Rozhodnutí NS

21 Cdo 1316/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/14/2019
Spisová značka:21 Cdo 1316/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:21.CDO.1316.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§ 469 odst. 1 předpisu č. 292/2013Sb.
§ 30 předpisu č. 292/2013Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
21 Cdo 1316/2018-852


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Pavla Malého ve věci péče o nezletilou AAAAA (pseudonym), narozenou dne XY, bytem v XY, zastoupenou opatrovníkem městem Kyjov, se sídlem městského úřadu v Kyjově, Masarykovo náměstí č. 30/1, dceru matky B. M., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Pavlem Kratochvílou, advokátem se sídlem v Kyjově, Žižkova č. 791, a otce G. Z., narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Petrem Juráněm, advokátem se sídlem v Brně, Dvořákova č. 588/13, o úpravu výchovy a výživy nezletilé, o místní příslušnosti, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 0 P 127/2014, o dovolání otce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. března 2017 č. j. 38 Co 31/2017-731, takto:

Dovolání se odmítá.


Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Nejvyšší soud České republiky dovolání otce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 3. 2017 č. j. 38 Co 31/2017-731 podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť toto dovolání není přípustné, protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu vydanému ve věci, v níž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští (ustanovení § 30 z. ř. s. stanoví, že dovolání není přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, a nejedná se o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení).

Dovolatel argumentoval ve prospěch přípustnosti dovolání s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2015 sp. zn. 21 Cdo 4529/2015, publikované pod č. 109/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek tím, že se jedná o otázku aplikace procesního práva, takže skutečnost, že se tak děje v řízení, kde proti meritornímu rozsudku dovolání přípustné není, je nerozhodná a ustanovení § 30 z. ř. s. se proto neuplatní. Tato argumentace dovolatele je však nesprávná. Dovolatel přehlíží, že v jím uváděné judikatuře dovolacího soudu bylo shledáno přípustným dovolání ohledně ustanovení zástupce z řad advokátů, které je upraveno v o. s. ř., takže skutečnost že se tak dělo v řízení, kde dovolání proti meritornímu rozhodnutí není podle ustanovení § 30 z. ř. s. přípustné, nebyla rozhodná. V posuzovaném případě však byl nezletilé jmenován opatrovník podle ustanovení § 469 z. ř. s., které je obsaženo v hlavě páté části druhé z. ř. s., přičemž tato rozhodnutí podle ustanovení § 30 z. ř. s. nepodléhají přezkumu dovolacího soudu, nejedná se tak o otázku aplikace o. s. ř., jak dovolatel mylně dovozuje a uváděná judikatura je proto nepřípadná.

Dovolatel dále dovozoval vyloučení aplikace ustanovení § 30 z. ř. s. odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2013 sp. zn. 30 Cdo 1510/2013, uveřejněné pod číslem 39/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je rovněž nepřípadné, neboť v dovolatelem uváděném rozhodnutí bylo rozhodováno o přenesení místní příslušnosti ve věci péče soudu o nezletilé, podle ustanovení § 177 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013. I kdyby zde uvedené závěry o přípustnosti dovolání bylo třeba použít na právní úpravu účinnou po 1.1.2014, pak dovolání by bylo přípustné k řešení otázky přenesení příslušnosti podle ustanovení § 5 z.ř.s. (které systematicky není zařazeno do hlavy páté části druhé tohoto zákona, ale do části první tohoto zákona, takže pravidlo uvedené v ustanovení § 30 tohoto zákona na otázky přenesení příslušnosti nedopadá), nicméně jak již bylo připomenuto výše, dovoláním napadené usnesení bylo vydáno podle ustanovení § 469 z.ř.s.

O nákladech dovolacího řízení spolu s ostatními náklady řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci samé.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 14. 2. 2019


JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu