Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/25/2019
Spisová značka:7 Tz 51/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TZ.51.2019.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Vyloučení soudce
Změna složení senátu
Dotčené předpisy:§ 30 odst. 1, 2 tr. ř.
§ 219 odst. 3 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D

7 Tz 51/2019-327


ČESKÁ REPUBLIKA


ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY




Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 25. 6. 2019 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Mikláše a soudců JUDr. Radka Doležela a JUDr. Petra Angyalossy, Ph. D., stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného E. J., nar. XY, trvale bytem XY,  proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 14 To 159/2016, jako soudu odvolacího, jímž bylo jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 5. 4. 2016, sp. zn. 2 T 115/2015, a podle § 268 odst. 2 tr. ř.,  § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270  odst. 1 tr. ř. rozhodl  takto:

                                                       
Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ­ pobočky v Táboře ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 14 To 159/2016, byl v ustanoveních § 30 odst. 1 tr. ř. a § 256 tr. ř., a v řízení jež předcházelo rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 5. 4. 2016, sp. zn. 2 T 115/2015, v ustanoveních § 30 odst. 2 tr. ř. a § 219 odst. 3 tr. ř., porušen zákon v neprospěch obviněného.

Tato rozhodnutí se zrušují.

Zrušují se také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

 Okresnímu soudu v Písku se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.




Odůvodnění:

I.

            1) Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 14 To 159/2016, bylo podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto odvolání obviněného E. J. proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 5. 4. 2016, sp. zn. 2 T 115/2015, jímž byl uznán vinným zločinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2, 3 písm. c), d), e) tr. zákoníku a byl odsouzen podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku, k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tři a půl roku a podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen také trest propadnutí věci, za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 8 T 112/2014, a na něj navazujících rozhodnutí, která tímto zrušením pozbyla podkladu.
II.

            2) Ministr spravedlnosti podal dne 5. 4. 2019 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného E. J. stížnost pro porušení zákona, ve které uvedl celkem tři okruhy procesních vad, které ve věci shledává.

3) Předně zrekapituloval průběh řízení před Okresním soudem v Písku ve věci obviněného E. J. vedené pod sp. zn. 2 T 115/2015, kdy v hlavním líčení dne 6. 10. 2015 byl soudem, v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. M. Krále a členů senátu E. Doudové a M. Gajdošové, proveden výslech obviněného E. J. a výslech poškozeného T. M. Následně bylo hlavní líčení opakovaně celkem pětkrát odročeno, aniž by ve věci bylo jednáno. K dalšímu jednání okresního soudu došlo až v hlavním líčení dne 5. 4. 2016, kdy podle protokolu o hlavním líčení došlo ke změně v dosavadním složení senátu, který zasedal složen z předsedy senátu Mgr. M. Krále a členů senátu E. Doudové a nově V. Zetka, který vystřídal přísedící M. Gajdošovou.  Dále ministr spravedlnosti poukázal na to, že podle protokolu o hlavním líčení byl, po rozhodnutí o konání hlavního líčení podle § 202 odst. 2, 5 tr. ř. v nepřítomnosti obviněného, podle § 219 tr. ř. sdělen podstatný obsah dosavadního průběhu hlavního líčení, následně byla vyslechnuta svědkyně S. B. a byly provedeny listinné důkazy podle § 213 odst. 1 tr. ř. Po závěrečných řečech stran byl pak vyhlášen rozsudek, jímž byl obviněný E. J. uznán vinným zločinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2, 3 písm. c), d), e) tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že (pozn. stručně uvedeno) ad. 1) dne 25. 11. 2014 jako obviněný v hlavním líčení v trestní věci vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 8 T 112/2014 po poučení při svém výslechu křivě obvinil T. M., policistu Policie ČR, že při vyšetřování jeho trestné činnosti postupoval nezákonně, že psal výhružné SMS zprávy S. B., protože ona byla bývalou milenkou T. M., které nabízel a poskytoval pervitin a tím ji získal a vyhrožoval jí, aby jej vyhodila z bytu a následně ovlivňoval svědky tím, že jim poskytoval drogu pervitin a jemu samotnému poskytl pervitin v XY, ad. 2) dne 3. 3. 2015, jako obviněný po svědecké výpovědi T. M., v rámci svého vyjádření k této výpovědi, tohoto obvinil z nezákonného postupu při vyšetřování jiné trestné činnosti, kdy T. M. mu měl dát pervitin na čerpací stanici v XY za to, že mu pomohl při vyšetřování trestné činnosti jiné osoby a ad. 3) dne 14. 5. 2015 ve věznici  v Příbrami při podání vysvětlení podle § 158 odst. 6 tr. ř. ve věci trestního oznámení T. M. před policejním orgánem Policie ČR, po poučení křivě obvinil policistu T. M., že od něho dostal jako jeho informátor ve třech nebo čtyřech případech pervitin, že tento poskytl i S. B. a dále, že nabízel v baru XY J. B. pervitin za to, že ona jej křivě obviní.

