Rozhodnutí NS

7 Tdo 844/2017

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.
Datum rozhodnutí:08/02/2017
Spisová značka:7 Tdo 844/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:7.TDO.844.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty
Dotčené předpisy:§ 157 odst. 1,2 písm. b) tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:C
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
datum rozhodnutí
12/10/2017
II.ÚS 3203/17
doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D.
odmítnuto
10/31/2017
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Tdo 844/2017-30

U S N E S E N Í


Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 2. 8. 2017 o dovolání obviněného D. P., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 5. 2016, sp. zn. 6 To 187/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 5 T 204/2013 takto:


Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného D. P. odmítá.

O d ů v o d n ě n í


Obviněný D. P. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 6. 2016, sp. zn. 6 To 187/2016, jímž v bodě II bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. 5 T 204/2013, a v bodě I byl z podnětu odvolání státního zástupce změněn výrok o trestu. Obviněný napadl rozsudek Krajského soudu v Ostravě proto, že jím zůstal nedotčen odsuzující výrok o vině. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl nesprávnost skutkových zjištění, která se stala podkladem výroku o vině, a vytkl vadné hodnocení důkazů, na podkladě kterých soudy učinily uvedená zjištění. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou soudů a aby přikázal Okresnímu soudu v Karviné věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření uvedl, že uplatněné námitky nejsou dovolacím důvodem, a navrhl, aby dovolání bylo podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto. Vyjádření bylo předloženo obhájci k případné replice, ale obhájce na něj nereagoval.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci deklarovaného zákonného dovolacího důvodu za předpokladu, že mu odpovídají svým obsahem. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů, k rozsahu dokazování apod. Z toho vyplývá, že námitky zaměřené proti skutkovým zjištěním soudů a proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, nejsou dovolacím důvodem.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, pak uvedenému dovolacímu důvodu odpovídají jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným.

Obviněný byl odsouzen pro přečin ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti podle § 157 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Karviné spočíval v podstatě v tom, že obviněný z neznámého zdroje, nikoli však od výrobce či obchodníka oprávněného k obchodu s čistým lihem, nabyl plastový kanystr o objemu 34 litrů obsahující líh bez nabývacích dokladů s vědomím, že je povinen dodržovat právní předpisy týkající se původu zboží a bezpečnosti potravin, v rozporu s ustanoveními § 1, § 2, § 3 zákona č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu, ve znění pozdějších předpisů, a v rozporu s ustanovením § 10 odst. 1 písm. a), b), d) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, jednal tak, že ačkoli si mohl být vědom, že alkoholické nápoje pocházející z nelegálních zdrojů mohou obsahovat látky, které při konzumaci mohou mít nepříznivé zdravotní následky, na počátku září 2012 v K. takto získaný líh prodal J. K., který líh rozlil do několika plastových lahví, jež poté dále prodal J. Ch., J. S. a P. K., přičemž tento líh obsahoval ve výroku specifikované toxické látky v koncentracích vyšších, než je přípustné podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 110/2008 ze dne 15. 1. 2008, s tím, že takovýto alkohol je podle § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, třeba považovat za toxickou látku, která při požití ve velmi malých množstvích způsobuje akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt.

V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav neznamenal naplnění zákonných znaků přečinu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti podle § 157 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Obviněný založil dovolání v celém rozsahu na námitkách proti zjištění, že líh, který prodal J. K., byl totožný s lihem, v němž byla následně konstatována přítomnost toxických látek. Podstatou těchto námitek bylo tvrzení, že předmětem zkoumání byl jiný líh, než který obviněný prodal J. K., a dále tvrzení, že líh, který obviněný prodal J. K., neobsahoval toxické látky. Obviněný dokládal tato tvrzení tím, že líh si opatřil koupí od J. U., že si sám z tohoto lihu vyrobil alkoholický nápoj a že po jeho požití neměl žádné zdravotní problémy. Tyto námitky pro svou vyloženě skutkovou povahu stojí mimo rámec dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.

Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.

Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Karviné, z nichž v napadeném rozsudku vycházel také Krajský soud v Ostravě, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor, a to ani v otázce totožnosti lihu, v němž byla konstatována přítomnost toxických látek, s lihem, který obviněný prodal J. K. Z výpovědi svědka J. K. jasně vyplývá, že kanystr lihu koupil od obviněného krátce před tím, než vypukla tzv. metanolová aféra, a že po jejím vzniku nechal vzorek tohoto lihu prověřit tak, že jeho manželka vzorek odnesla na hygienickou stanici. To svědkyně J. K. (manželka svědka J. K.) potvrdila. O tom, že šlo o líh koupený od obviněného, nejsou žádné důvodné pochybnosti, i když svědek J. K. z celkového množství 34 litrů část mezitím prodal, a to J. Ch. nejvýše 10 litrů, J. S. 3 litry a P. K. také 3 litry. To je zřejmé z výpovědí těchto svědků. Je tedy jasné, že předmětem zkoumání, jehož výsledkem byla odborná vyjádření ohledně přítomnosti toxických látek, byl líh, který obviněný prodal svědku J. K. To, že ve vzorcích lihu, které vydali svědkové J. Ch. a J. S., byly ohledně přítomnosti toxických látek zjištěny částečně jiné hodnoty, soudy přijatelně vysvětlily tím, že mohlo jít o vliv toho, jak tito svědci s lihem dále nakládali. Námitka, že obviněný sám neměl žádné zdravotní problémy po požití alkoholu vyrobeného z lihu, který koupil údajně od J. U., nemůže skutková zjištění soudů zvrátit. Svědek J. U. vyloučil prodej lihu obviněnému, avšak podstatné je především to, že bez ohledu na okolnost, od koho obviněný líh kupoval, vyplývá z výpovědi obviněného, že alkohol, po jehož požití neměl žádné zdravotní problémy, vyrobil z lihu zakoupeného v srpnu 2012, zatímco předmětem prodeje J. K. byl líh, který obviněný zakoupil až dne 4. 9. 2012 a který prodal J. K. ihned následujícího dne. Ostatně o tom, že obviněný si nebyl jistý nezávadností lihu, evidentně svědčí jeho postup, když po prodeji lihu svědku J. K. a po vypuknutí tzv. metanolové aféry kontaktoval tohoto svědka s pochybnostmi o kvalitě lihu (což bylo podnětem k tomu, aby svědek nechal složení lihu odborně ověřit). Pro zjištění, že obviněný prodal svědku J. K. líh obsahující toxické látky, měly soudy v provedených důkazech odpovídající podklad. Tímto zjištěním soudy nijak neporušily ústavně zaručené základní právo obviněného na spravedlivé řízení. To, že obviněný nesouhlasí s uvedeným zjištěním a že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

S ohledem na značný časový odstup od vyhlášení napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, k němuž došlo dne 10. 5. 2016, pokládá Nejvyšší soud za nutné konstatovat, že věc mu byla s dovoláním obviněného předložena dne 3. 7. 2017. V řízení před Nejvyšším soudem tedy nedošlo k průtahům.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. srpna 2017


JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu