Rozhodnutí NS

7 Td 55/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/05/2018
Spisová značka:7 Td 55/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:7.TD.55.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Delegace
Místní příslušnost
Dotčené předpisy:§ 24 odst. 1 tr. ř.
§ 25 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Td 55/2018-71


USNESENÍ


Nejvyšší soud rozhodl dne 5. 12. 2018 v neveřejném zasedání, ve věci obviněných 1) J. F., nar. XY, trvale bytem XY, okr. Praha-západ, 2) E. F., nar. XY, trvale bytem XY, okr. Praha-západ, 3) M. T., nar. XY, bytem XY, 4) V. T., nar. XY, trvale bytem XY, 5) J. V., nar. XY, trvale bytem XY a 6) P. B., nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 33 T 10/2018, o námitce místní příslušnosti a návrhu na odnětí a přikázání věci takto:


Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Krajský soud v Ostravě.

Podle § 25 tr. ř. se věc odnímá Krajskému soudu v Ostravě a přikazuje Krajskému soudu v Praze.

Odůvodnění:


Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě podal u Krajského soudu v Ostravě dne 26. 10. 2018 obžalobu na obviněné J. F., E. F., M. T., V. T., J. V. a P. B. U obviněných J. F., E. F. a M. T. pro zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, dílem ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku, u obviněného V. T. pro zločin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákoníku, u obviněných J. V. a P. B. pro přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 tr. zákoníku.

Zločinu se podle obžaloby dopouštěli v podstatě tím, že (stručně uvedeno) J. F., E. F., M. T. jako členové organizované skupiny opatřovali padělky uměleckých děl, která vydávali za originální obrazy předních českých autorů, opatřovali k nim znalecké posudky, laboratorní zprávy a různá odborná vyjádření zejména od soudních znalců V. T., J. V. a P. B., autorů odborných publikací (jmenovaných v obžalobě) s cílem přesvědčit kupujícího o pravosti a originalitě nabízeného díla, a takto je nabízeli k prodeji do galerií, aukcí i konkrétním osobám, přičemž takto postupovali, po předchozím rozdělení jednotlivých činností, v úmyslu soustavně se obohacovat na úkor oklamaných kupujících, s plným vědomím, že se jedná o padělky, přičemž takto měli obvinění J. F., E. F., M. T. způsobit nebo se připravovali způsobit škodu v řádu desítek miliónů korun, konkrétně uvedenou v obžalobě.

Nejvyššímu soudu byl dne 8. 11. 2018 předložen trestní spis Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 33 T 10/2018, k rozhodnutí o námitce místní příslušnosti a o návrzích obviněných na delegaci.

Obviněný J. F., zastoupený obhájcem JUDr. T. Kaiserem, vznesl ve svém podání námitku místní nepříslušnosti Krajského soudu v Ostravě k projednání věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 33 T 10/2018. Obviněný především zdůraznil, že obžaloba byla podána pro další dílčí útoky jednoho pokračujícího zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, kdy pro část dílčích útoků je již nyní vedeno řízení u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 1 T 8/2018, když po podání obžaloby byla Nejvyšším soudem usnesením ze dne 3. 1. 2018, sp. zn. 7 Td 52/2017, věc odňata Krajskému soudu v Ostravě a přikázána Krajskému soudu v Praze. Podle obviněného ve věci není dána příslušnost Krajského soudu v Ostravě, neboť ve smyslu § 18 tr. ř. se místa spáchání útoků uvedených v obžalobě nacházejí vždy na území Středočeského kraje a není zde žádný důvod zakládající místní příslušnost Krajského soudu v Ostravě.

Obviněná E. F., zastoupená obhájcem JUDr. T. Štípkem, podala návrh na odnětí a přikázání věci. Obsahem podání je také námitka místní příslušnosti soudu. V úvodu svého podání zdůraznila, že trestní věc vedená nyní u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 33 T 10/2018 je dílčím skutkem jednání popsaného v obžalobě Krajského státního zastupitelství ve věci vedené původně u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 33 T 4/2017, po rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Td 52/2017, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 1 T 8/2018. V obou obžalobách popsané skutky jsou podle obviněné dílčími útoky jednoho pokračujícího zločinu podvodu. Pokud jde o nově podanou obžalobu vedenou u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 33 T 10/2018, obviněná uvedla, že zde popsaná jednání nemají spojitost s obvodem Krajského soudu v Ostravě, a proto podle ní není Krajský soud v Ostravě místně příslušný k projednání věci. Podle názoru obviněné projednání jednoho pokračujícího podvodu, popsaného ve dvou obžalobách, ve dvou samostatných hlavních líčeních je neúčelné, nehospodárné a v rozporu s formální logikou a trestním řádem (§ 20 tr. ř.). Obě řízení by měla být vedena společně. Obviněná dodala, že ve věci vedené nyní u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 1 T 8/2018 proběhlo první hlavní líčení ve dnech 16. 10. až 19. 10. 2018. Obě věci by měly být podle obviněné spojeny do jednoho řízení, když navíc jak obviněná uvádí, tato nyní projednávaná trestní věc byla z časových důvodů státním zástupcem vyloučena z věci nyní projednávané Krajským soudem v Praze sp. zn. 1 T 8/2018, přičemž důvodem byla vazební lhůta u obviněného J. F. v délce 1 roku, tedy aby k této lhůtě byla podána obžaloba. Věc vedená od počátku společně tak byla neúčelně rozdělena, kdy nyní je vhodné tyto dvě věci spojit. V nyní podané obžalobě, kromě zmíněných námitek ohledně místa spáchání dílčích útoků, je 100 % svědků z obvodu Krajského soudu v Praze. Jednomu z obviněných je 80 let a jistě by měl problém dostavit se k jednání ke Krajskému soudu v Ostravě. Kromě obviněného P. B. nemá nikdo z obviněných vztah k obvodu Krajského soudu v Ostravě. Obviněná dále uvedla, že je matkou 3 nezletilých dětí. Zejména péče o posledně narozené dítě (25. 9. 2018) by jí znemožňovala účast u hlavního líčení u Krajského soudu v Ostravě a byla by tak krácena na svém právu na obhajobu. Navrhla proto, aby Věc byla předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu na odnětí věci Krajskému soudu v Ostravě a její přikázání Krajskému soudu v Praze.

Obviněný M. T., zastoupený obhájcem JUDr. P. Stoklasem, podal návrh na odnětí věci Krajskému soudu v Ostravě a její přikázání Krajskému soudu v Praze nebo Městskému soudu v Praze, a to z důvodu svého špatného zdravotního stavu. Obviněný popisuje, že je v dlouhodobé pracovní neschopnosti, kdy u něj byla zjištěna přesně nediagnostikovaná alergie, hrozí mu anafylaktický šok prakticky kdykoli a kdekoli, není prakticky způsobilý cestovat déle než půl hodiny, a to s vysokým rizikem možné náhlé smrti. Návrh je podle obviněného odůvodněn zejména požadavkem na zajištění ústavního práva obviněného obsaženého v čl. 38 odst. 2 LZPS (pozn. Listiny základních práv a svobod), aby byla jeho věc projednána v jeho přítomnosti, a to při zachování zásad rychlosti a hospodárnosti řízení. Obviněný rovněž poukázal na rozhodnutí Nejvyšší soudu sp. zn. 7 Td 52/2017, jímž byla skutkově obdobná věc vedená původně u Krajského soudu v Ostravě tomuto soudu odňata a přikázána Krajskému soudu v Praze, a to především z důvodů jeho zdravotního stavu. S ohledem na svou omezenou mobilitu, na zabezpečení řádného objasnění věci, rychlost a hospodárnost řízení, je podle obviněného na místě, aby byla i nyní projednávaná trestní věc delegována Krajskému soudu v Praze. V doplnění svého podání ze dne 12. 11. 2018 obviněný především namítal, že státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě nechal na jeho osobu vypracovat znalecký posudek. Obviněný však brojí proti tomu, že lékařka MUDr. Z. Nohelová vypracovala znalecký posudek, aniž by ho osobně viděla nebo vyšetřovala, což on považuje za nepřípustné. Obviněný M. T. dále doplnil svůj návrh na delegaci o popis dalších zdravotních problémů se srdcem, spojených s jeho hospitalizací a doložil to množstvím aktuálních lékařských zpráv na podporu svých tvrzení.

Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě ve vyjádření k návrhům obviněných uvedl, že se domnívá, že Krajský soud v Ostravě je místně i věcně příslušným soudem k projednání věci obviněných. Má za to, že zde neexistují žádné důležité důvody, pro které by měla být věc odňata zákonnému soudci. Argumentaci bydlištěm svědků považuje za nemístnou, když o tom, jaké důkazy budou provedeny, rozhodne soud. Sama obžaloba navrhuje výslech toliko 5 svědků. Také argumentace bydlištěm obviněných není podle státního zástupce na místě, jakož ani argumentace nezletilými dětmi. Státní zástupce zdůraznil, že obvinění byli vždy velice mobilní, cestovali po celém světě a zejména odposlechy je plasticky zdokumentována rozsáhlá činnost obviněných na Slovensku. Domnívá se, že vzhledem k tomu, že obvinění páchali trestnou činnost prakticky na celém území republiky, je také Krajský soud v Ostravě místně příslušný k projednání věci. Obviněný M. T. používá podle státního zástupce totožnou argumentaci jako v předchozí věci (delegované Nejvyšším soudem Krajskému soudu v Praze). Státní zástupce uvedl, že jeho zdravotní stav byl opětovně přezkoumán, byla přibrána znalkyně z oboru zdravotnictví, specializace posudkové lékařství MUDr. Z. Nohelová, která konstatovala, že obviněný M. T. je schopen cesty z Vraného nad Vltavou do Ostravy, a to jak za účelem prostudování spisu, tak za účelem účasti u hlavního líčení. Ze závěrů znaleckého posudku je podle státního zástupce zjevné, že pominuly (pakliže vůbec existovaly) důvody, pro které byla věc Nejvyšším soudem delegována do Prahy. Státní zástupce dodal, že ve věci dříve žalované a delegované již proběhlo hlavní líčení, dokazování značně pokročilo a nelze předjímat, zda vůbec bude věc v případě delegace sloučena s věcí již rozjednanou. V souvislosti s tvrzenou hospodárností řízení považoval státní zástupce za nutné uvést, že státní zástupce věc zpracovávající pracuje a bydlí v Ostravě, obvinění jsou aktuálně zastupování 3 obhájci, z nichž 2 mají sídlo v Ostravě, stovky padělaných obrazů jsou uloženy v Ostravě, obžalobou jsou stíháni rovněž tři soudní znalci s bydlištěm v Českých Budějovicích, Chebu a v Ostravě, státní zástupce věc aktivně dozoroval po dobu mnoha měsíců a je s problematikou podrobně seznámen, je připraven předkládat důkazy a aktivně se účastnit řízení. Odnětím věci by podle státního zástupce došlo k hrubému porušení principu rovnosti zbraní, což státní zástupce vnímá jako pravý důvod návrhů obviněných. Státní zástupce proto navrhl, aby byla věc ponechána zákonnému soudci a místně příslušnému soudu.

Nejvyšší soud se nejprve zabýval vznesenou námitkou místní příslušnosti Krajského soudu v Ostravě k projednání a rozhodnutí věci obviněných, když věc může být odňata pouze soudu, jehož příslušnost je nesporná.

Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sbírky rozhodnutí a stanovisek). Místem spáchání trestného činu podvodu, jako distančního deliktu, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 53/1994).

Je zřejmé, že ve věci obviněných byly podány dvě obžaloby (první je nyní po rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2018, sp. zn. 7 Td 52/2017, vedena u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 1 T 8/2018, druhá obžaloba je vedena u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 33 T 10/2018), a to pro dílčí útoky jednoho pokračujícího trestného činu.

Jestliže byly na téhož obviněného podány dvě nebo více obžalob u různých soudů téhož druhu a stupně a nevede se dosud o nich společné řízení (§ 20 odst. 1, § 23 odst. 3 tr. ř.), nelze posuzovat místní příslušnost soudů podle § 18. Jsou-li v takovém případě podmínky pro konání společného řízení, lze dosáhnout spojení těchto věcí podle § 23 odst. 3 tr. ř., jen jestliže předtím budou věci ostatním soudům postupem podle § 25 odňaty a přikázány jednomu soudu [srov. R 2/1983; též viz ŠÁMAL Pavel, ŠÁMALOVÁ Milada. § 20 (Společné řízení). In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, NOVOTNÁ Jaroslava, PÚRY František, RŮŽIČKA Miroslav, ŘÍHA Jiří, ŠÁMALOVÁ Milada, ŠKVAIN Petr. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 311].