4) S ohledem na výše uvedenou změnu senátu Okresního soudu v Písku ve věci sp. zn. 2 T 115/2015 ministr spravedlnosti dále uvedl, že byl tento soud povinen postupovat podle § 219 odst. 3 tr. ř., tedy zjistit, zda státní zástupce a obhajoba souhlasí s ohledem na tuto skutečnost s tím, že předseda senátu přečte podstatný obsah protokolu o hlavním líčení, včetně v něm provedených důkazů, čímž nejdůležitější procesní strany vyjádří, že z hlediska zásady bezprostřednosti jim postačí připomenutí výsledků dřívější části odročeného hlavního líčení ve formě přečtení protokolu o něm a souhlasí s určitým omezením uvedené zásady, přičemž zároveň považují za dostatečné, jak jsou dosavadní výsledky hlavního líčení zachyceny v přečteném protokolu. Pokud by takový souhlas nebyl dán, muselo by být hlavní líčení provedeno znovu.

5) Protokolace postupu podle § 219 tr. ř. v hlavním líčení dne 5. 4. 2016, že ale neumožňuje dovodit, zda bylo s ohledem na změnu senátu postupováno podle § 219 odst. 3 věty druhé tr. ř. Ze zvukového záznamu z tohoto hlavního líčení však vyplývá, že protokolace neodpovídá průběhu hlavního líčení a ve skutečnosti předseda senátu po rozhodnutí podle § 202 odst. 2, 5 tr. ř. nesdělil podstatný obsah dosavadního průběhu hlavního líčení, ale okamžitě přistoupil k výslechu svědkyně S. B. a nebylo tak postupováno ani podle § 219 odst. 3 věty druhé tr. ř. Žádná ze stran nebyla předsedou senátu požádána o souhlas podle § 219 odst. 3 věty druhé tr. ř. a nebyla provedena ani žádná konstatace podstatného obsahu protokolu z předchozího hlavního líčení dne 6. 10. 2015, v němž byly provedeny výslechy obviněného a poškozeného T. M., tedy stěžejní důkazy, kterými se soud následně zabýval v rámci hodnocení důkazů a z nichž ve spojitosti s dalšími důkazy vyvodil svá skutková zjištění. Důkazní řízení, které předcházelo vydání rozsudku okresního soudu, tak podle ministra spravedlnosti trpí závažnou procesní vadou. Pokud odvolací soud ve svém zamítavém usnesení uvedl, že řízení předcházející napadenému rozsudku netrpělo vadami, které by měly za následek porušení ustanovení jimiž se má zabezpečit řádné objasnění věci a právo na obhajobu, a které by mohly negativně ovlivnit správnost a zákonnost napadeného rozsudku, nesplnil svoji přezkumnou povinnost podle § 254 odst. 1 tr. ř.

6) Další vadu řízení před okresním soudem shledává ministr spravedlnosti v tom, že ve věci rozhodoval předseda senátu, který byl vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení ve smyslu ustanovení § 30 odst. 2 věty druhé tr. ř., podle kterého je po podání obžaloby vyloučen soudce, který v projednávané věci v přípravném řízení mj. nařídil domovní prohlídku. Mgr. M. Král tak učinil v řízení vedeném u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 8 T 112/2014, když v přípravném řízení dne 2. 4. 2014 nařídil domovní prohlídku bytu č. 34 v domě na ul. XY č. p. XY, ve kterém obviněný E. J. bydlel společně se svou partnerkou S. B., když podle záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 24. 1. 2014 byl obviněný podezřelý, že nejméně v období od 1. 9. 2013 do 24. 1. 2014 v XY poskytl nejméně ve dvou případech nezjištěné množství drogy pervitin P. N. a dalším osobám na okrese Písek a byl tak dán předpoklad, že v bytě budou zajištěny věci důležité pro trestní řízení.

