Rozhodnutí NS

7 Tdo 542/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.
Datum rozhodnutí:05/29/2019
Spisová značka:7 Tdo 542/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TDO.542.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Důvod dovolání pro právní vady rozhodnutí
Důvod dovolání, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku
Dotčené předpisy:§ 265b odst. 1 písm. g) předpisu č. 141/1961Sb.
§ 265b odst. 1 písm. l) předpisu č. 141/1961Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
datum rozhodnutí
05/08/2019
III.ÚS 2551/19
III.ÚS 2551/19
JUDr. Jiří Zemánek
odmítnuto
10/09/2019
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Tdo 542/2019-737


USNESENÍ


Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. 5. 2019 o dovolání obviněné N. F., nar. XY v XY ve Slovenské republice, trvale bytem XY, v České republice bytem XY, podaném proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 7. 2018, sp. zn. 10 To 32/2018, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 47 T 17/2016 takto:


Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné N. F. odmítá.

Odůvodnění:

Obviněná N. F. podala dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 7. 2018, č. j. 10 To 32/2018-644, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto její odvolání proti výroku o vině a trestu rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2017, č. j. 47 T 17/2016-532. Dovolatelka odkázala na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., přičemž poukázala na údajná procesní pochybení v řízení před soudem prvního stupně, v důsledku kterých nalézací soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Další námitky směřovaly do způsobu provádění důkazů (konkrétně výslechu poškozené v procesním postavení svědkyně v rámci přípravného řízení) a vyjádřila nesouhlas se skutkovými zjištěními, která se stala podkladem napadeného výroku o vině. Obviněná se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a příslušnému soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření poukázala na to, že obviněná uplatnila v dovolání pouze námitky skutkové, které neodpovídají deklarovanému dovolacímu důvodu. Vyložila, že provedené dokazování odpovídalo pravidlům spravedlivého procesu. Navrhla dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§ 265e tr. ř.) a splňuje náležitosti obsahu dovolání (§ 265f odst. 1 tr. ř.), avšak bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v § 265b tr. ř. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci dovolacího důvodu jen za předpokladu, že obsahově odpovídají jeho zákonnému vymezení. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů ani k rozsahu dokazování. Z toho je zřejmé, že skutkové námitky nejsou dovolacím důvodem. Dovolání je jako mimořádný opravný prostředek určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.

Z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Podstatou tohoto dovolacího důvodu je vadná aplikace hmotného práva na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Směřuje-li dovolání proti výroku o vině odsuzujícího rozhodnutí, odpovídají uvedenému dovolacímu důvodu takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným.

Obviněná N. F. byla odsouzena pro zločin obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. d) tr. zákoníku spáchaný v jednočinném souběhu s přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku ve spolupachatelství s obviněným T. K. Těchto trestných činů se dopustili skutkem, který spočíval v podstatě v tom, že nejméně od 25. 12. 2014 do 27. 12. 2014 v XY v bytě, v němž provozovali tzv. erotický privát, využili svého vlivu na poškozenou mladistvou AAAAA (pseudonym) a poté, co ji přivedli do stavu opilosti, ji přiměli, aby poskytla sexuální službu A. D. M., s čímž poškozená v důsledku požitého alkoholu souhlasila, za což od něj obdržela částku 500 Kč, kterou předem domluvila obviněná N. F., a následně poškozenou nacházející se ve stavu opilosti přiměli, aby za úplatu provedla nejméně v pěti dalších případech felaci blíže neztotožněným mužům, které obviněná N. F. předem domluvila přes internetovou inzerci, za což poškozená obdržela finanční odměnu, ze které jednu polovinu odevzdala obviněným, přičemž takového jednání se obvinění dopustili, ačkoliv jim byl znám skutečný věk poškozené, tj. že je mladší 18 let.

V dovolání obviněná neuplatnila žádné námitky v tom smyslu, že by takto zjištěný skutek nenaplňoval znaky uvedených trestných činů. Pouze takové námitky by korespondovaly s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dovolání obviněná založila na námitkách, jejichž podstata spočívala zejména v nesouhlasu se skutečnostmi zjištěnými na základě výslechu poškozené (odkázala na údajné rozpory ohledně umístění fotografií na internet, počtu klientů poškozené a zjištění úlohy obviněné v celé věci). Tyto námitky obviněné mají vyloženě skutkovou povahu, a tím se ocitají mimo rámec dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněná sice formálně deklarovala tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnila námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné. Navíc jde o námitky, s nimiž se soudy přesvědčivě vypořádaly a na jejich rozhodnutí lze odkázat.

Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně, ledaže by tato zjištění byla v tak extrémním rozporu s důkazy, že by tím bylo dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces. V takovém případě by měl zásah Nejvyššího soudu podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.

Mezi skutkovými zjištěními Městského soudu v Praze, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Vrchní soud v Praze, na straně jedné, a provedenými důkazy na straně druhé, není žádný, natož extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají odpovídající obsahový podklad v provedených důkazech, které nalézací soud odpovídajícím způsobem zhodnotil a svůj postup vysvětlil v odůvodnění rozsudku. Logická obsahová návaznost skutkových zjištění soudů na provedené důkazy svědčí o tom, že ústavně zaručené základní právo obviněné na spravedlivé řízení nebylo porušeno. To, že obviněná nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů, že se neztotožňuje se způsobem, jakým soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.

Nad rámec své přezkumné povinnosti Nejvyšší soud dodává, že výslech poškozené v procesním postavení svědkyně byl proveden dne 29. 9. 2016 za přítomnosti obou obhájců obviněných v souladu s trestním řádem (viz protokol o výslechu svědkyně a jeho přepis uvedený na č. l. 115 – 149 trestního spisu). Následné přehrání obrazového a zvukového záznamu z tohoto výslechu v rámci hlavního líčení bylo zcela v intencích ustanovení § 211 odst. 4, 7 tr. ř., k takovému postupu byly splněny veškeré podmínky požadované zákonem, tj. poškozená svědkyně v hlavním líčení využila svého práva odepřít výpověď podle § 100 tr. ř., přičemž o právu odepřít výpověď byla před výslechem konaným dne 29. 9. 2016 řádně poučena a výslovně prohlásila, že tohoto práva nevyužívá, výslech byl proveden způsobem odpovídajícím ustanovením zákona a oba obhájci byli výslechu přítomni. Výše uvedená námitka dovolatelky je proto zjevně bezdůvodná. Kromě toho – jak na to ve vyjádření k dovolání poukázala i státní zástupkyně – vina obviněné nevyplývá pouze z výpovědi poškozené, ale i z dalších důkazů, zejména z výpovědí svědků B. D. a J. K. i z listinných důkazů.

Jestliže obviněná vyjádřila přesvědčení, že úřední záznam o vysvětlení svědka A. D. M., který nebyl jako důkaz proveden, vyzníval v její prospěch (svědek podle obviněné v tomto vysvětlení nikde neuvedl, že by s ní jednal), taková námitka jednak nespadá pod obviněnou uplatněný ani žádný jiný dovolací důvod, jednak je zjevné, že tento úřední záznam nemohl být proveden a hodnocen jako důkaz před soudem z důvodu odmítnutí souhlasu spoluobviněného T. K. k jeho přečtení (viz podmínky uvedené v § 211 odst. 6 tr. ř.). Kromě toho Nejvyšší soud konstatuje (z hlediska eventuálního řešení předběžné otázky vyloučení řízení proti dovolatelce, která se čtením úředního záznamu souhlasila), že obsah uvedeného vysvětlení nenasvědčuje tomu, že by jej bylo možné interpretovat ve prospěch obviněné N. F. (viz č. l. 209 trestního spisu) a naopak by podporoval skutková zjištění soudů, že obviněná se svědkem předem domluvila poskytnutí sexuální služby poškozenou mladistvou včetně sjednání výše odměny.

Dovolací námitky obviněné nejsou podřaditelné pod uplatněný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důsledku toho nebylo možné se věcně zabývat ani dovolacím důvodem uvedeným v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který byl obviněnou uplatněn v jeho druhé alternativě. Nejvyšší soud proto dovolání obviněné podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. O dovolání rozhodl v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 5. 2019

JUDr. Josef Mazák
předseda senátu