Rozhodnutí NS

33 Nd 40/2020

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/27/2020
Spisová značka:33 Nd 40/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:33.ND.40.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§ 11 odst. 1 o. s. ř.
§ 11 odst. 3 o. s. ř.
§ 45 odst. 2 předpisu č. 120/2001Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
33 Nd 40/2020-34


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci oprávněné EOS Investment Česká republika, s. r. o. se sídlem v Praze 4, Novodvorská 994/138, identifikační číslo 01411641, zastoupené Mgr. Zuzanou Kyovskou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Novodvorská 994/138, proti povinnému N. K., naposledy bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 2411/2019, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), t a k t o:

Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 2411/2019, projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.


O d ů v o d n ě n í :

Exekučním návrhem ze dne 29. 8. 2019 se oprávněná prostřednictvím Mgr. Jana Škarpy, exekutora Exekutorského úřadu v Praze 4, domáhala vymožení svojí pohledávky ve výši 2.336,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení na základě exekučního titulu, kterým je vykonatelné rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 16. 5. 2016, č. j. ČTÚ 44 802/2015-636/IX.vyř.-Nol.

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 25. 11. 2019, č. j. 36 EXE 2411/2019-26, vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc podle § 11 odst. 3 o. s. ř. předložil Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne. Učinil tak po zjištění, že povinný N. K., narozený XY, má v exekučním návrhu uvedenou adresu XY, kde byl naposledy hlášen k pobytu od 28. 8. 2014 do 1. 8. 2015. Dotazem na odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR zjistil, že povinný měl povolený pobyt na území České republiky za účelem studia do 31. 8. 2014, a řízení o žádosti o povolení přechodného pobytu bylo zastaveno; v současnosti není v evidencích cizineckého informačního systému hlášen k pobytu.

Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, pak je, ve spojení s § 252 odst. 2 o. s. ř., místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sbírka“) pod č. 4/2013, vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.

Nejvyšší soud dále v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném ve Sbírce pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že, je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. s odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.

Nejvyšší soud, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, proto po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 5 (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. určil, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož byla podána žádost o nařízení exekuce.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 27. 2. 2020


JUDr. Václav Duda
předseda senátu