7) Po podání obžaloby pro uvedený skutek, kvalifikovaný jako zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, byla věc podle rozvrhu práce přidělena do senátu 2 T předsedovi senátu Mgr. M. Královi, který následně pravomocně rozhodl o svém vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení podle § 30 odst. 2 tr. ř. Věc byla poté přidělena jinému soudci a rozsudkem ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 8 T 112/2014, byl obviněný uznán vinným výše uvedeným zločinem a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a dvou měsíců.

            8) Ve věci vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 2 T 115/2015, pak byl následně senátem 2 T, jemuž předsedal Mgr. M. Král, obviněnému podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest jak za zločin křivého obvinění podle § 345 odst. 2, 3 písm. c), d), e) tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným v této trestní věci, tak za zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, kterým byl předtím uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 8 T 112/2014, tedy ve věci, ve které v přípravném řízení tentýž soudce Mgr. M. Král nařídil domovní prohlídku u obviněného a následně sám vydal rozhodnutí o svém vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení ve smyslu § 30 odst. 2 tr. ř. Ministr spravedlnosti proto namítá, že v řízení předcházejícím vydání rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 5. 4. 2016,  sp. zn. 2 T 115/2015, došlo též k porušení § 30 odst. 2 tr. ř. a odvolací soud ve vztahu k tomuto porušení nesplnil svoji přezkumnou povinnost podle § 254 odst. 1 tr. ř.

            9) Pochybnosti ve smyslu ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř. vyslovil ministr spravedlnosti také o nestrannosti členů senátu odvolacího Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře, který ve věci vedené pod sp. zn. 14 To 159/2016, v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. M. Vránkové a soudců Mgr. Z. Pořízka a JUDr. J. Roubíčkové, rozhodoval o odvolání obviněného E. J. proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 5. 4. 2016, sp. zn. 2 T 115/2015. Uvedení soudci totiž ve stejném složení rozhodovali jako členové odvolacího senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře pod sp. zn. 14 To 117/2015 o odvolání obviněného E. J. proti rozsudku v trestní věci vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 8 T 112/2014, ve které v hlavním líčení dne 25. 11. 2014 mimo jiné uvedl, že policista T. M. při vyšetřování jeho trestné činnosti postupoval nezákonně, psal výhružné SMS zprávy své bývalé milence S. B., které nabízel a poskytoval pervitin a tím ji získal a vyhrožoval jí, aby obviněného vyhodila z bytu a následně ovlivňoval svědky tím, že jim poskytoval pervitin, jemu samotnému poskytl pervitin v XY, a dne 3. 3. 2015 jako obviněný tamtéž tohoto policistu v rámci vyjádření k jeho svědecké výpovědi obvinil z nezákonného postupu při vyšetřování jeho trestné činnosti, kdy mu měl dát pervitin na čerpací stanici v XY za to, aby mu pomohl při vyšetřování trestné činnosti jiné osoby.

            10) Ministr spravedlnosti dále k tomu uvedl, že zmíněnou obhajobou obviněného se v rámci hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. zabýval jak okresní, tak i odvolací krajský soud, který v této souvislosti konstatoval, že se soud prvního stupně pečlivě vypořádal s obhajobou obviněného spočívající v tvrzení, že pokud svědci vypovídali v jeho neprospěch, jednalo se o jakýsi komplot svědků a vyšetřujícího policisty M., s jehož milenkou S. B. obviněný žil, okresní soud oba uvedené svědky vyslechl a po zhodnocení jejich výpovědí, i s přihlédnutím k ostatním důkazům, oprávněně dospěl k závěru o účelovosti obhajoby obviněného. V trestní věci vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 2 T 115/2015 pak byl obviněný uznán vinným zločinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2, 3 písm. c), d), e) tr. zákoníku, jehož se dopustil mimo jiné výše reprodukovanými tvrzeními v hlavním líčení v trestní věci vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 8 T 112/2014, když okresní soud dospěl k závěru o nepravdivosti těchto tvrzení a odvolací soud v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. M. Vránkové a soudců Mgr. Z. Pořízka a JUDr. J. Roubíčkové se s tímto závěrem ztotožnil.

            11) V obou trestních věcech, že tak rozhodoval stejný odvolací senát, přičemž hodnocení pravdivosti týchž tvrzení obviněného postupně v obou jeho trestních věcech mělo zásadní význam pro rozhodnutí. Odvolací senát se tak již v předchozím řízení nejen seznámil s některými skutkovými a právními otázkami věci předtím, než mu byla věc přidělena k projednání a rozhodnutí, ale sám hodnotil důkazy v rámci odvolacího řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 8 T 112/2014, v jiném řízení si tak vytvořil právní názor na otázku, jejíž opětovné hodnocení bylo základem pro vyvození závěru o trestnosti skutku ve věci sp. zn. 2 T 115/2015.

12) Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 14 To 159/2016, byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních § 30 odst. 1 tr. ř., § 254 odst. 1 tr. ř. a § 256 tr. ř. a v řízení jemu  předcházejícím před soudem prvního stupně a jím vyneseným rozsudkem ze dne 5. 4. 2016, sp. zn. 2 T 115/2015, byl v neprospěch obviněného porušen zákon  rovněž v ustanoveních § 30 odst. 2 tr. ř., § 219 odst. 3 tr. ř. věty druhé a § 2 odst. 5, 6, 12 tr. ř. Dále aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadená rozhodnutí a také další obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Písku, aby věc v znovu projednal a rozhodl.
III.

13) Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroku napadeného rozhodnutí v rozsahu a z důvodů uvedených ve stížnosti pro porušení zákona, jakož i řízení předcházející a dospěl k závěru, že zákon v neprospěch obviněného byl porušen. Podstatou stížnosti pro porušení zákona je nedodržení postupu podle § 219 odst. 3 tr. ř. a otázka vyloučení soudce z vykonávání úkonů trestního řízení podle § 30 odst. 1 a odst. 2 tr. ř.

            14) Podle § 30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonů trestního řízení mimo jiné vyloučen soudce nebo přísedící, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly učiněny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení.

15) Podle § 30 odst. 2 tr. ř. soudce nebo přísedící je dále vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení, jestliže byl v projednávané věci činný jako státní zástupce, policejní orgán, společenský zástupce, obhájce nebo jako zmocněnec zúčastněné osoby nebo poškozeného. Po podání obžaloby nebo návrhu na schválení dohody o vině a trestu je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení soudce, který v projednávané věci v přípravném řízení nařídil domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemků, vydal příkaz k zadržení nebo příkaz k zatčení nebo rozhodoval o vazbě osoby, na niž byla poté podána obžaloba nebo s níž byla sjednána dohoda o vině a trestu.

16) Předně Nejvyšší soud zjistil z trestního spisu Okresního soudu v Písku sp. zn. 2 T 115/2015, že odpovídá skutečnosti námitka ministr spravedlnosti, že v průběhu řízení před Okresním soudem v Písku ve věci obviněného E. J. vedené pod sp. zn. 2 T 115/2015, byl v hlavním líčení dne 6. 10. 2015 soudem, v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. M. Krále a členů senátu E. Doudové a M. Gajdošové, proveden výslech obviněného E. J. a výslech poškozeného T. M. Následně, po opakovaném odročování hlavního líčení, aniž by ve věci bylo jednáno, došlo k dalšímu jednání soudu až v hlavním líčení dne 5. 4. 2016, kdy podle protokolu o hlavním líčení došlo ke změně v dosavadním složení senátu, který nově zasedal složen z předsedy senátu Mgr. M. Krále a členů senátu E. Doudové a V. Zetka, který vystřídal přísedící M. Gajdošovou.  Podle protokolu o hlavním líčení ze dne 5. 4. 2016, po rozhodnutí o konání hlavního líčení podle § 202 odst. 2, 5 tr. ř. v nepřítomnosti obviněného, měl být podle § 219 tr. ř. sdělen podstatný obsah dosavadního průběhu hlavního líčení, následně byla vyslechnuta svědkyně S. B. a byly provedeny listinné důkazy podle § 213 odst. 1 tr. ř. Po závěrečných řečech stran byl pak vyhlášen rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 5. 4. 2016, sp. zn. 2 T 115/2015, jímž byl obviněný E. J. uznán vinným zločinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2, 3 písm. c), d), e) tr. zákoníku a odsouzen podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku, k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tři a půl roku, podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen také trest propadnutí věci, za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 8 T 112/2014, a na něj navazujících rozhodnutí, která tímto zrušením pozbyla podkladu.

