Rozhodnutí NS

24 Cdo 1994/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/19/2019
Spisová značka:24 Cdo 1994/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:24.CDO.1994.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Likvidace dědictví
Promlčení
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1 o. s. ř.
§ 175v o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
§ 238 odst. 1 písm. h, k) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
24 Cdo 1994/2019-1030


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Vítězslavy Pekárkové a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D.,ve věci dědictví po M. V., zemřelém dne 1. února 2013, posledně bytem v XY, za účasti 1) České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 390/42, Územního pracoviště Střední Čechy, Rašínovo nábřeží č. 390/42, 2) R. V., narozeného dne XY, bytem v XY, 3) Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky se sídlem v Praze 3, Orlická č. 2020/4, IČO 41197518,
4) ČEZ Prodej, a.s., se sídlem v Praze 4, Duhová č. 1/425, IČO 27232433, zastoupené
JUDr. Petrem Pečeným, advokátem se sídlem v Praze 1, Purkyňova č. 74/2,
5) České televize se sídlem v Praze 4, Na Hřebenech II. č. 1132/4, IČO 00027383, zastoupené JUDr. Daliborem Kalcso, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Resslova č. 956/13, 6) Finančního úřadu
pro Pardubický kraj
se sídlem v Pardubicích, Boženy Němcové č. 2625, IČO 69152527, Územního pracoviště v Pardubicích, Hronovická č. 2700, 7) KM Advance Real Trade a.s.,
se sídlem v Praze 4, Jaurisova č. 515/4, IČO 28616430,
8) Finančního úřadu pro Středočeský kraj se sídlem v Praze 4, Na Pankráci č. 1685/17, 19, IČO 72080043, Územního pracoviště v Kutné Hoře, U Lorce č. 39, 9) YOLT Services s.r.o., se sídlem v Praze 2, Sokolská č. 1605/66, IČO 29268516, 10) P. P., soudního exekutora v XY, 11) T. P., soudního exekutora XY, a 12) I. I., soudního exekutora XY, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 24 D 159/2013, o dovolání účastnice 7) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. srpna 2018, č. j. 102 Co 7/2018-949, t a k t o :


Dovolání účastnice KM Advance Real Trade a.s. se odmítá.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o.s.ř.) :

Nejvyšší soud České republiky dovolání účastnice 7) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30.8.2018, č.j. 102 Co 7/2018-949, podle ustanovení § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. [dovolatelka vznáší výhrady proti správnosti skutkových zjištění, která byla rozhodující pro posouzení řádného a včasného přihlášení její pohledávky za zůstavitelem M. V., zemřelým dne 1.2.2013 (dále jen „zůstavitel“), odvolacím soudem, namítá-li zejména, že „to byl předseda představenstva A. B., který osobně se soudním komisařem jednal o případné likvidaci dědictví“, a že „přihlášení pohledávky ve výši 850.000,- Kč před návrhem účastnice 1) na nařízení likvidace dědictví potvrzuje i vyrozumění soudního komisaře ze dne 27.9.2017 o konání jednání ohledně rozvrhu výtěžku zpeněžení majetku zůstavitele“, a dovozuje na základě uvedeného vlastní (odlišný) právní názor, že „včas a řádně v dědickém řízení uplatnila svoji pohledávku“], a v dovolacím řízení nelze pro tyto nedostatky pokračovat. Pro úplnost lze dodat, že dovolatelka - jak vyplývá ze skutkových zjištění soudů, která dovolací soud zásadně nepřezkoumává - nepřihlásila svou pohledávku ani na základě usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 18.7.2014, č.j. 24 D 159/2013-314 (tzv. konvokační výzvy), ve kterém byli věřitelé zůstavitele vyzváni, aby oznámili své pohledávky ve lhůtě 10 dnů od právní moci tohoto usnesení, ani po nařízení likvidace dědictví usnesením téhož soudu ze dne 16.4.2015, č.j. 24 D 159/2013-428, které nabylo právní moci dne 16.5.2015 a ve kterém byli věřitelé vyzváni, aby své pohledávky oznámili soudu do 30 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (tj. do 15.6.2015), ale „uplatnila“ ji až podáním ze dne 10.10.2017. Z tohoto důvodu proto nelze - jak správně dovodil odvolací soud - posoudit oznámení (přihlášení) pohledávky dovolatelky za řádné a včasné, a tudíž akceptovat názor dovolatelky, že „by se v tomto ohledu odvolací soud a soudní komisař v postavení soudu nalézacího odchýlili od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.“

