Rozhodnutí NS

26 Cdo 1500/2020

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/01/2020
Spisová značka:26 Cdo 1500/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.1500.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Notářský zápis
Vyklizení bytu
Dotčené předpisy:§ 43 předpisu č. 120/2001Sb.
§ 71b předpisu č. 358/1992Sb.
§ 237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
26 Cdo 1500/2020
USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v exekuční věci oprávněného A. Š., narozeného XY, bytem XY, proti povinným 1) P. R., narozenému XY, 2) I. R., narozené XY, a 3) L. R., narozenému XY, všem bytem XY, o nařízení exekuce vyklizením bytu, vedené u soudního exekutora Mgr. Predraga Kohoutka, Exekutorský úřad Tábor pod sp. zn. 152 Ex 135/19, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 30. ledna 2020, č. j. 72 Co 467/2019-77, takto:

I. Dovolání se odmítá.

    II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
    Odůvodnění:

    Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě (odvolací soud) usnesením ze dne 30. 1. 2020, č. j. 72 Co 467/2019-77, potvrdil usnesení soudního exekutora Mgr. Predraga Kohoutka, Exekutorský úřad Tábor, ze dne 26. 11. 2019, č. j. 152 EXE 135/19-51, kterým zamítl exekuční návrh oprávněného (jímž se domáhal nařízení exekuce k vymožení povinnosti povinných vyklidit byt XY ve II. nadzemním podlaží domu v XY – dále též jen „Byt“); současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

    Dovolání žalobkyně proti usnesení odvolacího soudu není podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), přípustné, neboť je v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu.

    K otázce týkající se výkladu § 43 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) – dále jen „exekuční řád“, dovolací soud ve své rozhodovací praxi opakovaně vysvětlil (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu 4. 2. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1691/2004, ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. 31 Cdo 2184/2013, uveřejněného pod číslem 55/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), že při rozhodování o nařízení exekuce (výkonu rozhodnutí) soud rozhoduje zpravidla bez slyšení povinného a bez jednání (srov. § 253 o. s. ř.) na základě vlastních zjištění, nemůže zkoumat, zda je podmínka, na kterou je vznik právních následků exekučního titulu vázán, splněna či nikoli. Splnění podmínky proto musí oprávněný doložit již při podání návrhu na nařízení exekuce, a to způsobem v zákoně uvedeným (§ 43 odst. 2 exekučního řádu). Není-li splnění podmínky doloženo (prokázáno), a to ani přes poučení soudem (§ 254 odst. 3 o. s. ř.), nelze exekuci nařídit a takový návrh musí být zamítnut. K prokázání splnění podmínky nestačí prohlášení samotného oprávněného, byť je osvědčeno notářským zápisem podle ustanovení § 80 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále též jen „not. ř.“. Nezbytná není ani ochota povinného písemně potvrdit splnění podmínky, případně poskytnout součinnost potřebnou k ověření soukromé listiny (viz např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. září 2003, sp. zn. 17 Co 411/2003, uveřejněné pod číslem 38/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

    V souladu s touto judikaturou je závěr odvolacího soudu, že notářský zápis ze dne 14. 1. 2020, kterým oprávněný prokazoval splnění podmínky skončení podnájmu, je sice listinou vydanou notářem ve smyslu § 43 e. ř., avšak neprokazuje splnění podmínky, tj. ukončení podnájmu, neboť z něj bez zjišťování dalších skutečností (na což při rozhodování o nařízení exekuce není dán prostor) nelze dovodit, zda a (kdy) ke skončení podnájmu došlo.

    Jen pro úplnost (nad rámec dovolacích námitek) je třeba také poukázat na usnesení ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2085/2019, v němž Nejvyšší soud uzavřel, že notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti podle § 71b not. ř. může být vymáhána jen povinnost ze závazkového právního vztahu, jehož předmětem nemůže být poskytnutí ochrany vlastnického práva. Ochranou vlastnického práva je i povinnost vyklidit nemovitost užívanou bez právního důvodu. Notářský zápis, jímž má být vymožena povinnost, která nevyplývá ze závazkového vztahu, nemá znaky notářského zápisu podle § 71b not. ř. a není exekučním titulem.

    Nejvyšší soud proto dovolání oprávněného podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

    Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

    Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


    V Brně dne 1. 7. 2020

    JUDr. Pavlína Brzobohatá
    předsedkyně senátu