Rozhodnutí NS

30 Cdo 296/2020

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/12/2020
Spisová značka:30 Cdo 296/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.296.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Zastoupení
Zastavení řízení
Dotčené předpisy:§ 241 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
§ 241b odst. 2 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
§ 104 odst. 2 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
30 Cdo 296/2020-97


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. B., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a psychickou újmu a o zaplacení 1 501 100 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 17 C 238/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. 10. 2019, č. j. 22 Co 324/2019-91, takto:

      I. Dovolací řízení se zastavuje.

      II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení Okresního soudu v Pardubicích jako soudu prvního stupně, ze dne 23. 8. 2019, č. j. 17 C 238/2017-85, kterým soud zastavil řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích, č. j. 23 Co 17/2019-62 ze dne 30. 1. 2019 a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok I usnesení odvolacího soudu). Dále odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání ze dne 6. 12. 2019 (č. l. 94), při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Žalobce již dříve v této věci požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a o osvobození od soudních poplatků. O této žádosti bylo rozhodnuto usnesením soudu prvního stupně ze dne 1. 4. 2019, č. j. 17 C 238/2017-72, tak, že se žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení zamítá, což následně potvrdil i soud odvolací usnesením ze dne 28. 6. 2019, č. j. 18 Co 134/2019-82.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.

Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalobce nebyl v tomto dovolacím řízení vyzván, aby si zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Žalobce si vzhledem ke značnému množství jím podávaných dovolání musel být vědom podmínky povinného zastoupení, když byl již mnohokrát poučen o následcích neodstranění takové vady, naposledy nejpozději v řízení o žalobě v této věci usnesením soudu prvního stupně ze dne 12. 7. 2019, č. j. 17 C 238/2017-85, které bylo žalobci řádně doručeno dne 2. 9. 2019.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 2. 2020


JUDr. Pavel Simon
předseda senátu