Jelikož dovolatelka svou pohledávku za zůstavitelem nepřihlásila řádně a včas, bylo již nadbytečné se zabývat námitkou jejího promlčení, neboť nemohla být ani soudním komisařem (soudem) přezkoumávána (mimo jiné i z hlediska promlčení) v rámci rozvrhu výtěžku zpeněžení majetku zůstavitele podle ustanovení § 175v zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „OSŘ“), a z toho důvodu nebyla ani otázka promlčení pohledávky dovolatelky pro posouzení věci odvolacím soudem rozhodující. Nicméně dovolací soud alespoň stručně k námitce dovolatelky, že „jakékoliv uplatňování námitky promlčení po zpeněžení majetku zůstavitele má charakter právního anarchismu“, uvádí, že v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu nemá smrt dlužníka za následek nepromlčitelnost práva a nemá ani vliv na běh promlčecí doby (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.12.2008, sp. zn. 21 Cdo 5145/2007, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 70, ročník 2009, a na které správně odkázal i soud odvolací). Nařízením likvidace se zásadně mění smysl a účel dědického řízení, neboť zde již nejde o zjištění a deklaraci dědického práva po zůstaviteli, ale o zajištění úhrady pohledávek zůstavitelových věřitelů. Likvidaci dědictví provede soudní komisař (soud) zpeněžením zůstavitelova majetku. K následnému rozvrhu výtěžku poté zpravidla nařídí jednání, k němuž předvolá všechny účastníky řízení a další osoby, jejichž přítomnosti je třeba. Smyslem je projednat všechny pohledávky zůstavitelových věřitelů, které byly přihlášeny nebo jinak vyšly najevo; při jednání je třeba mimo jiné provést všechny důkazy o pravosti, výši, skupině, popřípadě též pořadí jednotlivých pohledávek, a obstarat podklady pro posouzení námitky promlčení a jiných námitek věřitelů a poskytnout účastníkům možnost, aby své pohledávky prokázali a aby se vyjádřili k pohledávkám jednotlivých věřitelů po skutkové a právní stránce. Právo zpochybňovat existenci i výši pohledávek za zůstavitelem přitom náleží nejen dědicům zůstavitele, event. státu (srov. § 462 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku), ale také ostatním věřitelům, kteří jsou účastníky řízení (srov. ustanovení § 175b OSŘ), a to včetně práva namítat, že pohledávka byla promlčena či prekludována. Závěr soudního komisaře (soudu) o tom, zda byla prokázána existence jednotlivých pohledávek a v jaké výši, případně zda nedošlo k jejich promlčení či prekluzi, se projeví až v rozhodnutí o rozvrhu výtěžku likvidace [srov. Drápal L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 1280 a 1285]. Z uvedeného je zřejmé, že námitka dovolatelky není důvodná a soudy (soudní komisař) pohledávku, přestože její přezkum byl nadbytečný, správně posoudily - na základě skutkových zjištění, která vyšla v řízení o dědictví po zůstaviteli najevo - rovněž jako promlčenou.

Napadá-li nakonec dovolatelka (v „doplnění dovolání“ ze dne 31.3.2019) rozhodnutí odvolacího soudu v části, jíž bylo zrušeno usnesení soudu prvního stupně „ve výroku III. o určení odměny, hotových výdajů a náhrady za daň z přidané hodnoty notářky JUDr. Jitky Némethové a ve výroku IV. o náhradě nákladů řízení týkajícím se účastnice 1)“, a ve výroku II., jímž bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, není dovolání v tomto rozsahu přípustné, neboť jednak směřuje proti rozhodnutí, kterým odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení [ustanovení § 238 odst. 1 písm. k) o.s.ř.], jednak proti rozhodnutí v části týkající se výroku o nákladech řízení [ustanovení § 238 odst. 1 písm. h) o.s.ř.].

O náhradě nákladů řízení se nerozhoduje, neboť rozhodnutím se řízení o dědictví po zůstaviteli nekončí. O náhradě nákladů řízení (i dovolacího) bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě odvolacího soudu (§ 243b, § 151 odst. 1 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 8. 2019


JUDr. Roman Fiala
předseda senátu