Rozhodnutí NS

23 Cdo 4155/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/29/2020
Spisová značka:23 Cdo 4155/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:23.CDO.4155.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
III.ÚS 1208/20
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
23 Cdo 4155/2019-463


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Obec Přibyslavice, se sídlem v Přibyslavicích, Na Návsi 40, identifikační číslo osoby 00290203, zastoupené JUDr. Františkem Sochorem, advokátem se sídlem v Třebíči, Jihlavská brána 1/10, proti žalované LETIDA, s. r. o., se sídlem v Třebíči, Komenského nám. 1342/7, identifikační číslo osoby 28302176, zastoupené JUDr. MgA. Michalem Šalomounem, Ph.D., advokátem se sídlem v Třebíči, Bráfova tř. 770/52, o zaplacení částky 190.248 Kč, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 6 C 73/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 6. 2019, č. j. 47 Co 25/2018-411, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.271,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.

                  Odůvodnění:

                  (dle § 243f odst. 3 o. s. ř.)

Okresní soud v Třebíči rozsudkem ze dne 27. 10. 2017, č. j. 6 C 73/2013-371, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 54.000 Kč (výrok I.), žalobu v částce 136.248 Kč zamítl (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi (výrok III.) a o náhradě nákladů řízení státu (výroky IV. a V.).

K odvolání žalované odvolací soud rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (první výrok) a ve výroku III. jej potvrdil v tom znění, že žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává (druhý výrok). Dále jej změnil ve výroku IV. tak, že žalobkyně je povinna nahradit náklady řízení státu ve výši 103,10 Kč (třetí výrok), a změnil jej i ve výroku V. tak, že žalovaná je povinna nahradit náklady řízení státu ve výši 40,90 Kč (čtvrtý výrok). Současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (pátý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu, výslovně v rozsahu druhého a pátého výroku, podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání s tím, že je považuje za přípustné dle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), uplatňujíc dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci dle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.

K dovolání žalované se žalobkyně vyjádřila tak, že je považuje za nepřípustné.

Nejvyšší soud (jako soud dovolací dle § 10a o. s. ř.) postupoval v dovolacím řízení a o dovolání žalované rozhodl podle o. s. ř. ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. článek II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb.). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle § 241 odst. 1 o. s. ř., Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání obsahuje zákonné obligatorní náležitosti dovolání a zda je přípustné.

Podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dovolání podle § 237 o. s. ř. přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Dovolatelka dovoláním napadla rozsudek odvolacího soudu výslovně v rozsahu jeho druhého a pátého výroku, tj. ve výrocích o náhradě nákladů řízení.

S ohledem na jednoznačnou dikci výše citovaného ustanovení § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř., které s účinností od 30. 9. 2017 vylučuje přípustnost dovolání proti rozhodnutím o nákladech řízení, je dovolání žalované objektivně nepřípustné. Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. 1. 2020


JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu