Rozhodnutí NS

25 Cdo 5686/2015

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/23/2016
Spisová značka:25 Cdo 5686/2015
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:25.CDO.5686.2015.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Zastoupení
Poplatky soudní
Dotčené předpisy:§ 138 odst. 1 o. s. ř.
§ 237 o. s. ř.
§ 9 odst. 1 předpisu č. 549/1991Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
datum rozhodnutí
02/06/2016
II.ÚS 1792/16
doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D.
odmítnuto
02/08/2016
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
25 Cdo 5686/2015



U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce doc. RNDr. B. P., CSc., zastoupeného JUDr. Jiřím Baudysem, advokátem se sídlem Brno, Kounicova 681/10, proti žalovaným 1) JUDr. J. K., se sídlem Brno, Nové nám. 21, IČO 15187616, a 2) JUDr. J. T., se sídlem Brno, Svatopluka Čecha 1616/42, IČO 15194795, o zaplacení částky převyšující 8.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 52 Nc 54/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 10. 2015, č. j. 44 Co 370/2015-96, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 9. 10. 2015, č. j. 44 Co 370/2015-96, bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2015, č. j. 52 Nc 54/2013-89, jímž soud prvního stupně zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Rozhodl tak poté, co předchozí žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce nebylo vyhověno, neboť žalobce uplatňuje právo zřejmě bezúspěšně.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Dovolatel namítá, že soud prvního stupně pochybil, pokud se nezabýval jeho druhou žádostí o osvobození od soudních poplatků a řízení zastavil pro nezaplacení soudního poplatku, aniž o této druhé žádosti rozhodl. Odvolací soud pak pouze formálně konstatoval zřejmě bezúspěšné uplatňování práva žalobcem, aniž by konkrétně toto rozhodnutí zdůvodnil. Dovolatel dále cituje řadu rozhodnutí dovolacího soudu, jakož i nálezy Ústavního soudu, dle kterých dovozuje, že se soudy obou stupňů měly zabývat jím tvrzenou změnou v jeho majetkových poměrech, a dále obsáhle zpochybňuje předchozí pravomocný závěr o zřejmě bezúspěšném uplatňování jeho práv. Na řešení dané otázky zakládá přípustnost dovolání, neboť se domnívá, že se odvolací soud při posuzování jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků a obsahu jeho žaloby odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Dovolání žalobce proti usnesení není přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť odvolací soud se při posuzování otázky zřejmě bezúspěšného uplatňování práva žalobcem neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Již při posouzení první žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalobce uplatňuje právo zřejmě bezúspěšně, a proto se ani nezabýval jeho majetkovými a osobními poměry. Uzavřel, že ze samé konstrukce žaloby je zřejmé, že žalobce se svým nárokem nemůže uspět, neboť se domáhá částky, jejíž zaplacení mu bylo (dle jeho názoru nesprávně) uloženo pravomocným směnečným platebním rozkazem vydaným v řízení, v němž žalovaní advokáti zastupovali jeho protistranu. K odvolání žalobce potvrdil toto rozhodnutí odvolací soud, jenž uzavřel, že pro nedůvěryhodnost žalobcem tvrzeného práva není důvod, aby náklady spojené s jeho uplatňováním nesl stát.

Na závěru o zřejmě bezúspěšném uplatňování práva žalobcem nemohla nic změnit ani jeho druhá žádost o osvobození od soudních poplatků odůvodněná změnou jeho majetkových poměrů, proto soud prvního stupně k této žádosti nepřihlédl a rozhodl o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, jsa vázán pravomocným rozhodnutím soudu o žalobcově předchozí žádosti. Odvolací soud následně potvrdil rozhodnutí prvoinstančního soudu v závěru, že se nezměnily důvody, pro které byla minulá žádost dovolatele zamítnuta, a rozhodnutí tvoří překážku věci pravomocně rozhodnuté, nezbylo proto než řízení zastavit pro nezaplacení soudního poplatku.

Namítá-li dovolatel, že se soudy nevypořádaly s jím tvrzenou změnou v jeho majetkových, příjmových a osobních poměrech, je z výše uvedeného zjevné, že dovolatelem uplatněná námitka nepředstavuje právní otázku, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí závisí ve smyslu § 237 o. s. ř. Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. března 2016

JUDr. Robert Waltr
předseda senátu