17) S ohledem na výše uvedenou změnu senátu Okresního soudu v Písku ve věci sp. zn. 2 T 115/2015, ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona uvedl, že byl tento soud povinen postupovat podle § 219 odst. 3 tr. ř., tedy zjistit, zda státní zástupce a obhajoba souhlasí s ohledem na tuto skutečnost s tím, že předseda senátu přečte podstatný obsah protokolu o hlavním líčení, včetně v něm provedených důkazů, čímž nejdůležitější procesní strany vyjádří, že z hlediska zásady bezprostřednosti jim postačí připomenutí výsledků dřívější části odročeného hlavního líčení ve formě přečtení protokolu o něm a souhlasí s určitým omezením uvedené zásady, přičemž zároveň považují za dostatečné, jak jsou dosavadní výsledky hlavního líčení zachyceny v přečteném protokolu. Pokud by takový souhlas nebyl dán, muselo by být hlavní líčení provedeno znovu.

18) Následně ale důvodně namítl, že protokolace o postupu podle § 219 tr. ř. v hlavním líčení dne 5. 4. 2016 neumožňuje dovodit, zda bylo s ohledem na změnu senátu postupováno podle § 219 odst. 3 věty druhé tr. ř. Nejvyšší soud zjistil v souladu s námitkou ministra spravedlnosti, že zvukový záznam z tohoto hlavního líčení je v rozporu s písemným vyhotovením uvedeného protokolu, které neodpovídá průběhu hlavního líčení a ve skutečnosti předseda senátu po rozhodnutí podle § 202 odst. 2, 5 tr. ř. vůbec nezmínil ustanovení § 219 tr. ř., nesdělil podstatný obsah dosavadního průběhu hlavního líčení, ale okamžitě přistoupil k výslechu svědkyně S. B. Nebylo tak přes změnu ve složení senátu postupováno podle § 219 odst. 3 věty druhé tr. ř., žádná ze stran nebyla předsedou senátu požádána o souhlas podle § 219 odst. 3 věty druhé tr. ř.  a nebyla provedena ani žádná konstatace podstatného obsahu protokolu z předchozího hlavního líčení dne 6. 10. 2015, v němž byly provedeny výslechy obviněného a poškozeného T. M., tedy stěžejní důkazy, kterými se soud následně zabýval v rámci hodnocení důkazů a z nichž ve spojitosti s dalšími důkazy vyvodil svá skutková zjištění. Pokud podle § 2 odst. 12 tr. ř. smí soud mimo jiné v hlavním líčení přihlédnout jen k těm důkazům, které byly při tomto jednání provedeny, je tímto soudem v případě senátu míněn senát ve stejném složení a výjimku, podmíněnou souhlasem státního zástupce a obviněného, upravuje ustanovení § 219 odst. 3 tr. ř. Nejvyšší soud proto přisvědčil námitce ministra spravedlnosti, že řízení, které předcházelo rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 5. 4. 2016, sp. zn. 2 T 115/2015, trpí závažnou procesní vadou, když byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 219 odst. 3 tr. ř.

19) Nejvyšší soud se ztotožnil také s názorem, pokud vadu řízení před okresním soudem shledává ministr spravedlnosti v tom, že ve věci rozhodoval předseda senátu, který byl vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení ve smyslu ustanovení § 30 odst. 2 věty druhé tr. ř., podle kterého je po podání obžaloby vyloučen soudce, který v projednávané věci v přípravném řízení mj. nařídil domovní prohlídku. Podle ministra spravedlnosti byl předseda senátu Mgr. M. Král, z důvodu nařízení domovní prohlídky ve věci týkající se skutku kvalifikovaného jako zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, vyloučen nejen v této trestní věci, ale také v následné trestní věci, ve které byl obviněný E. J. rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 5. 4. 2016, sp. zn. 2 T 115/2015, uznán vinným zločinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2, 3 písm. c), d), e) tr. zákoníku, když daného jednání se měl dopustit jako obviněný také v hlavním líčení dne 25. 11. 2014 a 3. 3. 2015 ve věci vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 8 T 112/2014.
 
