Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/25/2020
Spisová značka:3 Tz 35/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:3.TZ.35.2020.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Amnestie
Dotčené předpisy:§ 2 odst. 5 tr. ř.
§ 2 odst. 6 tr. ř.
čl. I odst. 1 předpisu č. 1/2013Sb.
čl. III odst. 1 předpisu č. 1/2013Sb.
čl. III odst. 2 předpisu č. 1/2013Sb.
Kategorie rozhodnutí:D

3 Tz 35/2020-379


ČESKÁ REPUBLIKA


ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY




Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 25. 11. 2020 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Šilhaveckého a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Aleše Koláře stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněné H. J., nar. XY, bytem nám. XY, XY, proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 3. 10. 2018, sp. zn. 3 T 180/2010, a podle § 268 odst. 2 tr. ř. a § 269 odst. 2 tr. ř. rozhodl t a k t o :


I. Pravomocným usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 3. 10. 2018, sp. zn. 3 T 180/2010, byl porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. v neprospěch obviněné H. J.

II. Usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 3. 10. 2018, sp. zn. 3 T 180/2010, se zrušuje. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Odůvodnění:


1. Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 5. 9. 2012, sp. zn. 3 T 180/2010, který nabyl právní moci dne 7. 9. 2012, byla obviněná H. J. uznána vinnou „dvěma trestnými činy“ pomoci k trestnému činu úvěrového podvodu podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon (dále jen „tr. zákon“), k § 250b odst. 1, odst. 3 tr. zákona účinného do 31. 12. 2009.

2. Za tento trestný čin byla obviněná odsouzena podle § 250b odst. 3 tr. zákona za použití § 35 odst. 2 tr. zákona k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 16 měsíců, pro jehož výkon byla podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zákona zařazena do věznice s dozorem. Současně byly zrušeny výroky o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Šumperku ze dne 23. 4. 2009, sp. zn. 2 T 82/2009, z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 6. 1. 2011, sp. zn. 3 T 195/2010, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 19. 12. 2011, sp. zn. 2 To 359/2011, z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 13. 1. 2011, sp. zn. 3 T 198/2010, a z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 3 T 146/2010, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 25. 6. 2012, sp. zn. 2 To 141/2012.

3. Obviněná na základě uvedeného rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 5. 9. 2012, sp. zn. 3 T 180/2010, nastoupila dne 5. 10. 2012 do výkonu trestu odnětí svobody v délce 16 měsíců, přičemž jí byl započítán již vykonaný trest od 16. 4. 2012 do 4. 10. 2012 z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 3 T 146/2010, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 25. 6. 2012, sp. zn. 2 To 141/2012.

4. Z výkonu tohoto trestu odnětí svobody byla obviněná propuštěna dne 2. 1. 2013, kdy Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl usnesením vydaným pod sp. zn. 16 Nt 4012/2013 o tom, že obviněná je účastna amnestie prezidenta republiky ze dne 1. 1. 2013 a že se jí podle čl. III odst. 2 této amnestie promíjí zbytek trestu odnětí svobody v trvání 16 měsíců uložený jí rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 5. 9. 2012, sp. zn. 3 T 180/2010, s podmínkou, že se ve lhůtě pro zahlazení nedopustí trestného činu, a dále též, že se jí podle čl. I odst. 1 amnestie promíjí trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců uložený rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 2 T 224/2010.

5. Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 3. 10. 2018, sp. zn. 3 T 180/2010, bylo podle § 368 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“), vysloveno, že obviněná porušila podmínku podle čl. III odst. 1, odst. 2 amnestie prezidenta republiky ze dne 1. 1. 2013, a bylo rozhodnuto, že obviněná vykoná zbytek souhrnného trestu odnětí svobody v trvání 16 měsíců, který jí byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 5. 9. 2012, sp. zn. 3 T 180/2010. Pro výkon tohoto trestu byla obviněná zařazena podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), do věznice s ostrahou.

6. Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že obviněná byla odsouzena jednak rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 28 T 8/2012, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 8. 2013, sp. zn. 2 To 57/2013, pro zvlášť závažný zločin podvodu k trestu odnětí svobody v trvání 5 let a 8 měsíců, jednak dne rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 17. 3. 2013, sp. zn. 3 T 193/2013, ve znění usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. 55 To 307/2013, za zločin podvodu a další sbíhající se trestnou činnost k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6,5 roku. Soud tak dospěl k závěru, že spáchání zvlášť závažného zločinu dílčími útoky v období od 20. 4. 2011 do 5. 2. 2012 je jednoznačným porušením podmínek účasti obviněné na amnestii prezidenta republiky ze dne 1. 1. 2013.

7. Proti usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 3. 10. 2018, sp. zn. 3 T 180/2010, nepodala žádná z oprávněných osob opravný prostředek a to tak nabylo právní moci dne 12. 10. 2018.

8. Podle § 266 odst. 1 tr. ř. podala ministryně spravedlnosti České republiky k Nejvyššímu soudu ve prospěch obviněného H. J. stížnost pro porušení zákona proti výše citovanému usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 3. 10. 2018, sp. zn. 3 T 180/2010.

