Rozhodnutí NS

30 Cdo 1395/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/26/2019
Spisová značka:30 Cdo 1395/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.1395.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podmínky řízení
Zastoupení
Zastavení řízení
Dotčené předpisy:§ 104 odst. 2 o. s. ř.
§ 241 odst. 1 o. s. ř.
§ 241b odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
30 Cdo 1395/2018-322


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Tomášem Mottlem v právní věci žalobce F. F., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 80 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 42 C 70/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2017, č. j. 28 Co 89/2017-292, takto:

        I. Dovolací řízení se zastavuje.

        II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:


Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 13. 1. 2017, č. j. 42 C 70/2015-286 rozhodl tak, že se odmítá odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. 11. 2016, č. j. 42 C 70-2015-280, podané dne 23. 12. 2016 (výrok I) a dále o nákladech odvolacího řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok II).

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 15. 3. 2017, č. j. 28 Co 89/2017-292, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozhodnutí odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II rozhodnutí odvolacího soudu).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání (č. l. 294), při jeho podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání; tímto podáním žalobce zároveň požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení k ochraně jeho zájmů.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 27. 4. 2017, č. j. 42 C 70/2015-299, vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta, a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání s tím, že nebude-li do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.

Žalobce podáním ze dne 14. 5. 2017 zopakoval svou žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení z řad advokátů k ochraně jeho zájmů.

O této žádosti bylo pravomocně rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. 7. 2017, č. j. 42 C 70/2015-305, tak, že se návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení zamítá. Odvolání žalobce proti tomuto usnesení bylo odmítnuto pro opožděnost usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 10. 2017, č. j. 42 C 70/2015-311, proti němuž nebylo odvolání podáno a nabylo tak právní moci.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 16. 11. 2017, č. j. 42 C 70/2015-314, vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta, a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání s tím, že nebude-li do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.

Žalobce na tuto výzvu reagoval podáním ze dne 5. 12. 2017, kterým požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení z řad advokátů k ochraně jeho zájmů. O této žádosti již soud prvního stupně znovu nerozhodoval.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“).

Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je (odstranitelnou) podmínkou řízení týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes výzvu soudu prvního stupně do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst. 2, § 241b odst. 2 a § 243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. zastavil.

O poslední opakované žádosti žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů ze dne 5. 12. 2017 již nebylo třeba rozhodovat, neboť oproti předchozím žádostem žalobce, o nichž již bylo pravomocně rozhodnuto, nespočívala na změně poměrů žadatele.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 26. 6. 2019


Mgr. Tomáš Mottl
pověřený člen senátu