            20) Jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu v obdobné věci, konkrétně z usnesení ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 7 Tdo 1298/2009-I, po podání obžaloby na obviněného, o jehož vazbě rozhodoval soudce v přípravném řízení, nemůže podle § 30 odst. 2 tr. ř. tentýž soudce vykonávat úkony trestního řízení ohledně takového obviněného v žádném stadiu jeho dalšího trestního stíhání, tedy ani v případě ukládání trestu za situace, pokud již bylo o vině obviněného pravomocně rozhodnuto v jiném řízení. Jestliže se obviněnému ukládá souhrnný trest podle § 35 odst. 2 tr. zák. (pozn. od 1. 1. 2010 podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku), který je trestem za dva nebo více sbíhajících se trestných činů, je soudce podle § 30 odst. 2 tr. ř. vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení, pokud rozhodoval o vazbě obviněného v kterémkoli přípravném řízení konaném o každém ze sbíhajících se trestných činů.

21) Závěr vyplývající z výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu lze plně vztáhnout i na další případy vyloučení soudce podle § 30 odst. 2 tr. ř. věty druhé, tedy nejen na rozhodování o vazbě, ale mimo jiné také na nařízení domovní prohlídky v přípravném řízení. Protože ve věci vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 2 T 115/2015, byl senátem 2 T, jemuž předsedal Mgr. M. Král, obviněnému podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest jak za zločin křivého obvinění podle § 345 odst. 2, 3 písm. c), d), e) tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným v této trestní věci, tak i za zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, kterým byl předtím uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 8 T 112/2014, tedy ve věci, ve které v přípravném řízení tentýž soudce Mgr. M. Král nařídil domovní prohlídku u obviněného, rozhodl ve věci obviněného vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 2 T 115/2015 soudce, který byl vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení podle § 30 odst. 2 tr. ř. Tím byl v tomto ustanovení v neprospěch obviněného porušen zákon způsobem, pro který rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 5. 4. 2016, sp. zn. 2 T 115/2015, nemůže obstát.
 
            22) Nejvyšší soud se ztotožnil také s názorem ministra spravedlnosti, pokud vadu řízení před krajským soudem shledává v tom, že jsou pochybnosti ve smyslu ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř. o nestrannosti členů senátu odvolacího Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře, který ve věci vedené pod sp. zn. 14 To 159/2016, v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. M. Vránkové a soudců Mgr. Z. Pořízka a JUDr. J. Roubíčkové, rozhodoval o odvolání obviněného E. J. proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 5. 4. 2016, sp. zn. 2 T 115/2015. Uvedení soudci totiž ve stejném složení rozhodovali jako členové odvolacího senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře pod sp. zn. 14 To 117/2015 o odvolání obviněného E. J. proti rozsudku v trestní věci vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 8 T 112/2014, ve které v hlavním líčení dne 25. 11. 2014 mimo jiné obviněný uvedl, že policista T. M. při vyšetřování jeho trestné činnosti postupoval nezákonně (pozn. podrobně viz bod 9. tohoto rozsudku). V obou trestních věcech tak rozhodoval stejný odvolací senát, přičemž hodnocení pravdivosti týchž tvrzení obviněného postupně v obou jeho trestních věcech mělo zásadní význam pro rozhodnutí. Odvolací senát se tak již v předchozím řízení nejen seznámil s některými skutkovými a právními otázkami věci předtím, než mu byla věc přidělena k projednání a rozhodnutí, ale sám hodnotil důkazy v rámci odvolacího řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 8 T 112/2014, v jiném řízení si tak vytvořil právní názor na otázku, jejíž opětovné hodnocení bylo základem pro vyvození závěru o trestnosti skutku ve věci sp. zn. 2 T 115/2015.

23) Z trestního spisu Okresního soudu v Písku sp. zn. 8 T 112/2014 Nejvyšší soud zjistil, že výše jmenovaní soudci Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře rozhodovali o odvolání obviněného E. J. proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 8 T 112/2014, ve které v rámci hodnocení důkazů posuzovali věrohodnost obhajoby obviněného mimo jiné i z hlediska jeho tvrzení spočívajícího v podstatě v tom, že svědci vypovídali proti němu také proto, že byli k výpovědi donuceni vyšetřujícím policistou T. M. a s ohledem na svědeckou výpověď tohoto policisty i svědkyně S. B. se ztotožnili s názorem okresního soudu o „účelovosti zvolené obhajoby“ obviněného načež odvolání obviněného usnesením ze dne 3. 6. 2015, sp. zn. 14 To 117/2015, zamítli podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

24) Stejní soudci Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře pak následně rozhodovali o odvolání obviněného E. J. také proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 5. 4. 2016, sp. zn. 2 T 115/2015, jímž byl obviněný uznán vinným zločinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2, 3 písm. c), d), e) tr. zákoníku a podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku mu byl uložen souhrnný trest jak za tento zločin, tak i za zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, kterým byl předtím uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 8 T 112/2014. Jednání obviněného E. J., jímž podle rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 5. 4. 2016, sp. zn. 2 T 115/2015, spáchal zločin křivého obvinění podle § 345 odst. 2, 3 písm. c), d), e) tr. zákoníku, přitom z podstatné části (pozn. v bodech 1 a 2) spočívalo v obsahu jeho výpovědi v hlavním líčení ve věci Okresního soudu v Písku ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 8 T 112/2014, ve které v rámci své obhajoby v podstatě uvedl, že svědci vypovídali proti němu také proto, že byli k výpovědi donuceni vyšetřujícím policistou T. M.

25) Protože stejní soudci odvolacího senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře rozhodovali o odvolání obviněného proti rozsudku ve věci Okresního soudu v Písku ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 8 T 112/2014, ve které si již vytvořili názor o nevěrohodnosti obhajoby obviněného ohledně jednání policisty T. M., a následně v rámci projednání odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 5. 4. 2016, sp. zn. 2 T 115/2015, jímž byl obviněný na základě uvedené výpovědi resp. vyjádření v hlavním líčení uznán vinným zločinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2, 3 písm. c), d), e) tr. zákoníku, tutéž jeho výpověď resp. vyjádření posuzovali z hlediska její pravdivosti a tedy naplnění znaku „jiného lživě obviní z trestného činu“ skutkové podstaty zločinu křivého obvinění podle § 345 odst. 2, 3 písm. c), d), e) tr. zákoníku, byli podle § 30 odst. 1 tr. ř. vyloučeni z rozhodování o odvolání obviněného ve věci  Okresního soudu v Písku sp. zn. 2 T 115/2015 z důvodu pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci v trestním řízení nemůžou nestranně rozhodovat. Tím byl v ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř. a také § 265 tr. ř., když usnesením ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 14 To 159/2016, bylo odvolání obviněného zamítnuto podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné, v neprospěch obviněného porušen zákon.

26) Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku, přičemž nevyslovil porušení zákona i v dalších ustanoveních trestního řádu, jak navrhoval ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona, protože se jedná pouze o obecná ustanovení upravující procesní postup orgánů činných v trestním řízení. Nejvyšší soud nerozhodoval podle § 275 odst. 3 tr. ř. o vazbě obviněného, protože podle opakovaných výsledků z elektronické evidence osob ve výkonu trestu odnětí svobody obviněný v současné době vykonává trest odnětí svobody uložený mu ve věci Okresního soudu v Chomutově vedené pod sp. zn. 4 T 174/2005 a podle zprávy Věznice Všehrdy má tento trest vykonávat až do 26. 3. 2020.

27) Věc obviněného vedena u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 2 T 115/2015 se tak tímto rozhodnutím vrací do stadia po podání obžaloby, o které bude tímto okresním soudem znovu rozhodnuto při respektování závěrů vyslovených Nejvyšším soudem v tomto rozsudku. V důsledku zrušení rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 5. 4. 2016, sp. zn. 2 T 115/2015, pozbyla podklad i další obsahově navazující rozhodnutí, zejména ohledně obviněného E. J. výrok o souhrnném trestu uloženém mu  i ve vztahu k tomuto zrušenému rozsudku, a to rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 14 To 307/2016.


Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 25. 6. 2019

JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu