Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/19/2019
Spisová značka:3 Tz 34/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:3.TZ.34.2019.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Státní zástupce
Stížnost
Stížnost pro porušení zákona
Dotčené předpisy:§ 146 odst. 2 písm. a) předpisu č. 141/1961Sb.
Kategorie rozhodnutí:D

3 Tz 34/2019-


ČESKÁ REPUBLIKA


ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY




Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 19. 6. 2019 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Pavla Šilhaveckého a Mgr. Daniela Broukala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. B., nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň-Bory, proti pravomocnému usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 15. 6. 2018, sp. zn. 1 ZT 292/2018, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:

Pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 15. 6. 2018, sp. zn. 1 ZT 292/2018, byl porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného P. B.

Napadené usnesení se zrušuje.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Plzni se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.



Usnesením policejního orgánu – Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, Územního odboru Rokycany, OOK Rokycany ze dne 17. 5. 2018, č. j. KRPP-69944-5/TČ-2018-030871, bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněného P. B. pro zločiny křivého obvinění podle § 345 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku a § 345 odst. 1, odst. 3 písm. c), e) tr. zákoníku.

Proti citovanému usnesení o zahájení trestního stíhání podal obviněný P. B. v zákonné lhůtě stížnost, která byla usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 15. 6. 2018, sp. zn. 1 ZT 292/2018, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná.

Proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 15. 6. 2018, sp. zn. 1 ZT 292/2018, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. B. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 146 odst. 2 písm. a) a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. v neprospěch obviněného P. B.

Podle názoru stěžovatele státní zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ještě předtím, než rozhodl o stížnosti výše jmenovaného obviněného, vyslovil zcela zřetelný souhlas se zahájením jeho trestního stíhání i se zněním souvisejícího usnesení, což ho vyloučilo z následného rozhodování o stížnosti podané proti takovému usnesení. Uvedeným postupem státního zástupce došlo k porušení zásady zakotvené v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., že o stížnosti proti usnesení policejního orgánu, ke kterému dal souhlas nebo pokyn dozorující státní zástupce, rozhoduje jemu nadřízený státní zástupce.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti České republiky navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 15. 6. 2018, sp. zn. 1 ZT 292/2018, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. B. ve vytýkaném směru, a aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení mu předcházející a shledal, že zákon byl porušen, a to v těch směrech a z těch důvodů, jak namítl ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona.

Nejvyšší soud k tomu připomíná, že otázku, který státní zástupce je příslušný k rozhodnutí o stížnosti podané proti usnesení policejního orgánu, řeší ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. Podle něj je zásadně oprávněným k rozhodnutí o stížnosti podané proti usnesení policejního orgánu státní zástupce, který vykonává dozor nad přípravným řízením. Výjimkou je však situace, kdy tento státní zástupce sám dal souhlas nebo pokyn policejnímu orgánu k vydání napadeného usnesení. V takovém případě rozhoduje o stížnosti jemu nadřízený státní zástupce. Smyslem citovaného ustanovení je zajistit nejvyšší možnou míru nestrannosti a objektivity při rozhodování o stížnosti.

Ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že dne 14. 5. 2018 byly podle § 158 odst. 3 tr. ř. zahájeny úkony trestního řízení ve věci podezření ze spáchání zločinu křivého obvinění podle § 345 odst. 1, 3 písm. e) tr. zákoníku P. B. Následně rozhodl policejní orgán – Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, Územní odbor Rokycany, OOK Rokycany usnesením dne 17. 5. 2018, č. j. KRPP-69944-5/TČ-2018-030871, podle § 160 odst. 1 tr. ř. o zahájení trestního stíhání obviněného P. B. pro zločiny křivého obvinění podle § 345 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku a § 345 odst. 1, odst. 3 písm. c), e) tr. zákoníku.
Rozhodnutí policejního orgánu předcházel dopis státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 3. 4. 2018, sp. zn. 2 ZN 11/2017 (č. l. 7), adresovaný policejnímu orgánu, v němž státní zástupce uvedl „Z mého pohledu nic nebrání postupu podle § 160/1 tr. ř. vůči P. B., a to jednak pro křivé obvinění obou výše jmenovaných policistů, jednak pro křivé obvinění svědka S. (zde kvalifikované skutkové podstatě dle § 345/3 písm. d/ tr. zákoníku).“

Předmětné usnesení bylo dne 21. 5. 2018 doručeno obviněnému a dne 29. 5. 2018 též jeho obhájci. Dne 24. 5. 2018 obviněný prostřednictvím svého obhájce podal do datové schránky příslušného policejního orgánu stížnost (č. 1. 23–24 spisu), kterou následně také odůvodnil (č. 1. 28–32 spisu). Opravný prostředek podal obviněný v zákonné lhůtě.

O této stížnosti rozhodoval státní zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-město, který usnesením ze dne 15. 6. 2018, sp. zn. 1 ZT 292/2018, stížnost obviněného podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl jako nedůvodnou.

Podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle odstavce 1, předloží věc k rozhodnutí policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci.

Podle ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost, není-li důvodná.

Ze shora uvedených skutečností a zákonných ustanovení je zřejmé, že pokud státní zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-město rozhodl o stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání, a to přesto, že již dříve dal policejnímu orgánu písemný pokyn k zahájení tohoto trestního stíhání obviněného, postupoval v rozporu se zákonem, neboť příslušný k rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného byl ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Plzni jako nadřízený státní zástupce.

Na tomto místě je totiž třeba zdůraznit, že ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. má zásadní význam pro zajištění objektivity rozhodování o stížnosti. Státní zástupce, který vykonává dozor nad přípravným řízením a v jeho rámci nad činností jednotlivých policejních orgánů, je zásadně orgánem oprávněným k rozhodnutí o stížnosti podané proti usnesení těchto policejních orgánů. Výjimkou je ale situace, kdy tento státní zástupce sám dal souhlas nebo pokyn k vydání usnesení policejnímu orgánu. V důsledku toho by totiž nemohl zcela nestranným způsobem podanou stížnost přezkoumat a rozhodnout o ní. V těchto případech proto musí být taková stížnost jeho prostřednictvím předložena státnímu zástupci nadřízeného státního zastupitelství. Tyto zásady lze bezpochyby vztáhnout i na případ obviněného P. B., přičemž v duchu těchto zásad nebylo státním zástupcem Okresního státního zastupitelství Plzeň-město postupováno.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 15. 6. 2018, sp. zn. 1 ZT 292/2018, byl porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného P. B. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem k této změně pozbyla svého podkladu. Nejvyšší soud přitom věcně nepřezkoumával a ani nemohl přezkoumávat napadené usnesení státního zástupce.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Plzni, aby věc jako věcně i místně příslušný v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Při tomto svém rozhodování bude podle § 270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem Nejvyššího soudu.


Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 19. 6. 2019


JUDr. Petr Šabata
předseda senátu