Rozhodnutí NS
8 Tdo 1219/2018
![]() | ![]() ![]() |
Soud: | Nejvyšší soud |
Důvod dovolání: | § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. |
Datum rozhodnutí: | 10/31/2018 |
Spisová značka: | 8 Tdo 1219/2018 |
ECLI: | ECLI:CZ:NS:2018:8.TDO.1219.2018.1 |
Typ rozhodnutí: | USNESENÍ |
Heslo: | Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání |
Dotčené předpisy: | § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 265a odst. 1, 2 tr. ř. |
Kategorie rozhodnutí: | D |
8 Tdo 1219/2018-26
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 10. 2018 o dovolání obviněné A. V., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 61 To 68/2018, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 52 T 4/2018, t a k t o:
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněné A. V. odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. 52 T 4/2018, byla obviněná A. V. (dále též „obviněná“ či „dovolatelka“) uznána vinnou, že
dne 5. 1. 2018 v 17:45 hodin v XY, ul. XY, jak bylo při kontrole hlídkou Policie ČR zjištěno, řídila mot. vozidlo zn. Honda, osazené rz: XY, patřící na OA Škoda Favorit, přestože si byla vědoma, že jí byl trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 22. 11. 2013, sp. zn. 4 T 146/2013, který nabyl právní moci dne 27. 2. 2014, vysloven zákaz řízení motorových vozidel v délce trvání 4 roků, tedy od 27. 2. 2014 do 27. 2. 2018 a následně rozsudkem Okresního soudu Tábor ze dne 21. 4. 2017, sp. zn. 6 T 11/2017, který nabyl právní moci dne 26. 7. 2017, ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu České Budějovice – pobočka Tábor ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. 14 To 134/2017, vysloven zákaz řízení pro všechny skupiny v délce trvání 3 roků, tedy v době od 26. 7. 2017 do 26. 7. 2020.
2. Takto popsané jednání obviněné soud prvního stupně právně kvalifikoval jako přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, za což jí uložil podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) měsíců, pro jehož výkon ji podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou.
- a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,
b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,
c) usnesení o zastavení trestního stíhání,
d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,
e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,
f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
g) usnesení o schválení narovnání, nebo
h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).
8. Ve věci, jako je tato, by v obecné rovině byla přípustnost dovolání dána na základě varianty zakotvené pod písm. h) výše citovaného ustanovení, a to v návaznosti na alternativu uvedenou pod písm. a). Další možnosti z tohoto taxativního výčtu logicky v úvahu nepřicházejí. Avšak v tomto konkrétním případě není možno odhlédnout od dalších trestních řízení, čehož se dovolatelka ostatně svým způsobem domáhala. Klíčovou skutečností je, že po odsouzení v této trestní věci následovala odsouzení další: nejprve rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 3 T 76/2017, který nabyl právní moci dne 15. 5. 2018. Jím byl obviněné mimo jiné uložen souhrnný trest v trvání 8 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, a to za současného zrušení výroku o trestu uloženého v tomto trestním řízení. Lze doplnit, že série pravomocných odsouzení, zahrnujících vždy zrušení výroku o trestu z předešlého odsouzení a uložení trestu souhrnného, pokračovala i nadále – v době rozhodování Nejvyššího soudu v předmětné věci byla v opisu rejstříku trestů zaznamenána další tři, a to ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 1 T 23/2018, u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod. sp. zn. 102 T 83/2018 a naposledy u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod. sp. zn. 4 T 138/2017.
9. Výrok o trestu, který by měl být předmětem tohoto dovolacího řízení, byl tedy zrušen a v současné době již neexistuje. V takovém případě jej nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 2 tr. ř. a v důsledku toho pak proti němu není dovolání přípustné. Daná problematika byla již judikatorně řešena, a to zejména v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 11 Tdo 245/2004, publikovaném v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. T 683 v sešitě 4/2004. Jednalo se o takřka totožnou situaci jako v této trestní věci, proto je vhodné názor zde vyslovený ocitovat: „Dovolací soud přezkoumává sice podle hledisek uvedených v ustanovení § 265i odst. 3–5 tr. ř. napadené pravomocné rozhodnutí ve věci samé na podkladě skutkového a právního stavu, který existoval v době jeho vydání (tj. ex tunc), ovšem nezbytným předpokladem provedení této přezkumné činnosti je, aby v době rozhodování dovolacího soudu vůbec existovalo rozhodnutí napadené dovoláním (resp. výrok rozhodnutí napadený dovoláním). Jestliže po podání dovolání proti pravomocnému rozhodnutí došlo později k jeho zrušení, popřípadě došlo ke zrušení výroku napadeného dovoláním (např. v souvislosti s uložením souhrnného trestu či trestu společného), pak dovolací soud nemůže přezkoumávat již neexistující rozhodnutí. V takovém případě dovolání proti neexistujícímu rozhodnutí (popřípadě proti neexistujícímu výroku) podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné odmítne.“.
10. Popsaným způsobem proto Nejvyšší soud v této věci postupoval, aniž by námitky obviněné posuzoval po věcné stránce. Každopádně lze již zcela nad rámec tohoto řízení poznamenat, že i v případě přípustnosti dovolání by patrně šlo o námitky neopodstatněné. Hodnocení všech skutků jako dílčích útoků jednoho pokračujícího trestného činu mohlo bránit ustanovení § 12 odst. 11 tr. ř., podle něhož je pokračování v jednání i po sdělení obvinění nutno posoudit jako nový skutek. Především však nelze pominout fakt, že všechny pražské obvodní soudy, které v jednotlivých trestních věcech dovolatelky doposud rozhodovaly, ukládaly v rámci příslušné trestní sazby jediný (souhrnný) trest i za všechny skutky, spáchané obviněnou v dřívějším období roku 2018. K žádnému sčítání stanovených délek jednotlivých trestů a překročení hranice trestní sazby § 337 odst. 1 tr. zákoníku tudíž nedošlo. Posledním pravomocným (a dosud nezrušeným) rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14. 6. 2018, sp. zn. 4 T 138/2017, byl obviněné vyměřen souhrnný trest v délce 23 měsíců, jenž se přibližuje horní hranici zákonné trestní sazby, která činí dva roky.
11. Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§ 265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání obviněné podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné odmítl. Učinil tak v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není opravný prostředek přípustný.
- V Brně dne 31. 10. 2018
JUDr. Jan Bláha