Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/09/2020
Spisová značka:30 Nd 97/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:30.ND.97.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§ 11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E

30 Nd 97/2020-13


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Pavla Simona v právní věci oprávněného Okresního soudu v Ústí nad Labem, se sídlem v Ústí nad Labem, Kramoly 641/37, proti povinnému Š. B., nar. XY, naposledy bytem XY, o žádosti o pověření k provedení soudní exekuce, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 110/2020, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř. takto:

Věc, vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 110/2020, projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.


Odůvodnění:

Okresnímu soudu v Ústí nad Labem byla dne 5. 6. 2018 doručena žádost soudního exekutora o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného Š. B., a to na základě exekučního titulu – usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2019, č. j. 5 T 116/2018-137, kterým bylo povinnému uloženo nahradit oprávněnému náklady trestního řízení ve výši 2 000 Kč. Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 23. 1. 2020, č. j. 73 EXE 110/2020-9, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude „po marném uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněné" předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

Důvodem pro uvedený postup bylo zjištění, že povinný v současné době nemá trvalé bydliště na území České republiky ani místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince a od 7. 4. 2019 se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici v Bělušicích.

Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění účinném od 1. 1. 2013, (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle předchozí věty, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu platí, že nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř., vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z obsahu spisu vyplývá, že Okresní soud v Ústí nad Labem zjistil, že povinný nemá na území České republiky evidováno místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z výše uvedeného vyplývá, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl tak, že jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Okresní soud v Ústí nad Labem, u něhož bylo řízení zahájeno a jenž je ze své rozhodovací činnosti seznámen s exekučním titulem, na základě kterého má být exekuce nařízena.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 4. 2020


JUDr. František Ištvánek
předseda senátu