a vráceno poškozené, přičemž poškozením vozidla a demontáží některých dílů vznikla na vozidle škoda nejméně 13 790 Kč.

Protože obviněný ve zkušební době předmětnou škodu nenahradil, okresní soud usnesením ze dne 4. 10. 2018, č. j. 1 T 139/2015-158, rozhodl tak, že obviněný podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku vykoná trest odnětí svobody na šest měsíců, neboť se ve zkušební době neosvědčil a podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku jej pro výkon trestu odnětí svobody zařadil do věznice s ostrahou.

Ministryně spravedlnosti podala dne 1. 11. 2019 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona proti výše uvedenému usnesení okresního soudu. Nejprve stručně zrekapitulovala dosavadní průběh trestního řízení a připomněla zákonná znění § 33 odst. 1, 5, § 233 odst. 1, § 62 a násl. tr. ř., a dále § 46 odst. 2, § 47 odst. 2, 3 o. s. ř. K právnímu posouzení věci uvedla, že není pochyb o tom, že byl obviněný minimálně osobou, která mohla být rozhodnutím okresního soudu přímo dotčena, pročež bylo nezbytné jej o veřejném zasedání vyrozumět. Dále konstatovala podmínky pro konání veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného a rovněž připomněla, že i v trestním řízení lze připustit doručování prostřednictvím elektronické pošty, avšak pouze za splnění podmínek podle § 47 odst. 2, 3 o. s. ř. Zdůraznila, že v předmětné věci nebyl obviněný o konání veřejného zasedání dne 4. 10. 2018 vyrozuměn zákonným způsobem, neboť okresní soud obviněnému zaslal pouze e-mailovou zprávu, aniž bylo následně potvrzeno, že se sdělení soudu ještě před konáním veřejného zasedání dostalo do dispozice obviněného a že tak obviněný mohl vzít na vědomí nový termín konání veřejného zasedání. Za dané situace nebyly splněny podmínky pro konání veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného podle § 233 odst. 1 tr. ř., neboť nebylo prokázáno, že by byl obviněný o konání veřejného zasedání řádně a včas vyrozuměn a okresní soud proto konáním veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného porušil práva obviněného na obhajobu a spravedlivý proces zakotvená v § 33 odst. 1, 5 a § 233 odst. 1 tr. ř. v návaznosti na § 63 odst. 1 tr. ř. ve spojení s § 46 odst. 2 a § 47 odst. 2, 3 o. s. ř.

Závěrem ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 266 odst. 7 tr. ř. odložil výkon napadeného usnesení okresního soudu, jímž byl obviněnému nařízen výkon trestu odnětí svobody, a dále aby podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že byl napadeným usnesením porušen zákon v neprospěch obviněného, a to v ustanovení § 33 odst. 1, 5 a § 233 odst. 1 tr. ř. v návaznosti na § 63 odst. 1 tr. ř. ve spojení s § 46 odst. 2 a § 47 odst. 2, 3 o. s. ř., a aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a zrušil i všechna další rozhodnutí na to zrušené obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Obviněný se k podané stížnosti pro porušení zákona do doby konání veřejného zasedání nevyjádřil.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i jemu předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen, a to v neprospěch obviněného V. M.

Podle ustanovení § 233 odst. 1 tr. ř. předseda senátu předvolá k veřejnému zasedání osoby, jejichž osobní účast při něm je nutná. O veřejném zasedání vyrozumí státního zástupce, jakož i osobu, která svým návrhem dala k veřejnému zasedání podnět, a osobu, která může být přímo dotčena rozhodnutím, jestliže tyto osoby nebyly k veřejnému zasedání předvolány; vyrozumí též obhájce, popřípadě zmocněnce a zákonného zástupce nebo opatrovníka těchto osob. K předvolání nebo vyrozumění připojí opis návrhu, kterým byl k veřejnému zasedání dán podnět.

Podle § 63 odst. 1 tr. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob doručování fyzickým osobám, právnickým osobám, státním orgánům, státu, advokátům, notářům, obcím a vyšším územně samosprávným celkům přiměřeně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení.

Podle § 46 odst. 2 o. s. ř. prostřednictvím veřejné datové sítě soud doručuje na elektronickou adresu, kterou adresát sdělil soudu, jestliže soud o doručení písemnosti tímto způsobem požádal nebo s ním vyslovil souhlas.

Podle § 47 odst. 2 o. s. ř. při doručování písemnosti podle § 46 odst. 2 soud adresáta vyzve, aby doručení potvrdil soudu do 3 dnů od odeslání písemnosti datovou zprávou podepsanou adresátem. Podle odstavce třetího pak doručení prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu vrátila soudu jako nedoručitelná nebo jestliže adresát do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil soudu její přijetí datovou zprávou podle odstavce 2.

Nejvyšší soud zjistil, že okresní soud nejprve obviněného odsoudil k trestu odnětí svobody na šest měsíců, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku s tím, že obviněnému byla uložena povinnost ve zkušební době nahradit podle svých sil škodu způsobenou přečinem. Vzhledem k tomu, že obviněný tuto povinnost nesplnil, zkušební doba byla prodloužena o jeden rok. Protože obviněný ani poté škodu nenahradil, okresní soud nařídil nové veřejné zasedání za účelem přezkoumání podmínek pro přeměnu podmíněného trestu na trest nepodmíněný. Obviněného se však o konání veřejného zasedání nepodařilo vyrozumět a veřejné zasedání tak muselo být opakovaně odročeno. Následně obviněný kontaktoval soud ze své e-mailové adresy s tím, že se z veřejného zasedání omluvil. Okresní soud na tuto e-mailovou adresu obviněného informoval o stanovení náhradního termínu veřejného zasedání na den 4. 10. 2018 (viz e-mailová komunikace na č. l. 156). Při této e-mailové komunikaci však soud nepostupoval v souladu s § 47 odst. 2, 3 o. s. ř., obviněného nevyzval k tomu, aby doručení vyrozumění potvrdil soudu do 3 dnů od odeslání písemnosti a ani obviněný sám soudu toto doručení do tří dnů, ale ani v době pozdější, nepotvrdil. Okresní soud následně konal veřejné zasedání dne 4. 10. 2018 bez přítomnosti obviněného, na jehož závěr vyhlásil usnesení, kterým podle § 83 odst. 1 tr. ř. přeměnil podmíněný trest odnětí svobody na trest nepodmíněný. Usnesení okresního soudu bylo obviněnému doručeno dne 18. 10. 2018, ten proti němu nepodal stížnost a usnesení nabylo právní moci.

Stěžejní pochybení okresního soudu tak spočívalo v tom, že konal veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného, aniž by byly splněny podmínky ke konání veřejného zasedání podle § 233 odst. 1 tr. ř., neboť soud obviněnému řádně nedoručil vyrozumění o konání veřejného zasedání, přičemž obviněného je v souladu s § 233 odst. 1 tr. ř. namístě pokládat za osobu, která mohla být předmětným rozhodnutím přímo dotčena. Soud při doručování nepostupoval v souladu s § 63 odst. 1 tr. ř. ve spojení s § 46 odst. 2, resp. § 47 odst. 2, 3 o. s. ř., když obviněného o konání veřejného zasedání informoval toliko prostřednictvím e-mailové zprávy, ve které však absentovalo poučení podle § 47 odst. 2 o. s. ř., tedy aby obviněný doručení zprávy potvrdil soudu do 3 dnů od jejího obdržení, a okresní soud konal veřejné zasedání přesto, že obviněný podle ustanovení § 47 odst. 3 o. s. ř. do 3 dnů od odeslání e-mailové zprávy ani sám od sebe nepotvrdil soudu její přijetí. Je přitom namístě akcentovat, že na rozdíl od doručování do datové schránky je pro doručení e-mailovou zprávou nutné aktivní jednání adresáta vůči soudu. V případě, že ten zůstane nečinný, je doručení ze zákona neúčinné. Stejně tak bude neúčinné doručení v případě, pokud by se písemnost zaslaná na elektronickou adresu vrátila soudu jako nedoručitelná. V případě tohoto doručování je proto vyloučena fikce doručení (viz Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Šímová, R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 2. vydání. C. H. Beck: Praha, 2017, s. 245). Okresní soud tak nemohl mít vykázáno doručení vyrozumění o konání veřejného zasedání obviněnému a veřejné zasedání mělo být odročeno. Pokud okresní soud přesto veřejné zasedání konal, je namístě jeho rozhodnutí vzešlé z tohoto zasedání shledat nezákonným.

Pouze na okraj Nejvyšší soud doplňuje, že s ohledem na skutečnost, že došlo k porušení konkrétních ustanovení týkajících se práv obviněného, nebyl důvod se dále zabývat i porušením obecného ustanovení, které bylo uvedeno ve stížnosti pro porušení zákona, tedy ustanovení § 33 odst. 1, 5 tr. ř.

Nejvyšší soud na základě výše uvedeného shledal, že usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 4. 10. 2018, č. j. 1 T 139/2015-158, byl porušen zákon v ustanovení § 233 odst. 1 tr. ř. v návaznosti na § 63 odst. 1 tr. ř. ve spojení s § 46 odst. 2 a § 47 odst. 2, 3 o. s. ř., a to v neprospěch obviněného V. M. Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil zjištěné porušení zákona a podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která zrušením napadeného usnesení pozbyla podkladu. S ohledem na to, že se u obviněného zrušením napadeného usnesení uplatní fikce osvědčení ze zákona podle § 83 odst. 3 tr. ř., Nejvyšší soud napadené rozhodnutí toliko zrušil, aniž by věc přikazoval okresnímu soudu k opětovnému projednání a rozhodnutí.

Pouze pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že o návrhu ministryně spravedlnosti na odložení výkonu trestu odnětí svobody rozhodl usnesením ze dne 13. 11. 2019, sp. zn. 7 Tz 88/2019, tak, že podle § 275 odst. 4 tr. ř. obviněnému až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona odložil výkon trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, který byl obviněnému uložen usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 4. 10. 2018, č. j. 1 T 139/2015-158.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. 12. 2019

JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.
předseda senátu