Rozhodnutí NS

24 Cdo 1162/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/25/2019
Spisová značka:24 Cdo 1162/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:24.CDO.1162.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dovolací důvody
Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř.
§ 241a odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
IV.ÚS 3239/19
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
24 Cdo 1162/2019-633


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Vítězslavy Pekárkové a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyň a) J. Š., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Jaroslavem Šichem, advokátem se sídlem v Praze 1, Karmelitská č. 379/18, a b) J. F., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Janem Staňkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Hvězdova č. 1716/2, proti žalovanému B. R., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Janem Pavlokem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 6, K Brusce č. 124/6, o určení dědického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 7 C 44/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. června 2018, č. j. 70 Co 28/2016-560, ve spojení s usnesením ze dne 3. července 2018, č. j. 70 Co 28/2016-565, a s usnesením ze dne 6. srpna 2018, č. j. 70 Co 28/2016-579, t a k t o:

I. Dovolání žalovaného se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.050,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jaroslava Šicha, advokáta se sídlem v Praze 1, Karmelitská č. 379/18.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.050,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jana Staňka, advokáta se sídlem v Praze 4, Hvězdova č. 1716/2.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19.6.2018, č.j. 70 Co 28/2016-560, ve spojení s usnesením ze dne 3.7.2018, č.j. 70 Co 28/2016-565, a s usnesením ze dne 6.8.2018, č.j. 70 Co 28/2016-579, není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť závěr odvolacího soudu o neplatnosti závěti zůstavitelky V. P., zemřelé dne 4.4.2007, učiněné v duševní poruše ve smyslu ustanovení § 38 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 (srov. § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), je v souladu se závazným právním názorem vyjádřeným v této věci v předchozím rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.1.2018, č.j. 21 Cdo 5196/2016-502 (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 odst. 1 o.s.ř.), a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak, a tedy lze zcela odkázat na podrobné odůvodnění tohoto předchozího rozsudku a na právní závěry v něm vyslovené, jež se opírají o ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu. Pokud dovolatel soudům dále vytýká, že v řízení nebyla zjišťována souvislost mezi konkrétním kvalitativním a kvantitativním rozsahem podstatného snížení rozpoznávací a ovládací schopnosti osoby činící právní úkon na straně jedné a povahou závěti na straně druhé, přehlíží, že již soud prvního stupně se zabýval posouzením stavu zůstavitelky, u níž byly v době pořízení závěti „významně snížené“ kognitivní funkce, ve vztahu k významu právního úkonu, o nějž se v projednávané věci jedná, a to pořízení závěti ze dne 26.5.2006 zůstavitelkou, a že touto námitkou uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř., neboť jí namítá neúplná, a tudíž nesprávná skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci soudy rozhodující, a dovolání tak trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Také v části dovolání, v níž dovolatel jednak nesouhlasí s hodnocením důkazů a zpochybňuje skutkové závěry soudů stran duševní poruchy zůstavitelky, jednak namítá vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, spočívající dle dovolatele v tom, že soudy odmítly důkaz – doplnění znaleckého posudku jako nepřípustnou novotu, ačkoliv dovolatel nebere náležitě v úvahu, že tímto doplněním (dodatkem ke znaleckému posudku doc. MUDr. Karla Hynka, CSc., a PhDr. Josefa Pavláta, Ph.D.) nezpochybňoval věrohodnost důkazního prostředku, a to znaleckého posudku MUDr. Otakara Boháče, ale požadoval tím jiné zjištění skutkového stavu, a že soudy rozhodly nikoliv pouze na základě znaleckého posudku MUDr. Otakara Boháče, ale také (mimo jiné) na základě znaleckého posudku vypracovaného doc. MUDr. Karlem Hynkem, CSc., a PhDr. Josefem Pavlátem, Ph.D., a ústavního znaleckého posudku podaného 3. Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy, dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř., a dovolání také v tomto rozsahu trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 6. 2019


JUDr. Roman Fiala
předseda senátu