9. Stěžovatelka uvedla, že napadeným usnesením byl porušen zákon v § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. v neprospěch obviněné. Připomíná, že lhůta pro zahlazení odsouzení, stanovená v rámci podmínky v čl. III odst. 1 amnestie prezidenta republiky ze dne 1. 1. 2013, běží od vyhlášení uvedené amnestie, jak v napadeném rozhodnutí soud správně dovodil. Pro závěr, zda byla tato podmínka splněna, je však podle stěžovatelky rozhodující, zda se obviněná v uvedené lhůtě dopustila trestného činu; skutečnost, že v dané lhůtě nabylo právní moci rozhodnutí vztahující se k trestné činnosti obviněné předcházející vyhlášení amnestie, naopak relevantní není. Poukazuje na to, že ve vztahu k odsouzení obviněné ve věci Okresního soudu v Šumperku sp. zn. 3 T 193/2013, tento soud v odůvodnění napadeného uvedl, že obviněná se trestné činnosti dopustila dílčími útoky v období od 20. 4. 2011 do 5. 2. 2012, tedy před vyhlášením výše zmíněné amnestie prezidenta republiky. Rovněž v trestní věci Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci vedené pod sp. zn. 28 T 8/2012 se obviněná trestné činnosti dopustila dílčími útoky v období od 6. 1. 2009 do 6. 5. 2010, tedy před vyhlášením amnestie prezidenta republiky. Žádná další odsouzení obviněné ze spisu nevyplývají. Podle stěžovatelky tak nebylo prokázáno, že by se obviněná v době odpovídající lhůtě pro zahlazení odsouzení dopustila trestného činu. Okresní soud v Šumperku proto podle ní v rozporu s § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. nezjistil náležitě skutkový stav věci a neuvážil všechny okolnosti případu, když rozhodl o vykonání podmíněně amnestovaného trestu odnětí svobody.

10. Vzhledem k uvedenému stěžovatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 275 odst. 4 tr. ř. přerušil výkon usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 3. 10. 2018, sp. zn. 3 T 180/2010, aby podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že tímto usnesením byl porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. v neprospěch obviněné a aby toto rozhodnutí podle § 269 odst. 2 tr. ř. v celém rozsahu zrušil a zrušil i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

11. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení a shledal, že zákon byl porušen.

12. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jakkoliv se obviněná v průběhu let 2009 až 2012 dopustila další trestné činnosti, za kterou byla odsouzena v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 3 T 193/2013 a u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 28 T 8/2012, neznamená to ještě, že by porušila podmínku stanovenou v čl. III odst. 1, odst. 2 amnestie prezidenta republiky ze dne 1. 1. 2013.

13. Podle uvedeného ustanovení spočívá uvedená podmínka v tom, že se osoba, které byl trest prominut, nedopustí trestného činu v době odpovídající lhůtě pro zahlazení odsouzení. Obviněná by tuto podmínku porušila tehdy, jestliže by se další trestné činnosti dopustila v období od 1. 1. 2013 (den vyhlášení amnestie) do skončení doby odpovídající lhůtě pro zahlazení odsouzení.

14. Taková situace však v nyní projednávané věci nenastala, neboť obviněná se jednání, ve kterém byly spatřovány trestné činy, kterými byla následně v citovaných trestných řízeních shledána vinnou, dopustila již před rokem 2013 (dílčí útoky se uskutečnily v období od 20. 4. 2011 do 5. 2. 2012, resp. od 6. 1. 2009 do 6. 5. 2010). Za spáchání trestného činu je přitom nutno považovat spáchání jednání vykazujícího znaky trestného činu, nikoliv okamžik nabytí právní moci odsuzujícího rozsudku za tento trestný čin.

15. Pokud tak Okresní soud v Šumperku za spáchání trestného činu považoval skutečnost, že obviněná byla v období od vyhlášení amnestie do skončení doby odpovídající lhůtě pro zahlazení jejího dřívějšího odsouzení pravomocně odsouzena za jiné trestné činy (přičemž současně sám konstatoval, že dílčí útoky probíhaly v průběhu let 2009 až 2011), dopustil se jednoznačného porušení zákona v ustanovení § 2 odst. 5 a 6 tr. ř., neboť nezjistil náležitě skutkový stav věci a neuvážil všechny okolnosti případu.

16. Z těchto důvodů Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř. porušení zákona (ustanovení § 2 odst. 5 a 6 tr. ř.), ke kterému usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 3. 10. 2018, sp. zn. 3 T 180/2010, došlo v neprospěch obviněné, a podle § 269 odst. 2 tr. ř. toto napadené usnesení, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zrušil. 17. Pro úplnost Nejvyšší soud uvádí, že výkon napadeného a zrušeného usnesení Okresního soudu v Šumperk, tak jak stěžovatelka navrhovala, nepřerušil, neboť zjistil, že obviněná již trest odnětí svobody, který byla na základě napadeného usnesení povinna vykonat, již nevykonává.


Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. 11. 2020


JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu


Zpracoval:
JUDr. Aleš Kolář