Za situace, kdy byly na téhož obviněného podány dvě obžaloby nebo více obžalob u různých soudů téhož druhu a stupně a nevede se dosud o nich společné řízení (k tomu blíže § 20 odst. 1, § 23 odst. 3 tr. ř.), nelze posuzovat místní příslušnost soudů podle § 21 odst. 2 tr. ř., nýbrž každý soud posuzuje otázku své místní příslušnosti samostatně podle § 18 (srov. R 2/1983 Sb. rozh. tr.). Na příslušnosti soudu k projednání věci přitom nic nemění skutečnost, že daná trestní věc byla nadřízeným státním zástupcem podle § 12a odst. 2 z. s. z. přikázána jinému státnímu zastupitelství (srov. R 18/1998 Sb. rozh. tr.).

Především je potřeba zodpovědět otázku, zda je Krajský soud v Ostravě místně příslušným soudem k projednání trestního jednání obviněných, které je jim kladeno za vinu obžalobou Krajského státního zastupitelství pod sp. zn. 4 KZV 16/2017. V nyní posuzované trestní věci je obžaloba podána na 6 osob. U obviněných J. F., E. F. a M. T. pro zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku dílem ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku, u obviněného V. T. pro zločin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákoníku, u obviněných J. V. a P. B. pro přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1tr. zákoníku.

Ustanovení § 20 odst. 1 tr. ř. stanoví požadavek společného řízení proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu, pokud tomu nebrání důležité důvody. O jiných trestných činech se koná společné řízení tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení. Citované ustanovení se neuplatní bezvýhradně v každé situaci, ale je třeba v každé konkrétní věci zjišťovat, zda určité důležité důvody takovémuto postupu nebrání.

Podle § 21 odst. 2 tr. ř. koná společné řízení soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu, tj. o trestném činu s nejpřísnější sazbou.

V daném případě z popisu obžaloby vyplývá, že obvinění J. F., E. F. a M. T., jako pachatelé nejtěžšího trestného činu (podvodu) v uvedené věci, se svého podvodného jednání měli dopouštět nabízením (případně i prodejem) padělaných obrazů prostřednictvím různých galerií nebo osobně poškozeným. Jak bylo uvedeno výše, místem spáchání trestného činu podvodu, jako distančního deliktu, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud.

Z obsahu předloženého spisového materiálu a ze skutkové věty obsažené v obžalobě jsou zřejmá místa, kde měli obvinění padělané obrazy nabízet; osobně přímým prodejem, či cestou aukčního či komisního prodeje [v Praze 1 – Galerie ART Praha, spol. s r. o., v Praze 1 – galerie AKANT, v Českých Budějovicích – Galerie Procházka, v Řitce – Galerie ROSEMARIE, v Praze – Aukční síň Vltavín, s. r. o., v Praze 10 u skutku pod bodem x), v Praze 7 – v budově Akademie výtvarných umění – u skutku pod bodem y), v obci Chýně]. Z obsahu spisu vyplývají také místa, kde mělo dojít ke vzniku následku jednání obviněných, kde poškozeným vznikla škoda, a to v místech jejich bydlišť. Přitom je zřejmé, že se tak stalo také v obvodu Krajského soudu v Ostravě [u skutku pod bodem b), u skutku pod bodem m)]. U Krajského soudu v Ostravě byla podána obžaloba. Krajský soud v Ostravě je tak ve smyslu § 22 tr. ř. soudem místně příslušným k projednání věci obviněných.

Nejvyšší soud se dále zabýval návrhy obviněných na delegaci.

Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.

V projednávané věci Nejvyšší soud takové důležité důvody shledal.

Obvinění shodně navrhují odnětí věci Krajskému soudu v Ostravě a její přikázání Krajskému soudu v Praze. Shodně pak zejména z důvodu vhodnosti ke spojení věci s trestní věcí obviněných projednávanou aktuálně u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 1 T 8/2018, která s nyní projednávanou věcí souvisí a jde podle obviněných o součást pokračujícího trestného činu. Obviněný M. T. dále shledává důležité důvody pro postup podle § 25 tr. ř. ve svém dlouhodobě špatném zdravotním stavu, který mu znemožňuje účast u hlavního líčení u příslušného Krajského soudu v Ostravě (na podporu svých tvrzení zaslal řadu aktuálních lékařských zpráv).

