Rozhodnutí NS
11 Tvo 8/2019
![]() | ![]() ![]() |
Soud: | Nejvyšší soud |
Datum rozhodnutí: | 03/14/2019 |
Spisová značka: | 11 Tvo 8/2019 |
ECLI: | ECLI:CZ:NS:2019:11.TVO.8.2019.1 |
Typ rozhodnutí: | USNESENÍ |
Heslo: | Vazba předstižná Vazba útěková |
Dotčené předpisy: | § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. § 67 písm. a, c) tr. ř. |
Kategorie rozhodnutí: | D |
11 Tvo 8/2019-12
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 14. 3. 2019 stížnost obviněného V. G., nar. XY, t. č. ve výkonu vazby ve Vazební věznici a Ústavu pro výkon zabezpečovací detence v Brně, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 2. 2019, č. j. 5 To 13/2019-2187, a rozhodl, t a k t o :
Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obviněného zamítá.
O d ů v o d n ě n í :
1. Usnesením ze dne 20. 2. 2019, č. j. 5 To 13/2019-2187, rozhodl Vrchní soud v Olomouci podle § 72 odst. 1, odst. 3, odst. 4 tr. ř. o ponechání shora jmenovaného obviněného ve vazbě pro trvající důvody uvedené v § 67 písm. a), písm. c) tr. ř.
2. Proti usnesení podal dne 1. 3. 2019 obviněný prostřednictvím svého obhájce stížnost. V této zdůraznil, že i přes odsouzení soudem prvního stupně i nadále popírá svou vinu, neboť vzhledem ke svým četným podnikatelským aktivitám v inkriminované době se fakticky jednání spojeného s provozovnou Scandaleux neúčastnil. K tomuto dále podrobněji rozvedl svou obhajobu směrem k osobám, které zajišťovaly chod podniku a důvodům, pro než nebyl obeznámen s protiprávní činností. Připomněl, že proti němu bylo vedeno též trestní stíhání pro spáchání zločinu podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. d) tr. zákoníku, kde se mu podařilo prokázat svou obhajobu. Dále jmenovaný zdůraznil, že ve vazbě je již od 27. 6. 2017, pročež nemůže plnit své závazky a vzniká mu tím ekonomická újma. Sama nepřiměřeně dlouhá doba 20 měsíců by přitom měla být důvodem jeho propuštění na svobodu. Před svým vzetím do vazby pracoval v Rakousku, odkud mu plynuly pravidelné příjmy. Je též vyloučen závěr vrchního soudu o jeho možném pokračování v páchání trestné činnosti, když na činnosti klubu Scandaleux se nepodílel a samotný podnik již byl ukončen a obnovení je vyloučeno. Sám obviněný by musel počítat s tím, že po propuštění z vazby by byl pod drobnohledem orgánů činných v trestním řízení, což rovněž vylučuje další páchání trestné činnosti z jeho strany. Mimo to, dlouhodobý pobyt ve vazbě jmenovaného dostatečně poučil, aby se vystříhal jednání, které by byť v náznaku budilo dojem protiprávní činnosti. Obviněný má v ČR rodinu, nemá prostředky k cestování a skrývání se. V minulosti sice pracoval v Rakousku, ovšem jen v příhraniční oblasti, na Slovensko nejezdil vůbec. Z výše uvedených důvodů proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a sám rozhodl o jeho propuštění z vazby.
3. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost obviněného není důvodná.
6. Dále je třeba připomenout, že Vrchní soud v Olomouci v rozhodnutí o ponechání obviněného ve vazbě dospěl k závěru o trvání důvodů uvedených v § 67 písm. a), písm. c) tr. ř., tedy založil existenci tzv. vazby útěkové a předstižné, kdy v prvé řadě konstatoval důvodné obavy z útěku, resp. skrývání se obviněného v probíhajícím trestním řízení, v jehož rámci byl, byť nepravomocně, uznán vinným ze spáchání závažné trestné činnosti a byl mu uložen trest odnětí svobody ve výměře 9 let. Při propuštění z vazby na svobodu by tak byla dána důvodná obava, že se bude vyhýbat kontaktu s orgány činnými v trestním řízení, resp. nenastoupí výkon trestu v citelné délce, o to více, že se má jednat o osobu s vazbami na cizinu. Stejně tak byla důvodnou shledána obava z možného pokračování v páchání trestné činnosti na svobodě za účelem obstarání si finančních prostředků, kdy tyto sklony obviněný projevil již dříve, neboť v minulosti byl odsouzen a potrestán nepodmíněným trestem odnětí svobody pro majetkovou trestnou činnost a stávající trestné činnosti se měl dopustit ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. V neposlední řadě vrchní soud nepominul skutečnost, že proti jmenovanému je vedeno další trestní řízení, a to rovněž pro majetkovou trestnou činnost.
7. Nejvyšší soud se s daným hodnocením vrchního soudu plně ztotožnil, kdy jím učiněné závěry, na nichž je založeno napadené rozhodnutí, byly prezentovány zcela výstižně a logicky, při respektování všech okolností případu a osobních poměrů obviněného. K námitkám, které obviněný ve své stížnosti prezentoval, je třeba uvést, že Nejvyššímu soudu nepřísluší za dané situace vyvozovat vlastní skutková hodnocení případu ve smyslu závěru o vině obviněného trestnou činností. Nemůže proto posuzovat napadené rozhodnutí optikou uplatněného tvrzení, že se obviněný trestné činnosti nedopustil. V případě vazebního institutu patří k primárním podmínkám jeho existence odůvodněnost rozhodnutí o vazbě skutkovými okolnostmi případu, za něž je nutno považovat toliko důvodnost podezření, že došlo k jednání, pro které je trestní řízení vedeno, toto naplňuje zákonné znaky trestného činu a jeho pachatelem je obviněný. Jakýkoliv jiný postup by ostatně byl v příkrém rozporu s požadavkem presumpce neviny zakotveném v § 2 odst. 2 tr. ř.
11. Nejvyšší soud tedy závěrem konstatuje, že neshledal stížnost obviněného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 2. 2019, č. j. 5 To 13/2019-2187, důvodnou, a proto ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. 3. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
- Vyhotovil:
soudce