Rozhodnutí NS

6 Tdo 721/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.
Datum rozhodnutí:06/18/2019
Spisová značka:6 Tdo 721/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:6.TDO.721.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Důvod dovolání pro právní vady rozhodnutí
Dotčené předpisy:§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
6 Tdo 721/2019-166


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 6. 2019 o dovolání, které podal obviněný O. S., nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 16. 1, 2019, č. j. 31 To 455/2018-134, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 33 T 12/2018, takto :



Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.


O d ů v o d n ě n í :

I.
Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 13. 9. 2018, č. j. 33 T 12/2018-103 byl obviněný O. S. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečiny ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jich se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že

dne 9. 12. 2017 v době kolem 22:30 hodin v obci XY, okres Česká Lípa, po silnici II. třídy č. 270 ve směru od obce XY na obec XY, po předchozím požití alkoholických nápojů bez vážného důvodu řídil nákladní motorové vozidlo tovární značky Subaru Forester, RZ XY, kdy v době řízení měl na základě lékařského vyšetření spojeného s odběrem krve 2,90 g/kg alkoholu v krvi, přičemž v důsledku své opilosti v km 22,506 uvedené silnice II. třídy č. 270 v levotočivé zatáčce vyjel vpravo mimo komunikaci, kde narazil do borovice a do svislé dopravní značky P1 (křižovatka s hlavní pozemní komunikací), a uvedeného jednání se dopustil přesto, že věděl, že byl rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. 18 T 88/2017, který nabyl právní moci téhož dne, odsouzen pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti (10) měsíců, jehož výkonu mu byl odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti (18) měsíců a k trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu patnácti (15) měsíců.

2. Obviněný byl za tyto přečiny odsouzen podle § 274 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 (třista) hodin. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 28 (dvacetiosmi) měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost k nahrazení škody ve výši 6 764 Kč Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, regionální pobočce Ústí nad Labem.

3. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 16. 1. 2019, č. j. 31 To 455/2018-134, jímž je podle § 256 tr. ř. zamítl.

II.
Dovolání a vyjádření k němu

4. Proti citovanému usnesení krajského soudu podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně JUDr. Marie Vítkové dovolání, jež opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a písm. l) tr. ř., tj. pro nesprávnost právního posouzení skutku a dále proto, že napadeným rozhodnutím, bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku, přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

5. Podstatou dovolací argumentace obviněného je jeho tvrzení, že předmětné vozidlo neřídil. Namítá, že závěr o jeho vině se opírá zejména o zjištění znaleckého posudku MUDr. Matlacha, na němž podle něj nelze stavět, neboť znalec postrádá nezbytnou odbornost a navíc mu byla pozastavena činnost. Kromě toho odkazuje na znalecký posudek MUDr. Adámka, č. 2794/089/19, ze dne 10. 4. 2019, z něhož je podle něj zřejmé, že vozidlo v době dopravní nehody neřídil a že se tak nemohl dopustit skutku, který je mu kladen za vinu.

6. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu, jakož i jemu předcházející rozsudku soudu prvního stupně zrušil a přikázal věc Okresnímu soudu v České Lípě k novému projednání a rozhodnutí.

7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že vznesené námitky dovolatele nemohou být přiřazeny pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože nemíří proti právnímu posouzení skutku či jinému hmotně právnímu posouzení, nýbrž směřují do oblasti procesní. K novému důkazu v podobě znaleckého posudku MUDr. Adámka sdělil, že z obsahového hlediska by daná argumentace mohla být nanejvýše návrhem na povolení obnovy řízení, avšak o argumenty relevantní z hlediska dovolacího řízení se nejedná. V uvedeném směru odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 6 Tdo 193/2015.

8. K výhradám vůči tomu, jak soudy hodnotily znalecký posudek MUDr. Matlacha, státní zástupce poznamenal, že namítané pozastavení činnosti nemá vliv na uplatnění znaleckého posudku, pokud k němu došlo až následně poté, co znalec svůj úkol splnil. Stran zpochybnění znalcovy odbornosti zdůraznil, že ohledně té neexistují žádné objektivní pochybnosti. Znalcovy závěry, ze kterých lze dovozovat vinu, nejsou osamocené, nýbrž korespondují s dalšími ve věci provedenými důkazy, zejména s usvědčující výpovědí přímé svědkyně M. Stran hodnocení důkazů a učiněných skutkových zjištění odkázal státní zástupce na str. 2 – 4 usnesení krajského soudu a na str. 4 – 5 rozsudku okresního soudu, kde podle jeho mínění soudy dospívají k logickému a dobře odůvodněnému závěru, že vina obviněného byla prokázána bez důvodných pochybností.

9. Protože námitky uplatněné obviněným nelze podle názoru státního zástupce pod tvrzený dovolací důvod podřadit a nelze je přiřadit ani pod žádný jiný ze zákonných dovolacích důvodů, navrhl dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Současně vyjádřil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud učinil rozhodnutí za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i pro případ odlišného stanoviska Nejvyššího soudu [§ 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].

III.
Přípustnost dovolání

10. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.).

IV.
Důvodnost dovolání
    a) obecná východiska

11. Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně vyjádřených v § 265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněné dovolací důvody.

12. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu – vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.

13. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě.