Z obsahu trestního spisu a obou podaných obžalob je zřejmé, že trestní věc obviněných, vedená u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 1 T 8/2018, souvisí s trestní věcí vedenou u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 33 T 10/2018, tedy s věcí stejných obviněných, kterou již Nejvyšší soud usnesením ze dne 3. 1. 2018, sp. zn. 7 Td 52/2017, odňal příslušnému Krajskému soudu v Ostravě a přikázal Krajskému soudu v Praze. Obžaloby byly podány proti týmž třem hlavním obviněným a jde o jednání obviněných, které spolu evidentně souvisí.

Nejvyšší soud předně poukazuje na své usnesení ze dne 3. 1. 2018, sp. zn. 7 Td 52/2017, kterým věc obviněných odňal příslušnému Krajskému soudu v Ostravě a přikázal Krajskému soudu v Praze, a to zejména z důvodu zdravotních problémů obviněného M. T., v jehož obvodu tento obviněný bydlí a může se tak i přes zdravotní problémy k soudu dostavit. Z nově doložených aktuálních lékařských zpráv pak vyplývá, že u obviněného M. T. nadále trvají důvody, pro které Nejvyšší soud již výše uvedeným usnesením věc obviněných odňal příslušnému Krajskému soudu v Ostravě, u nějž byla podána první obžaloba na obviněné. Zejména lze zmínit zprávu Fakultní nemocnice v Motole ze dne 21. 9. 2018, z níž vyplývá, že M. T. byl v této nemocnici hospitalizován od 15. až do 21. 9. 2018 poté, co byl nalezen ležící na zemi po pádu ze schodů a přivezen RZP. Následně byl v téže nemocnici pro zdravotní potíže hospitalizován také v době od 5. do 9. 11. 2018. Podle zprávy Kliniky kardiologie IKEM v Praze, byl dne 30. 10. 2018 u tohoto obviněného proveden katetrizační výkon. Skutečnosti vyplývající z celé řady obviněným M. T. přímo Nejvyššímu soudu předložených lékařských zpráv, a svědčící o jeho přetrvávajících závažných zdravotních problémech, nemůže zvrátit ani znalecký posudek ohledně zdravotního stavu obviněného M. T., na který poukázal státní zástupce ve vyjádření k návrhům obviněných na delegaci. Zvláště když je tento posudek ze dne 17. 8. 2018, znalkyně tak nehodnotila výše zmíněné novější skutečnosti ohledně aktuálního zdravotního stavu obviněného M. T., a jak to obviněný také namítá, znalkyně zpracovala znalecký posudek, aniž by jej osobně viděla a vyšetřila.

Nejvyšší soud proto nemá ani v tomto případě důvod na svých předchozích závěrech o existenci důležitých důvodů pro postup podle § 25 tr. ř. cokoliv měnit. Přitom nelze také přehlédnout, že v další podané obžalobě je jeden z obviněných s bydlištěm v Chebu již ve věku 81 let, a proto i z hlediska možnosti uplatnění jeho procesních práv bude vhodnější konání hlavního líčení v Praze a nikoliv v podstatně vzdálenější Ostravě.

Ustanovení § 20 odst. 1 tr. ř. stanoví požadavek společného řízení proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu, pokud tomu nebrání důležité důvody. O jiných trestných činech se koná společné řízení tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení. Citované ustanovení se neuplatní bezvýhradně v každé situaci, ale je třeba v každé konkrétní věci zjišťovat, zda určité důležité důvody takovémuto postupu nebrání.

V daném případě je vhodné odnětí věci Krajskému soudu v Ostravě a její přikázání Krajskému soudu v Praze také za účelem konání společného řízení. Podle zjištění Nejvyššího soudu hlavní líčení u Krajského soudu v Praze již proběhlo ve dnech 16. – 19. 10. 2018 a 20. 11. – 23. 11. 2018, přičemž jsou nařízené další termíny jeho konání, zatím až do 21. 12. 2018. Doposud se obvinění J. F. i M. T. řádně dostavili k jednání krajského soudu a obviněná E. F. vzhledem k nedávnému porodu dala souhlas s jeho konáním v její nepřítomnosti. U Krajského soudu v Ostravě je věc obviněných pouze ve fázi po podání obžaloby. Konání společného řízení je proto vhodné také z hlediska rychlosti a hospodárnosti trestního řízení.

Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.


Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 5. 12. 2018


JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu