Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/09/2019
Spisová značka:30 Cdo 3755/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.3755.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Poplatky soudní
Dotčené předpisy:§ 9 odst. 2 předpisu č. 549/1991Sb. ve znění od 30.09.2017
§ 6a odst. 5 předpisu č. 549/1991Sb.
Kategorie rozhodnutí:E

30 Cdo 3755/2019-215


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobkyně RSM CZ, a. s., IČO 63998581, se sídlem v Praze 8, Karolinská 661, zastoupené JUDr. Kristýnou Zavadilovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Karolinská 661/4, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 38 C 61/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2019, č. j. 28 Co 375/2018-183, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í:

Napadeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 jako soudu prvního stupně ze dne 7. 8. 2018, č. j. 38 C 61/2012-166, kterým byla ve výroku I zamítnuta žaloba, aby žalované byla uložena povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 607 046 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 7. 1. 2010 do zaplacení, a ve výroku II rozhodnuto o tom, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 2 100 Kč (výrok I rozsudku odvolacího soudu). Odvolací soud rovněž rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 300 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání dne 3. 6. 2019 (č. l. 194), aniž by zaplatila soudní poplatek za dovolání.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 19. 7. 2019, č. j. 38 C 61/2012-200, vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za předmětné dovolání ve výši 14 000 Kč. Následně však soud prvního stupně usnesením ze dne 8. 10. 2019, č. j. 38 C 61/2012-205, své dřívější usnesení podle § 12 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zrušil s odůvodněním, že žalobkyně již jednou soudní poplatek za dřívější dovolání platila, a proto podle § 6a odst. 5 zákona o soudních poplatcích žalobkyně soudní poplatek za dovolání ze dne 3. 6. 2019 platit nemá.

Nejvyšší soud usnesením ze dne 13. 11. 2019, č. j. 30 Cdo 3755/2019-211, které bylo žalobkyni řádně doručeno dne 19. 11. 2019, vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který činí 14 000 Kč. Současně byla žalobkyně poučena, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek uhrazen, bude dovolací řízení zastaveno.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Podáním dovolání ze dne 3. 6. 2019 vznikla žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 odst. 1 písm. d) Sazebníku soudních poplatků 14 000 Kč.

Protože žalobkyně dosud nezaplatila soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byla vyzvána usnesením Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2019, č. j. 30 Cdo 3755/2019-211, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobkyně proti napadenému usnesení podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil.

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že ustanovení § 6a odst. 5 zákona o soudních poplatcích, podle něhož došlo-li ke zrušení rozhodnutí o věci samé v důsledku návrhu na zrušení usnesení o schválení smíru, odvolání, dovolání, žaloby pro zmatečnost, žaloby na obnovu řízení, kasační stížnosti nebo rozhodnutím Ústavního soudu, neplatí poplatek za řízení poplatník, který ve věci již jednou poplatek zaplatil, na nyní posuzovanou věc nedopadá. Při podání dovolání v této věci dne 14. 4. 2015 (č. l. 95), o kterém bylo rozhodnuto zrušujícím rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, č. j. 30 Cdo 2405/2015-107, žalobkyně soudní poplatek za dovolání nezaplatila, neboť dané řízení bylo podle § 11 odst. 1 písm. m) zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném do 30. 4. 2015, osvobozeno od soudního poplatku. Ostatně ani ze spisu nevyplývá, že by žalobkyně soudní poplatek za dříve podané dovolání zaplatila.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 9. 12. 2019


JUDr. Pavel Simon
předseda senátu