14. Ze skutečností výše uvedených vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví).

15. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§ 265d odst. 2 tr. ř.).

16. Na podkladě těchto východisek přistoupil Nejvyšší soud k posouzení dovolání obviněného.
    b) vlastní posouzení dovolání

17. Ve shodě s posouzením dovolání obviněného státním zástupcem musí Nejvyšší soud konstatovat, že jeho námitky nelze hodnotit ani jako formálně naplňující jím zvolený důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť nenapadají nesprávnost hmotně právního posouzení zjištěného skutkového stavu, nýbrž samotná skutková zjištění nalézacího soudu a procesní činnost soudů nižších stupňů. Obviněný nevznáší jedinou námitku, jíž by rozporoval důvodnost hmotně právního posouzení soudy zjištěného skutku pod příslušná ustanovení trestního zákoníku. Přitom pouze taková dovolací argumentace, jež by vadnost právního posouzení namítala, by mohla být shledána (alespoň z hlediska formálního) vyhovující obsahovému zaměření dovolacího důvodu, o nějž obviněný svůj mimořádný opravný prostředek opřel.

18. Podstata dovolání obviněného spočívá v popření skutkových zjištění, která se stala předmětem hmotně právní subsumpce ze strany soudů nižších stupňů. Obviněný nadále předkládá vlastní verzi, podle níž vozidlo v době nehody vůbec neřídil. S touto obhajobou se soudy nižších stupňů vypořádaly a dovolací soud neshledává žádný důvod k tomu, aby skutková zjištění těchto soudů zpochybnil, případně zasáhl způsobem, jehož se obviněné domáhá, tj. kasací jím napadených rozhodnutí.

19. Nejvyšší soud musí dané souvislosti připomenout, že zásadně není v rámci dovolacího řízení oprávněn přezkoumávat skutková zjištění nalézacího soudu a s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak jej popsal soud prvního stupně (příp. soud odvolací) ve výroku odsuzujícího rozsudku. Pokud konkrétní dovolací argumentace uplatněný dovolací důvod obsahově nenaplňuje, což je případ posuzovaný, poté podané dovolání není způsobilé vyvolat přezkumnou činnost (§ 265i odst. 3 tr. ř.) dovolacího soudu. Obviněný svojí dovolací argumentací neposouvá věc do roviny ústavní, na niž by dovolací soud byl nucen reagovat, pokud by z jeho námitek bylo dovoditelné, že postupem soudů nižších stupňů a vydáním jejich rozhodnutí došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces, či k jinému neoprávněnému zásahu do jeho základních práv. Nic takového ve věci posuzované dovodit nelze a netvrdí to explicitně ani samotný dovolatel.

20. Za daného stavu k podanému dovolání dostačuje uvést následující skutečnosti. Poukaz obviněného učiněný ve vztahu k osobě znalce, který zpracoval znalecký posudek, z něhož soudy vyšly, sám o sobě nezakládá důvod, aby Nejvyšší soud napadená rozhodnutí zrušil. Pokud předkládá důkaz nový, jímž se snaží důvodnost skutkových zjištění soudů nižších stupňů zpochybnit, je možno odkázat na vyjádření státního zástupce, resp. na jím odkazované rozhodnutí, v němž Nejvyšší soud své stanovisko k dané otázce vyjádřil. Již v rozhodnutí sp. zn. 6 Tdo 193/2015 dovolací soud zdůraznil, že „v rámci dovolacího řízení může přezkoumat a přezkoumává napadené rozhodnutí pouze ex tunc, tedy podle skutkového a právního stavu existujícího v době vydání napadeného rozhodnutí, resp. v době, kdy probíhalo řízení, které tomuto rozhodnutí předcházelo (viz přim. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 1997 sp. zn. Tzn 205/96). Zákon tedy nepřipouští tzv. nova, tj. nové skutečnosti a důkazy o nich, jež by mohly být důvodem k uplatnění jiného mimořádného opravného prostředku, tj. návrhu na povolení obnovy řízení.“ Od takto vyjádřeného názoru se nemá dovolací soud potřebu odchýlit ani při posuzování věci dovolatele.

21. Tvrzení, jež uplatňuje obviněný ve svém dovolání, byla součástí jeho odvolacích námitek, které vznesl již v rámci odvolání podaného vůči rozsudku nalézacího soudu. Odvolací soud se s nimi v odpovídajícím rozsahu vypořádal. Opírá-li nyní své námitky rovněž o důkaz, který nebyl v původním řízení soudů znám, není možno k těmto námitkám a novému důkazu v dovolacím řízení přihlížet.

22. Z uvedeného hodnocení dovolání obviněného plyne, že ten vznesl námitky, které se s uplatněným dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. věcně rozešly. Vzhledem k tomu, že jeho námitky nejsou podřaditelné ani pod žádný jiný ustanovením § 265b tr. ř. upravený důvod dovolání, rozhodl dovolací soud o mimořádném opravném prostředku obviněného způsobem uvedeným v § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Podle něj Nejvyšší soud dovolání odmítne, je-li podáno z jiného důvodu než je upraven v § 265b.

23. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož „[v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).


V Brně dne 18. 6. 2019

                                      JUDr. Ivo Kouřil
                                      předseda senátu